Naše vojsko strana 126 z 174

Kniha Hřmící moře popisuje osudy čtyř námořních velitelů, dvou japonských a dvou amerických, jejichž životy se sešly v bitvě v Leytském zálivu v říjnu 1944. Autor vychází z velkého množství vzpomínek, deníků, zápisníků, korespondence, poválečných výzkumů, oficiálních hlášení a rozhovorů s japonskými a americkými účastníky.

Deset příběhů o zločinu v historii českého státu, deset zastavení na křížové cestě od úsvitu českých dějin k novému mocenskému a společenskému uspořádání střední Evropy na konci 17. století. Ve své živým jazykem napsané a ke každému čtenáři přátelské knize připomíná autor mnohé osoby a události, jež se sice už dávno staly součástí českého národního povědomí, ovšem přiznejme si – povědomí často velmi nedokonalého a faktograficky chatrného. Možná i proto oceníme autorův střízlivý nadhled nad dávnými motivy, činy a pohnutkami, o nichž staré české přísloví říká: „Zlé znáti není zlé; ale zlé poznati a tak činiti zlé jest.“ Právem předpokládáme, že to platí i dnes.

Druhá světová válka, největší v dějinách lidstva, se na moři odehrála převážně na dvou oceánech, Atlantiku a Pacifiku. V Tichém oceánu k největším bojům docházelo mezi Japonskem a Spojenými státy, jejichž floty do konfliktů výrazně zasahovaly, v Atlantiku proti sobě stálo Německo a Velká Británie (ve Středozemním moři pak především, i když ne výhradně, Velká Británie a Itálie). Když jsem začínal psát „Bouři nad Atlantikem“, uvědomoval jsem si obrovský rozsah práce, která na mě čeká, přestože tematikou týkající se námořní války, nejen druhé světové, se zabývám více než třicet let v mnoha vydaných knihách a jiných publikacích. V předkládané knize jsem pro čtenáře soustředil popis válečných operací výhradně v Atlantiku včetně okrajových moří, jako je Baltik, Severní moře, Středozemní moře a v malé ukázce se objevilo také Černé moře. Nacházejí se zde nezbytné zmínky, poměrně nepočetné, o akcích německých a italských ponorek v Indickém oceánu stejně jako korzárských lodí na jiných vodních plochách než pouze v Atlantiku. Vím ale, že ani ta nejlepší knížka, sebevíce zdařilé literární dílo, neumí vyjádřit zarážející pravdu námořní války. Jak totiž lze zachytit pravdivé zážitky posledních chvil tisíců námořníků umírajících v tonoucích a hořících lodích, otřásaných výbuchy z děl? Jak zachytit poslední chvíle života posádek ponorek drcených výbuchy hlubinných pum nebo se dusících v pomalé agónii způsobené nedostatkem kyslíku v ponorce ležící na dně moře? Jak vyjádřit muka těch, kteří zmrzli nebo zemřeli hladem či žízní, byť se jim podařilo dostat do záchranného člunu nebo voru po ztroskotání jejich lodi? Andrzej Perepeczko

Kniha Hřmící moře popisuje osudy čtyř námořních velitelů, dvou japonských a dvou amerických, jejichž životy se sešly v bitvě v Leytském zálivu v říjnu 1944. Autor vychází z velkého množství vzpomínek, deníků, zápisníků, korespondence, poválečných výzkumů, oficiálních hlášení a rozhovorů s japonskými a americkými účastníky.

Druhá světová válka, největší v dějinách lidstva, se na moři odehrála převážně na dvou oceánech, Atlantiku a Pacifiku. V Tichém oceánu k největším bojům docházelo mezi Japonskem a Spojenými státy, jejichž floty do konfliktů výrazně zasahovaly, v Atlantiku proti sobě stálo Německo a Velká Británie (ve Středozemním moři pak především, i když ne výhradně, Velká Británie a Itálie). Když jsem začínal psát „Bouři nad Atlantikem“, uvědomoval jsem si obrovský rozsah práce, která na mě čeká, přestože tematikou týkající se námořní války, nejen druhé světové, se zabývám více než třicet let v mnoha vydaných knihách a jiných publikacích. V předkládané knize jsem pro čtenáře soustředil popis válečných operací výhradně v Atlantiku včetně okrajových moří, jako je Baltik, Severní moře, Středozemní moře a v malé ukázce se objevilo také Černé moře. Nacházejí se zde nezbytné zmínky, poměrně nepočetné, o akcích německých a italských ponorek v Indickém oceánu stejně jako korzárských lodí na jiných vodních plochách než pouze v Atlantiku. Vím ale, že ani ta nejlepší knížka, sebevíce zdařilé literární dílo, neumí vyjádřit zarážející pravdu námořní války. Jak totiž lze zachytit pravdivé zážitky posledních chvil tisíců námořníků umírajících v tonoucích a hořících lodích, otřásaných výbuchy z děl? Jak zachytit poslední chvíle života posádek ponorek drcených výbuchy hlubinných pum nebo se dusících v pomalé agónii způsobené nedostatkem kyslíku v ponorce ležící na dně moře? Jak vyjádřit muka těch, kteří zmrzli nebo zemřeli hladem či žízní, byť se jim podařilo dostat do záchranného člunu nebo voru po ztroskotání jejich lodi? Andrzej Perepeczko

