Nadace Tomáše Bati

Nová publikace přibližuje jeden z velkých symbolů meziválečného Československa – firmu Baťa. To jméno bylo symbolem úspěchu a každý věděl, kdo je to Tomáš Baťa. V cizině ho uznávali jako krále obuvi a viděli v něm jednoho z nejznámějších Čechoslováků. Bohatě ilustrovaná brožura na skoro sedmdesáti stránkách ukazuje, v čem Tomáš Baťa předbíhal své současníky. Byly to nejenom nejmodernější obuvnické stroje, ale i letecká doprava, filmová tvorba, zemědělský a chemický výzkum, originální architektura s výstavbou mrakodrapů. Hodně přispěl k založení brněnského muzea Anthropos, otevřel obuvnické muzeum ve Zlíně. Stavěl školy a reformoval výuku. Splnil svůj závazek stát se největším daňovým poplatníkem v republice. Hodně peněz investoval do proměny Zlína v zahradní město se špičkovým zdravotnictvím, školstvím, komunikacemi a s rostoucím počtem podnikatelů – a tím vším hmatatelně ukázal principy nazývané dnes odpovědným kapitalismem. Na stránkách této publikace si dnešní čtenář může povšimnout, v kolika oborech dosáhl neobyčejného úspěchu zlínský průmyslník a starosta a zároveň šéf světové obuvnické říše Tomáš Baťa. Stejně tak se každý může zamyslet nad tím, jak se u Bati poučit a navázat na něj.

Podle baťovské filozofie si zákazník zaslouží vždy to nejlepší, ať už v podobě kvalitního zboží nebo služby, s níž je mu jakékoliv zboží nabízeno. Kvalita však nespočívá pouze ve funkčnosti či hodnotě produktu, ale je silně ovlivněna také celkovým estetickým dojmem, který celý prodejní proces doprovází. Prostředí, ve kterém člověk žije, pracuje, nakupuje a tráví svůj čas, výrazně ovlivňuje jeho vnímání sebe sama i okolního světa. Má zásadní dopad na vše, co v něm vzniká. Tomáš Baťa si tuto skutečnost plně uvědomoval, a proto věnoval mimořádnou pozornost estetice prodejen, reklamních textů, plakátů i inzerce. Všechny tyto formy komunikace se zákazníkem hrály klíčovou roli při budování vztahu – a rozhodovaly o tom, zda si zákazník firmy všimne a zda si ji zapamatuje. Propagační oddělení firmy Baťa tak sehrávalo zcela zásadní roli. Vedle tvorby reklamních materiálů v rámci něj vznikalo také množství interních návodů, jak reklamu provádět efektivně, funkčně a esteticky. Mezi tyto materiály patří i brožura Viléma Veselého, dlouholetého pracovníka propagačního oddělení, která byla poprvé publikována v roce 1939. Tento stručný, ale cenný návod se věnuje estetickému vnímání světel a barev. Publikace „O vkusu, světlech a barvách“ patří do edice reprintovaných dobových dokumentů firmy Baťa, které pravidelně vydává Nadace Tomáše Bati.

Publikace Samet v divadle z pera zlínského publicisty Jakuba Malovaného podrobně mapuje sametovou revoluci ve Zlíně, tehdejším Gottwaldově, a to doslova den po dni. Příběh je seskládán z rozhovorů s vybranými respondenty – pamětníky, disidenty a zejména pak divadelníky, rovněž členy stávkového výboru a Občanského fóra. V knize nechybí ani celá řada autentických dokumentů a dobových materiálů, která bohatou dějovou linku pestře dokresluje. Z divadla na náměstí a zase zpátky, i tak by se ve stručnosti dalo popsat dějiště tohoto dramatického vyprávění. Součástí rozšířené verze knihy Samet v divadle je i obsáhlá fotogalerie, samostatná kapitola reflektující změny v dramaturgii, v uměleckém i ideovém směřování divadla či neotřelý pohled na další pomyslné symboly, bez kterých by Zlín nebyl městem takovým, jak jej známe, a sice na společenskou důležitost firmy Baťa nebo neméně inspirující příběh slavných cestovatelů Hanzelky a Zikmunda.

