Pangea strana 9 z 9

Unikátní biografický počin z pera Oliviera Lascara není životopisem v pravém slova smyslu – autor zkoumá spíše Muskův vztah k vědě a ukazuje konkrétní realizace tohoto výjimečného podnikatele na poli kosmického průmyslu, dopravy, medicíny a dokonce i financí, včetně jeho aktivit v oblasti kryptoměn. Výstižně zachycuje světla i stíny jeho rozmanitého působení, například jeho někdy diskutabilní výzkumy na poli neurovědy (propojení lidského mozku a počítače).Největší pozornost nicméně věnuje Muskovým aktivitám na poli kosmického průmyslu, jeho nosným raketám a v neposlední řadě plánům na dobytí – a následnou kolonizaci – Marsu.Nejen v této oblasti se Elon Musk pohybuje téměř na hranicích science-fiction: vědeckofantastická literatura byla ostatně také jeho prvotní inspirací. Seznamte se s jedním z největších současných vizionářů a podnikatelských gigantů v této informované a nepředpojaté publikaci psané z vědecké perspektivy.

Koncentrační tábor v Osvětimi je dodnes synonymem genocidy evropských židů. V táborovém životě přitom hráli významnou roli lékaři – a to na straně mučitelů i jejich obětí. Bruno Halioua nám nabízí komplexní a zasvěcenou studii jejich působení v táboře. V první části autor analyzuje postavení a úlohu lékařů SS, jejichž úkolem bylo podporovat vražednou mašinérii. Všímá si nejen jejich podílu na vyvražďování a účasti na zločinných pseudolékařských pokusech, ale i jejich motivace – snaží se zjistit, co je přimělo k flagrantnímu porušování Hippokratovy přísahy. Druhá část je věnována deportovaným lékařům, sleduje jejich cestu od transportu po působení v táboře. Mnozí z nich se snažili pomáhat spoluvězňům, jak jen to šlo. Třetí část je příznačně nazvána „Šedá zóna“: popisuje, jak byli někteří lékaři přinuceni podílet se na selekcích nebo i na zrůdných pokusech. Upozorňuje, že se mezi deportovanými bohužel našli i dobrovolní spolupracovníci.

Koncentrační tábor v Osvětimi je dodnes synonymem genocidy evropských židů. V táborovém životě přitom hráli významnou roli lékaři – a to na straně mučitelů i jejich obětí. Bruno Halioua nám nabízí komplexní a zasvěcenou studii jejich působení v táboře.V první části autor analyzuje postavení a úlohu lékařů SS, jejichž úkolem bylo podporovat vražednou mašinérii. Všímá si nejen jejich podílu na vyvražďování a účasti na zločinných pseudolékařských pokusech, ale i jejich motivace – snaží se zjistit, co je přimělo k flagrantnímu porušování Hippokratovy přísahy.Druhá část je věnována deportovaným lékařům, sleduje jejich cestu od transportu po působení v táboře. Mnozí z nich se snažili pomáhat spoluvězňům, jak jen to šlo.Třetí část je příznačně nazvána „Šedá zóna“: popisuje, jak byli někteří lékaři přinuceni podílet se na selekcích nebo i na zrůdných pokusech. Upozorňuje, že se mezi deportovanými bohužel našli i dobrovolní spolupracovníci.

Hovoříme-li o ukrývaných dětech, každý hned pomyslí na Anne Frankovou. Co ale víme o tisícovkách dalších židovských dětí a dospělých, kteří se za druhé světové války ukrývali také? Mnozí z nich byli zatčeni, deportováni a většinou zavražděni v koncentračních táborech. Jiným se podařilo přežít. Kniha Ukrývané děti obsahuje patnáct autentických výpovědí o dramatech, strachu, nejistotě a odcizení, kterými si ukrývané děti prošly. Protagonisté zdokumentovaných příběhů patří k posledním žijícím svědkům a mnozí z nich vyprávěli o svých zkušenostech vůbec poprvé. Tyto příběhy vykreslují dojemný obraz doby, kdy byly tisíce dětí odloučeny od svých rodičů kvůli pronásledování a válečnému násilí. Jak se ukrývalo? Kam měl člověk jít? Jaké to je, nemít svobodu být tím, kým jste, věřit tomu, čemu chcete, moct říkat, co chcete? Skrývání bylo „tlakovým hrncem“, v němž vřely emoce, kde byl přítomen strach i nenávist, stejně jako láska a obětavost.

Hovoříme-li o ukrývaných dětech, každý hned pomyslí na Anne Frankovou. Co ale víme o tisícovkách dalších židovských dětí a dospělých, kteří se za druhé světové války ukrývali také? Mnozí z nich byli zatčeni, deportováni a většinou zavražděni v koncentračních táborech.Jiným se podařilo přežít. Kniha Ukrývané děti obsahuje patnáct autentických výpovědí o dramatech, strachu, nejistotě a odcizení, kterými si ukrývané děti prošly. Protagonisté zdokumentovaných příběhů patří k posledním žijícím svědkům a mnozí z nich vyprávěli o svých zkušenostech vůbec poprvé. Tyto příběhy vykreslují dojemný obraz doby, kdy byly tisíce dětí odloučeny od svých rodičů kvůli pronásledování a válečnému násilí.Jak se ukrývalo? Kam měl člověk jít? Jaké to je, nemít svobodu být tím, kým jste, věřit tomu, čemu chcete, moct říkat, co chcete? Skrývání bylo „tlakovým hrncem“, v němž vřely emoce, kde byl přítomen strach i nenávist, stejně jako láska a obětavost.

Víte, že v Brdech je jediný bývalý sklad jaderných zbraní na světě, který je zároveň přístupný veřejnosti? Dále u nás máme i jezero kyseliny sírové, první dinopark na zahradě rodinného domku nebo rozhlednu „sedící“ na kotli tepelné elektrárny. Novinář MF DNES Jakub Pokorný, autor populární rubriky Český výletník, která slaví už 10 let, sestavil novou knihu jako průvodce místy, která jsou nějakým způsobem kuriózní, ujetá, bizarní, zvláštní, překvapivá a výjimečná. V Česku na ně narazíte překvapivě na každém kroku, i když si to třeba hned neuvědomíte. Vezměte si už jen to, jak podivně musí na někoho, kdo ho vidí prvně, působit vysílač na Ještědu nebo restaurace v sudu v Libverdě. Anebo historická krčma Dětenice, kde servírka hosta klidně přivítá větou: „Přišel ses nažrat, pacholku?“ Bizarních lokalit se v knize nashromáždilo více než sto. Některé vyčnívají zvláštním jménem, nezapomnělo se však ani na neobvyklou architekturu a různé netradiční sbírky a muzea. Posledním, trochu vybočujícím bonusem je legendární „chaloupka na pilíři“, kterou autor navštívil těsně před jejím zničením.