Nakladatelství XYZ strana 31 z 156

Karel Šíp představuje autobiografické zpracování toho, co si ze svého dosavadního života pamatuje a co považuje za důležité. Co by zvídavému čtenáři nejen osvětlilo temná zákoutí jeho dosavadního života, ale zároveň by ho to případně i pobavilo.

Bývalá československá reprezentantka v běhu na lyžích, trojnásobná olympijská medailistka Květa Jeriová Pecková připomíná prostřednictvím svých vzpomínek někdejší lyžařskou reprezentaci. Nejde však o chronologické líčení co, kdy, kde a jak bylo, jako spíš o vyprávění jednotlivých epizodek. A také o připomínku doby minulé, včetně jejích absurdit, které se pomalu ztrácejí pod nánosem času.

Richard Hammond aka Hamster je anglický komentátor, spisovatel a novinář. Známe ho například z pořadů Brainiac: Šílená věda, Drtivá porážka, ale především jako jednoho ze tři moderátorů pořadu TopGear, díky kterému se stal celosvětovou hvězdou. Hraje na basovou kytaru, rád jezdí na kole, od nehody jí celer… Vše podstatné na sebe prozrazuje s ironií a humorem sobě vlastním v autobiografické knize.

Co se stane, když se rozhodnete odpovídat na každou otázku ANO? Tohle slovo totiž může změnit váš život… Dannymu se zrovna moc nedaří, opustila ho přítelkyně, s nikým se nestýká. Pak mu v nočním autobuse podivný muž poradí, aby více říkal „ano“. A Dannyho život se rázem stane zajímavější, zábavnější a možná i lepší…

Výpravná publikace o němé éře československého filmu přináší portréty největších osobností naší filmové tvorby období od přelomu století až do r. 1931, kdy slavná éra skončila vystavěním barrandovských ateliérů, které znamenaly zase novou revoluci ve filmu. Herecké hvězdy Anny Ondráková, Suzanne Marville, Jan S. Kolár, Theodor Pištěk, Jindřich Plachta, Josef Šváb-Malostranský, Antonie Nedošinská, režisérské osobnosti jako Karel Lamač, Mac Frič, Gustav Machatý ad. se nesmazatelně zapsaly do naší filmové historie. Jaké byly jejich životní a profesní osudy a jak na ně vzpomínali jejich kolegové z branže? O cestě od prvního kinematografu k první filmové společnosti, o tom, jak vypadal celý filmový provoz, o osudech prvních biografů a mnoho dalších informací přináší desítkami fotografií, citacemi z dobového tisku a rozhovory opatřená kniha Kateřiny Boušové. Autorka se dlouhodobě věnuje divadelní kritice, dějinám filmu a psaní pohádek a dramatizací.

Rozjímání o životě s duchovně založeným hercem Františkem Peterkou. Filmoví fanoušci ho znají především z filmů Zítra to roztočíme, drahoušku nebo Co je doma, to se počítá, pánové, v nichž hrál partnera Ivy Janžurové, nebo jako Krakonoše z Krkonošských pohádek. Tento nestor českého filmu, který letos oslavil devadesáté narozeniny, vzpomíná na své dětství a mládí, na herecké začátky i na těžký úraz, který mu změnil život.

Příběh o nesmiřitelné válce Loverňáků a Velraňáků, dvou klukovských part ze sousedních vesnic, které se zarputile nenávidí a bojují proti sobě všemi možnými způsoby. V každé z bitev získává vítězná strana válečné trofeje – knoflíky, kšandy nebo pásky zajatých bojovníků. Pro zajatce je to velice ponižující záležitost – po velkém výprasku od nepřítele se domů vracejí otrhaní, doma je pak čeká další, tentokrát rodičovský, výprask.

Povídková kniha známého francouzského spisovatele Maurice Leblanca přináší osm dobrodružných příběhů, které spojuje legendární postava Arsena Lupina, nejznámějšího lupiče všech dob, lupiče-gentlemana. V NAKLADATELSTVÍ XYZ již vyšel také snad nejznámější autorův román Dutá jehla (2012.)

Příběh svérázné dvojice písařů Bouvarda a Pécucheta, kteří se na důchod usadí na statku na normandském venkově, kde se společně oddávají své vášni pro různé pseudovědecké pokusy a svou houževnatostí a až romantickým zaujetím pro bádání překonávají každý nezdar, patří již po desítky let mezi literární klasiku. Podle románu francouzského spisovatele Gustava Flauberta byl natočen také známý televizní seriál, v němž hlavní role ztvárnili nezapomenutelní Miroslav Horníček a Jiří Sovák.

Tři roky poté, co třiadvacetiletá krásná brunetka Roberta Fennová beze stopy zmizela ve Francouzské čtvrti New Orleansu, byla oslovena Agentura Coolová & Lam, aby případ nezvěstné modelky vyřešila. Brilantní detektivní strategie a kouzlo svérázné dvojice detektivů z pera známého autora Erlea Stanley Gardnera, vystupujícího také pod pseudonymem A. A. Fair, se již po léta u nás těší velké čtenářské oblibě.