Téměř čtyři roky vedl publicista Jakub Malovaný takzvaný Podpalubní deník, ve kterém poctivě a takřka na denní bázi mapoval cestu Expedice Z101 Afrikou, kam se dobrodruzi Tomáš Vaňourek a Linda Piknerová vydali po stopách legendární dvojice Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund. Průběžně vznikla celá řada kapitol a výběr těch nejzajímavějších právě nyní vychází uceleně, a to v nové publikaci „Expedice Z101: Podpalubní deník“. „Dostává se vám do rukou ojedinělé dílo, které si od začátku kladlo za cíl jediné – mapovat cestu Expedice Z101 jinak. Zaznamenávat dění okolo Tomáše Vaňourka a Lindy Piknerové v Africe neotřele, svěže, s notnou dávkou humoru a nadhledu, možná dokonce i z odlišného úhlu pohledu,“ říká Jakub Malovaný, autor Podpalubního deníku, podle kterého je v nové publikaci skutečně výběr toho nejlepšího, respektive nejzajímavějšího, co Expedici Z101 v Africe potkalo.

Kniha Baťa – myšlenky, činy, život, práce byla poprvé publikována v roce 1929 a na jejím vzniku se spolupodílel i samotný Tomáš Baťa. Je rozdělena do celkem čtyř dílů a desítek kapitol, které představují osobnost Tomáše Bati, způsoby řízení firmy Baťa, její postavení ve společnosti, péči o spolupracovníky, ale také názory a vliv na národohospodářské otázky. Autorem knihy je Antonín Cekota, který ve firmě Baťa působil jako šéfredaktor firemního tisku. Kniha Baťa – myšlenky, činy, život, práce položila základy pro vznik nejvýznamnější publikace o Tomáši Baťovi s názvem Úvahy a projevy. Čtenář se potkává s autentickým dobovým textem, který mu představuje život ve firmě Baťa a městě Zlíně v období mezi roky 1894 a 1929.

Kniha představuje sbírku desater, která byla vytvořena ve firmě Baťa v období mezi roky 1920 až 1940. Jedná se o desatera, která byla publikována v dobovém baťovském tisku či interních firemních dokumentech. Sbírka vznikla několikaletým studiem archivních dokumentů firmy Baťa, avšak jistě se nepodařilo objevit veškerá desatera, která byla firmou využívána a publikována. Některá, ačkoliv objevena byla, v knize uvedena nejsou, neboť se týkají výrobní činnosti, která již zanikla. Důležité je zmínit, že doposud nikdy nebyla desatera publikována společné a v rámci lepší přehlednosti jsou rozdělená do pěti kategorií – naleznete zde desatera patřící do skupiny osobního rozvoje nebo péče o zdraví, stejně jako zde najdete desatera věnující se rodinným a vztahovým tématům, zaměřující se na práci i ta, která se snažila zlepšit obchodní a prodejní činnost. Mnohá desatera může čtenář využít i dnes.

Kniha představuje sbírku desater, která byla vytvořena ve firmeˇ Baťa v období mezi roky 1920 až 1940. Jedna´ se o desatera, která byla publikována v dobovém baťovském tisku či interních firemních dokumentech. Sbírka vznikla několikaletým studiem archivních dokumentu° firmy Baťa, avšak jistě se nepodařilo objevit veškerá desatera, která byla firmou využívána a publikována. Některá, acˇkoliv objevena byla, v knize uvedena nejsou, neboť se týkají výrobní cˇinnosti, která již zanikla. Důležité je zmínit, že doposud nikdy nebyla desatera publikována společné a v rámci lepši´ přehlednosti jsou rozdělená do pěti kategorii´ – naleznete zde desatera patřící do skupiny osobního rozvoje nebo péče o zdravi´, stejně jako zde najdete desatera věnující se rodinným a vztahovým tématům, zaměřující se na pra´ci i ta, která se snažila zlepšit obchodní a prodejni´ činnost. Mnohá desatera může čtenář využít i dnes.

