Orientální ústav Akademie věd České republiky

Kniha přináší zlomek příběhů o mudrci a šprýmaři Nasreddinovi a jeho jedenácti bratrancích . Tato vyprávění a anekdoty patří k části lidové slovesnosti, která - ač vznikala živelně v lidových vrstvách - navazovala nesporně na starší a vyzrálejší literární náměty perské, indické a levantské. Islámská realita vrcholného a pozdního středověku jim propůjčila svébytný obsah, odrážející problémy, mravní a estetické hodnoty i charakter tehdejšího duchovního života.

Kniha arabisty a islamologa Miloše Mendela, kterou vydává Orientální ústav AV ČR v. v. i., pojednává o víně a vinařství, případně o jiných druzích nápojů vyrobených na bázi etylalkoholu, v dějinách islámu. Odvíjí se v ní příběh o osudech vína v dějin ách těch oblastí světa, kde se od první poloviny 7. století postupně usazoval a rozvíjel náboženský (státoprávní) systém, o němž leckdo z nás ví, že víno a další druhy alkoholu zakazuje. Proto se z takového vymezení tématu může na první pohled zdát, že jde o prezentaci lehkého, úsměvného a senzačního příběhu, na němž se autor pokusil ukázat archaickou povahu islámského náboženství v kontextu moderní doby. Ne každé téma však bylo v dějinách i současnosti tohoto náboženství diskutováno tak soustav ně a s takovou vážností či zaujatostí, jako právě požívání alkoholu v každodenním životě muslimů. O etických, právních a historických souvislostech daného fenoménu nás kniha seznámí na téměř pěti stovkách stran, včetně seznamu použité literatury a ro zsáhlého rejstříku.

Kniha vychází z nejnovějších údajů o těch aspektech indické společnosti, které se zrcadlí v dílech současných hindských autorek. Je pojata tak, aby si ji mohl přečíst každý, koho Indie aspoň trochu zajímá, ale dosud o ní mnoho neví. Zároveň věříme, ž e poví něco nového i těm čtenářům, jimž Indie už dlouho není neznámým subkontinentem. Literatura psaná ženami nechceme říci ženská literatura má svou specifiku,atuseprávě autorka knihy snažila vystihnout lehčím vyprávěcím stylem, aniž by utrpěl a vážnost spisovatelkami zvolených námětů. Týkají se hlavně rodiny v nejširším smyslu slova a motiv rodiny přerůstá i do všech ostatních témat. Nevkročíme zde do Indie obestřené kouzlem svatých mužů a nikdy nekončících obřadů, ale ani do Indie kouzl a zbavené, v níž by do popředí vystupovala jen špína hmotná i morální. Knížka nebude čtení žertovné a veselé, ale nemělo by být ani odstrašující. Je prostě o tom, jak vidí indické spisovatelky svoji zem, svoje současníky a jakými prostředky volají: Lidi, všimněte si toho přece!

studie o středověké arabské oneirokritice a jejím vnímání v současnosti z pohledu moderní psychologie a soudobého islámského myšlení

studie o středověké arabské oneirokritice a jejím vnímání v současnosti z pohledu moderní psychologie a soudobého islámského myšlení

Monografie Doc. Dr. Miloše Mendela, CSc., pracovníka Orientálního ústavu AV ČR Hidžra. Předmětem této knihy je náboženská emigrace v dějinách islámských zemí - společenský jev, který je znám z judaismu, křesťanství, ale zejména z islámu, kdy určitá náboženská pospolitost se rozhodne protestovat proti stávajícím poměrům tím, že se vystěhuje do oblasti, kde může nerušeně sdílet své morální hodnoty a budovat „Boží království“.

Koncept dokonalého člověka nesporně patří k jednomu z nejpodstatnějších a nejproduktivnějších témat islámské mystiky (súfismu). Jeho odraz nacházíme na stránkách spisů mnoha významných súfijských učenců. Svou pozornost mu věnoval rovněž vrcholný představitel tzv. filozofického súfismu, šajch Muhjiddín ibn ´Arabí. Pro zcela mimořádný vliv jeho myšlení jej často přezdívali čestným titulem i aš-Šajch al-akbar /i (Největší mistr). Dokonalý člověk byl pro Ibn ´Arabího mostem mezi Stvořením a jeho Stvořitelem. Kniha i Dokonalý člověk a jeho svět v zrcadle islámské mystiky /i představuje na pozadí jednoho z menších Ibn ´Arabího pojednání nazvaného i Úradky Boží pro nápravu lidského království /i klíčová témata a tendence, které se k bytí dokonalého člověka váží.

Koncept dokonalého člověka nesporně patří k jednomu z nejpodstatnějších a nejproduktivnějších témat islámské mystiky (súfismu). Jeho odraz nacházíme na stránkách spisů mnoha významných súfijských učenců. Svou pozornost mu věnoval rovněž vrcholný představitel tzv. filozofického súfismu, šajch Muhjiddín ibn ´Arabí. Pro zcela mimořádný vliv jeho myšlení jej často přezdívali čestným titulem i aš-Šajch al-akbar /i (Největší mistr). Dokonalý člověk byl pro Ibn ´Arabího mostem mezi Stvořením a jeho Stvořitelem. Kniha i Dokonalý člověk a jeho svět v zrcadle islámské mystiky /i představuje na pozadí jednoho z menších Ibn ´Arabího pojednání nazvaného i Úradky Boží pro nápravu lidského království /i klíčová témata a tendence, které se k bytí dokonalého člověka váží.

Čtyři samostatné studie tvoří organický celek. Zachycují stereotypy chování a konstanty i změny stupnice hodnot soudobých vyznavačů hinduismu, islámu v Indii, křesťanství v Indii a buddhismu v jihovýchodní Asii. Autory studií jsou: Jan Bečka, Jaroslav Holman, Dagmar Marková a Stanislava Vavroušková.

Monografie Doc. Dr. Miloše Mendela, CSc., pracovníka Orientálního ústavu AV ČR Hidžra. Předmětem této knihy je náboženská emigrace v dějinách islámských zemí - společenský jev, který je znám z judaismu, křesťanství, ale zejména z islámu, kdy určitá náboženská pospolitost se rozhodne protestovat proti stávajícím poměrům tím, že se vystěhuje do oblasti, kde může nerušeně sdílet své morální hodnoty a budovat „Boží království“.