Naše vojsko strana 10 z 174

Ryze české pohádky pro nejmenší děti a všechny čtenáře, kteří neztratili dětskou duši, vznikaly ve stínu egyptských pyramid, kde autorka prožila několik let. Vymyslela je pro svou tehdy narozenou dcerku. Pohádky pro malé caparty je nejnovější dětská knížka spisovatelky a novinářky Marcely Kohoutové. Čtenáře zaujala už svojí první knížkou Příhody veverky Madlenky a jejích přátel. Oblíbené byly rovněž knihy Malý velký komik, kterou napsala se svým manželem, hercem Járou Kohoutem, a retro příběh autorčiny prababičky Provařená historie. V současnosti je šéfredaktorkou časopisu Naše rodina, kde pohádky ze své nové knížky také poprvé uveřejnila. Inka Delevová byla známá a oblíbená malířka, autorka a ilustrátorka. Svými obrázky doprovodila více než stovku knih pro dospělé, mládež i děti. Pohádky pro malé caparty už nenávratně zůstanou její poslední knížkou, kterou ještě stihla ilustrovat, než nás navždy opustila.

Sedmý kříž vyobrazuje život v nacistickém Německu před vypuknutím druhé světové války. Odhaluje nacizmus v celé jeho hrůze a zvrácenosti, jak jej na vlastní kůži okusili prostí němečtí občané. Vlastní děj románu zaujímá krátký časový úsek, pouhý jeden týden, v jehož průběhu sledujeme Georga Heislera, jednoho ze sedmi vězňů uprchnuvších z koncentračního tábora, a jeho cestu ke svobodě.

Po odvážném, vtipném a politicky nekorektním románu Holky z nezisku autoři opět nezklamali. Zatímco pokrokoví novináři uvalili na román klatbu v podobě cancel culture, alternativa román ocenila Krameriovou cenou. Román Smát se nahlas je opět velká provokace. Myšlenka inscenovat příběh Jaroslava Haška jako divadlo na divadle (byť zde v prozaickém podání) umožňuje ve zjevných i skrytých paralelách konfrontovat dva světy, mezi nimiž sice leží více než sto let, ale jejichž podobnost je – zvláště dnes – až zarážející. Jaroslav Hašek je nejpřekládanější prozaik na světě. To ovšem není pro současný establishment překážkou, aby si ho okázale nevážil, a aby jeho dílo velkolepě ignoroval. Jaroslav Hašek nedostal nikdy žádnou literární cenu, a nikdy ho žádný český president neocenil ani in memoriam, byť ve světovém měřítku patří k neopomenutelným Čechům. Ačkoliv od jeho smrti letos (2023) uplynulo sto let a od jeho narození sto čtyřicet let, oficiálně je zapomenut anebo žije pouze v podobě drobných, většinou groteskních střípků, často zavádějící povahy. Svým způsobem k tomu přispěla i kinematografie. Snad s výjimkou filmu Velká cesta (Jaroslava Haška zde skvěle hrál tehdy třiadvacetiletý Josef Abrhám), kdy to musel být ruský režisér Jurij Ozerov, kdo pochopil sílu Haškova rebelství. Jak píše autor: „Sílu nejpřekládanějšího prozaika na světě, který naučil Čechy, Slováky, Němce, Rakušany, Američany, Rusy, Číňany… jak si od systému nenechat přerazit páteř a zároveň ho zdestruovat svým souhlasem. Haškův život, to je zosobnění tématu jedinec versus systém.“ Nejsem si jist, zda by se dnes hry o Haškovi nějaké divadlo ujalo… A zda by se opravdu u jeho bran neobjevili nějací ti náhle probuzení aktivisté, kteří by rychle vyškrtali ze hry vše, co je necitlivé a urážející. Woke – kvok. Právě proto, že nemůžeme spoléhat na divadlo, oceňuji skutečnost, že máme k dispozici tuto beletrizovanou podobu díla o spisovateli, jehož Švejk opravdu není kvintesencí Ladova idylického obrázku, ale nezničitelným rebelem belmondovského typu.

