Nová beseda strana 3 z 3

Publikace poutavým jazykem a s historickými a filozofickými přesahy představuje filmové právo chápané jako soubor právních norem, s důrazem na autorskoprávní problematiku. V centru zájmu je přímá či nepřímá regulace výroby a distribuce filmu. Současná úprava filmového práva autorského v České republice je přiblížena i prostřednictvím náhledu na jeho historické podoby. Srovnáním s filmovým právem v dalších zemích, zejména ve Spojených státech amerických, publikace načrtává kritické body i možné inspirace. Kniha na toto téma byla několik let očekávána jak v oblasti kinematografie, tak právní praxe, je jedinou publikací přehledně podávající výklad filmového práva a je důležitá pro všechny profese filmového průmyslu, právníky i studenty práva.

Může po objevení a luštění DNA přijít ještě větší objev? Je biologie pořád ten samý obor, kterého základy se vyučují ve školách? Co překvapilo i nositele Nobelových cen? Jaký je rozdíl ve vnímání živých bytostí a strojů? Anton Markoš ve své další publikaci odhaluje dobrodružství, která prožívá současná biologie.

Jaký smysl má umění? Proč by společnost měla podporovat tvorbu a recepci uměleckých děl? Tyto dávné otázky filozofů dnes častěji zaznívají z vědeckých pozic. Psychologové, biologové či neurovědci se pokoušejí odhalit, v čem spočívá mocná působnost uměleckých děl. Nalezené odpovědi nejsou revoluční, ale zdá se, že se díky nim v estetice děje cosi nového. Kniha sleduje některé ze soudobých pokusů přivést k sobě dva způsoby řeči – filozofickou reflexi a vědecký výzkum na první pohled téhož předmětu: uměleckého díla.

Co může o filmu prozradit filmová věda, disciplína, která jej uchopuje kriticky, historicky i teoreticky? Film se vlivem technologií i diváckých nároků neustále proměňuje a s tím se mění způsoby jeho vnímání, interpretace a zkoumání. Pulzujícími tématy tohoto oboru jsou filmozofie, neuroestetický přístup k vnímání filmů, ale také studium cinefilie, výrobních a distribučních mechanismů či festivalů. Obor filmových studií tak je prostorem poznání, v němž se potkávají různé sociální i empirické vědy. Návštěvu kina tato hutná a krásná kniha zpestří úvahami o distribučních strategiích či o fungování vlastního vnímání.

Co předurčuje bakterii, člověka nebo růži k tomu, že rozumí světu? Jak se Homo sapiens proměnil za posledních 40 000 let, biologie donedávna opomíjela. Zamrzla snad naše biologická evoluce, zatímco došlo k explozi lidských kultur, jazyků a spirituality? Je růže stroj či dokonce krystal, anebo se vztahuje ke světu? Biolog Anton Markoš zve ke čtivému zamyšlení nad tím, jak my, všechny živé bytosti, rozumíme světu. Jde o první český příspěvek k rozvíjející se biosémiotice.

Zapomeňte na poslední i příští nepovedenou reformu školství. Co stálo u vzniku problémů, které dnes pozorujeme ve vzdělávacím systému? Tomáš Feřtek se zamýšlí nad vlivem poznatků z neurověd, technologického boomu i sociálních nerovností na to, do jakých škol dnes chodí děti. Popisuje, jak se mění způsob nabývání vědomostí, prohlubování poznání, či motivace učit se. Situaci ve školství z titulních stránek novin dává autor do kontextu a ukazuje, jak se české školství za posledních deset let proměnilo.