Nakladatelství Libri strana 23 z 38

Norské království, jednu ze skandinávských zemí, navštěvuje každý rok několik desítek tisíc českých turistů. Tato publikace se snaží postihnout základní rysy dějin této země, jejíž historický vývoj má ostatně nejednu významnou paralelu s historií českou. Výklad dějin Norska je doveden až do současnosti, kdy tento stát zůstává moderní prosperující demokracií, v níž se střídají vlády pravého a levého středu a jejíž ekonomickou i sociální prosperitu zajišťuje mimo jiné další úspěšná exploatace ropy a plynu, díky níž má Norsko čtvrtý nejvyšší HDP na jednoho obyvatele na světě.

Knížka se soustřeďuje na rozlehlou geografickou oblast osídlenou v minulosti germánskými kmeny (pevninská Evropa, Skandinávie, Britské ostrovy a Island) a doplňkově se zabývá i Finskem, které do oblasti geograficky náleží. Hesla se zabývají prameny, z nichž se mýty rekonstruují, ale především jednotlivými bohy a mytologickými postavami pro nás podivuhodného a cizího panteonu. V roce 2006 vychází již druhé vydání, které bude zároveň možné zakoupit jako e-knihu.

Surinam, neoficiálně také Nizozemská Guyana, má několik světových prvenství: je nejmenším suverénním státem Jižní Ameriky, jeho území je z více než 90% zalesněno a nabízí jedny z největších světových zásob bauxitu. Drtivá většina obyvatelstva žije v jeho hlavním městě Paramaribu a doprava z východu na západ je takřka nemožná kvůli rozsáhlé říční síti, vlévající se na severním pobřeží do Atlantického oceánu. Nizozemské Antily, již neexistující státoprávní celek, který byl 10. 10. 2010 rozdělen demokratickým hlasováním obyvatelstva o budoucnosti ostrovů, je dalším z významných koloniálních odkazů Spojených nizozemských provincií a dnešního Nizozemského království. Ostrovy „SSS“, tedy Saba, Svatý Eustach a Svatý Martin v blízkosti Panenských ostrovů, spolu s ostrovy „ABC“, tedy Arubou, Bonaire a Curaçaem při venezuelském pobřeží, byly po dlouhá staletí strategickou pirátskou a otrokářskou základnou Nizozemců. Jejich politická proměna v „BES“, tedy Bonaire, Svatý Eustach a Saba, které dnes patří jako speciální s právní obvody do Evropské Unie, je ukázkou unikátního postkoloniálního vývoje 21. století. Postupná kolonizace těchto území Španěly, Angličany, Francouzi a Nizozemci se stala tavicím kotlem mnoha evropských kolonizačních přístupů, ale především kultur, které jsou znatelné dodnes - ať už ve složení obyvatelstva, různorodosti jazyků či náboženství. Dějiny těchto ministátů představují významný mezník v dějinách Karibské oblasti - pirátské výboje, neustále se opakující obsazování ostrovů cizími mocnostmi a jejich znovudobývání, otrocké základny, pašerácké přístavy, ale především postupná decimace španělského koloniálního impéria… To vše nabízí historicky prvn&iacu te; česky psaná publikace, věnující se dějinám nizozemských držav v Novém světě.

Pád Berlínské zdi v roce 1989 dal vzniknout experimentu obrovských rozměrů. Tento experiment ovlivnil celou Evropu: národy, které do té doby tvořily východní blok, byly přetvořeny, aby vyhovovaly západnímu neoliberálnímu systému a podřídily se tak režimu liberalizace, deregulace a privatizace. Philipp Ther byl svědkem těchto historických proměn, ať už v ulicích Prahy během sametové revoluce, nebo v Polsku a na Ukrajině, kde žil několik let. V této knize autor přináší zprávu o Novém pořádku na starém kontinentě - a poprvé tak i komplexní analýzu tohoto pořádku z celoevropského hlediska. Titul (v originále) získal ocenění na knižním trhu v Lipsku v roce 2015.

Uruguay je svou rozlohou i počtem obyvatel vůbec nejmenší španělsky mluvící zemí Jižní Ameriky. Ač vznikla jako diplomatický konstrukt s cílem zabránit Argentině a Brazílii v jejich snahách o kontrolu nad strategicky významnou oblastí při ústí řeky Río de la Plata, dnes v rámci regionu představuje politicky stabilní a ekonomicky vyspělou zemi se silnou střední třídou. Navzdory velikosti není mezinárodní postavení Uruguaye rozhodně zanedbatelné. Tamní vláda v nedávných letech dosáhla několika pozitivních ekonomických výsledků a v zahraničí vzbudil pozornost její přístup k problematice interrupce, sňatků homosexuálů a legalizace marihuany. Uruguay se tak pro ostatní země stává inspirací a alternativou. Kniha, věnovaná pozoruhodným a dramatickým dějinám malého jihoamerického státu, na jedné straně navazuje na předešlá díla českých autorů, na straně druhé se pak věnuje řadě aspektů politického a kulturního života země, kterým doposud nebyla v českém prostředí věnována pozornost. Vychází ve spolupráci s Metropolitan University Prague Press. Michal Zourek (1985) je historik a iberoamerikanista, zabývá se zejména moderními dějinami Latinské Ameriky. Absolvoval dlouhodobé studijní a badatelské pobyty v Argentině, Uruguayi a Chile. V současné době působí jako postdoktorand na Instituto de Historia Argentina y Americana Dr. Emilio Ravignani v Buenos Aires. Zároveň spolupracuje s Metropolitní Univerzitou v Praze a VŠTE v Českých Budějovicích.

Kniha se zabývá osobností bývalé britské premiérky Margaret Thatcherové, její společenskou a hospodářskou politikou a především tím, jak byla vnímána v Československu 80. let. Autoři věnovali pozornost zejména třem historickým momentům její vlády – válce o Falklandské ostrovy (1982), sporu se stávkujícími horníky (1984-85) a její návštěvě Moskvy (1987). Tyto události jsou představeny prostřednictvím ohlasů v tehdejším československém tisku

Kniha se zabývá životem židovské menšiny v českých zemích v období od vzniku samostatného Československa do 2. světové války a v poválečném období. Stěžejní část publikace tvoří záznam vzpomínek patnácti pamětníků židovské národnosti, jejichž rozmanité příběhy dokládají charakteristické rysy židovské identity i nelehké osudy těch, kterým se podařilo přežít holocaust.