Permakultúra strana 2 z 2

Brožurka se věnuje tématu, které je jedním z určujících principů permakulturního designu: Používej přiměřené technologie! Takto široce pojaté téma připomíná, že permakultura programově spojuje různé obory lidské činnosti a bere si z nich pro svůj design prvky, metody a postupy, které směřují k udržitelnému způsobu života a táhnou za jeden provaz s přírodou. V této brožurce pokrýváme oblasti staveb, energií, dopravy, domácnosti i hospodaření na pozemcích. Jsou zde témata, o kterých se příliš často nemluví a která budou pro čtenáře nová a objevná (jako je třeba použití konopí ve stavebnictví nebo význam tmy), nebo témata, která pronikají do praxe jen zvolna (kompostovací kadibudky nebo solární vařiče), a dále témata, na která je dobře se podívat analyticky, s větším nadhledem (například zda si pořídit pařeniště, fóliovník nebo skleník, nebo jakou po sobě zanecháváme ekologickou stopu). A dozvíte se i mnohé o přírodní kosmetice anebo o půdních mikrobech.

Sedmnáctý díl edice Klíč k soběstačnosti se věnuje nulté permakulturní zóně, tedy člověku a jeho společenství. Věnuje se jednomu z pilířů permakulturní etiky – péči o člověka. Abychom byli soběstační a náš život směřoval po dlouhodobě udržitelné cestě, je potřeba tvořit společenství, ve kterém se dobře žije. Ve kterém se zamýšlíme nad tím, jak spolu komunikovat a jak popisovat i uskutečňovat společnou vizi. Publikace věnovaná člověku a jeho společenství se zaměřuje na aspekty sociální permakultury. Věnuje se cestě z města na venkov, nastiňuje její proces i si klade otázky, které je vhodné si zodpovědět. Autoři se ve článcích zamýšlí nejen nad lokálním uspořádáním komunit a jejich vnitřní komunikaci pomocí sociokracie a dračího snění. Vnímají také propojení komunit ve světě a jejich spolupráci pomocí férového obchodu nebo výměny zkušeností. Texty popisují také práci v zahradě či v sociálních podnicích, která napomáhá člověku získat sebevědomí a stát se hodnotným členem společenství.

Osmnáctý díl edice permakulturních příruček, věnovaný půdě pod našima nohama, se vrací do krajiny, na pole a na zahrádky. Autoři a autorky ve svých článcích předkládají své zkušenosti s různými způsoby hospodaření s půdou. Díky tomu si čtenář v publikaci prostuduje řádky věnované biodynamickému, regenerativnímu a dokonce i současnému konvenčnímu zemědělství. Navíc si však čtenář přijde na své, protože se zde objeví řada praktických rad na tvorbu různých druhů záhonů. Dále zjistí, jak se o půdu starat, aby byla úrodná a plná života, jak k tomu využít biouhel, mykorhizu i domácí preparáty všeho druhu. Dozví se však také praktické rady a tipy, jak půdu pronajímat zemědělcům, kteří ji budou spravovat udržitelným způsobem. Tento díl edice Klíčů k soběstačnosti se věnuje půdě, tedy tomu nejdůležitějšímu, co zemědělec spravuje. A proto pomáhá čtenáři poodhalit tajemný svět mikrobiologie půdy, její komplexitu i složitost. Z praxe se tedy čtenář přenese také do teoretické roviny zemědělství, kde se poučí o jeho historii i o současné zemědělské vědě s výhledem do budoucnosti. S tím souvisí také důležité téma krajinného plánování, které je s kvalitou a využitím půdy neoddělitelně spjato. Obsah: PŮDA A OBŽIVA - PŮDA - ZDROJ ČÍSLO JEDNA PRO ZAHRADNÍKY (Katka Horáčková) - VĚDECKÁ CESTA PO DLOUHÁ STALETÍ ANEB CO POTŘEBUJE ŽIVÁ PŮDA? (Jaroslav Záhora) - PÉČE O PŮDU V KONVENČNÍM ZEMĚDĚLSTVÍ - ZE ZEMĚDĚLSKÉ PRAXE (Boris Bilík) - MŮŽE SE KONVENČNÍ ZEMĚDĚLSTVÍ "POLEPŠIT"? (Eva Hauserová) - ÚRODNOST PŮDY V BIODYNAMICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ (Jiří Prachař) - ZEMĚDĚLSTVÍ POTŘEBUJE REGENERACI (Ivana Šindelková, Ľubomír Marhavý) PŮDA A ZAHRADY - PŮDA ZÁKLAD ŽIVOTA (Mojmír Vlašín) - HURÁ DO ZÁHONU ANEB JAKÝ SI MÁM VYBRAT (Katka Horáčková) - JAK OBOHACOVAT PŮDU NA ZAHRADĚ A ZLEPŠOVAT JEJÍ ÚRODNOST? (Eva Hauserová) - BIOUHEL - POMOCNÍK PŘI UZDRAVOVÁNÍ PŮDY A KLIMATU (Vilém Řiháček) - MYKORHIZA: ZLEPŠÍ ODOLNOST ROSTLIN VŮČI SUCHU, STRESU I ŠKŮDCŮM (Kateřina Krňáková) PŮDA A ČLOVĚK - SOBĚSTAČNOST A JEJÍ PRAKTICKÝ, TEORETICKÝ I SPEKULATIVNÍ ROZMĚR (Václav Cílek) - ČESKÁ PŮDA SI ZASLOUŽÍ LEPŠÍ PÉČI (Anna Václavíková a kolektiv autorů) - KRAJINNÉ PLÁNOVÁNÍ POMÁHÁ OZDRAVENÍ PŮDY (Eva Jeníková) NA ZÁVĚR -KOMIX: COMPOST ART -TIPY NA KNIHY - NOVINKY ZE SVĚTA PERMAKULTURY - OBRAZOVÁ INSPIRACE

