Permakultúra

Všechno, co potřebujete vědět o vodě na svém pozemku. První svazek edice permakulturních příruček Klíč k soběstačnosti. Na 84 stranách zde najdete koncentrované informace o zadržování a využívání vody na pozemcích. Z obsahu: článek o zachycování a využívání vody ve městě od Lucie Komendové, o zahradních jezírkách od Dany Křivánkové, o koupacích jezírkách od Kláry Nepustilové, podrobný rozpis Plánování domovní kořenové čistírny od Jaroslava Kršňáka, úvod do akvaponie od Jana Richtra, přehled mokřadních zemědělských plodin a možností jejich pěstování od Jana Květa, přehled vodních a bahenních jedlých rostlin od Hely Vlašínové, a mnoho dalších zajímavostí a podnětů.

Druhý letošní svazek edice permakulturních příruček Klíč k soběstačnosti má podtitul Jak se uživit bez dřiny a je zaměřený na pěstování takzvaných sytících plodin. Na 84 stranách se seznámíte s přehledem rostlin, které našemu organismu dodají potřebné kalorie, s mnoha návody na jejich pěstování a s osobními zkušenostmi autorů jako jsou Jaroslav Svoboda, Hela Vlašínová, Marek Kvapil, Katka Horáčková a další. Příručka je zaměřena na přírodní a permakulturní pěstování, tedy na postupy používající co nejméně pěstebních zásahů, a na vytrvalé a smíšené kultury. Pokrývá klasické plodiny jako obilí včetně kukuřice, brambory či tykve, ale také netradiční rostliny jako tuřín, topinambur nebo světelný kořen, a nezapomíná na staré a krajové odrůdy. Zabývá se i pěstováním ořechů a dalších tvrdých plodů dřevin k obživě.

87 stran čtení o izolacích přírodními materiály (sláma, ovčí vlna, konopí), o vytápění staveb obnovitelnými zdroji a o vlastních zkušenostech s budováním osmi různých projektů, v široké škále od panelových domů po památkově chráněnou chalupu. Autoři: Dan Grmela (sláma), Marc Pavey (konopí), Jana Drápalová (regenerace panelových domů), Petr Baxant (využití obnovitelných zdrojů), Jaroslav Svoboda (dřevostavby), Alena a Jan Kopřivovi (sláma a hlína v domku z 30. let – ukázkový permakulturní projekt) a mnoho dalších.

Příručka vás na 94 stranách seznámí s mnoha způsoby, jak se vyvázat z mašinerie běžné ekonomiky, přinášející zisky především nadnárodním korporacím, poškozující životní prostředí a mnohdy ničící lokální komunity a jejich potřeby. Získáte zde informace o různých podobách ekonomiky sdílení, spolupráce a rozvoje místních zdrojů a lidského potenciálu. Přehled o problematice podává naše přední odbornice na alternativní ekonomiku Naďa Johanisová. Podrobný výklad o LETS (systémech alternativní měny) napsaly iniciátorky brněnského a pražského LETS Alena Suchánková a Barbora Umancová. O komunitou podporovaném zemědělství (KPZ) píše Alena Malíková. Dále se seznámíte s projektem car sharingu, dobrovolnictvím na organických farmách (WWOOF), s příznivým působením lokální ekonomiky a s dalšími inspirativními náměty.

Brožurka z edice Klíč k soběstačnosti podává na 80 stranách čtenářsky přístupný a informativní přehled o všem, co potřebuje vědět začínající včelař. Také vám pomůže se zorientovat v současné často vyhrocené diskusi kolem ohrožení chovů včel varoázou, jejich přírodní či chemické ochrany i kolem otázek kolem toho, jak dalece je správné do života včel zasahovat a co je pro tento společenský hmyz přirozené. Knížka obsahuje i zajímavé čtení o úloze hmyzu a jiných divoce žijících živočichů na zahradě.

Permakulturu – metody udržitelného designu a spolupráce s přírodou – lze aplikovat nejen na zahrádky, ale stejně dobře i na rozsáhlé farmy a na celé oblasti krajiny. Oproti biozemědělství se pracuje mnohem víc s vytrvalými porosty, hlavně se dřevinami, do koloběhů na pozemku se zapojují zvířata, ponechávají se nebo se i vytvářejí partie blízké divočině, pečuje se o zadržování vody. Pokud je taková farma dobře založená, po čase není k její údržbě třeba mnoho práce. Ale dokáže se z ní farmář uživit? A jak na to? Příručka přináší podrobné seznámení s metodami permakulturního farmaření a řadu inspirativních příkladů farem z České republiky i ze světa.

Brožurka z řady praktických permakulturních publikací seznamuje čtenáře jednoduchou a srozumitelnou formou s postupem permakulturního designu a s radami a tipy našich předních permakulturních designérů, kteří zde dávají nahlédnout do své kuchyně. Dozvíte se, jak založit jedlý les, zeleninovou zahradu, jak pracovat s divočinou na pozemku, nebo jak využívat pro efektivní plánování metody Keyline design a Holistic management. Nechybí ani feng šui inspirace a vylíčení osobních zkušeností z různých permakulturních projektů.

Co znamená bydlet permakulturně? Již sedmá brožurka edice Klíč k soběstačnosti vás seznámí se základními východisky, úvahami a praktickými řešeními hledajícími cesty k permakulturnímu domu. Najdete zde články od Denisy Tomáškové (vymezení základních pojmů), Jaroslava Svobody (stavba letní kuchyně), Petra Hájka (osobní dům a rodová zahrada), Aleny Gajduškové (jak stavěli naši předkové) a dalších autorů. Dočtete se o mnoha zajímavých řešeních ekologického bydlení jako o zemělodích, ostrovních systémech, kompostovacích záchodech, Trombeho stěnách a mnohém daším.

