Plus strana 52 z 52

Druhý svazek výboru strašidelných povídek nazvaný Zpátky do temnoty jednoho ze zakladatelů moderní dobrodružné literatury Roberta E. Howarda mapuje tvorbu z let 1933–1936, tedy autorova vrcholného období. V té době Howard rozvrhuje odvážnou koncepci Hyborského věku, jehož ústřední postavou je barbar Conan. Pracuje na několika povídkách najednou, rozvíjí originální scénáře pro celé série. Redaktoři magazínů už vědí, že Howard je lákadlem, kterému čtenáři nedokážou odolat. A autor opravdu exceluje v povídkách „Holubi z pekla“, „Mohyla na ostrohu“, „Červi země“ aj. Šest povídek je doplněno literární črtou autorova zrání i nečekaného konce.

Kdo z příznivců české science fiction by neznal Kubu Nedomého a Dědka Čucháka, svérázné hrdiny, kteří zažívají napínavá dobrodružství v měsíčním habitatu Arkádie? Příznivci tohoto dobrodružného cyklu teď mají možnost vrátit se do světa Arkádie potřetí! Třetí román Neffovy „lunární série“ nás zavede do průkopnických dob osidlování Měsíce. Kuba Nedomý se zde teprve seznamuje s Dědkem Čuchákem a krásnou šermířkou Wang-li Su. Společně se utkají s nelítostnými zločinci, pro něž je masová vražda nejsnazší cestou k bohatství. Jenže narazí na Strašnou Trojku!

Slavný román od Kenzabura Óe, japonského laureáta Nobelovy ceny, nabízí strhující zpověď mladého muže hlavní hrdina románu Vrabčák si sotva uvědomuje, že se během několika hodin stane otcem. Netuší ještě, že jeho žena porodí postižené dítě, tím méně, jakzásadně se tím jeho život změní. Vtažen do víru událostí, jichž je sám strůjcem i obětí, prochází strhujícím přerodem v člověka, kterým dosud neměl odvahu být. Každá další stránka přináší mrazivé bilancování nad propastí a šokující projevy pochodůVrabčákovy mysli na cestě k osudovému rozhodnutí. Kenzaburó Óe (1935) je celosvětově vnímán jako první skutečně moderní japonský autor, který dokázal japonskou literaturu vytrhnout z její zakořeněné tradice a posunout ji do hlavního proudu světové literatury. O tom svědčíi ocenění Nobelovou cenou v roce 1994.

„Hlava XXII. Ta mi zamotala hlavu.“ Ve své nejslavnější knize Joseph Heller na základě vlastních zkušeností s armádou píše o světě, v němž je vše postavené na hlavu; a protože absurdita je věčná, zamotal tento skvělý protiválečný román hlavu už několika generacím čtenářů. Odehrává se za druhé světové války a v sérii absurdních epizod vyprávěných z hlediska několika různých postav satiricky napadá krutost a nesmyslnost válečné mašinerie. Hlavní postavou je poručík letectva Yossarian, který je svou bombardovací letkou ze základny na ostrově Pianosa ve Středozemním moři nucen útočit na různá italská města, a stejně jako jeho druhové ve zbrani se snaží udržet si uprostřed válečného šílenství a navzdory absurdním příkazům svých nadřízených zdravý rozum a dostat se domů. Hlava XXII vyšla česky poprvé pouhé tři roky po anglickém vydání v nestárnoucím překladu Miroslava Jindry, a od počátku se i u nás setkala s vřelým přijetím. Možná i proto, že souzní s místní tradicí švejkování