Bizarná stávka dvoch mladých žien o tom, ako sa zahrať na zlatokopky a ktorej z nich sa podarí zbaliť bohatšieho, a najlepšie aj ženatého, muža a zabezpečiť si tak pohodlný život, naberie reálne kontúry. Stretnú mužov podľa svojich požiadaviek a spriadajú ďalšie diabolské plány. No v živote nič nie je čiernobiele a aj Veronika s Bibou to čoskoro zistia. Budú ochotné pre dosiahnutie svojich cieľov urobiť naozaj čokoľvek? Chladnokrvne žiť prázdy život, hoci v luxuse a bezstarostnosti? Prinesú im peniaze aj šťastie?

Historický román KACÍR predstavuje životné peripetie Konráda Cordata, súčasníka Dr. Martina Luthera, ktorý po absolvovaní univerzitných štúdií vo Viedni, Ferrare, a po pobyte na pápežskom dvore v Ríme, pôsobí ako katolícky kňaz v Budíne. Veľmi rýchle podlieha šíriteľom Lutherových myšlienok, s ktorými sa stotožňuje natoľko, že z lukratívneho postu v Budíne odchádza do Horných Uhier šíriť životaschopné myšlienky reformácie. Opakovane navštívi stredoslovenské banské mestá – Kremnica, Banská Štiavnica, Banská Bystrica... Po násilnom skončení svojej reformačnej misie odchádza do Nemecka, osobne sa spoznáva s Lutherom a jeho spolupracovníkmi a spolu s nimi pokračuje v kazateľskej práci. Život Konráda Cordata autorka približuje románovým spôsobom, aby po viac ako 500 rokoch predstavila pomerne málo známeho pôvodcu zápiskov Reči pri stole – Konráda Cordata.

Je to jednoduché, soudruhu první tajemníku. Buď je KSČ diktátor a je jí jedno, co si o ní kdo myslí, nebo žádný diktátor neexistuje a všichni mají stejné možnosti. Chtít být diktátor, kterého mají rádi, protože je o něco menší diktátor, to nejde. Svobodu a demokracii nemůžete nadiktovat, to by byl podvod a oni to cítí. Vy chcete neslučitelné věci. Chcete mít v ruce všechnu moc a současně dát nějakou moc i jim, aniž byste ji pustil z ruky. To si odporuje. – Miluji socialismus, posmutněl Dubček. – Chtěl jsem jen, aby ho mi­lovali i oni.

Příběh začína tam, kde ostatní končí. Poukazuje na to, že v okamžiku, kdy se dvě hlavní postavy dají konečně dohromady, neobjeví se všude duhy a jednorožci. Obloha se často zatáhne tmavošedými mraky a jednorožci se přemění v odporné hrochy. Vztah je třeba budovat i tím, že se poučíme z našich nedostatků a vyzdvihujeme přednosti toho druhého. A fakt, že lidé mají za sebou už pubertu, z nich ještě nedělá odborníky. Wafley a Sirius spolu vyrůstali, na střední škole se dostali ze začarované zóny přátelství a po čtyřech letech se opět setkávají. A pokračují tam, kde na střední skončili. Oba ale žijí zcela odlišné životy. Wafley studuje tanec, Sirius hraje hokej a mají úplně rozdílné povahy, které je někdy ženou od sebe, jindy jim pomáhají vytvářet harmonický vztah. Nástrahy, jimž jsou vystaveny, nejsou ale vytvářeny jejich vlastními chybami, nýbrž i Connerem, šéfem finanční skupiny, který se snaží Siria zlákat na nečistý byznis. Mezi Wafley a Siria se vkrádají podezření i nejasnosti a je otázkou, jestli to jejich vztah zničí nebo posilní.

Stříhání metru. Slunéčko zapadá za vysokú horu, další den v prdeli, chvála Pánu Bohu. Další den v prdeli, na další čekáme, snad se tě Civile, snad se tě dočkáme. K pomocným technickým praporům (PTP) byli odveleni politicky nespolehliví vojáci za trest. K nástupnické organizaci technickým praporům (TP) pak převážně vojáci se sníženou zdravotní schopností. Všichni vojáci pracovního vojska se pak hrdě k odkazům PTP a TP hlásili. Spojovalo je jedno. Práce, kterou po dobu základní vojenské služby museli vykonávat.

