Nakladatelství Libri strana 26 z 39

Publikace našich dvou předních odborníků na tuto problematiku, historičky a archeoložky M. Beranové, která téma zpracovala do 16. století, a historika a odborného pracovníka ministerstva zemědělství A. Kubačáka (od 17. století do současnosti), představuje vývoj zemědělství v našich zemích (rostlinné a živočišné výroby, odpovídající techniky, ale také dalšího zázemí včetně školství, pozemkových převodů a reforem) a je bohatě doprovázena ilustračním materiálem.

Dinosauři jsou velmi populární skupinou vyhynulých obratlovců, objevených pro vědu před více než 180 lety. Až v posledních desetiletích však začínáme odhalovat mnohá tajemství spojená s těmito dávnými vládci naší planety. Kniha poskytuje přehled nejzajímavějších druhů dinosaurů, z nichž mnohé byly objeveny teprve nedávno a výrazně změnily pohled na skupinu těchto pravěkých tvorů. Autor- přírodovědec čtivě odhaluje tajemství zaniklého svět, a to bez chyb běžných u překladových publikací.

Kniha seznamuje čtenáře s téměř zapomenutým úsekem antické historie a s dobou helenistických panovníků vládnoucích na území dnešního Afghánistánu, Pákistánu a Indie. Vzhledem k nedostatku písemných pramenů popisujících události na východní periferii antického světa se hlavním zdrojem informací o dění v této oblasti staly mince a jejich nálezy. Popis panovníků a hlavních událostí z doby jejich vlády je doplněn přehledným katalogem ražeb jednotlivých králů včetně značek. Představuje první souborný přehled řecko-baktrijské a indo-řecké problematiky u nás.

Přední – a to nejen v měřítku České republiky, ale i Evropy a světa – znalec Tibetu, jeho historie, náboženství a písemnictví (pro Libri už napsal Malou encyklopedie tibetského náboženství a mytologie) a překladatel profesor Kolmaš sepsal i ve světovém měřítku unikátní slovník, který zahrnuje všechny druhy literární produkce (včetně historické a náboženské) Tibeťanů od nejstarších dob po 20. století. Slovník zachycuje jak autory, tak i charakteristické žánry tibetského písemnictví včetně ústně tradovaného folkloru.

Na největším z pražských hřbitovů, založeném roku 1680 po velké morové epidemii, nalezlo poslední odpočinek už přes jeden milion lidí... Autor, který již léta pečuje o zdejší naučné stezky, přináší údaje o pomnících a medailonky osobností z dnes již zrušeného prvního úseku a také o známých i zapomínaných osobnostech z úseku druhého (založen 1787): umělců, vědců, techniků, podnikatelů a mnoha dalších profesí, mj. i K. H. Borovský, bratři Thámové, G. Dobner, A. Puchmajer, V. M. Kramerius, V. K. Kl icpera, F. Dittrich a další a další.

V návaznosti na již vydané tituly o městských věžích a městských branách se tentokrát autor věnuje fenoménu historických radnic (tedy těch, které vznikly do 1. světové války), z nichž některé v průběhu času zanikly, většinou však zůstaly - byť několikrát přestavovány - zachovány do současných dnů, třebaže ne vždy jsou i dnes sídlem městského úřadu. Všechny dochované budovy však dodnes vytvářejí nenapodobitelný kolorit mnoha našich měst. Po I. díle (s úvodem a městy A-G) následuje katalog měst mezi H-Ž, soupis literatury a slovníček, opět s množstvím ilustrací (plánky, fota apod.).

Už podtitul knihy Příspěvek k poválečným zásahům do pozemkového vlastnictví v Československu v první polovině 20. století vypovídá, že jde o mimořádně zajímavou publikaci nabytou faktografií a doplněnou vysvětleními. V původně disertační práci, obháj ené na MU v Brně (2007), autor zúročil obě své profese, právníka a historika, a pro knižní vydání text ještě upravil, doplnil a aktualizoval (mj. došlo k navázání diplomatických vztahů mezi ČR a Lichtenštejnskem).

Malá encyklopedie tibetského náboženství a mytologie a Slovník tibetské literatury) nás zasvěceně provází dějinami od nejstarších dob a legend až po současnost. Odpovídající pozornost vedle politických událostí věnuje rovněž duchovním dějinám Tibetu, jednotlivým sektám, jejich rozdílům, ale i společným rysům tibetského buddhismu, jemuž se často říká lamaismus a který ovlivnil i národy a státy za jeho hranicemi, zejména Mongolsko. Neopomíjí také poznávání ojedinělé země a kultury okolním světem, především Evropany, včetně zrodu vědeckého oboru - tibetologie. Vedle vlastního textu kniha přináší přehledné encyklopedické heslo, tabulky světských i "církevních" představitelů, chronologický přehled hlavních událostí a doporučenou literaturu k tématu.

Čtvrtý svazek z řady knih věnovaných architektuře Prahy mapuje vývoj od vlastního založení Pražského hradu na sklonku 9. století až po rok 1310. Autor přitom pojednává nejen o církevních a světských stavbách v historickém jádru města, ale všímá si především dochovaných památek v rámci celé aglomerace dnešní velké Prahy. Text doprovázejí fotografie (včetně řady unikátních archivních snímků), plánky, půdorysy a připojen je i obvyklý rejstřík a resumé.

Počet obyvatel zatěžuje naši planetu a ta je jen stěží schopna nás uživit..." Z takového výroku se zdá, že globální kolaps už je na spadnutí, ale počet obyvatel, o kterém se zde mluví, byl asi 190 milionů lidí na celé Zemi a myslitel, jenž šířil tuto poplašnou zprávu, byl Tertullianus, obyvatel Kartága píšící ve 2. století našeho letopočtu. Za posledních 40 let se světová populace zdvojnásobila až na současných 7 miliard lidí, ale tempo jejího růstu se zpomaluje a počet obyvatel ani není jedinou rozhodující proměnnou, uvažujeme-li o tom, zda je planeta Země už plná. Žijeme v "globální vesnici" a jsme v nebezpečí, protože nám chybí vesnická rada starších, která by nás vedla. Změny klimatu, zásoby vody a potravin, využívání neobnovitelných zdrojů a v poslední době především migrace - to všechno jsou problémy, kterým lidé čelí. Jaké jsou etické důsledky růstu světové populace? Je stávající úroveň spotřeby bohatých lidí trvale udržitelná? Je možné, aby taková úroveň byla rozšířena na všechny obyvatele planety? Jaký je současný stav planety Země a jejího ekosystému a jak se asi změní s růstem populace a příjmů? Co mohou lidé, firmy a vlády dělat, aby zastavili negativní dopady populačního růstu a naopak využili ty pozitivní? Na tyto otázky v knize o současnosti i budoucnosti planety odpovídají akademici z oborů ekonomie, demografie, filozofie, geografie, biologie, fyziky i medicíny z Oxford Martin School při Oxfordské univerzitě.