Plus strana 50 z 52

Kultovní komiks RED MEAT se objevuje na stránkách amerického tisku už od roku 1989 a s nástupem internetu se stal kultem i u nás. RED MEAT, kniha druhá přináší další průhledy do autorova bizarního světa, plného černočerného humoru, kruté nadsázky, mrazivé ironie,psychopaticko-sadisticko-kriminologicko-laktačně-autistického sarkasmu. Cannonovi hrdinové jako by byli vystřiženi z filmů Davida Lynche jejich strnulé výrazy ostře kontrastují s dynamickým, agresivním humorem, který leckoho šokuje, leckoho irituje, leckoho fascinuje, ale nikohonenechává chladným.

Slavný román od Kenzabura Óe, japonského laureáta Nobelovy ceny, nabízí strhující zpověď mladého muže hlavní hrdina románu Vrabčák si sotva uvědomuje, že se během několika hodin stane otcem. Netuší ještě, že jeho žena porodí postižené dítě, tím méně, jakzásadně se tím jeho život změní. Vtažen do víru událostí, jichž je sám strůjcem i obětí, prochází strhujícím přerodem v člověka, kterým dosud neměl odvahu být. Každá další stránka přináší mrazivé bilancování nad propastí a šokující projevy pochodůVrabčákovy mysli na cestě k osudovému rozhodnutí. Kenzaburó Óe (1935) je celosvětově vnímán jako první skutečně moderní japonský autor, který dokázal japonskou literaturu vytrhnout z její zakořeněné tradice a posunout ji do hlavního proudu světové literatury. O tom svědčíi ocenění Nobelovou cenou v roce 1994.

Angličan v Paříži – po prvním roce malérů a několika kulturních šocích se Paul West stále ještě snaží naučit Francouze pít čaj o páté a hledá dál svou „osudovou lásku“. Obojí se však nečekaně komplikuje a Paul začíná mít podezření, že Francouzi doopravdy pocházejí z jiné planety. A protože ve Francii se všechno točí kolem lásky, Paul se dostává do zapeklité motanice vztahů, kterou mu může pomoci rozplést jen ta opravdu nejúžasnější žena na světě... Pokračování veleúspěšné knihy Merde si získá čtenáře od první stránky svým lechtivým vtipem, ironií a nečekanými postřehy ze země, která je lákavá i pro mnoho Čechů.

Humoristický román Ve stínu kaktusu je sice zasazen do fiktivní jihoamerické země jménem Hodoquas, ale čtenáři okamžitě dojde, že autor svým příznačným, satirickým způsobem zobrazuje realitu poválečného Československa, konkrétně trojletí 1945–48, kdy se země sice navenek jevila demokraticky, ale všechno už neodvratně směřovalo ke komunistickému převratu v únoru 1948.

Příběh nejobávanějšího náčelníka lupičů Lipse Tulliana vytvořil Kája Saudek společně s Jaroslavem Weigelem. Komiks vycházel v 70. letech na pokračování v časopise Mladý svět a dlouho byl jedním z mála kvalitních, ideologicky nezatížených komiksů u nás. Lips Tullian byl historickou postavou, která posloužila Friedrichu Schillerovi jako reálná předloha Karla Moora z jeho slavných Loupežníků (1781) a Kájovi Saudkovi zase jako námět 59 stran komiksu, jehož scénář vytvořil Jaroslav Weigel.

Autorka popisuje různé způsoby, jak se domácí násilí může projevovat, a zároveň ukazuje možnosti, které má oběť k dispozici. Text je přizpůsoben českému právnímu prostředí a doplněn zákonem 135/2000 Sb. platným od 1.1.2007, bezpečnostním plánem a seznamem pomáhajících organizací.

Humoristický román Ve stínu kaktusu je sice zasazen do fiktivní jihoamerické země jménem Hodoquas, ale čtenáři okamžitě dojde, že autor svým příznačným, satirickým způsobem zobrazuje realitu poválečného Československa, konkrétně trojletí 1945–48, kdy se země sice navenek jevila demokraticky, ale všechno už neodvratně směřovalo ke komunistickému převratu v únoru 1948.

Příběhy dvou žen, osmnáctileté Jany a dvaačtyřicetileté Pavly spojuje jen jedno jediné - odlišná sexuální orientace. Osud a společnost ani jednu z nich nešetří, tak jako nikoho z nás.

Další bestseller francouzského autora se tentokrát odehrává v Londýně, kam se shodou různých okolností a životních zvratů sestěhují dva francouzští „single“ otcové kolem třicítky se svými dětmi. Mají dvě zásady: nikdy je nesvěří chůvám a nikdy si nepozvou domů žádnou přítelkyni. Jak to však bývá, životní realita bývá daleko pestřejší, navíc když se objeví tajuplný majitel starého antikvariátu… Román získal autorovi ocenění „nejprodávanější francouzský romanopisec roku 2006“

Romantická komedie založená na příběhu dvou mladých lidí dokazuje, že láska je opravdu nesmrtelná.