Stará indiánska legenda vraví, že ak neviete v noci spať, niekomu sa o vás sníva. Čo ak tento sen je skutočný? Čo ak niekto iný, komu sa o tom všetkom sníva, vôbec nespí a celú noc myslí len na vás? Sníva o vás s otvorenými očami a naplno si to uvedomuje. Lenže čo sa stane, ak v skutočnosti nie ste tým, za koho sa vydávate? To je príbeh Adriany, ktorá kedysi mala všetko: rodinu, priateľov, šťastie. Mala všetko, po čom túžila. Až do dňa, kedy prišla o všetko behom niekoľkých minút. A to jej navždy zmenilo život. Zničilo ju to, no zároveň posilnilo. Teraz sa dožaduje pomsty. Nezastaví ju nič, až kým nedôjde do konca. Aspoň si to myslela. Zastaviť ju však dokáže láska... láska k tomu, ktorého odjakživa nenávidí. Ocitne sa na križovatke, kedy sa nevie rozhodnúť a začne pochybovať o sebe. Uvedomuje si, že okrem nového „života“ v nej precitá láska. Podarí sa jej však precitnúť lásku aj v niekom inom, koho donedávna nenávidela z celej svojej existencie?

Alena je mladé dievča, ktoré stále lieta v oblakoch. Jej najväčším snom je ísť do Afriky, miluje tú krajinu a aj všetko, čo je s ňou spojené. Stretne tam Alexa, ktorý ju natoľko opantá, že ju presvedčí, aby s ním zostala. Domov sa vráti zariadiť si nejaké veci a potom sa vráti do Afriky, aby tam začala pracovať a žiť svoj sen. Ani len netuší, čo sa na ňu chystá a že život, ktorý žila doteraz, bol prechádzka ružovou záhradou. Z letiska ju vyzdvihne chlap, ktorý ju vezie do pravého pekla, z ktorého niet úniku. Celá jej pyramída v čo verila, sa rúca a pochybovala, že sa niekedy postaví do pôvodného tvaru. Nájde sa niekto, kto jej pomôže? Alebo umrie sama na tomto Bohom zabudnutom mieste a jej mama sa nikdy nedozvie, čo sa s ňou stalo, lebo ju pochovajú ako prašivého psa kdesi za domom, kde to peklo prežívala na vlastnej koži? Kniha je 18+ a nie je pre slabšie povahy! Príbeh je písaný v spolupráci s jednou ženou, ktorá si niečím podobným prešla, miesta a aj postavy sú vymyslené, ale ten dej je reálny a povedzme si to rovno, práve v tejto chvíli sa niekde tam, možno aj neďaleko od vás, deje niečo podobné.

Nečekané dědictví honosného, ale chátrajícího domu přivede zaneprázdněnou Angie a její šestnáctiletou dceru Emmu z anglického venkova do prestižní londýnské čtvrti Hampstead. Jaký příběh z minulosti se skrývá za jeho zdmi a jak s ním souvisí Emmin falešný facebookový profil, který si založí, aby provokovala vysněného přítele? Kdo je tajemná Anna a proč Emma nezná svého otce? Nový život, jehož součástí je svépomocná renovace vily plné záhad, klade oběma otázky, na které musí najít odpovědi.

Natálie má všechno – slibnou kariéru, luxusní život, dlouhodobý vztah. Je úspěšná právnička - téměř advokátka. Ve svém oboru patří mezi nejlepší a tím si plní svůj životní sen. Je však skutečně Natalin život tak dokonalý, jak se na první pohled zdá? Její snoubenec Kristián má o jejím životě a plánech jinou představu. Drží Natalii ve své zlaté kleci. Kam až je schopen zajít, aby bylo vše podle jeho přání? Najde Natálie v sobě sílu vzepřít se nebo mu podřídí celý svůj život?

Tajemný příběh plný napětí se špetkou vášně, ve kterém jde o život. Sara Mayerová je majitelkou úspěšné firmy, kterou vybudoval její vlivný otec. V byznysu se jí daří, ale to nejpodstatnější jí uniká mezi prsty. Touží po lásce, ale je jen tou druhou v pořadí. Všechno se změní po výhružných telefonátech, které jí nahánějí strach a otřesou jejím dosavadním životem. Když dostane anonymní zásilku, je přinucená odejít a opustit všechno, co si po léta budovala. Jenže co když ani tam nebude v bezpečí? Začíná boj o život…

