Plus strana 43 z 52

Antologie navazuje na úspěšný svazek Vládcové vesmíru (Kronika české science fiction od Svatopluka Čecha po Jana Weisse) z roku 2010. Druhý svazek komplexně mapuje českou sci-fi povídku od poválečného období až do konce 70. let, kdy se objevily přelomové sbírky Jaroslava Veise a Alexandra Kramera. Pro mnohé čtenáře bude překvapením, kolik neznámých povídek a autorů zůstalo zapomenuto na stránkách dobových časopisů ze 60. let. Úvodní slovo a výběr povídek také ukáže, že počátkem 60. let byla sci-fi vnímána jako legitimní součást literatury hlavního proudu. Běžně vycházela v mainstreamových literárních periodikách typu Květen, Host do domu či Plamen a psali ji renomovaní autoři. Teprve koncem 60. let vznikají povídkové sbírky, v nichž převládá zábavná složka tohoto žánru. V antologii nechybí ani vítězné povídky z unikátní mezinárodní soutěže o nejlepší sci-fi povídku, které se z ČSSR zúčastnil v roce 1962 časopis Věda a technika mládeži.

Třetí svazek souborného beletristického díla H. P. Lovecrafta obsahuje povídky a romány z let 1926-1930, tedy z autorova nejproduktivnějšího tvůrčího období. Vzhledem k jeho obsáhlosti je svazek rozdělen do dvou částí. Nejrozsáhlejší beletristický text, Případ Charlese Dextera Warda, je přibližně v polovině přerušen, aby si i dnešní Lovecraftův obdivovatel mohl vychutnat rozpoložení čtenáře magazínu Weird Tales v roce 1941, který tehdy našel román rovněž rozdělený do dvou čísel a musel si celé dva měsíce počkat na jeho pokračování. Zároveň se čtenář mimo jiné seznámí s povídkou Volání Cthulhu, která stojí na počátku neutuchajícího zájmu o lovecraftovskou mytologii, jež ovlivňuje novou generaci autorů, pokračující v rozvíjení Lovecraftových bizarních motivů.

„Můj ty smutku,“ povzdychne si vždycky Charlie Brown, hlavní hrdina ságy Peanuts, když propadne úzkosti, depresi či naprosté beznaději. A důvodů se pro to najde dost – celý svět se mu občas jeví jako nepřátelské, zhola nepochopitelné místo, kam se mu nedaří zapadnout. Zároveň na sebe Charlie Brown až příliš ochotně bere tíhu celého světa … Svůj heroický boj s osudem však nikdy nevzdává!

„Můj ty smutku,“ povzdychne si vždycky Charlie Brown, hlavní hrdina ságy Peanuts, když propadne úzkosti, depresi či naprosté beznaději. A důvodů se pro to najde dost – celý svět se mu občas jeví jako nepřátelské, zhola nepochopitelné místo, kam se mu nedaří zapadnout. Zároveň na sebe Charlie Brown až příliš ochotně bere tíhu celého světa … Svůj heroický boj s osudem však nikdy nevzdává!

Mistrovský, stylisticky vytříbený thriller z roku 1987 je esencí konspiračních teorií a paranoidního vnímání reality, typického pro postmoderní literaturu. Autora měl český čtenář možnost poznat prostřednictvím románů Bod omega, Padající muž či Bílý šum. Příběh se točí kolem údajné existence pornografického filmu, v němž těsně před koncem nacistické třetí říše vystupuje samotný Adolf Hitler. Skrze pátrání novinářky Moll Robinsové z undergroundového časopisu Running Dog pronikáme do temného svě ta obchodníků s erotickým uměním, z něhož vedou nitky do nejvyšších mocenských sfér. Autor vytváří celou síť tajných vztahů, souvislostí a asociací, jejíž charakter se nikdy zcela neodhalí, a skrze stupňující se napětí a vzrůstající násilí, které seb ou přináší hledání perverzního grálu, zároveň čtenáři nabízí jemnou analýzu systému mocenských i technologických manipulací, které jsou pro naši dobu typické.