Příručka vás seznámí s tím, jak nejlépe uchovat úrodu ze zahrady i jídlo nasbírané ve volné přírodě s využitím obnovitelných zdrojů energie, a to různými metodami včetně polozapomenutých postupů našich babiček a prababiček. Zkušené autorky a jeden autor vás provedou správným skladováním, osvědčenými metodami jako zavařování a sušení, ale největší pozornost věnujeme různým typům kvašení. Nechybí texty vysvětlující, jak to všechno souvisí s permakulturou (Katka Horáčková), jak porozumět procesům probíhajícím v jídle po mikrobiologické stránce (Eva Hauserová), a konečně v brožurce najdete řadu vynikajících, prověřených a chutných receptů (kolektiv kolem Permakultury CS).

Klíče k soběstačnosti 10 – Jak žít minimalisticky svým čtenářům přináší úlevné zjištění. Zatímco společnost obvykle radí, co dělat, co si koupit a kým se stát... Permakultura spíše ukazuje cestu, na které svá přesvědčení odhazujeme a navracíme se k tomu, kým jsme (ze stavu, kým jsme se stali). U této publikace to platí dvojnásob, protože vám prakticky poradí: co nemusíte kupovat a můžete si obstarat na swapu nebo v reuse centru. Jaké čističe nepotřebujete a jak si bez nich poradíte s ingrediencemi, které máte běžně ve špajzce. Dozvíte se také, jak namísto odpadu vytvoříte z rostlinných zbytků jídlo. Zjistíte, jak vybudovat smysluplný šatník s poloprázdnou skříní. A nakonec možná objevíte, že se skromnost vlastně může stát novodobým luxusem.

V publikaci se dočtete o trvalkách v permakultuře jako systému udržitelného designu inspirovaného přírodou, který sází hlavně na vytrvalé rostliny. Ve zralých přírodních ekosystémech převládají vytrvalé rostliny nad jednoletými a v permakultuře to děláme také tak. Tato brožurka vám poradí, jak začlenit trvalky do permakulturního designu, jaké funkce v něm mohou zastávat, jaké druhy si vybrat, a věnuje se i problematice správného sekání trávníků, nebo zakládání nízkoúdržbových trvalkových záhonů. Velký prostor v ní mají informace o tom, které vytrvalé rostliny se dají jíst a jak si je upravovat v kuchyni. Obsah: Katka Horáčková: Trvalky v permakultuře Marianna Holušová Ružičková: Použitie trvalek v permakultúrnom designe Martina Kotlandová: Krátké zamyšlení nad domácími trvalkami Adam Baroš: Trvalkové záhony ve veřejném prostoru Eva Hauserová: Bioindikátory Marie Straková: Trávníky, louky, pastviny Čestmír Holuša: Zelená střecha - extrémní stanoviště na zahradě Katka Horáčková: Trvalky pohledem kulinářským Simona Albrechtová: Jedlé i léčivé kořeny a oddenky planých rostlin Katka Horáčková: Množení a pěstování trvalek Věra Žďárská: Trvalky a jejich výživa Marek Semebauer: Trvalky pre hmyz