Jací jsou lidé, kteří byli odsouzeni na doživotí, co je dovedlo k hrůzostrašným činům, které spáchali a za které budou pykat po celý zbytek svého života? Tyto a další nelehké otázky si položil autor knihy Galerie zločinu Miroslav Kučera, bývalý člen pátracího oddělení někdejší Federální kriminální ústředny a žák legendárního kriminalisty Jaroslava Zahrádky. Publikace nechce činy těchto zločinců v žádném případě obhajovat, chce především čtenáři přiblížit složitou a mnohdy náročnou práci kriminalistů, jejichž zásluhou se pachatelé ocitli v rukou spravedlnosti. Kniha neobsahuje líbivé čtení, ale je skutečnou výpovědí lidských osudů a mementem událostí, jež mnoha lidem změnily navždy život.

Obraz justice na evropském kontinentu od středověku až po nepříliš vzdálenou minulost přibližuje Vladimír Šindelář souborem příběhů nejen ze sousedního Německa či revoluční Francie, ale i z Anglie, Itálie, států Pyrenejského poloostrova či skandinávských zemí. Také v těchto zemích staré trestní právo neusilovalo o nápravu delikventa, nýbrž o obnovu spravedlnosti tím, že pachateli byla způsobena nevratná fyzická újma, protože cílem trestu byla odplata a zastrašení. Docházelo zde i k justičním omylům a zela propast mezi právem a spravedlností, trestní praxe zohledňovala skupinové zájmy, trest motivovalo politické rozhodnutí, nikoli kriminální čin. Snad nejvíce je to patrné na dějinách Velké francouzské revoluce: nejprve skončili na popravišti šlechtici, pak měšťané, kteří si hráli na revolucionáře, a nakonec samotní revolucionáři. Příběhy lidských osudů z celé Evropy zaznamenávají nejen okolnosti skutků, průběh událostí a způsoby exekucí, zobrazují také postoj společnosti a její cit pro obsah slova spravedlnost, což například dokládá odlišný průběh tzv. čarodějnických procesů v Německu a ve Švédsku. Kniha navazuje na první díl Cesty na popraviště, věnovaný hrdelním procesům v českých zemích.

Jednou večer mě matka poprosí, abych jí sklepal teploměr. Skleněná trubička se mi vysmekne z ruky a rozbije se. Mezi střepy se mihnou drobné stříbrné kuličky a dotykem se spojují ve větší. Nic podobného jsem ještě neviděl, jako by ožily. – To je rtuť, řekne matka, stříbro, které ukazuje teplotu těla. – Vypadá jako živé! - Jako ty, ty jsi taky neposedný jako živé stříbro... Juraj Jakubisko, režisér, scenárista, kameraman a výtvarník, nazval tímto přirovnáním vzpomínky na prvních třiatřicet let svého života. Zápis obrazů a událostí, které si dobře schovala paměť jednoho z předních tvůrců česko-slovenské a evropské kinematografie, je působivou četbou, v níž se mísí osobitě viděná realita s Jakubiskovým magickým realismem, dodávajícím tak dráždivou chuť a neopakovatelné vyznění jeho vynikajícím filmům. Rodný Kojšov, válka, střední umělecká škola v Bratislavě, režie na pražské FAMU, kolegové, lásky, život plující na „nové vlně“… V roce 1967 točí jako devětadvacetiletý, po řadě ceněných krátkých filmů a dokumentů, první celovečerní film „Kristove roky“. I jeho jedinečnost potvrzují významná mezinárodní uznání. Čtyři roky na to se tvůrce potká se svými Kristovými roky. To už jsou jeho zakázané filmy „Zbehovia a pútnici“ (1968), „Vtáčkovia, siroty a blázni“ (1969), i „Dovidenia v pekle, priatelia“ (1970/1990) bezpečně uvězněné v trezoru. Láme se doba – a tady první část pamětí Juraje Jakubiska končí. Nenechte si je ujít!

V sedmdesátých letech 20. století se v hlavě Václava Šorela začal rodit příběh o vesmírném hvězdoletu Prométheus a jeho odvážné posádce, která pomůže osvobodit Zemi od nadvlády robotů. Ve spolupráci s ilustrátorem Františkem Kobíkem pak vytvořil komiks Vzpoura mozků, jenž se stal doslova kultem. Po více než čtyřiceti letech se Václav Šorel rozhodl příběh rozšířit o drobné niance a rozvinout ho do podoby románu.

Český lékař, neurochirurg, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. Lékařské fakulty UK, Plk. prof. MUDr. Vladimír Beneš, Dr.Cs, spolu s novinářem Martinem Čápem dává možnost i laickým čtenářům zamyslet se nad fenoménem jménem „lidský mozek“. Sídlí lidská duše v mozku, jak vůbec náš mozek funguje a jaké jsou současné možnosti neurochirurgie…? Nejen o tom se dočtete v poutavé publikaci s výstižným názvem Cesta do středu mozku.