Nadace Tomáše Bati strana 2 z 2

Stanislav Křeček (1909-1995) nastoupil k firmě BAŤA v roce 1931 a v roce 1935 se stal vedoucím výplatního oddělení. Ve své knize „Má dáti – dal. Účtoval jsem u Baťů“, popisuje ve dvou rovinách svůj život u firmy BAŤA a ve městě Zlín. Současně detailně popisuje veškeré účetnické procesy ve firmě BAŤA, které sám Tomáš Baťa považoval za velmi důležitou složku řízení firmy a jejího rozvoje. V další části knihy se dozvíte, jak se komunistický režim pokoušel zavést Baťův systém řízení do socialistické ekonomiky a jak to všechno dopadlo.

Kniha Josefa Vaňhary je jedinečná, autor je pozorovatelem, který dokázal vnímat mimořádnost díla Tomáše Bati skrze optiku dítěte. Následně jako dospívajícího chlapce i začínajícího pracujícího mladého muže, který se proměnil v kariéře rychle postupujícího redaktora ve zralého muže. Muže, který musel v době druhé světové války čelit opravdu složitým životním situacím, kdy ani netušil, že těžké chvíle přijdou teprve v letech poválečných. V letech, kdy se označení baťovec změní z prestižního na nežádoucí. Josef Vaňhara patřil mezi přední redaktory podnikových novin firmy Baťa a mimo jiné byl velmi talentovaným fotografem. Smysl pro kvalitní novinářskou práci uplatnil také při psaní této knihy. Dokonale vtahuje čtenáře do děje, který přehledně rozčlenil tak, aby umožnil detailně poznat život v baťovském Zlíně. Čtivě popisuje osobnost Tomáše Bati, významných ředitelů a představitelů jednotlivých oddělení firmy i jednotlivá odvětví výroby. Opomenuti nezůstali ani architekti, filmaři, lékaři či samotní novináři, kteří pomáhali vytvářet obraz tehdejšího Zlína. Jeho profesionální novinářský přístup jej při psaní textů vedl k podávání faktických informací, stručnou a čtivou formou tak, aby čtenář chápal vzájemné souvislosti tvořící celek fenoménu Baťa. Po celou dobu příběhu vás provází baťovský elán a dynamika. Prostřednictvím jednotlivých kapitol je možné sledovat utváření názoru Tomáše Bati na člověka, důvěru v něj a jeho přístupu k práci. Přejeme vám příjemný literární zážitek a bližší poznání nejen příběhu jednoho muže a jednoho města, ale celé filozofie Baťa.

Kniha Baťa na všech kontinentech přibližuje působení firmy Baťa v prvním století její existence (1894 - 1994) v jednotlivých zemích světa. Jestli hledáte vhodný exkluzivní dárek pro baťovské nadšence, je tato kniha správnou volbou. Výjimečnou atraktivitu knihy podtrhuje i její designová obálka. Podle prostudovaných archivních zdrojů z evropských zemí, Indie a Kanady autoři předkládají nově zjištěná a přesnější fakta. Doplňují je informacemi z četných titulů dobového tisku. Využívají rozsáhlé odborné literatury a čtenáři vůbec poprvé předkládají ucelený příběh firemního podnikání v takto dlouhém časovém úseku. Úvodní části knihy zachycují firmu Baťa v globálních souvislostech. Pak následuje v abecedním pořadí téměř 150 území světa, v nichž společnost Baťa během let 1894-1994 působila. Kniha je bohatě ilustrována a nechybějí v ní unikátní, poprvé publikované obrazové materiály. Poprvé je zde uveřejněn co nejúplnější seznam baťovských sesterských společností a továren z prvního baťovského století.

