Národní muzeum strana 3 z 4

Kritická edice studentského deníku Bedřicha Smetany je prvním kompletním vydáním tohoto unikátního pramene k?ranému období Smetanova života. Zachycuje dobu jeho gymnaziálních studií v?Praze a zejména v?Plzni (1840–1843) a ve stručnosti i předchozí roky jeho dětství a mládí a následující období do roku 1847, kdy ukončil své hudební vzdělání a stanul na počátku samostatné životní a umělecké dráhy. Vzhledem k?absenci dalších významnějších pramenů je deník de facto jediným zdrojem informací k?tomuto období Smetanova života ale i k širšímu společenskému kontextu té doby. Text deníku je vydán paralelně v?německém originále a v?českém překladu, poznámkový aparát je v?češtině a angličtině. Úvodní studie v češtině, angličtině a němčině přinášejí podrobný přehled postupného zpřístupňování Smetanových deníků, pohled na Plzeň Smetanovy doby, Smetanovu biografii v?zrcadle jeho deníku, charakteristiku němčiny Smetanova deníku a ediční zásady. Publikace je vybavena obrazovou přílohou, přehledem pramenů a literatury a rejstříky v?podobě stručných anotací. Společně s ediční řadou zpřístupňující korespondenci Bedřicha Smetany vytvoří deníky základní pramen pro zájemce o život skladatele.

Jaký význam mají sbírky zaniklých českých stranických muzeí a proč se jimi i dnes zabývat? Neklademe si za cíl obsáhnout komplexní dějiny těchto institucí a jejich sbírek, ale spíše rozšířit společný diskurz o zaniklých ideologických muzeích. Jde o pohledy do současného myšlení o muzejních strategiích, kde se střetávají individuální tematické i metodologické přístupy jednotlivých autorů, a to ve dvou liniích. První, stěžejní část se zabývá tématem institucionální roviny muzea, stejně tak povahou, specifickou kvalitou, proměnou rolí a uplatněním jeho sbírkového, ideologií zatíženého, fundusu. Druhá část knihy náleží třem případovým studiím o využití muzejních sbírek. Jistě se všichni shodneme, že likvidace sbírek z bývalých stranických muzeí, coby hmatatelné stopy historické paměti, by byla chyba. Zaměřili jsme se na otázky, jak uchopit a jak vytěžit bohatství materiálové škály předmětů, fotografií, filmů, dokumentů, knih či archiválií těchto sbírek coby svědectví naší minulosti, odrážející se v přítomnosti i v perspektivě budoucnosti.

Jaký kroj nosila vaše praprababička? Kniha představuje české lidové kroje z etnografické sbírky Národního muzea. Více než 20 regionů je zde zastoupeno krojovými celky či alespoň nějakou krojovou součástí. Nechybějí ani dětské kroje. Dozvíte se, jaké jsou nejstarší prameny ke studiu lidového oděvu v Čechách, jak lidový oděv podporoval národní uvědomění např. díky baráčnickému a svérázovému hnutí nebo co znamená slovo mezulán, praštěnky či brumbál. Bohatý fotografický doprovod dává vyniknout vzorům látek a barevným výšivkám. Inspiraci zde mohou hledat milovníci textilního designu, badatelé i sběratelé.

Bedřich Smetana. Antonín Dvořák. Leoš Janáček. Bohuslav Martinů. Čtyři velká jména české hudby, která se stala světovým fenoménem. Každý z nich představuje jinou generaci, jiný styl a osobitý hudební rukopis. Autoři publikace Slavní skladatelé se zaměřili na důležité okamžiky života těchto osobností, podmínky tvorby, cesty, některá vybraná díla, inspirace, ale třeba i vztahy mezi nimi a jejich díly.

Dvojjazyčná celobarevná publikace představuje vybrané dámské spodní tvarovací oděvní součástky z textilní sbírky Národního muzea. Autorky nás nejen skrze jednotlivé šněrovačky, korzety, krinolínu a honzík provedou uměním specializovaných krejčích v období od 2. poloviny 18. století až počátku 20. století, kdy docházelo k poměrně rychlým a razantním změnám ve významu spodního oděvu, v jeho vlivu na tvar ženského těla, vzhledu, způsobu zhotovení a používaných materiálech. Výsledky průzkumu dochovaných oděvních součástek pomocí rentgenografie, mikroskopické analýzy nebo spektrometrie přinášejí zajímavá zjištění a odhalují skrytá tajemství některých oděvů. Kuriozitou sbírky je těhotenský korzet, který je dokladem toho, že spodní tvarovací prádlo bylo nedílnou součástí garderoby ženy opravdu v každém stadiu jejího života.