Tomáš Baťa junior (1914 – 2008) byl jediným synem Marie a Tomáše Baťových. Jeho otec – spolu se svými sourozenci – založil v roce 1894 obuvnickou firmu, která se během let rozrostla v celosvětový koncern, rozšířila se do více než 36 oborů a zaměstnávala tisíce lidí. Tomáše Baťu juniora zasáhla otcova tragická smrt těsně před dovršením osmnácti let. Na převzetí tak velkého podniku byl ještě velmi mladý, a tak se vedení firmy ujal jeho nevlastní strýc Jan Antonín Baťa. Už ve svých čtyřiadvaceti letech však převzal projekt na výstavbu kanadského města Batawa, aniž by tehdy ještě tušil, že se bude jednat o budoucí útočiště pro celou firmu Baťa. Po roce 1945 přišla společnost Baťa o svou zlínskou matku, světové pobočky osiřely a bylo nutné začít znovu od začátku. Tomáši Baťovi juniorovi se podařilo opět sjednotit pobočky firmy, které byly rozesety po celém světě a hluboce poznamenány událostmi po druhé světové válce a následném znárodnění. Pod jeho vedením se firma stala největší obuvnickou společností na světě. V pátek 1. září 2023 uplynulo patnáct let od úmrtí této výjimečné osobnosti světového formátu. Tomík, jak se Tomáši Batˇovi juniorovi přezdívalo, se narodil v roce 1914 a takřka celý život kráčel ve šlépějích svého otce, což vyústilo ve skutečnost, že pod jeho vedením dosáhl koncern Batˇa historicky největšího rozmachu. Když se ale přesto zmíní jméno Batˇa, většině lidem se vybaví právě příběh jeho otce. Jistě nebylo jednoduché být synem největšího exportéra obuvi na světě. Celoživotně se potkával se srovnáváním a často dokonce i s tím, že si jej lidé zaměňovali. Důvod je logický a pochopitelný – život Tomáše Bati juniora se odehrával v zahraničí a to v době, kdy v naší zemi vládl komunismus a jméno Batˇa muselo být zapomenuto. V zahraničí byl však Tomáš Batˇa junior celosvětově známý podnikatel, a ačkoliv přijal kanadské občanství, vždy se hrdě hlásil k tomu, že je Čechoslovák. V naší nové publikace „Švec s posláním“ se seznámíte s jeho příběhem.

„Není žádným tajemstvím, že firma Baťa v rámci vzdělávání svých spolupracovníků opakovaně přinášela zajímavé zahraniční tituly v českém jazyce, mezi které se řadí zrovna tak i Nejkrásnější povolání. Za nejkrásnější povolání bylo považováno to, které pomáhalo naplňovat lidské sny a touhy – prodavačství, obchodní činnost a služba zákazníkovi všeobecně. Nenechte se však mýlit, že tato kniha bylo určena jen lidem v obchodě, naopak. Kniha Nejkrásnější povolání zcela naplňuje baťovskou myšlenku, že každý z nás má v životě své zákazníky a nemusí přitom nic prodávat – jedná se o členy rodiny, přátele, kolegy a známé,“ uvedla Gabriela Končitíková, ředitelka Nadace Tomáše Bati s tím, že publikovaný text má povzbuzující charakter. „Kdykoliv člověka přepadly chmury či nejistota, měl si přečíst některou z kapitol a ujistit se v tom, že je normální, občas se cítit smutně a ztratit směr, ale že je zbytečné v takové náladě zůstávat dlouhodobě.“

