Naše vojsko strana 124 z 174

Detektivní román Černý opat, jejhož autorem je Edgar Wallace, je další z řady napínavých příběhů, kde nechybí ani láska. Dramatický spor bratrů Dicka a Harryho o rodové dědictví i zlatý poklad vyústí v tragédii. Zlatý poklad je totiž ukrytý v troskách opatství, který je po staletí střeženo tajemným černým opatem.

V příběhu Bratrství válečníků autoři Aaron Cohen a Douglas Century zavedou čtenáře za nepřátelské linie spolu s komandem jedné z nejelitnějších protiteroristických jednotek na světě. Osmnáctiletý Aaron Cohen opustil blahobytný život, aby v izraelských elitních silách vyzkoušel sám sebe. Učil se hebrejsky a arabsky, stal se expertem ve vedení protiteroristické války, ve výcviku v bojovém umění a v tajných vojenských akcích. Cohenův podnětný příběh je neobvyklým pohledem do přízračného světa „černých specialistů“ pohledem, který nově vymezí čtenářovo chápání síly a bezpečnosti.

Kniha zachycuje v policejních hlášeních, které autor zachránil před skartací, a vzpomínkách pamětníků detailní výseky právě těch nejdramatičtějších okamžiků roku 1968 jakoby pod drobnohledem. I když jde o individuální příběhy a individuální zážitky, jsou to příběhy nejen zajímavé, ale důležité i z historického hlediska.

Koncem léta 1944 už nikdo nepochyboval o tom, že válka v Evropě spěje ke svému konci a Německo bude poraženo. Přesto od září 1944 do února 1945 probíhaly jedny z nejkrvavějších bojů 2. světové války – boje v Hürtgenském lese.

Detektivní román Černý opat, jejhož autorem je Edgar Wallace, je další z řady napínavých příběhů, kde nechybí ani láska. Dramatický spor bratrů Dicka a Harryho o rodové dědictví i zlatý poklad vyústí v tragédii. Zlatý poklad je totiž ukrytý v troskách opatství, který je po staletí střeženo tajemným černým opatem.

V sedmi kapitolách a na mnoha desítkách precizních fotografií se představují zbraně, které provázely německé vojáky druhou světovou válkou. Hutný, zbytečnými podrobnostmi nezatížený doprovodný text, přináší zevrubnou charakteristiku jednotlivých zbraní a jejich příslušná technická data. Kniha je užitečným pramenem k bližšímu poznání povahy lidí a doby, k níž tyto zbraně nerozlučně patří.

Knihy ruského publicisty Marka Solonina (*1958) patří v současné době mezi nejpopulárnější a zároveň nejdiskutovanější historické publikace nejen v bývalých zemích Sovětského svazu. Jejich překlady totiž vycházejí i u nás, na Slovensku a hlavně v Polsku. Autor již patří do generace, která není příliš zasažena velmi dobře známým zvykem autocenzury textu ve prospěch nezpochybnitelného božstva marxismu-leninismu a z něho vyplývající povinné stranickosti historie. Zároveň měl ovšem v devadesátých letech možnost studovat dříve zcela utajené fondy ve vojenských archivech. Díky tomu získal velké množství informací, které v posledních letech přetvořil do řady knih, zabývajících se sovětským vojenstvím v kritických dnech června a července 1941. Mezi jeho nejznámější publikace patří knihy Bočka i obruči, ili Kogda načalas Vělikaja Otěčestvěnnaja vojna (2004), Na mirno spjaščich aerodromech … 22 ijuňa 1941 goda (2006), 22 ijuňa, ili Kogda načalas Vělikaja. Otěčestvěnnaja vojna (2007), 23 ijuňa: „Děň M“ (2007, česky vyšlo v nakladatelství Naše vojsko v roce 1910), 25 ijuňa. Gluposť ili agressija? (2008, česky vyjde v nakladatelství Naše vojsko v roce 2011), Falšivaja istorija Vělikoj vojny (2008) a Novaja chronologija katastrofy 1941 goda (2010). Kniha, kterou máte před sebou, je věnována nejširší čtenářské obci, zvláště pak těm čtenářům, kteří chtějí získat nové informace ve stručné a přehledné formě. Autor se v knize vyrovnává s valnou částí falešných konstrukcí a mýtů, jež sovětská stranická historiografie o bojových akcích druhé světové války na východoevropském válčišti vytvořila, a které značná část oficiálních a státem honorovaných ruských vojenských historiků stále považuje za nezpochybnitelnou mantru.

Obsahem i formou ojedinělá publikace se velmi detailně zabývá nejen tematikou vojenských uniforem, užívaných v letech druhé světové války, ale v některých odůvodněných případech se dotýká také staršího či novějšího období moderních dějin.Kniha má všechny dobré předpoklady k tomu, aby se stala nepostradatelnou pomůckou pro všechny, pro které je důkladná znalost vojenského šatníku a výstroje záležitostí jejich profese či hlubokého zájmu. Říká se, že uniforma bere lidem tvář. Snad; zato ji však dává době, k níž patří.

