Plus strana 2 z 47

V predchádzajúcom románe A co když je to pravda? prežili hlavní hrdinovia, Arthur a Lauren, neuveriteľný milostný príbeh s otvoreným koncom. Autor dáva obom šancu stretnúť sa ešte raz a privádza ich do dramatických životných situácií, plných tajomna a nevysvetliteľných javov, v ktorých hlavnú úlohu hrá opäť strach o milovanú osobu a láska. Český preklad Jiří Esser

Vypráví se, že v hrabství Tolsanne se jakýsi mladík vrhl doprostřed plamenů, aby z hořící hranice zachránil vlka. Jmenoval se Bohem a byl synem vrchního lovčího. Za čtyři roky je jeho rodina i s celou vsí vyvražděna tajemnými bojovníky. Bohem v hrůze prchá a v patách mu jdou neznámé krvelačné síly zla. Při svém útěku Gallikou se setká se Řemeslníky štěstí, jejichž podivuhodné bratrstvní mu přijde na pomoc. Zjistí, že se stal středem politických i náboženských zájmů. Musí se skrývat před králem Galliky, Kristovými milicemi a nakonec i před neznámým nepřítelem, který zná jeho původ. Tváří v tvář nebezpečí se Bohem snaží pochopit, proč je pronásledován; odhalí přitom nečekanou spřízněnost s Bájným stvořením, které se lidé snaží vyhubit. Tuší, že jeho osud se skrývá v tajemství vlků.

Bram Stoker se proslavil především upířím románem Drakula. Ve svých povídkách se představuje jako tvůrce jemného literárního strachu, barvitých kulis, dramatických střetů i nečekaných rozuzlení s ironickým nádechem. Jeho povídky se právem řadí ke klasice strašidelné literatury, ať už je to titulní "Drákulův host", poeovská "Indiánská žena" či proslavený "Soudcův dům". Knihu uzavírá literární portrét Brama Stokera z pera Ondřeje Müllera, který autora představuje v překvapivém světle na pozadí viktoriánské Anglie.

Román Josefa Škvoreckého Mirákl vznikal v letech 1969–1972 a byl vydán v roce 1972 v torontském nakladatelství Sixty-Eight Publishers. V románu jsou zachyceny události z let 1949 až 1970, a to technikou filmových střihů, pomocí nichž se vrací hlavnímu protagonistovi vzpomínky z různých období jeho života. Čtenář je nucen neustále sledovat různé linie příběhu, které se mezi sebou vzájemně prolínají. Vedle sebe jsou řazeny na různém počtu stran popsané události z různých časových období, události jak dějinně důležité, tak zcela banální. Kniha má dvě hlavní linie. Hlavními tématy, jež prostupují celý text, jsou učitelská dráha v Kostelci, další osudy Dannyho Smiřického a zázrak, který je inspirován skutečnou událostí z roku 1949. V Miráklu jsou užity postupy detektivky, románové postupy a také často využívá anekdotického žánru. Tato žánrová mnohovrstevnatost se dobře hodí pro zachycení nepochopitelné doby, ve které se příběh odehrává. Důležitým prvkem je všudypřítomná ironie. Už podtitul knihy – politická detektivka, stejně jako i název, jsou ironické. Příznakové je využití označení textu jako „pokleslého“ žánru detektivky. Na rozdíl od detektivky v pravém smyslu se vypravěč ani čtenář nedobírá pravdy, ale naopak vše se ještě více komplikuje a neprostupně zahaluje. To, že detektivka vlastně není vyřešená, lze chápat jako ironický nadhled nad skutečností, že život a dějiny jsou nepochopitelné a stejně nepolapitelné jak pravda.