Nakladatelstvi C H Beck

Druhé vydání komentáře k živnostenskému zákonu svým pojetím navazuje na jeho předchozí vydání a reflektuje právní stav zákona k 15. 1. 2023, kdy byl zatím naposled novelizován zákonem č. 416/2022 Sb. V reakci na přijaté novely je převážná část komentáře přepracována a rozšířena, a to i s ohledem na nastalý vývoj judikatury, ke kterému během uplynulých čtyř let došlo. Kromě toho byl rozvinut také výklad věnující se přeshraničnímu podnikání, včetně navazujících informačních a zprostředkovatelských služeb státu podrobněji rozebraných v komentáři k zákonu o živnostenských úřadech, který je nedílnou součástí publikace. Jedinečnost knize propůjčuje také její úvodní část, která čtenářům nabízí ucelený pohled na formování a vývoj moderního živnostenského práva. Autoři proto věří, že publikace bude přínosem nejenom pro podnikatelskou veřejnost, ale své čtenáře najde i v řadách široké veřejnosti.

Před účinností zákona o obchodních korporacích vyšlo celkem sedm vydání monografie Akciové společnosti z pera „zakládajících členů“ autorského kolektivu a dalších autorů. Předkládaná publikace je vlastně, byť tak není označena, vydáním osmým, i když z původního textu mnoho nezbylo a je založen na zcela jiných právních předpisech než publikace předchozí. Způsob zpracování ale zůstává obdobný – rozbor příslušných ustanovení právních předpisů je doplněn odkazy na relevantní judikaturu a rovněž odkazy na řešení rozebíraných problémů v jiných právních textech. Publikace je určena široké právnické veřejnosti i managementu a členům orgánů akciových společností a využít ji mohou i studenti právnických a ekonomických vysokých škol.

Problematika daňových trestných činů je pro svou mezioborovost velice komplikovaná. Pro pochopení vyžaduje jak znalost daňových zákonů, tak zákonů trestních. Stranou nelze ponechat ani schopnost chápat ekonomické souvislosti. Všechny tyto znalosti autoři v této publikaci zúročují. Čtenáři je srozumitelným způsobem poskytnut vhled do tématu daňových trestných činů. Publikace kategorizuje jednotlivé typy daňových trestných činů. Na základě judikatury osvětluje způsoby jejich postihu, a to nejenom v rovině trestní, ale i v rovině správního soudnictví. Zvláštní pozornost je přitom věnována rozdílnosti v postihu daňových podvodů v oblasti trestní a daňové. Druhé vydání je nad rámec aktualizace a doplnění o novou judikaturu obohaceno o případovou studii dvou podvodů. Podvodu na principu missing trader a podvodu založeného na fiktivní fakturaci. V publikaci je názorně ukázáno, jak by tyto podvody měly být v praxi postihovány.

Komplexná, moderne spracovaná a praktická učebnica vytvorená autorským kolektívom odborníkov predstavuje dielo, ktoré vďaka jeho praktickému zameraniu využijú nielen študenti právnických fakúlt, ale aj široká odborná verejnosť so záujmom o problematiku obchodných záväzkových vzťahov. Publikácia je prehľadne rozdelená do tridsiatich piatich častí. Svojou štruktúrou nadväzuje na učebnicu Obchodné právo I. Všeobecná časť, súťažné právo, právo obchodných spoločností a družstva a výklad jednotlivých kapitol pozostáva z piatich častí: prvou sú všeobecné znalosti, druhou aplikačné kontexty, treťou vybrané doktrinálne súvislosti, štvrtou je komparácia a poslednou sú súdne rozhodnutia. Informácie obsiahnuté v publikácii sú komplexné, praktické a spracované na vysokej odbornej úrovni.