Deset příběhů o zločinu v historii českého státu, deset zastavení na křížové cestě od úsvitu českých dějin k novému mocenskému a společenskému uspořádání střední Evropy na konci 17. století. Ve své živým jazykem napsané a ke každému čtenáři přátelské knize připomíná autor mnohé osoby a události, jež se sice už dávno staly součástí českého národního povědomí, ovšem přiznejme si – povědomí často velmi nedokonalého a faktograficky chatrného. Možná i proto oceníme autorův střízlivý nadhled nad dávnými motivy, činy a pohnutkami, o nichž staré české přísloví říká: „Zlé znáti není zlé; ale zlé poznati a tak činiti zlé jest.“ Právem předpokládáme, že to platí i dnes.

Kniha je věnována leteckým operacím 10. května 1940, kdy nacistické Německo zahájilo svou západoevropskou ofenzívu, Westfeldzug. Přesněji její první fázi, Fall Gelb (plán "Žlutý"), zahrnující útok na neutrální Nizozemí, Belgii, Lucembursko a na severní Francii.

Druhá světová válka, největší v dějinách lidstva, se na moři odehrála převážně na dvou oceánech, Atlantiku a Pacifiku. V Tichém oceánu k největším bojům docházelo mezi Japonskem a Spojenými státy, jejichž floty do konfliktů výrazně zasahovaly, v Atlantiku proti sobě stálo Německo a Velká Británie (ve Středozemním moři pak především, i když ne výhradně, Velká Británie a Itálie). Když jsem začínal psát „Bouři nad Atlantikem“, uvědomoval jsem si obrovský rozsah práce, která na mě čeká, přestože tematikou týkající se námořní války, nejen druhé světové, se zabývám více než třicet let v mnoha vydaných knihách a jiných publikacích. V předkládané knize jsem pro čtenáře soustředil popis válečných operací výhradně v Atlantiku včetně okrajových moří, jako je Baltik, Severní moře, Středozemní moře a v malé ukázce se objevilo také Černé moře. Nacházejí se zde nezbytné zmínky, poměrně nepočetné, o akcích německých a italských ponorek v Indickém oceánu stejně jako korzárských lodí na jiných vodních plochách než pouze v Atlantiku. Vím ale, že ani ta nejlepší knížka, sebevíce zdařilé literární dílo, neumí vyjádřit zarážející pravdu námořní války. Jak totiž lze zachytit pravdivé zážitky posledních chvil tisíců námořníků umírajících v tonoucích a hořících lodích, otřásaných výbuchy z děl? Jak zachytit poslední chvíle života posádek ponorek drcených výbuchy hlubinných pum nebo se dusících v pomalé agónii způsobené nedostatkem kyslíku v ponorce ležící na dně moře? Jak vyjádřit muka těch, kteří zmrzli nebo zemřeli hladem či žízní, byť se jim podařilo dostat do záchranného člunu nebo voru po ztroskotání jejich lodi? Andrzej Perepeczko

Kniha je věnována leteckým operacím 10. května 1940, kdy nacistické Německo zahájilo svou západoevropskou ofenzívu, Westfeldzug. Přesněji její první fázi, Fall Gelb (plán "Žlutý"), zahrnující útok na neutrální Nizozemí, Belgii, Lucembursko a na severní Francii.

Správné pochopení karate a jeho správné použití je karatedó. Ten, kdo opravdu trénuje toto dó a skutečně chápe karatedó, se nikdy nenechá snadno vtáhnout do boje.

V Bejrútu je unesena Katie Dartmouthová, mladá reportérka televizní stanice Sky TV. Jejími únosci jsou teroristé z organizace Hizballáh. Teroristé vyhrožují, že pokud Velká Británie nestáhne své vojáky z Iráku, popraví Katie v přímém televizním přenosu...