Kniha Eduarda Maloty „Viděl jsem Baťu růst“ přináší ojedinělý pohled na tento podnikatelský fenomén. Eduard Malota byl občanem města Zlína, přítelem a spolupracovníkem Tomáše Bati, ale v jisté době také konkurentem firmy Baťa. Ze všech uvedených rolí měl jedinečnou možnost sledovat rozvoj firmy Baťa – její růst i překonávání těžkých časů v době první světové války, v době hospodářských a společenských krizí. Autor se v maximální míře snažil o nezaujatost. Jeho snaha je obdivuhodná, přihlédneme-li ke skutečnosti, že firmu Baťa mohl později vnímat jako hlavní důvod vlastního podnikatelského neúspěchu a nakonec i krachu. Rukopis byl dokončen v roce 1939. Autor necítil potřebu zavděčit se jím Tomáši Baťovi (1876-1932) či firmě Baťa. Jedná se čistě o jeho osobní zpověď, jak s odstupem několika let hodnotil příběh, který se mu odehrával přímo před očima a jehož byl nedílnou součástí.

Slovy Tomáše Bati: „Povinností každého člověka je být zdravý a bohatý, a pokud máte zdravé ruce a rozum, nic tomu nebrání.“ Tomáš Baťa považoval finanční gramotnost za základní předpoklad úspěšného života. Naplňovala jeho představu o svobodném, tedy šťastném člověku. Svoboda dle něj přichází se vzděláním a bohatstvím. Tak jako se musel naučit on sám hospodařit a ekonomicky myslet, vedl ke stejnému umění všechny své spolupracovníky. Jeho zásadní myšlenka o hospodaření zní: „Nezáleží na výši mzdy, kterou člověk každý měsíc získá, ale na tom, jak dokáže s penězi účelně hospodařit.“

Nová kniha 99 trefných postřehů Tomáše Bati představuje osobnost Tomáše Bati v jeho lidské přirozenosti. Lidé, kteří kolem něj byli, jej nevnímali jako geniálního podnikatele, ale jako šéfa. Šéfa, kterého si vážili právě proto, že byl jedním z nich, že jim byl blízký. Lidé kolem Tomáše Bati cítili, že tvoří velké dílo společně s ním a ne jen pro něj. Vážili si jej právě pro jeho přímočarost a jeho bezproblémové propojení se s kýmkoliv, kdo byl součástí firmy. K Baťovi mohl zajít každý zaměstnanec s jakýmikoliv problémy, Baťa se zajímal o své spolupracovníky, o každodenní život ve fabrice i mimo ni. Tomáš Baťa měl rád lidi. Nejlepší vzpomínky těch, kteří pracovali ve firmě Baťa, se nikdy netýkaly nadstandardních odměn, firemních benefitů apod. Jejich vzpomínky se týkaly osobních setkání s Tomášem Baťou, jehož uvažování a přímočarost je fascinovala. Kniha představuje 99 příběhů a desítky doposud nepublikovaných fotografií s Tomášem Baťou. Kniha 99 trefných příběhů Tomáše Bati je partnerskou knihou ke knize 99 SLADKÝCH TEČEK MARIE BAŤOVÉ.

Kniha autora Stanislava Jandíka s názvem Železní tovaryši, patří mezi nejvýznamnější díla primární baťovské literatury. Poprvé byla publikována v roce 1938. Obsahuje první objektivní a velmi zajímavé mapování počátků zlínských Baťových podniků i přehledný životopis jejich zakladatele Tomáše Bati. Zahrnuje množství dokumentů, osvětlujících celou řadu průvodních jevů průmyslové revoluce a racionalizace výroby. Dvou skutečností, které byly příčinou i následkem enormního rozvoje výroby bot, poprvé organizované právě Tomášem Baťou. Stanislav Jandík se ve své publikaci vyhnul všemu, co by z ní dělalo pouhý popis výroby a hospodářství. Vložil do ní podstatné a významné informace o racionalizaci práce, fordismu, fayolismu i batismu, a nezapomněl ani na aspekty duševního, filozofického či mravního rázu. Z textu je zřetelná i lidská stránka Tomáše Bati, neboť právě Baťova osobnost je osou celého díla. Knihou Železní tovaryši se naší literatuře dostalo prvního souborného, kritického a objektivního díla o vývoji baťovského fenoménu.