Předkládaná publikace prezentuje formou komentovaného katalogu nález 836 brakteátů, které byly objeveny roku 1982 v severovýchodních Čechách u obce Levínská Olešnice a nyní jsou uloženy v numismatické sbírce Národního muzea v Praze. U všech mincí byla provedena nedestruktivní rentgenová fluorescenční analýza složení mincovního kovu, jejíž výsledky jsou shrnuty v samostatné kapitole. Ve druhé části je celý nález představen formou katalogu. Nález z Levínské Olešnice rozšiřuje nejen naše poznání typologie a chronologie brakteátových ražeb, ale také dílčím způsobem přispívá k pochopení složitých peněžně-historických poměrů přemyslovských Čech ve 13. století. Význam tohoto hmotného pramene však není jen numismatický nebo peněžně-historický. Jedná se totiž o ojedinělý a poměrně dobře datovatelný doklad socioekonomických aktivit, který lze v obecné rovině klást do souvislosti s vrcholně středověkým osídlením regionu.

Publikace představuje Kateřinu Fügnerovou, manželku spoluzakladatele Sokola Jindřicha Fügnera, prostřednictvím její trojrozměrné, archivní a fotografické pozůstalosti uložené ve sbírce Oddělení dějin tělesné výchovy a sportu Národního muzea, včetně dopisů, které zasílala své dceři, zeťovi a rodinnému příteli, právníku Tomáši Černému, starostovi Sokola pražského a pozdějšímu primátorovi Prahy.

Výpravná publikace Národního muzea vychází ke stoletému výročí fenoménu české kultury - trampského hnutí. Autor předkládá čtivý chronologický výklad od vzniku a rozmachu hnutí za první republiky přes období útlumu a diktatur až po dnešní dobu, a v tematicky zaměřených kapitolách se dále věnuje i otázkám specifické trampské kultury - hudby, divadla či architektury a sportu. Text provází velké množství fotografií a dalšího obrazového doprovodu.

Kniha s názvem "S hrdostí nošený. Sokolský kroj, úbor a scénický kostým" shrnuje historii sokolského mužského kroje v kontextu s dějinnými událostmi. Na základě bohatých sokolských sbírek Národního muzea, které jsou v knize představeny, se v knize autorka zabývá i vývojem mužského cvičebního úboru. Neopomíná ani vznik a vývoj ženského cvičebního úboru i ženského slavnostního kroje a část knihy je věnovaná žákovskému nebo dorosteneckému oděvu. Publikace odkrývá i málo známou scénickou sletovou tvorbu se zvláštním ohledem opět na oblast kostýmní tvorby. Celobarevná publikace přináší velké množství obrazového i fotografického materiálu nejrůznějšího charakteru.

Šestý (a poslední) svazek řady katalogů rukopisných zlomků KNM, který podchycuje jednak zlomky nově objevené roku 2016, jednak celek menších zlomků ukládaných do trezoru již od 20. let 20. století a dosud nezpracovaných. Soubor je po všech stránkách velmi pestrý. I tento svazek je vybaven několika rejstříky. Vychází ve spolupráci s Národním muzeem. Vyjde v druhé polovině listopadu.

Zkušený autor, pedagog a celoživotní muzejní praktik i teoretik a organizátor, přichází se sumarizující příručkou, která každého zájemce o muzea, muzeologii a muzejnictví provede muzejní praxí i vzpomínkami na poslední půlstoletí v ní. Text má formu fiktivního rozhovoru Jiřího Žalmana s muzejní elévkou a doprovází jej humorné ilustrace Kateřiny Perglové.

Trilogie scénických melodramů Hippodamie patří k vrcholům nejen české melodramatické tvorby. Libreto díla, v němž spojili své síly Jaroslav Vrchlický a Zdeněk Fibich, však v podstatě neexistuje v žádné kodifikované verzi - jak Vrchlický, tak Fibich, ale i různí inscenátoři a vydavatelé text v různé, někdy i značné míře upravovali. Kritickou edici, která by měla text od těchto zásahů a nánosů očistit a stanovit jeho podobu nejvhodnější k dalším inscenacím, přináší druhá část knihy badatelky na poli melodramatu i Zdeňka Fibicha dr. Věry Šustíkové. V první části se na pomezí literární a hudební historie i textologie autorka věnuje genezi a podobám textu.

Výpravná, bohatě fotografiemi provázená publikace věnovaná historii největšího českého muzea, jeho sbírkám a jednotlivým muzejním budovám, které Národní muzeum spravuje a nabízí k návštěvě. Vedle Historické budovy na Václavském náměstí v Praze se tak čtenář seznámí např. i Českým muzeem hudby, Náprstkovým muzeem, Muzeem české loutky a cirkusu v Prachaticích a dalšími objekty v hlavním městě i jinde v České republice. V současné době jde o nejucelenější publikaci věnovanou Národnímu muzeu.