Život zkušeného elitního vojáka hluboce zasáhne teroristický útok, při němž zahyne jeho žena a dcera. Will se nedokáže s tragédií vyrovnat. Opouští pluk, jeho život je v troskách. Náhle se mu však naskytne nabídka, kterou nemůže odmítnout. Jako velitel zv

Hitler osvobozuje Sudety je dalším pokračováním ediční řady Vojenské dějiny ve fotografii. Heinrich Hoffmann znovu pobýval v nejtěsnějším okolí Vůdce a tak dokázal děni fotoaparátem zachytit tak, jak jej viděl Vůdce. Tím jej zachoval pro nás i budoucí. Počínaje závěrečnou řeči Vůdce na sjezdu strany, přes setkání na Obersalzbergu, v Godesbergu a v Mnichově ukazuje vstup německých vojsk a nesmírnou radost, kterou nejmladší župa Říše prokazovala svému osvoboditeli a vůdci. Tak je i tento obrazový sešit opět historickým dokumentem trvalé platnosti a celosvětového politického významu. Nakladatelství se rozhodlo vydat tuto publikaci jako dokument doby, s původními texty, bez oprav, úprav a vysvětlování. Čtenář má diky ni možnost srovnat si propagační interpretaci oněch historických událostí se známou realitou.

Úspěšný podnikatel a otec rodiny William Drever je náhle zatčen pro několikanásobnou vraždu prostitutek. Jeho žena Karolína Dreverová i děti Anna a Robert se současně dozví, že již předtím zpronevěřil obrovskou částku peněz z konta svého zaměstnavatele. Peníze investoval nejen do vybavení jejich domu a nadstandardního životního stylu, ale i do služeb prostitutek. Do té doby spořádaná a ctihodná rodina se ocitá na společenském pranýři a zcela bez prostředků. Rodinné a sociální drama je v druhé části knihy doprovázeno složitým kriminálním pátráním. Detektivní příběh končí překvapivě.

Obsahem i formou ojedinělá publikace se velmi detailně zabývá nejen tematikou vojenských uniforem, užívaných v letech druhé světové války, ale v některých odůvodněných případech se dotýká také staršího či novějšího období moderních dějin.Kniha má všechny dobré předpoklady k tomu, aby se stala nepostradatelnou pomůckou pro všechny, pro které je důkladná znalost vojenského šatníku a výstroje záležitostí jejich profese či hlubokého zájmu. Říká se, že uniforma bere lidem tvář. Snad; zato ji však dává době, k níž patří.

Hitler osvobozuje Sudety je dalším pokračováním ediční řady Vojenské dějiny ve fotografii. Heinrich Hoffmann znovu pobýval v nejtěsnějším okolí Vůdce a tak dokázal děni fotoaparátem zachytit tak, jak jej viděl Vůdce. Tím jej zachoval pro nás i budoucí. Počínaje závěrečnou řeči Vůdce na sjezdu strany, přes setkání na Obersalzbergu, v Godesbergu a v Mnichově ukazuje vstup německých vojsk a nesmírnou radost, kterou nejmladší župa Říše prokazovala svému osvoboditeli a vůdci. Tak je i tento obrazový sešit opět historickým dokumentem trvalé platnosti a celosvětového politického významu. Nakladatelství se rozhodlo vydat tuto publikaci jako dokument doby, s původními texty, bez oprav, úprav a vysvětlování. Čtenář má diky ni možnost srovnat si propagační interpretaci oněch historických událostí se známou realitou.

Začít brát vážně magii znamená nejen postavit se proti zkratkovitým názorům nevěřících, nýbrž i proti těm magikům, kteří s ní zacházejí laicky, amatérsky a necitlivě. Pokud se týká hermetických nauk, nepotřebují být vysvětlovány ani vírou, ani vědou. Jejich síla je v tom, že je to umění, které lidé potřebují a že jim dávají to, co hledají,. Totiž životní jistotu. Magie je ve své podstatě způsobem vyššího prožívání života.

Ellery vstal a potichu se vrátil tam, kde stál prve. Všechno se teprve ukáže, říkal si a nespouštěl z mrtvého oči. Takhle se nedá moc poznat... A pak mu mozek zaplavil překvapivý nápad. Celá léta byl zvyklý vídat lidi, kteří zemřeli za násilných okolností, ale nikdy nebyl svědkem něčeho tak výjimečného, jako byl tento mrtvý muž a věci, které se přihodily nejen jemu, ale i místu jeho posledního spočinutí. Bylo v tom všem něco ďábelského a úděsného. Vše se vymykalo zdravému rozumu. Bylo to znesvěcení...

Aikidó je jedním z japonských bojových umění, jehož zakladatelem je Morihei Uešiba. V současné době vyvolává v celém světě značný zájem, neboť se zaměřuje jak na fyzický, tak na duševní (a duchovní) rozvoj člověka. Mezi ostatními bojovými uměními zaujímá zvláštní místo pro svoji důsledně prosazovanou neútočnost a soustavnou snahu o harmonizaci lidského jednání s přírodou a vesmírem. Zdůrazňuje fyzickou i duševní harmonii dokonce i s protivníkem. Někteří odborníci ho z toho důvodu považují za nejhumánnější a nejvíce intelektuální ze všech bojových umění.