Myšlenky Tomáše Bati byly vysloveny téměř před sto lety, jejich nadčasovost se nás však dotýká denně. Mnohdy máme pocit, jako by se Tomáš Baťa vyjadřoval k současným ekonomickým, podnikatelským, národohospodářským, politickým i celospolečenským tématům. Tento pocit je zcela oprávněný a vzniká z podstaty myšlení Tomáše Bati, jehož základem byla osobní zkušenost. Nejlépe způsob myšlení definoval Antonín Cekota, blízký spolupracovník Tomáše Bati a šéfredaktor firemního tisku: Nejsou to akademické nebo teoretické úvahy národohospodáře, sociologa, filozofa a politika, který smí volně povolit svou fantazii a stavět ze svých myšlenek a názorů souvislý, uzavřený svět, bez odpovědnosti vůči skutečnému světu. Jsou to projevy muže, u něhož slovo bylo předchůdcem a součástí činu a které proto nelze odloučit od jeho práce. Snad právě proto mu nejlépe rozumí ti, kteří pracují na svém denním díle, cítí, že všechno živé zůstává neukončeno, že život lze chápat v nekonečnu klíčení, zrodu a usilování, jako jej chápal a prožíval Tomáš Baťa.

Kniha Baťa na všech kontinentech přibližuje působení firmy Baťa v prvním století její existence (1894 - 1994) v jednotlivých zemích světa. Jestli hledáte vhodný exkluzivní dárek pro baťovské nadšence, je tato kniha správnou volbou. Výjimečnou atraktivitu knihy podtrhuje i její designová obálka. Podle prostudovaných archivních zdrojů z evropských zemí, Indie a Kanady autoři předkládají nově zjištěná a přesnější fakta. Doplňují je informacemi z četných titulů dobového tisku. Využívají rozsáhlé odborné literatury a čtenáři vůbec poprvé předkládají ucelený příběh firemního podnikání v takto dlouhém časovém úseku. Úvodní části knihy zachycují firmu Baťa v globálních souvislostech. Pak následuje v abecedním pořadí téměř 150 území světa, v nichž společnost Baťa během let 1894-1994 působila. Kniha je bohatě ilustrována a nechybějí v ní unikátní, poprvé publikované obrazové materiály. Poprvé je zde uveřejněn co nejúplnější seznam baťovských sesterských společností a továren z prvního baťovského století.

Kniha Josefa Vaňhary je jedinečná, autor je pozorovatelem, který dokázal vnímat mimořádnost díla Tomáše Bati skrze optiku dítěte. Následně jako dospívajícího chlapce i začínajícího pracujícího mladého muže, který se proměnil v kariéře rychle postupujícího redaktora ve zralého muže. Muže, který musel v době druhé světové války čelit opravdu složitým životním situacím, kdy ani netušil, že těžké chvíle přijdou teprve v letech poválečných. V letech, kdy se označení baťovec změní z prestižního na nežádoucí. Josef Vaňhara patřil mezi přední redaktory podnikových novin firmy Baťa a mimo jiné byl velmi talentovaným fotografem. Smysl pro kvalitní novinářskou práci uplatnil také při psaní této knihy. Dokonale vtahuje čtenáře do děje, který přehledně rozčlenil tak, aby umožnil detailně poznat život v baťovském Zlíně. Čtivě popisuje osobnost Tomáše Bati, významných ředitelů a představitelů jednotlivých oddělení firmy i jednotlivá odvětví výroby. Opomenuti nezůstali ani architekti, filmaři, lékaři či samotní novináři, kteří pomáhali vytvářet obraz tehdejšího Zlína. Jeho profesionální novinářský přístup jej při psaní textů vedl k podávání faktických informací, stručnou a čtivou formou tak, aby čtenář chápal vzájemné souvislosti tvořící celek fenoménu Baťa. Po celou dobu příběhu vás provází baťovský elán a dynamika. Prostřednictvím jednotlivých kapitol je možné sledovat utváření názoru Tomáše Bati na člověka, důvěru v něj a jeho přístupu k práci. Přejeme vám příjemný literární zážitek a bližší poznání nejen příběhu jednoho muže a jednoho města, ale celé filozofie Baťa.