Polský spisovatel Stanislaw Lem je považován za jednoho z nejoriginálnějších autorů literatury science fiction a spekulativní prózy vůbec. Dodnes jsou vysoce ceněny jeho povídky z přelomu 50. a 60. let, mimo jiné „Lymphaterův vzorec“, „Přítel“, „Krysa v labyrintu“ či „Kladivo“, které v zárodečné podobě obsahují všechna základní témata jeho tvorby, jež autor dále rozpracovával ve svých románech Solaris, Nepřemožitelný či Planeta Eden. Znalec polské sci-fi Pavel Weigel shromáždil tyto nejlepší povídky (nezařazené do žádných cyklů) do jediného sborníku, a čtenáři si tak mohou vychutnat esenci opravdové originality á la Lem. K výboru je připojena Lemova stať „Můj život“, která vychází v češtině poprvé a osvětluje některá nečekaná východiska autorovy tvorby. Stanislav Lem (1906–1936) patří k významným představitelům evropské science fiction, německá literární věda ho považuje vedle Philipa K. Dicka za nejvlivnějšího autora tohoto žánru od dob H. G. Wellse. Pravdou je, že autorovy romány i „vědeckosatirické“ cykly Vzpomínky Ijona Tichého, Futurologický kongres či Kyberiáda jsou natolik svébytné, že dodnes představují neopomenutelné milníky science fiction, stejně tak jako autorovy spekulativní futurologické statě či fiktivní recenze knih a popisy budoucích vynálezů.

Čtvrtý díl historického detektivního románu zavádí čtenáře do Moskvy v roce 1882. Po šestileté službě na ruském velvyslanectví v Japonsku se titulní rada Fandorin vrací zpátky do vlasti. Vzápětí je konfrontován se smrtí svého starého přítele generála Soboleva. První stopy vedou k dámě německého původu. Chtěli snad Němci odstranit slavného generála, a tak oslabit Rusko? Nebo i v Rusku existovaly síly, které se ho obávaly? Brilantní příběh z pera jednoho z nejuznávanějších ruských autorů současnosti.

Česká literatura o válčení na moři není příliš bohatá a pokud existuje, zaměřuje se hlavně na konflikty 20. století. Tato kniha si klade za cíl zaplnit mezeru a věnuje se námořním bitvám předchozích epoch. V první části popisuje námořní střety veslových loďstev ve starověku, v druhé pak vznik a soupeření námořních velmocí v éře plachet a střelného prachu. Jako první česká práce se také zabývá vývojem námořní taktiky a strategie a neopomíjí ani stavbu válečných plavidel, jejich konstrukci a výzbroj i s hodnocením zpětného dopadu na taktiku a strategii. Autorem díla s mnoha ilustracemi a medailonky význačných admirálů a námořních velitelů, které svou komplexností nemá v české námořní literatuře obdoby, je František Novotný, jemuž již v nakladatelství Albatros vyšla pod názvem „Veleobři oceánů“ úspěšná knížka o bitevních lodích.

Kniha vykresluje celou řadu lidí a jejich reakce na nesnáze v životě, válce i ve službě v řadách námořní pěchoty USA. Autor celých šest měsíců strávil v písku pouště, užírala ho nuda a strach, přemýšlel o sebevraždě, dokonce vytáhl zbraň i proti svému spolubojovníkovi z pěchoty a mířila na něj palba nepřátel i spojenců. S tím, jak se střet s Iráčany blížil, byl nucen uvažovat o tom, co to znamená být Američan, voják, syn vojáka i člověk.

Slavoje Českého, jenž vstoupil před osmi lety na veřejnou scénu jako krajně skeptický glosátor křečí soudobé civilizace, znají zatím pouze čtenáři studentského měsíčníku Babylon. Ještě tajemnější postavou je jistý JUDr. Bedřich Břich publikující na internetu. Texty obou nyní zařadil do výboru ze své příležitostné publicistiky filosof Zdeněk Vašíček.

Úspěšnému a šťastně ženatému mladému manažerovi Jasonovi komplikuje život jediný problém od dětství ho trýzní noční můry, v nichž ho ohrožuje děsivý požár. A nyní se k jeho pyrofobii připojily i záhadné fotografie a zlověstné vzkazy, které mu posílá někdoneznámý. Myslíš si, že jsi naživu, ale není to pravda. Nežiješ. Neexistuješ. Co začalo jako zdánlivě špatný vtip, postupně přerůstá v příšerný zlý sen, podrývající samotné základy jeho existence. Mistrně napsaný příběh, který čtenáře strhující atmosférouvtáhne do děje od prvních vět a udržuje si téměř nesnesitelné napětí až do posledních stran. Jack Lance (1967) je literárním pseudonymem nizozemského spisovatele a bývalého novináře Rona Puyna, který ve své vlasti vydal již několik románů i povídkových sbírek sneobyčejným čtenářským ohlasem. Díky hororově mysterióznímu zaměření jeho próz ho kritika často nazývá holandským Stephenem Kingem. Pyrofobie čtenáře přesvědčí, že je to označení naprosto zasloužené.