Román Vyzývatel byl sepsán jako osobní výpověď autora podle skutečných událostí, které prožil nebo které mu byly vyprávěny v průběhu povinné základní vojenské služby. Autor se opakovaně zamýšlí nad chováním a měnícími se charaktery mužů, kteří plnili povinnou základní vojenskou službu nebo sloužili jako vojáci z povolání u exponované jednotky Československé lidové armády (ČSLA) začátkem osmdesátých let minulého století. Neexistuje žádný jiný román, který by téměř naturalisticky (přirozeně, nezkresleně) zachytil průběh plnění VÝZVY u tankového pluku ČSLA. Román Vyzývatel je autentický, plný dobových absurdit, nečekaných zvratů, šikanování vojáků všech hodností, nesčetných úsměvných hlášek, humoru a svérázného humoru, který k vojně patřil a který se před vámi po přečtení románu teprve v závěru naplno rozzáří v překvapivých souvislostech. Ve zpracované nezávislé odborné recenzi je uvedeno: Rukopis je mimo jiné faktograficky cennou a bohatou kronikou dění v ČSLA na počátku osmdesátých let – kdo sám na vlastní kůži nezažil, ten snad tomu všemu ani neuvěří. Velká péče byla věnována stránce lexikální (zejména v dialozích), rovněž charakteristika postav i nevábného vojenského prostředí, v němž se pohybují, je naprosto suverénní. Hlavní hrdina Jan Rosa (autorovo alter ego), absolvent vysoké školy, četař a později podporučík základní služby vzdoruje, jak nejlépe dovede, nejrůznějším protivenstvím, která mu připravují jeho nadřízení, podřízení i sám již ze své podstaty degenerující systém, před nímž není úniku (s. 158 – Je to strašný, když se blbost stane odhlasovaným a všeobecně závazným předpisem; s. 184 – Nám nejsou žádné mimořádné události povoleny; s. 358 – Aktívny politický pracovník žiadneho štátu nemôže byť blbom oficiálne ani neoficiálne – aj keby ním v skutočnosti bol; s. 555 – Nejdříve zničíte vy je a potom oni vás). Vyzývatel staví na silném autorově osobním prožitku (plnění ZVS u 1. tankového pluku ve Strašicích u Rokycan). Je pozoruhodné, jak se tuto v podstatě traumatizující zkušenost SMÍCHU SKRZE SLZY podařilo přenést do literárního díla, s nímž jsou kongeniální i přiložené kresby... VYZÝVATEL je stejně jako tehdejší ČSLA Česko-Slovenský. Ilustrace do románu nakreslil a okomentoval již bývalý příslušník Armády ČR J. J., který svůj výkon služby plnil již po listopadu 1989. Úpravu slovenských a maďarských dialogů provedl mluvčí slovenštiny J. S. – důstojník ČSLA, který svůj výkon služby plnil v letech 1972–1996.

Diana stratila všetko. Kvôli rakovine prišla veľmi skoro o rodičov. Jej manžel, ktorý z nej rokmi spravil žienku domácu, ju podviedol s mladšou. Pri rozvode jej zobral domov, auto a aj posledný kus dôstojnosti. Nepotrebná a odhodená sa rozhodne, že sebaľútosti bolo dosť a presťahuje sa z rušného Londýna na vidiek na juhu Veľkej Británie. Keď konečne po dlhých mesiacoch nájde v sebe pokoj a nový zmysel života, do cesty sa jej zamotá tichý cudzinec, ktorý z jej života odchádza a opäť sa vracia, ako sa mu zachce. Jej druhá šanca na život, pokoj a novonadobudnuté city však končia v momente, keď sa jej tajomný spoločník tentoraz nevráti, ako jej sľúbil.

Predstavte si, že by ste dostali mail s čudnou ponukou, nad ktorou by ste sprvu mávli rukou a zasmiali sa na opovážlivosti odosielateľa. Ale čo ak by vám jej obsah neschádzal z mysle, neustále vás prenasledoval a nútil prehodnotiť svoje prvotné rozhodnutie? Rovnako je na tom hlavná hrdinka Viktória, ktorá od tajomného muža dostala mail s podivným návrhom. Keď ho s jeho sebavedomím poslala dočerta, otvorila Pandorinu skrinku, z ktorej sa už nedokázala dostať. Z jedinej správy sa vyvinula sarkastická konverzácia, ktorá sa premenila na spleť cestičiek, čo sa v jednom bode spojili a dvaja neznámi sa napokon stretli. Splní Viktória želanie neznámeho internetového podivína? Hrozí jej pri tom nejaké nebezpečenstvo?