Šerif Spojených Států James Arkeley – nejuznávanější odborník na upíry v celé zemi – naučil policejní vyšetřovatelku a lovkyni upírů Lauru Caxtonovou všechno, co by měla o upírech vědět. Po krvavém střetu a přepadení Gettysburgu armádou upírů, Arkeley obětuje svůj vlastní život, aby zachránil všechny ostatní. Až na to, že on sám ve skutečnosti nezemřel... Arkeley přijal prokletí a sám se stal upírem. A co hůř, stal se dokonce tím nejnebezpečnějším upírem všech dob – zná totiž dobře všechny policejní taktiky mnohem lépe než všichni ostatní. Caxtonová má teď za úkol zneškodnit ho. Jenomže Arkeley zná i její taktiky; koneckonců to byl on sám, kdo Lauru vyškolil. Caxtonová musí zlikvidovat Arkeleyho ještě předtím, než se mu podaří vystopovat svou rodinu a vyvraždit ji, jednoho po druhém. Je tu však důležitější úkol – musí Arkeleymu zabránit v tom, aby se stal pro všechny ještě nebezpečnější nestvůrou – Upírem Nula. David Wellington, autor knih „13 kulek“ a „99 rakví“, pozvedá své třetí dílo v sérii knih s Lauru Caxtonovou do úplně jiné dimenze akčních příběhů. DAVID WELLINGTON je autorem trilogie „13 kulek“, „99 rakví“ a „Ostrov příšer“. Navštivte ho na jeho webových stránkách – David Wellington.net.

Šerif Spojených Států James Arkeley – nejuznávanější odborník na upíry v celé zemi – naučil policejní vyšetřovatelku a lovkyni upírů Lauru Caxtonovou všechno, co by měla o upírech vědět. Po krvavém střetu a přepadení Gettysburgu armádou upírů, Arkeley obětuje svůj vlastní život, aby zachránil všechny ostatní. Až na to, že on sám ve skutečnosti nezemřel... Arkeley přijal prokletí a sám se stal upírem. A co hůř, stal se dokonce tím nejnebezpečnějším upírem všech dob – zná totiž dobře všechny policejní taktiky mnohem lépe než všichni ostatní. Caxtonová má teď za úkol zneškodnit ho. Jenomže Arkeley zná i její taktiky; koneckonců to byl on sám, kdo Lauru vyškolil. Caxtonová musí zlikvidovat Arkeleyho ještě předtím, než se mu podaří vystopovat svou rodinu a vyvraždit ji, jednoho po druhém. Je tu však důležitější úkol – musí Arkeleymu zabránit v tom, aby se stal pro všechny ještě nebezpečnější nestvůrou – Upírem Nula. David Wellington, autor knih „13 kulek“ a „99 rakví“, pozvedá své třetí dílo v sérii knih s Lauru Caxtonovou do úplně jiné dimenze akčních příběhů. DAVID WELLINGTON je autorem trilogie „13 kulek“, „99 rakví“ a „Ostrov příšer“. Navštivte ho na jeho webových stránkách – David Wellington.net.

Šerif Spojených Států James Arkeley – nejuznávanější odborník na upíry v celé zemi – naučil policejní vyšetřovatelku a lovkyni upírů Lauru Caxtonovou všechno, co by měla o upírech vědět. Po krvavém střetu a přepadení Gettysburgu armádou upírů, Arkeley obětuje svůj vlastní život, aby zachránil všechny ostatní. Až na to, že on sám ve skutečnosti nezemřel... Arkeley přijal prokletí a sám se stal upírem. A co hůř, stal se dokonce tím nejnebezpečnějším upírem všech dob – zná totiž dobře všechny policejní taktiky mnohem lépe než všichni ostatní. Caxtonová má teď za úkol zneškodnit ho. Jenomže Arkeley zná i její taktiky; koneckonců to byl on sám, kdo Lauru vyškolil. Caxtonová musí zlikvidovat Arkeleyho ještě předtím, než se mu podaří vystopovat svou rodinu a vyvraždit ji, jednoho po druhém. Je tu však důležitější úkol – musí Arkeleymu zabránit v tom, aby se stal pro všechny ještě nebezpečnější nestvůrou – Upírem Nula. David Wellington, autor knih „13 kulek“ a „99 rakví“, pozvedá své třetí dílo v sérii knih s Lauru Caxtonovou do úplně jiné dimenze akčních příběhů. DAVID WELLINGTON je autorem trilogie „13 kulek“, „99 rakví“ a „Ostrov příšer“. Navštivte ho na jeho webových stránkách – David Wellington.net.

Daší sbírka materiálů která odráží ,nejen šílený svět Jopha Goembelse,ale umožňují také pohled do vnitřního okruhu moci. Patří nejdůležitějším zdrojům historie a událostí předcházejících vzniku Třetí a říše.

Daší sbírka materiálů která odráží ,nejen šílený svět Jopha Goembelse,ale umožňují také pohled do vnitřního okruhu moci. Patří nejdůležitějším zdrojům historie a událostí předcházejících vzniku Třetí a říše.