Brožurka poskytuje přehled praktických tipů, jak produkovat minimum odpadů,vyrábět si podomácku ekologickou drogerii a kosmetiku, kompostovat, hezky spravovat oblečení, nebo si zařídit úsporné bydlení šetrné k přírodě. Seznámíte se s padesátkou zajímavých receptů na různé upcyklace a dozvíte se, jak se daří zavádět cirkulární ekonomiky do běžné praxe. Velkou inspiraci přinášejí rozhovory se zakladatelkami blogu Czech Zero Waste a známou alternativní ekonomkou Kateřinou Varhaník Wildovou.

Brožurka přináší zasvěcené články o vztahu permakultury a tradičního extenzivního ovocnaření a o tom, co nového permakultura v tomto oboru nabízí. Přispěli do ní naši přední permakulturisté a přírodní sadaři jako Dominik Grohmann, Jaroslav Svoboda, Katka Horáčková a další. Čtenáři zde dostanou přehled aktuálních trendů pro časy klimatických změn a sílícího sucha, mohou také srovnat různé názory na otázku, zda dávat přednost tradičnímu roubování osvědčených odrůd na podnože, nebo zpravokořeňování. Podrobně se věnujeme vytváření lesní zahrady - jedlého lesa, což je nejtypičtější model řešení permakulturního pozemku, kde je zastoupeno více rostlinných pater. Nechybí ani přehled osvědčených tipů na sadaře a školky v různých oblastech ČR.

Lesní zahrada nebo také jedlý les je zahrada produkující potraviny, založená na modelu přírodního lesa. Tvoří ji ovocné stromy a keře, skořápkoviny, vytrvalá zelenina a byliny. Dá se přizpůsobit na míru každému pozemku od maličké městské zahrádky až po velkou venkovskou zahradu. Pečlivé napodobení přírodního ekosystému představuje pravděpodobně nejekologičtější směr zahradničení, kterým se můžeme vydat. Současně má taková zahrada jen nízké nároky na údržbu. Jakmile ji jednou založíme, odpadne rytí, setí, opakované výsadby a okopávání, jaké známe z konvenčních potravinových zahrad. Hlavní prací je sklizeň! Tato velice praktická a inspirující kniha vám přináší všechno, co potřebujete vědět, abyste vytvořili krásnou a produktivní zahradu: Základní principy Uspořádání Jak vybírat rostliny Podrobnosti o více než stovce rostlin od jabloní až po houby Nejúplnější dosud vydaný popis vytrvalých a samovýsevných druhů zeleniny Podrobný návod k vytvoření lesní zahrady Mnoho podrobností o příkladu jedné zahrady a snímky z mnoha dalších. Lesní zahradničení je důležitým prvkem permakultury. Tato kniha podrobně vysvětluje permakulturní design pro mírné podnebné pásmo a obsahuje mnoho zajímavostí pro každého, kdo chce zavést ve své zahradě dlouhodobě udržitelné postupy.

Brožurka se věnuje tématu permakulturních trvalek a tomu, jak permakultura obsah pojmu "trval-ka" mění oproti konvenčním představám. Přináší články od našich i slovenských autorů o využití a přínosu trvalek nejen v permakulturních zahradách. V permakultuře mají trvalky daleko širší roli a své důležité místo v designu, protože permakultura jako systém udržitelného designu inspirovaného přírodou odjakživa sází na vytrvalé rostliny spíše než na jednoleté. Obzvláště teď, kvůli jejich důležitosti z hlediska klimatických změn a hrozícího sucha, protože trvalky se obecně vypořádávají s drsnějšími podmínkami prostředí lépe než letničky. Obsah: Katka Horáčková: Trvalky v permakultuře Marianna Holušová Ružičková: Použitie trvalek v permakultúrnom designe Martina Kotlandová: Krátké zamyšlení nad domácími trvalkami Adam Baroš: Trvalkové záhony ve veřejném prostoru Eva Hauserová: Bioindikátory Marie Straková: Trávníky, louky, pastviny Čestmír Holuša: Zelená střecha ? extrémní stanoviště na zahradě Katka Horáčková: Trvalky pohledem kulinářským Simona Albrechtová: Jedlé i léčivé kořeny a oddenky planých rostlin Katka Horáčková: Množení a pěstování trvalek Věra Žďárská: Trvalky a jejich výživa Marek Semebauer: Trvalky pre hmyz

Brožurka poskytne čtenářům základní orientaci, jaká zvířata si pořídit vzhledem k velikosti pozemku a ke způsobu jeho využívání a jak je začlenit do toků energií a materiálů v daném místě. Permakultura přistupuje k chovu zvířat trochu jinak než tradiční farmáři zapojuje zvířata do dějů na pozemku tak, že se z nich stávají naši pomocníci a šetříme si práci, například s kypřením půdy a likvidací nežádoucích rostlin a živočichů. V příručce se dočtete, jak chovat běžná hospodářská zvířata v souladu s přírodou, a také o tom, jak podporovat volně žijící živočichy jako jsou obojživelníci nebo žížaly. V permakultuře řešíme také etiku našeho vztahu ke zvířatům pomůžeme vám zvážit, jak budete zvířata využívat a zda si je vůbec pořizovat.