Publikace přináší poučený vhled autora opírající se o jeho dlouholetou profesní zkušenost jak na straně regulovaných podnikatelů, tak z pozice regulátora, do spletité právní úpravy elektroenergetiky a plynárenství se zaměřením na nejproblematičtější místa tuzemské právní úpravy. Kniha nejprve vymezuje relevantní interpretační východiska, aby se následně věnovala navýsost aktuálním problémům nekalých obchodních praktik, nedostatečnostem úpravy dodávky poslední instance, limitům výkonu oprávnění provozovatelů soustav v elektroenergetických a plynárenských soustav vůči vlastníkům nemovitostí nebo slabinám právní úpravy i aplikační praxe cenové regulace. Čtenář je konfrontován s problémy energetiky ve světle judikatury i srovnáním se zahraničními právními úpravami. Kniha je určena především praktickým uživatelům právní úpravy energetiky, zejména podnikatelům v elektroenergetice a plynárenství, dotčeným orgánům státní správy, jakož i dalším zájemcům o aktuální dění v oboru energetického práva, advokátům, soudcům nebo akademikům.

Komentář k zákonu o ochraně zemědělského půdního fondu je jedním z prvních počinů v tomto směru. Je využitelný zejména pro úředníky působící v oblasti veřejné správy ochrana zemědělského půdního fondu, jakož i pro všechny osoby, které vlastní či užívají pozemky patřící do zemědělského půdního fondu nebo které chtějí na takových pozemcích realizovat své záměry. Pro zpracování tohoto komentáře se podařilo vytvořit autorský kolektiv odborníků na problematiku ochrany půdy, a to těch z nejpovolanějších. Při zpracování tohoto komentáře autoři využili své dlouholeté znalosti a zkušenosti úředníků a lektorů pro oblast ochrany půdy. Tento komentář je zpracován v širších souvislostech s ostatní právní úpravou, zejména pak stavebním zákonem či správním řádem, a zapracovává obsáhlou judikaturu správních soudů k této problematice. Autoři se snažili o trvalejší využitelnost tohoto komentáře a zohlednili také ještě neúčinné, ale již schválené změny právní úpravy. Současně se věnují i dalším připravovaným změnám a zužitkovali své poznatky v doporučeních pro budoucí právní úpravu.

V odborné literatuře dosud zcela převládají komentáře věnované obecnímu zřízení. Přes svá specifika tak bývá výklad ustanovení krajského zřízení zpravidla odvozován od komentářů k obdobným ustanovením tohoto zákona. Předkládaný komentář je v tomto směru inovativní, neboť přináší komplexní pohled na postavení a činnost vyšších územních samosprávných celků v České republice optikou krajů. Tam, kde je to účelné, autoři doplnili komentář k úpravě zákona o hlavním městě Praze, neboť hlavní město Praha má také postavení vyššího územního samosprávného celku. Autory komentáře jsou právníci působící na krajských úřadech napříč republikou (včetně Magistrátu hlavního města Prahy), kteří při jeho zpracování využili především vlastní bohaté zkušenosti ze své správní praxe. Vedle praktického pohledu autoři také prezentují relevantní a aktuální judikaturu a přinášejí konkrétní odpovědi na otázky, s nimiž se praxe územní samosprávy setkává a které mnohdy nejsou v odborné literatuře nebo judikatuře řešeny. Komentář mohou využít nejen pracovníci krajských úřadů a krajští zastupitelé, ale velmi užitečným může být také pro pracovníky obecních úřadů a zastupitele obcí. S ohledem na svou komplexnost může být komentář vítaným zdrojem informací i pro širokou odbornou veřejnost ve veřejné správě, včetně studentů práv či veřejnosprávních oborů.

Publikace je věnována analýze právních povinností, které plynou orgánům veřejné správy – zásadně v pozici veřejných zadavatelů ve smyslu § 4 ZVZ – z vybraných veřejnoprávních předpisů ve vztahu k pořizování a následnému užívání informačních technologií. Jedná se především o povinnosti zadávání veřejných zakázek na informační technologie, včetně limitace zadávání navazujících veřejných zakázek v případě existence stavu vendor lock-in v jednacím řízení bez uveřejnění. Dále je v publikaci věnována pozornost zákonu o informačních systémech veřejné správy a zákonu o kybernetické bezpečnosti. Publikace se věnuje i procesní stránce – s ohledem na nulový počet správních řízení vedených podle zákona o kybernetické bezpečnosti a zákona o informačních systémech veřejné správy se tato část logicky orientuje na vybrané aspekty řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a na něj navazující řízení soudní před správními soudy.