Mistrovský, stylisticky vytříbený thriller z roku 1987 je esencí konspiračních teorií a paranoidního vnímání reality, typického pro postmoderní literaturu. Autora měl český čtenář možnost poznat prostřednictvím románů Bod omega, Padající muž či Bílý šum. Příběh se točí kolem údajné existence pornografického filmu, v němž těsně před koncem nacistické třetí říše vystupuje samotný Adolf Hitler. Skrze pátrání novinářky Moll Robinsové z undergroundového časopisu Running Dog pronikáme do temného svě ta obchodníků s erotickým uměním, z něhož vedou nitky do nejvyšších mocenských sfér. Autor vytváří celou síť tajných vztahů, souvislostí a asociací, jejíž charakter se nikdy zcela neodhalí, a skrze stupňující se napětí a vzrůstající násilí, které seb ou přináší hledání perverzního grálu, zároveň čtenáři nabízí jemnou analýzu systému mocenských i technologických manipulací, které jsou pro naši dobu typické.

Hrdina románu Raimund Gregorius je profesorem starých jazyků na gymnáziu v Bernu. Starší pán se svými návyky a zaběhlými rituály, od kterého nikdo nečeká, že by mohl svůj život ještě nějak změnit. Jednoho rána se však na mostě setká s tajuplnou ženou, jež stojí na zábradlí a trhá na malé kousíčky do řeky jakýsi dopis… žena je pro celý příběh zdánlivě nedůležitá, ale díky ní vše začíná – ve chvíli, kdy na profesorovu zvědavou otázku, jaká že je její rodná řeč, odpoví portugues.

Obsáhlá příručka, již sestavil mezinárodní tým významných literárních historiků, kritiků a publicistů, představuje 1001 knih, které se nesmazatelně vryly do kulturní paměti lidstva. V krátkých, výstižných heslech se nám tu přibližují slavní autoři be stsellerů i polozapomenutí spisovatelé - všechny spojuje jedno: kvalita jejich děl, která přestály zkoušku času. Kniha je doplněna bohatým obrazovým materiálem, který jí dodává na přitažlivosti.

Kniha Stvořitelé a spasitelé (2008) je strhující, velkoryse rozvržený román o spletitém putování iluminovaného židovského rukopisu napříč pěti staletími. Poté, co se objeví v troskách válkou zničeného Sarajeva, dostane se k mladé australské restaurátorce vzácných knih Haně Heathové, která zcela propadne jeho kouzlu a na základě nepatrných materiálních stop zachovaných v jeho staré vazbě postupně s pomocí řady dalších specialistů objasňuje jeho četná tajemství. Příběh, inspirovaný skutečnými okolnostmi spojenými s nalezením tzv. Sarajevské hagady, zavede čtenáře do středověkého Španělska, Benátek inkviziční éry, Vídně přelomu století až po Sarajevo obsazené nacisty. Brooksová bravurně evokuje jednotlivá prostředí a barvitě líčí mnohdy pohnuté osudy této ojedinělé knihy a lidí kolem ní, to vše s nevídaným dramatickým talentem – ne náhodou ji jeden kritik popsal jako „Dana Browna v sukních“.

Kniha Stvořitelé a spasitelé (2008) je strhující, velkoryse rozvržený román o spletitém putování iluminovaného židovského rukopisu napříč pěti staletími. Poté, co se objeví v troskách válkou zničeného Sarajeva, dostane se k mladé australské restaurátorce vzácných knih Haně Heathové, která zcela propadne jeho kouzlu a na základě nepatrných materiálních stop zachovaných v jeho staré vazbě postupně s pomocí řady dalších specialistů objasňuje jeho četná tajemství. Příběh, inspirovaný skutečnými okolnostmi spojenými s nalezením tzv. Sarajevské hagady, zavede čtenáře do středověkého Španělska, Benátek inkviziční éry, Vídně přelomu století až po Sarajevo obsazené nacisty. Brooksová bravurně evokuje jednotlivá prostředí a barvitě líčí mnohdy pohnuté osudy této ojedinělé knihy a lidí kolem ní, to vše s nevídaným dramatickým talentem – ne náhodou ji jeden kritik popsal jako „Dana Browna v sukních“.

Pěšinka pro podivíny je prvním knižním výborem z esejistického díla Aloyse Skoumala (19041988), jednoho z nejvýznamnějších českých překladatelů (stačí zmínit jeho převody převody Swiftova Gullivera, Sternova Tristrama Shandyho či Joyceova Odyssea). Aloys Skoumal ovšem působil také jako literární a divadelní kritik, recenzent, komentátor veřejného života a teoretik překladu a právě tyto polohy jeho psaní představuje přítomný výbor. Tematické i časové rozpětí statí je přitom velmi široké. Vedle bojovně laděných, polemických statí z první republiky, věnovaných katolické literatuře, tu nalezneme stati z 50. či 60. let o anglické, irské či americké literatuře, které patří k tomu nejlepšímu, co česká anglistika vyprodukovala; vedle pronikavých interpretací slavných literárních děl se tu setkáme se zásadními úvahami nad teorií či praxí uměleckého překladu; vedle divadelních recenzí tu najdeme satirické výpady vůči dobovým literárním či společenským zlořádům a to vše je podáno se stylisti ckou bravurou a často přímo vražednou ironií.