Autorem audioknihy Geniální podnikatel Tomáš Baťa je Antonín Cekota. Jedná se o životopis Tomáše Bati, zakladatele firmy Baťa (1876 1932). Antonín Cekota, redaktor baťovských novin, byl blízkým spolupracovníkem Tomáše Bati. Kniha odhaluje mnohá tajemství ze života Tomáše Bati i klíčových okamžiků firmy Baťa. Sám autor byl mnoha příhodám osobně přítomen, byl tedy schopen detailně popsat klíčové okamžiky a zajímavosti. Namluvil Alfred Strejček.

Autorem knihy je PhDr. Zdeněk Pokluda a česko-anglický text je doplněn i dobovými fotografiemi ze života Tomáše Bati. V krátkých, přehledných kapitolách se tu přibližují základní principy Baťova podnikání účast na zisku, samospráva dílen, Baťova služba veřejnosti, Zámožnost všem atd. Poprvé se tu zveřejňují některé Baťovy texty, které byly k dispozici jen v archivech úvaha o bankách a memorandum premiérovi o regionální politice. Vydala Nadace Tomáše Bati a Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky v dubnu 2015.

Myšlenky Tomáše Bati byly vysloveny téměř před sto lety, jejich nadčasovost se nás však dotýká denně. Mnohdy máme pocit, jako by se Tomáš Baťa vyjadřoval k současným ekonomickým, podnikatelským, národohospodářským, politickým i celospolečenským tématům. Tento pocit je zcela oprávněný a vzniká z podstaty myšlení Tomáše Bati, jehož základem byla osobní zkušenost. Nejlépe způsob myšlení definoval Antonín Cekota, blízký spolupracovník Tomáše Bati a šéfredaktor firemního tisku: Nejsou to akademické nebo teoretické úvahy národohospodáře, sociologa, filozofa a politika, který smí volně povolit svou fantazii a stavět ze svých myšlenek a názorů souvislý, uzavřený svět, bez odpovědnosti vůči skutečnému světu. Jsou to projevy muže, u něhož slovo bylo předchůdcem a součástí činu a které proto nelze odloučit od jeho práce. Snad právě proto mu nejlépe rozumí ti, kteří pracují na svém denním díle, cítí, že všechno živé zůstává neukončeno, že život lze chápat v nekonečnu klíčení, zrodu a usilování, jako jej chápal a prožíval Tomáš Baťa.

Kniha autora Stanislava Jandíka s názvem Železní tovaryši, patří mezi nejvýznamnější díla primární baťovské literatury. Poprvé byla publikována v roce 1938. Obsahuje první objektivní a velmi zajímavé mapování počátků zlínských Baťových podniků i přehledný životopis jejich zakladatele Tomáše Bati. Zahrnuje množství dokumentů, osvětlujících celou řadu průvodních jevů průmyslové revoluce a racionalizace výroby. Dvou skutečností, které byly příčinou i následkem enormního rozvoje výroby bot, poprvé organizované právě Tomášem Baťou. Stanislav Jandík se ve své publikaci vyhnul všemu, co by z ní dělalo pouhý popis výroby a hospodářství. Vložil do ní podstatné a významné informace o racionalizaci práce, fordismu, fayolismu i batismu, a nezapomněl ani na aspekty duševního, filozofického či mravního rázu. Z textu je zřetelná i lidská stránka Tomáše Bati, neboť právě Baťova osobnost je osou celého díla. Knihou Železní tovaryši se naší literatuře dostalo prvního souborného, kritického a objektivního díla o vývoji baťovského fenoménu.