Právo EU má vícero vrstev. Tu první představuje vrstva lucemburská či lucembursko-bruselská. Obsahuje vizi jednotné vnitrostátní aplikace práva EU ve všech členských státech a vychází především z judikatury Soudního dvora EU a unijní legislativy. Druhá je vrstva ústavní, plynoucí z ústavního zakotvení českého členství v EU a z judikatury Ústavního soudu či českých vrcholných soudů. Konečně třetí vrstvu tvoří aplikační praxe jednotlivých soudů či správních orgánů, která je ukotvena v českých procesních kodifikacích a v českém institucionálním rámci. Druhé vydání této knihy se ke čtenářům dostává po více než 10 letech od vydání prvního. Cíl však zůstává stejný. Je jím snaha provést českého praktikujícího právníka základy vnitrostátní aplikace práva EU a nabídnout odpověď na otázky, co, jak a proč mám s tím unijním právem dělat v rámci konkrétního sporu před českými soudy či správními orgány. Ambicí je poskytnout nejenom základní vodítka plynoucí z judikatury Soudního dvora EU, ale především vodítka lokalizovaná do českého právního prostředí. Publikace tak propojuje zmíněné unijní a vnitrostátní vrstvy v jeden obraz. Kniha podrobně rozebírá základní principy vnitrostátní aplikace unijního práva, jako jsou přímý účinek, souladný výklad, přednost unijního práva včetně otázek ústavnosti a ochrany základních práv anebo odpovědnost za škodu způsobenou porušením unijního práva. Činí tak čtivou a přístupnou formou, za pomoci příkladů a kazuistiky. Rozsahem a hloubkou zohlednění unijní a české aplikační praxe představuje publikace nepostradatelného průvodce každého českého právníka po jeho evropském osudu.

Publikace Evropský veřejný žalobce je komentář k nařízení o Úřadu evropského veřejného žalobce, nařízení rady (EU) č. 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce, předpisy souvisejícími, zvláště pak směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/1371 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím zájmy Evropské unie, ale i jednací řád Úřadu evropského veřejného žalobce, případně příslušné části českých trestněprávních předpisů (zvláště TrŘ, TrZ a zákon o trestní odpovědnosti právnických osob). Komentář vedle odborného výkladu odkazuje na judikaturu vztahující se k dané problematice ať už procesněprávní nebo hmotněprávní, vychází jak z rozhodovací praxe vnitrostátních soudů ČR, tak z rozhodovací praxe Soudního dvora EU. Komentář je určen především subjektům působícím v trestních řízeních, tedy soudcům, státním zástupcům, policistům, obviněným a jejich obhájcům, též zúčastněným osobám, poškozeným a jejich zmocněncům. Zájem o dílo mohou mít i další osoby, neboť se týká matérie, která obecně vyvolává v různých souvislostech pozornost širší veřejnosti, ať už odborné nebo laické.

Velký komentář k občanskému zákoníku – Dědické právo – vychází již ve 2. vydání. Renomovaní autoři, stejní jako v 1. vydání, pečlivě doplnili komentář o nové poznatky z praxe, rozšířili výrazně judikaturu i literaturu. Polemizovali či se ztotožnili s názory jiných expertů na dědické právo, čímž čtenářům poskytují další materiál k zamyšlení a uvádění myšlenek z komentáře do života. Věříme, že čtenáři uvítají toto rozšířené a zaktualizované vydání a doplní si jím svou knihovnu, aby mohli propátrávat hlubiny práva, které se dříve či později dotkne nás všech.

Stejně jako je tomu ve vztazích práva soukromého, i ve vztazích práva správního se může vyskytovat prvek s vazbou na právní úpravu platnou v zahraničí (lex loci extera). Takovým prvkem jsou například oprávnění řídit motorové vozidlo nabyté podle cizího práva, nabytí vysokoškolského vzdělání na zahraniční univerzitě, existence veřejného zdravotního pojištění v cizině či označení klenotu ze zlata nebo z jiného drahého kovu puncovní značkou příslušným zahraničním orgánem. Výskyt prvků práva cizího státu ve vztazích našeho správního práva (lex fori) má rostoucí tendenci. Lze připomenout, že jedním z nástrojů obnovení volného pohybu osob během pandemie COVID-19 bylo, že právní řády jednotlivých států uznaly očkování proti této nemoci provedené v jiných jurisdikcích. Normy našeho správního práva na existenci těchto prvků reagují tím způsobem, že přiznávají cizímu právu důsledky i v našich právních vztazích. Tyto normy nejsou v českém právním řádu žádným způsobem kodifikovány, naopak je lze najít v desítkách předpisů správního práva. Kniha je prvním pokusem o systematické uchopení této materie v naší odborné literatuře.

