Nakladatelství Olympia strana 32 z 64

Když Paulovi Géraldovi, významnému francouzskému básníkovi a dramatikovi, vyšla v roce 1908 jeho první sbírka Les Petites Âmes, šlo o první literární pokus, jemuž se dostalo pouze průměrné pozornosti. Už za čtyři roky ale zazářil sbírkou Toi et moi, jejíž první český překlad držíte nyní v ruce. Tato útlá knížečka vzbudila zájem kritiků i veřejnosti a Géraldyho jméno se díky ní dostalo na seznam nejlepších a nepopulárnějších básníků Francie první poloviny 20. století. Jeho poezie je jednoduchá, verše prosté, ale zvučné. Snad právě proto měla tato sbírka takový ohlas u běžných čtenářů a dosáhla neuvěřitelného nákladu přes jeden milion výtisků. I když se básnické tvorbě věnoval i nadále, v dalším období života se těžiště jeho literární tvorby přiklonilo k divadelnímu dramatu. Celkem napsal dvanáct úspěšných her. Bohužel se mu do cesty postavila druhá světová válka. Po skončení tohoto krvavého konfliktu vznikla poptávka po zcela jiném druhu umění, než jaké mohl Géraldy světu nabídnout. Vyšly sice ještě sbírky Vestiges (1948) a Vous et moi (1960), nicméně většího úspěchu již nedosáhly. Ještě za svého života se dostal do stínu mladších umělců a málem se na něho zapomnělo, dokud ho krátce před smrtí nepřipomněl Francii i světu novinář Jean-François Kahn. To byl poslední záchvěv bývalé slávy tohoto básníka a dramatika. Zemřel v roce 1983 v Neuilly-sur-Seine. Jan Cimický přeložil tuto básnickou sbírku k poctě výše uvedeného autora a předkládá tak čtenářům to nejlepší z jeho tvorby. Cimický, sám velmi kvalitní básník, dokázal nejen zachovat význam veršů, ale dal jim i čistotu verše v českém jazyce, což je u překladu poezie to nejtěžší. Toi et moi, tedy Ty a já, potěší jistě všechny milovníky francouzské literatury a poezie.

Dosud nevíme, jak si máme vysvětlit existenci lidského druhu, stejně jako modely letadel. Před tisíci lety se prováděly chirurgické operace a výpočty, ke kterým dnes potřebujeme výkonné počítače. Možná, že před dávnými věky žili na Zemi bytosti mnohem rozvinutější, než si dokážeme představit.

Většina národů Evropy má své hrdinské eposy, ovšem my mezi ně nepatříme. Máme však četné pověsti a legendy, které je nahrazují. Rytíř byl ve středověku předobrazem všech ctností, které si jen dovedeme představit. Měl být odvážný, čestný, poctivý a věrný svému panovníkovi, zemi a samozřejmě své dámě. Skutečnost byla samozřejmě jiná. Jedním ze zdrojů informací o rytířích jsou také legendy a pověsti, jichž máme u nás nepočítaně. Ve své knize přináší Petr Bahník ty nejzajímavější z nich.

Jak daleko byli nacisté za druhé světové války s přípravou atomové bomby? Kam se poděly jejich plány a vědci, kteří pracovali na jaderném programu? A jak spolu souvisely komponenty z nacistického programu a jaderného programu Američanů? Petr Vokáč se ve své nové knize zabývá otázkou, zda nemohla být jedna z bomb svržených na Japonsko v roce 1945 vyrobena ze surovin zadržených v Německu nebo zda ji nemohli nacisté dokonce zcela vyrobit sami. Kromě technických specifikací zde autor uvádí celou řadu méně známých faktů okolo daného tématu a zároveň ponechává pro čtenáře dostatek volného prostoru, aby si udělal svůj vlastní názor.