Uplynul rok, co se do vily manželů Baťových vrátily kuchařské sešity Marie Baťové. Nenápadné sešity v tvrdých deskách, se zažloutlými stránkami a ručně psanými recepty vzbudily nadšení. Byla to směsice zajímavých chutí, vůní a světových jazyků. Jak je známo Marie ovládala plynule několik jazyků a tak neměla problém s tím, aby si zapisovala recepty v původním znění. V kuchařských sešitech se nachází přes 400 receptů. Polovina z nich je věnována sladkým dezertům a právě tyto sladké dezerty jsou hlavním tématem cukrářky 99 sladkých teček Marie Baťové. Kniha 99 sladkých teček Marie Baťové není jen kniha o dezertech. První kapitoly jsou věnovány osobnosti Marie Baťové, protože jestli se dá o některém manželském páru říci: „Za silným mužem hledej silnou ženu“ jsou to bezesporu manželé Baťovi. Kniha představuje také jejich partnerský vztah. Málokdo ví, že ona jeho oslovovala Tomo, on jí Máničko. Sedmnáctiletý věkový rozdíl jim nebyl překážkou, možná právě naopak – ona k němu vzhlížela, on jí obdivoval. Marie velmi rychle pochopila, že si nevzala za manžela pouze Tomáše Baťu továrníka, ale Tomáše Baťu i s továrnou. Recepty jsou rozděleny do pěti částí – můžete se tedy těšit na recepty vhodné ke snídani, dopolední kávě, jako sladká tečka po obědě, odpolední siestě či večerním čaji o páté.

Nová kniha 99 trefných postřehů Tomáše Bati představuje osobnost Tomáše Bati v jeho lidské přirozenosti. Lidé, kteří kolem něj byli, jej nevnímali jako geniálního podnikatele, ale jako šéfa. Šéfa, kterého si vážili právě proto, že byl jedním z nich, že jim byl blízký. Lidé kolem Tomáše Bati cítili, že tvoří velké dílo společně s ním a ne jen pro něj. Vážili si jej právě pro jeho přímočarost a jeho bezproblémové propojení se s kýmkoliv, kdo byl součástí firmy. K Baťovi mohl zajít každý zaměstnanec s jakýmikoliv problémy, Baťa se zajímal o své spolupracovníky, o každodenní život ve fabrice i mimo ni. Tomáš Baťa měl rád lidi. Nejlepší vzpomínky těch, kteří pracovali ve firmě Baťa, se nikdy netýkaly nadstandardních odměn, firemních benefitů apod. Jejich vzpomínky se týkaly osobních setkání s Tomášem Baťou, jehož uvažování a přímočarost je fascinovala. Kniha představuje 99 příběhů a desítky doposud nepublikovaných fotografií s Tomášem Baťou. Kniha 99 trefných příběhů Tomáše Bati je partnerskou knihou ke knize 99 SLADKÝCH TEČEK MARIE BAŤOVÉ.

Kniha Eduarda Maloty „Viděl jsem Baťu růst“ přináší ojedinělý pohled na tento podnikatelský fenomén. Eduard Malota byl občanem města Zlína, přítelem a spolupracovníkem Tomáše Bati, ale v jisté době také konkurentem firmy Baťa. Ze všech uvedených rolí měl jedinečnou možnost sledovat rozvoj firmy Baťa – její růst i překonávání těžkých časů v době první světové války, v době hospodářských a společenských krizí. Autor se v maximální míře snažil o nezaujatost. Jeho snaha je obdivuhodná, přihlédneme-li ke skutečnosti, že firmu Baťa mohl později vnímat jako hlavní důvod vlastního podnikatelského neúspěchu a nakonec i krachu. Rukopis byl dokončen v roce 1939. Autor necítil potřebu zavděčit se jím Tomáši Baťovi (1876-1932) či firmě Baťa. Jedná se čistě o jeho osobní zpověď, jak s odstupem několika let hodnotil příběh, který se mu odehrával přímo před očima a jehož byl nedílnou součástí.