Je zřejmé, že zadávání veřejných zakázek přináší ze své podstaty mnoho interpretačních nejasností. Komentář k jednotlivým ustanovením zákona se proto snaží objasnit jeho sporné body a nacházet řešení při jeho výkladu. Autoři přitom využili svých bohatých zkušeností z Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, pohledu zadavatele velkého statutárního města a advokátní praxe. Kniha přehledně představuje velké množství nejnovější soudní judikatury a rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Publikace rovněž radí, jak postupovat při zadávání veřejných zakázek při událostech spojených s krizí COVID-19, a zabývá se současným nárůstem cen stavebních materiálů ve veřejných zakázkách. Komentář je určen všem uživatelům zákona o zadávání veřejných zakázek, zejména zadavatelům a dodavatelům.

Zákon č. 182/2006 Sb. upravuje insolvenční řízení a možnosti řešení úpadku dlužníka v úpadku - konkurs, reorganizaci, oddlužení. Komentář podává aktuální výklad jednotlivých ustanovení zákona vycházející ze současné praxe autorů předkládaného komentáře. Ten umožňuje získat dostatečný přehled např. o uplatňování pohledávek v insolvenčním řízení, postavení dlužníka a jeho věřitelů, postavení insolvenčního správce a insolvenčního soudu. 4. vydání komentáře InsZ vychází z textu předchozího vydání, je v odpovídající míře aktualizováno a rozšířeno. Doplněno je zejména o výklad těch ustanovení zákona, které byly dotčeny všemi přijatými novelizacemi za uplynulé období od předchozího třetího vydání. Týká se to zmj. novelizace související s přijetím evropské směrnice o sanačním způsobu řešení úpadku, novele provedené zákonem č. 312/2019 Sb. a zákonem č. 230/2019 Sb. Výklad je také tradičně obohacen o rychle se rozvíjející aktuální judikaturu insolvenčních soudů. Kolektiv autorů Hana Erbsová, Jan Kubálek, Luboš Smrčka, Viktor Šmejkal

Komentář přináší zasvěcený pohled na aplikaci zákona o státní službě ve služebních úřadech. Vzhledem k době dokončení textu může reagovat na všechny změny souvisejících zákonů schválených Poslaneckou sněmovnou v 8. volebním období. Promítá aktuální sjednocující stanoviska a metodické pokyny zpracované sekcí pro státní službu i dosud dostupnou judikaturu správních soudů. Obsahuje také praktické příklady, zejména k aplikaci nové právní úpravy dovolené podle zákoníku práce. Výklad je adresován nejen personalistům ve služebních úřadech, ale všem státním zaměstnancům a poskytuje ucelený obraz o aktuální praxi při uplatňování zákona o státní službě.

Představovaný komentář k vyhlášce o odměně insolvenčního správce je první publikací, která se tomuto předpisu uceleně věnuje. Kniha je psána s důrazem na podrobné rozvedení všech témat, aniž by to však bylo na újmu snaze o nejvyšší možnou praktičnost a pochopitelnost výkladu. Komentář pracuje s množstvím judikatury, uvádí konkrétní vzorce pro výpočet všech druhů odměn i praktické příklady. Samozřejmostí je výklad problémů již řešených, nevyhýbá se však ani četným výpravám do moře problémů neřešených. Z jedné třikrát novelizované vyhlášky činí přechodná ustanovení fakticky čtyři stále aplikované vyhlášky; komentář se přehledným způsobem věnuje všem. Vedle klasického komentování jednotlivých ustanovení vyhlášky obsahuje kniha i rozsáhlou část obecnou; ta zahrnuje jednak komentář k vybraným ustanovením insolvenčního zákona týkajícím se odměny a hotových výdajů insolvenčního správce, jednak i výklad ke všem institutům a procesním situacím týkajícím se odměňování insolvenčních správců.