Historický román, oceněný roku 2009 Mezinárodní cenu za arabskou literaturu (IPAF, tzv. arabský Booker), líčí boje uvnitř křesťanské církve v 5. století po Kristu na Blízkém východě. Vzdělaný a pochybující mnich Hypa zapisuje na fiktivních svitcích, co zažil. V Alexandrii sleduje umučení filosofky Hypatie náboženskými fanatiky, v Jeruzalémě se spřátelí s knězem Nestoriem. Z ústraní horského kláštera nedaleko Aleppa popisuje Nestoriův vzestup do úřadu konstantinopolského patriarchy i počínající t ažení alexandrijského biskupa Cyrila proti jeho učení.

Mladý muž z ne zcela jasných důvodů zabil vlastního bratra. Po vraždě následoval rozsudek. Tím rozsudkem bylo vyhnanství. Muž se jmenoval Kain a jeho příběh je znám už přes dva tisíce let. Ten starý příběh o vině a trestu, spravedlnosti a odpovědnost i, se dočkal různorodých zpracování. V podání Josého Saramaga je to vyprávění plné humoru a pomalu stupňovaného napětí. Kain putuje napříč světem starozákonních příběhů a občas do nich i trochu zasáhne. Setká se s Abrahámem a v poslední chvíli zaskoč í za anděla s porouchaným křídlem, přijme práci v Lotově domě, vyslechne kosmologickou debatu mezi Jozuem a Hospodinem před pádem Jericha a nakonec i nastoupí na archu s Noemovou rodinou. Především však vede vzdorný dialog s bohem. Podivuje se nad je ho rozhodnutími a dožaduje se vysvětlení těch, která chápe jako nespravedlivá. A když usoudí, že člověk a bůh se navzájem nikdy nedokážou pochopit, rozhodne se k zoufalému činu.

Mladý muž z ne zcela jasných důvodů zabil vlastního bratra. Po vraždě následoval rozsudek. Tím rozsudkem bylo vyhnanství. Muž se jmenoval Kain a jeho příběh je znám už přes dva tisíce let. Ten starý příběh o vině a trestu, spravedlnosti a odpovědnost i, se dočkal různorodých zpracování. V podání Josého Saramaga je to vyprávění plné humoru a pomalu stupňovaného napětí. Kain putuje napříč světem starozákonních příběhů a občas do nich i trochu zasáhne. Setká se s Abrahámem a v poslední chvíli zaskoč í za anděla s porouchaným křídlem, přijme práci v Lotově domě, vyslechne kosmologickou debatu mezi Jozuem a Hospodinem před pádem Jericha a nakonec i nastoupí na archu s Noemovou rodinou. Především však vede vzdorný dialog s bohem. Podivuje se nad je ho rozhodnutími a dožaduje se vysvětlení těch, která chápe jako nespravedlivá. A když usoudí, že člověk a bůh se navzájem nikdy nedokážou pochopit, rozhodne se k zoufalému činu.

Pařížský floutek Cidrolin při odpolední siestě na svém hausbótu sní o středověkém vévodovi dAuge, kterému se pro změnu zdává o podivném světě soudobé Paříže. Obrazy Paříže, kde se zrovna staví Notre Dame a lůza volá po další křížové výpravě, se stří dají s obrazy Paříže šedesátých let. Sen se prolíná s realitou a napříč historií dochází k nečekaným setkáním. Modré květy jsou dalším mistrovským dílem francouzského prozaika Raymonda Queneaua, který i české čtenáře uhranul svou Zazi v metru.

Pařížský floutek Cidrolin při odpolední siestě na svém hausbótu sní o středověkém vévodovi dAuge, kterému se pro změnu zdává o podivném světě soudobé Paříže. Obrazy Paříže, kde se zrovna staví Notre Dame a lůza volá po další křížové výpravě, se stří dají s obrazy Paříže šedesátých let. Sen se prolíná s realitou a napříč historií dochází k nečekaným setkáním. Modré květy jsou dalším mistrovským dílem francouzského prozaika Raymonda Queneaua, který i české čtenáře uhranul svou Zazi v metru.