Obec unitářů v Brně

Přežil Ježíš své ukřižování? A dožil zbytek svého života v Indii, jak zdůrazňují některé východní tradice, nemluvě o existenci Ježíšova hrobu v Kašmíru? Brněnská spisovatelka Marta Mokrá zcela vážně pracuje ve své historické románové fikci s touto variantou. Její Ježíš není horlivec ani fanatik, ale na svou dobu mimořádně vzdělaný člověk a léčitel, vedoucí lidi k toleranci, lásce k bližnímu i úctě k ženám. Po svém ukřižování je skrýván svými přáteli, zápollí se zdravotními následky a nakonec je nucen v zájmu zachování života uprchnout s hrstku přátel z Jeruzaléma skrze Hedvábnou stezku až do indického Kašmíru. I cestou do Indie však zažívá nepříjemná překvapení a daní za jeho pomoc spolubližním je občas kupodivu zášť a závist druhých. Dílo Marty Mokré není vyloženě akční záležitostí, zato spíše velmi důkladným a hloubkovým ponorem do nitra zakladatele křesťanství, ale i dalších osob, a vyniká především přesnou a výstižnou psychologicku kresbou.

Alice Garrigue Masaryková, nejstarší dcera prvního čs. prezidentského páru, zasvětila velkou část svého života humanitární a sociální práci pro druhé. Její jméno je spojeno především s Československým Červeným křížem, v jehož čele stále v letech 1919–1938. Na rozdíl od svého otce nezanechala rozsáhlé teoretické dílo a její názory můžeme stopovat především v dochovaných projevech, deníkových zápiscích, článcích či drobnějších publikacích. Právě s jejich pomocí vytvořil historik Radovan Lovčí výběr náboženských a etických stanovisek této ženy, do nichž se promítá tolerance a svobodomyslnost, které byly tolik typické pro členy rodiny Masarykovy. Dnes až příliš jednostranně vyzdvihovaný princip svobody však byl u Masaryků zároveň důsledně vyvažován principem odpovědnosti, neustálým sebevzděláváním, službou bližnímu i celé společnosti a vědomím vyššího řádu věcí, který přesahuje hranice námi běžně vnímané hmotné reality. V daném ohledu mohou být členové rodiny Masarykovy, včetně Alice, o níž vypráví tato knížečka, mravními i lidskými vzory a inspirací též pro dnešní dobu, trpící relativizací hodnot, spirituální krizí i egoisticko-konzumním způsobem života.

U příležitosti 600. výročí úmrtí Jana Husa, v roce 2015, uspořádala česká Unitaria teologický seminář věnovaný tomuto duchovnímu velikánovi. Jeho výsledkem je soubor několika esejí, které o sedm let později vycházejí též knižně. V nich se dílčí duchovní i akademicky vzdělaní laici z řad českých unitářů zabývají otázkou, čím vším může Hus oslovit nejenom je samé, nýbrž také člověka doby současné. Autory jednotlivých příspěvků jsou mimo jiné Pavel Sedlák, Jarmila Plotěná, Sofia Pavala, Jiří Olšovský, Jan Všetečka, Tomáš Herajt či Radovan Lovčí. Editoři díla věří, že kniha může zaujmout jak různé ctitele mistrova života, tak další zájemce o jeho odkaz v řadách české společnosti. Protože se čeští unitáři v leckterých ohledech názorově liší od tradičních protestantů, mohou určité myšlenky v knize obsažené vyznívat pro část čtenářů i poněkud nekonvenčně a překvapivě.