Nakladatelství Libri strana 51 z 51

Století skotské dynastie Stuartovců, kteří nastoupili na trůn po skvělé alžbětinské éře, bylo poznamenáno především dvěma revolucemi, které do značné míry změnily strukturu stávajícího systému i celé společnosti. Na samém sklonku stuartovské éry pak dovršením unie se Skotskem vzniká Velká Británie, připravená utkat se s Francií o rozhodující pozice v zámoří. První část knihy autor věnoval vládě prvních dvou stuartovských králů Jakuba I. a Karla I. a éře republiky, respektive protektorátu, kdy se z pohledu státu odehrálo to nejpodstatnější . Dramatická léta restauračního režimu, tj. panování Karla II., tvoří druhou část. Třetí a závěrečná část se pak zabývá krátkou, avšak na události nesmírně bohatou vládu Karlova bratra Jakuba II.

Náš přední hungarista, profesor Masarykovy univerzity v Brně (mj. autor Maďarska v edici Stručná historie států), v knize zúročil své celoživotní bádání v oboru. Text po úvodních statích (s důrazem na česko-maďarské kontakty od nejstarších dob po dnešek) přináší chronologicky řazené vyprávění z politických, ekonomických i kulturních dějin z období před příchodem maďarských kmenů, jejich nájezdů po Evropě, přes vznik Uherského království až po dnešní dny. Esejisticky napsaný text doplňuje mnoho ilustrací, tabulky a rejstříky.

Počet obyvatel zatěžuje naši planetu a ta je jen stěží schopna nás uživit..." Z takového výroku se zdá, že globální kolaps už je na spadnutí, ale počet obyvatel, o kterém se zde mluví, byl asi 190 milionů lidí na celé Zemi a myslitel, jenž šířil tuto poplašnou zprávu, byl Tertullianus, obyvatel Kartága píšící ve 2. století našeho letopočtu. Za posledních 40 let se světová populace zdvojnásobila až na současných 7 miliard lidí, ale tempo jejího růstu se zpomaluje a počet obyvatel ani není jedinou rozhodující proměnnou, uvažujeme-li o tom, zda je planeta Země už plná. Žijeme v "globální vesnici" a jsme v nebezpečí, protože nám chybí vesnická rada starších, která by nás vedla. Změny klimatu, zásoby vody a potravin, využívání neobnovitelných zdrojů a v poslední době především migrace - to všechno jsou problémy, kterým lidé čelí. Jaké jsou etické důsledky růstu světové populace? Je stávající úroveň spotřeby bohatých lidí trvale udržitelná? Je možné, aby taková úroveň byla rozšířena na všechny obyvatele planety? Jaký je současný stav planety Země a jejího ekosystému a jak se asi změní s růstem populace a příjmů? Co mohou lidé, firmy a vlády dělat, aby zastavili negativní dopady populačního růstu a naopak využili ty pozitivní? Na tyto otázky v knize o současnosti i budoucnosti planety odpovídají akademici z oborů ekonomie, demografie, filozofie, geografie, biologie, fyziky i medicíny z Oxford Martin School při Oxfordské univerzitě.

Čtvrtý svazek z řady knih věnovaných architektuře Prahy mapuje vývoj od vlastního založení Pražského hradu na sklonku 9. století až po rok 1310. Autor přitom pojednává nejen o církevních a světských stavbách v historickém jádru města, ale všímá si především dochovaných památek v rámci celé aglomerace dnešní velké Prahy. Text doprovázejí fotografie (včetně řady unikátních archivních snímků), plánky, půdorysy a připojen je i obvyklý rejstřík a resumé.