Perplex

Wang Wej (cca 699-760) patří k předním básníkům doby dynastie Tchang - časově rozsáhlého období, v němž raně středověká čínská kultura dosáhla svého vrcholu. Věhlas a celosvětovou čtenářskou oblibu si získal především jako autor působivé přírodní lyr iky, v níž se odráží také filozofický řád učení tao a zenového buddhismu. Touto knihou se jeden z nejdůležitějších autorů staré Číny představuje v moderním přebásnění Dana Jedličky a vůbec poprvé v samostatném českém vydání. (překlady a parafráze)

V překladu Miroslava Černého sečeským čtenářům představuje klasické dílo staré severské literatury, které jeinspirováno hrdinskými příběhy zestředověkých dějin kmene Gótů ajiných germánských národů. Jdeofiktivní text sestavený vprůběhu 13. sto letí, který nicméně obsahuje celou řadu odkazů naskutečné historické události apostavy. Zachycuje starogermánské prostředí zhruba vrozmezí let98-1066n. l.

Dvojjazyčná, česko-německá sbírka Radka Fridricha volně navazuje na jeho starší knihu Řeč mrtvejch / Die Totenrede z roku 2001. Básnicky ztvárňuje životní příběhy žen z předválečného Děčínska, přičemž některé vycházejí ze skutečnosti (kronikářské záznamy, zprávy z tisku), jiné jsou autorskou fikcí inspirovanou dobovými relikviemi (staré fotografie, jména a nápisy na hrobech). Básně představují monology mrtvých žen, které vyprávějí své životní osudy, líčí soužití s muž- skými protějšky, rodiči a dětmi, popisují všednodenní život, práci, rodinné tragédie i vlastní smrt. Tragičnost se v knize mísí s humorem a banalitou, básnická zkratka s lyrickým líčením, výčet s historkou, svět lidí je (jak jsme u Fridrichovy tvorby zvyklí) prolnut polosvětem místních legend a nadpřirozených bytostí. br> Kniha byla od počátku koncipována jako básnicko-výtvarný celek. Jednotlivé básně sbírky mají své grafické protějšky vytvořené děčínským výtvarníkem Petrem Křížem, který s autorem v minulosti úspěšně spolupracoval na knize pověstí z Děčínska Modroret (2008).

Sbírkou Krajina v samotách slova debutoval Miroslav Černý v roce 2005 a dodnes je jeho pravděpodobně nejosobnější a čtenářsky nejpřístupnější knihou. Jak ukazuje i recenzní ohlas prvního vydání, jde o básnickou prvotinu zralou a vyrovnanou. Přírodní lyriku zde udržuje v přijatelných mezích existenciální reflexe, evokace slezské krajiny dětství je pevněji zakotvená ve vědomí příslušnosti k místu a jeho historii; vedle patosu zde má své místo i humorný odstup.Ukázky z knihy vyšly v časopisech Host, Literární noviny a v polském literárně-kulturním čtvrtletníku Pobocza. Básně ve druhém vydání jsou nově opatřeny zrcadlovým překladem do polštiny, který připravil polský básník a překladatel Jacek Molęda. Ten také zhodnotil dosavadní básnickou tvorbu Miroslava Černého v závěrečném doslovu.

Svou v pořadí třetí básnickou sbírkou rozvíjí Lukáš Bárta osobitou poetiku, v níž se mu daří dobývat z převážně městské každodennosti působivé mikropříběhy a evokovat nevšední obrazy. Jeho "poezie významové víceznačnosti plné jinotajů, hádanek, zajímavých metafor a promyšlených spletitých asociací" (M. Kovářík) se vykazuje zralým autorským rukopisem, uměřenou prací s básnickým slovem a schopností ozvláštnit jazykový výraz.Knihu ilustrovala Hana Slaninová, studentka Fakulty umění Ostravské univerzity.

Už samotné názvy posledních dvou básnických knih Ireny Šťastné výmluvně naznačují, po jaké tematické ose se autorčina současná tvorba pohybuje. Směřovala-li sbírka Všechny tvoje smrti (2009) k pojmenovávání zlomových okamžiků, v nichž lidský život zaniká a jimiž zároveň nabývá svého smyslu, pak slovotvorná přítomnost života a zrození v názvu nové sbírky Živorodky jako by potvrzovala směřování přesně opačné. V básnickém světě Ireny Šťastné však nejde o vyhrocenou polaritu: každý okamžik života je určitou fází boje se smrtí, v té či oné podobě. Autorčiny verše tematizují otisky života; chvíle, kdy pochopíme nevratný úbytek životodárné energie; okamžiky, kdy se do řádu našeho usebraného života nekompromisně vlamuje smrt - a kdy se před námi přesto zjevuje potřeba žít nepředpojatě a bez omezení.

Tato publikace českým čtenářům poprvé představuje jednu z nejzajímavějších postav současné britské literatury. Básník, performer, dramatik, scénárista a autor knih pro děti Roger McGough (* 1937 v Liverpoolu) si za padesát let svého nepřetržitého působení na literární, hudební a divadelní scéně vysloužil jak přízeň čtenářského a posluchačského publika, tak i respekt kritiky. Jeho jméno je tradičně spojováno s obdobím 60. let a se známým liverpoolským almanachem The Mersey Sound, kromě toho však napsal dalších více než třicet knih a natočil přes deset hudebních alb. Jeho tvorbu od samého začátku provází spolupráce s předními jmény britské popkultury, jako jsou Beatles (je spoluautorem scénáře k filmu Žlutá ponorka), Jimi Hendrix, Pink Floyd, komediální skupina Monty Python nebo filmový režisér Stephen Frears. Jako scénárista se dlouhodobě angažuje v televizní, filmové a rozhlasové tvorbě; jako dramatik dosáhl v posledních letech značného ohlasu se svými moderními adaptacemi Molierových her Tartuffe a Zdravý nemocný.