Nakladatelství Vodnář - Vladimír Kvasnička strana 11 z 11

Moudrosti z časů, ve kterých jsme žili, se znovu a znovu objevují na naší cestě, abychom se moudrými stali i my. Mnozí je minou bez povšimnutí, mnozí se zastaví a žasnou nad tím, jak mohli tápat, nevidět. To, co je druhým skryto, může objevit jen naše vědomí. Nevědomost chyb nečiní, přesto si je pečlivě zaznamená naše karma, a když přijde čas, jsme navráceni do téhož místa, k té samé zkušenosti, abychom pochopili. Naše podvědomí reaguje a my se často divíme, jak to, že nám připadá někdo nebo něco známé, i když to vidíme poprvé. Čas v čase. Minulost v přítomnosti. Vědomé přijetí naší cesty za poznáním sebe samých určuje stupeň vyspělosti naší duše. Nikdo není lepší ani horší. Jsou jen vědomé a méně vědomé bytosti, které se nacházejí na stejném místě, na této planetě, ve stejném čase. Každý máme svou cestu, každý hledáme její cíl. To mezi tím se nazývá život. Můžeme si navzájem pomoci, můžeme si také klást překážky. Každý se snažíme vyjádřit a něco po sobě zanechat. Dobro či zlo. Sebe samé. Stopy, které nás obsahují. Vejdou do nich mnozí, kteří směřují ke svému cíli. Dostanou informaci, která je v daném místě uložená. Jak s ní naloží, je jen na nich samých.

Olivier Lockert je uznávaný hypnoterapeut, školitel a autor mnoha odborných i populárních knih. Je spoluzakladatelem humanistické hypnózy, zakladatelem a ředitelem Francouzského ústavu Ericksonovy a humanistické hypnózy. Vyučuje Ericksonovu a humanistickou hypnózu ve Francii, v Kanadě, v Rusku a v Číně. Jeho knihy o hypnóze byly přeloženy do 14 jazyků a prodávají se ve více než 60 zemích světa. V češtině vychází kniha tohoto autora poprvé. Tato kniha nemá ouze informační poslání, navíc je zaměřena i pedagogicky. Po přečtení se k ní čtenář bude často vracet, aby si případně zopakoval některou z uváděných technik, znovu prošel vysvětlující text nebo se ujistil, že to, co dělá, je správné.

Studium psychoanalýzy přivedlo autora publikace k zaznamenáváním svých snů, které analyzoval. Soubor snů pokrývá období třiceti let a navazuje na úctyhodnou tradici, kterou má „oneirická“ literatura ve světovém i českém písemnictví. Jsou to např. Jindřich Štyrský, Jakub Deml, Jan Weiss, ale třeba i Karel Jaromír Erben. Mnohé uvedené sny mají silný hermetický podtext a jak sám autor píše „...nečinil jsem rozdílu mezi tím, jestli ke mně ten či onen sen přišel branou z rohoviny nebo branou ze slonoviny. Vyloučil jsem pouze sny, které nesly neklamnou pečeť toho, že přišly branou z voloviny. I to se člověku někdy stává...“. I když několik snů již bylo zveřejněno (např. v časopisech Svět magie, Horus či v knize Magie) nalezne čtenář v dalších více než šedesáti snech hermetické poučení i poetickou inspiraci.

První svazek tří trilogií zabývajících se analýzou okultních tradic, které oživili adepti jako Crowley. Je zde pojednána ve vztahu ke svým starobylým zdrojům a porovnána s vývojovými etapami současného okultismu, které pomalu vyvíjejí novou gnózi, aby nahradily směšné a sterilní pověry, vzniklé z letitého nepochopení starých nauk. Magické obrození je cenným příspěvkem k okultní tradici a zásadním spisem, který je ve svém speciálním oboru pokládán za klasickou pramennou literaturu.

Studium psychoanalýzy přivedlo autora publikace k zaznamenáváním svých snů, které analyzoval. Soubor snů pokrývá období třiceti let a navazuje na úctyhodnou tradici, kterou má „oneirická“ literatura ve světovém i českém písemnictví. Jsou to např. Jindřich Štyrský, Jakub Deml, Jan Weiss, ale třeba i Karel Jaromír Erben. Mnohé uvedené sny mají silný hermetický podtext a jak sám autor píše „...nečinil jsem rozdílu mezi tím, jestli ke mně ten či onen sen přišel branou z rohoviny nebo branou ze slonoviny. Vyloučil jsem pouze sny, které nesly neklamnou pečeť toho, že přišly branou z voloviny. I to se člověku někdy stává...“. I když několik snů již bylo zveřejněno (např. v časopisech Svět magie, Horus či v knize Magie) nalezne čtenář v dalších více než šedesáti snech hermetické poučení i poetickou inspiraci.

Quintscherova (a také trochu Lasenicova) Kniha géniů z roku 1931 je hermetické dílo obsahující praktický popis kompetencí 72 géniů Merkurské sféry, magické znaky géniů i protigéniů Merkura, géniů a protigéniů zodiaku a sadu talismanů Merkurské sféry. Vytváří tak zásadní a ucelenou evokační soustavu. Magické znaky z Knihy géniů ve svých spisech uveřejňovali významní čeští hermetikové poloviny 20. století František Kabelák a František Bardon. České vydání vychází z Lasenicova prvorepublikového překladu, který byl srovnán a opraven podle nejstaršího známého německého strojopisu. Publikace je i dnes schopna pomoci pokročilým hermetikům na jejich reintegrační cestě při hledání ideje člověka a bohočlověčenství.