„Není žádným tajemstvím, že firma Baťa v rámci vzdělávání svých spolupracovníků opakovaně přinášela zajímavé zahraniční tituly v českém jazyce, mezi které se řadí zrovna tak i Nejkrásnější povolání. Za nejkrásnější povolání bylo považováno to, které pomáhalo naplňovat lidské sny a touhy – prodavačství, obchodní činnost a služba zákazníkovi všeobecně. Nenechte se však mýlit, že tato kniha bylo určena jen lidem v obchodě, naopak. Kniha Nejkrásnější povolání zcela naplňuje baťovskou myšlenku, že každý z nás má v životě své zákazníky a nemusí přitom nic prodávat – jedná se o členy rodiny, přátele, kolegy a známé,“ uvedla Gabriela Končitíková, ředitelka Nadace Tomáše Bati s tím, že publikovaný text má povzbuzující charakter. „Kdykoliv člověka přepadly chmury či nejistota, měl si přečíst některou z kapitol a ujistit se v tom, že je normální, občas se cítit smutně a ztratit směr, ale že je zbytečné v takové náladě zůstávat dlouhodobě.“

Tvůrci fenoménu Baťa - Ti, jenž proslavili jméno Baťa napříč světem

Tomáš Baťa junior (1914 – 2008) byl jediným synem Marie a Tomáše Baťových. Jeho otec – spolu se svými sourozenci – založil v roce 1894 obuvnickou firmu, která se během let rozrostla v celosvětový koncern, rozšířila se do více než 36 oborů a zaměstnávala tisíce lidí. Tomáše Baťu juniora zasáhla otcova tragická smrt těsně před dovršením osmnácti let. Na převzetí tak velkého podniku byl ještě velmi mladý, a tak se vedení firmy ujal jeho nevlastní strýc Jan Antonín Baťa. Už ve svých čtyřiadvaceti letech však převzal projekt na výstavbu kanadského města Batawa, aniž by tehdy ještě tušil, že se bude jednat o budoucí útočiště pro celou firmu Baťa. Po roce 1945 přišla společnost Baťa o svou zlínskou matku, světové pobočky osiřely a bylo nutné začít znovu od začátku. Tomáši Baťovi juniorovi se podařilo opět sjednotit pobočky firmy, které byly rozesety po celém světě a hluboce poznamenány událostmi po druhé světové válce a následném znárodnění. Pod jeho vedením se firma stala největší obuvnickou společností na světě. V pátek 1. září 2023 uplynulo patnáct let od úmrtí této výjimečné osobnosti světového formátu. Tomík, jak se Tomáši Batˇovi juniorovi přezdívalo, se narodil v roce 1914 a takřka celý život kráčel ve šlépějích svého otce, což vyústilo ve skutečnost, že pod jeho vedením dosáhl koncern Batˇa historicky největšího rozmachu. Když se ale přesto zmíní jméno Batˇa, většině lidem se vybaví právě příběh jeho otce. Jistě nebylo jednoduché být synem největšího exportéra obuvi na světě. Celoživotně se potkával se srovnáváním a často dokonce i s tím, že si jej lidé zaměňovali. Důvod je logický a pochopitelný – život Tomáše Bati juniora se odehrával v zahraničí a to v době, kdy v naší zemi vládl komunismus a jméno Batˇa muselo být zapomenuto. V zahraničí byl však Tomáš Batˇa junior celosvětově známý podnikatel, a ačkoliv přijal kanadské občanství, vždy se hrdě hlásil k tomu, že je Čechoslovák. V naší nové publikace „Švec s posláním“ se seznámíte s jeho příběhem.

Slovy Tomáše Bati: „Povinností každého člověka je být zdravý a bohatý, a pokud máte zdravé ruce a rozum, nic tomu nebrání.“ Tomáš Baťa považoval finanční gramotnost za základní předpoklad úspěšného života. Naplňovala jeho představu o svobodném, tedy šťastném člověku. Svoboda dle něj přichází se vzděláním a bohatstvím. Tak jako se musel naučit on sám hospodařit a ekonomicky myslet, vedl ke stejnému umění všechny své spolupracovníky. Jeho zásadní myšlenka o hospodaření zní: „Nezáleží na výši mzdy, kterou člověk každý měsíc získá, ale na tom, jak dokáže s penězi účelně hospodařit.“