Plus strana 45 z 52

Ve svém mimořádně působivém debutu portrétuje Leslie Jamisonová tři generace „zraněných žen“. Nejmladší z nich, pohledná Stella, pracuje na Manhattanu a vede nezávislý, dosti odvázaný život; obden však dojíždí za starou, nemohoucí babičkou Lucy do Connecticutu a stará se o ni. Jedné noci od babičky zjistí rodinné tajemství: Stella má tetu Tilly, které se kdysi rodina zřekla a která nyní žije kdesi v Nevadě. Stella se za Tilly vypraví a začne se svou tetou žít v ušmudlaném přívěsu. Obě ženy se sblíží, Stella se pokouší své tetě pomoci vybřednout z devastujícího alkoholismu, Tilly zase Stelle pomáhá zbavit se náznaků anorexie a dalších, povětšinou psychických problémů – a zprvu jasná představa, kdo tu koho zachraňuje, v průběhu románu doznává zajímavých změn…. Autorčin naléhavý a přitom prostý jazyk dovedně vykresluje i ta nejintimnější hnutí duše a vnitřní proměnu hrdinek; nejen díky němu se Tajná komora řadí mezi nejlepší knižní debuty loňského roku.

V populárně naučné knize renomovaného autora tohoto žánru, dlouholetého spolupracovníka MF Dnes, Karla Pacnera, jsou popsány klíčové události, které ve světových dějinách minulého století znamenaly výrazné změny: od vzniku chorobné ideologie komunismu, přes totalitní režimy a celosvětové konflikty až po pád železné opony. Každá ze čtrnácti kapitol je doplněna o stručné vysvětlení pojmů, které se k danému období vážou, v publikaci nechybí ani obsáhlý jmenný rejstřík. Dvacáté století bylo patrně nejkrutější v celé historii lidstva. Ovšem pohled na moderní dějiny nás zároveň přivádí k otázce: jaké dobré či špatné dědictví přinese toto století našim potomkům, obyvatelům století jednadvacátého?

Nový psychothriller Petry Braunové se zaobírá žhavým tématem sociálních sítí, které dramaticky ovlivňují mezilidské vztahy. Jako červená nit se příběhem táhne neuróza a psychóza v rodině Moniky, hlavní hrdinky knihy. Ta vyrůstala u prababičky a pradědy, jejichž psychiku krutě poznamenala válka, a vyrostla z ní narušená osobnost, která to, čím trpěla v dětství, nepřímo vrací svému okolí. Neuvěřitelně si vymýšlí, intrikuje, vytváří kolem sebe atmosféru strachu. Vše pak vyvrcholí, když si Monika na Facebooku založí „Klub radostí dnešního dne“. Brzy zjistí, jak snadno lze ve virtuálním světě lidi ovládat, a zcela popustí uzdu svým manipulativním sklonům. Jednoho dne se jí však věci vymknou z rukou…

Nový psychothriller Petry Braunové se zaobírá žhavým tématem sociálních sítí, které dramaticky ovlivňují mezilidské vztahy. Jako červená nit se příběhem táhne neuróza a psychóza v rodině Moniky, hlavní hrdinky knihy. Ta vyrůstala u prababičky a pradědy, jejichž psychiku krutě poznamenala válka, a vyrostla z ní narušená osobnost, která to, čím trpěla v dětství, nepřímo vrací svému okolí. Neuvěřitelně si vymýšlí, intrikuje, vytváří kolem sebe atmosféru strachu. Vše pak vyvrcholí, když si Monika na Facebooku založí „Klub radostí dnešního dne“. Brzy zjistí, jak snadno lze ve virtuálním světě lidi ovládat, a zcela popustí uzdu svým manipulativním sklonům. Jednoho dne se jí však věci vymknou z rukou…

Román odehrávající se v komunistické armádě padesátých let 20. století napsal autor v roce 1954 a poprvé ho vydal v roce 1971 jako první publikaci torontského exilového nakladatelství Sixty-Eight Publishers, kde se stal čtenářsky nejúspěšnější knihou, podobně jako když vyšel v milionovém nákladu poprvé oficiálně v Čechách v roce 1990. Absurditu, zuřivost i neschopnost totalitního vojančení, jehož jediným smyslem bylo ponížit, převychovat nebo zničit normální lidské životy, ukazuje Josef Škvorecký jako grotesku, vyvolávající salvy smíchu nápaditým využíváním obecné češtiny a vojenského slangu.

Hlavní hrdina knihy 10 rad nájemného vraha, jak vyčistit kvartýr Tomislav Bokšić alias Toxic, profesionální zabiják chorvatské mafie v New Yorku, má problém. Pro vraždu policisty je mu v patách celá FBI a Toxic musí opustit zemi. Nic však nejde podle plánu a on místo v Záhřebu končí převlečen za pastora na studeném Islandu. V zemi, kde je člověk podezřelý, i pokud jde sám po chodníku nebo jede autobusem městské hromadné dopravy, v zemi, kde téměř neexistuje zločin a není možné sehnat zbraň, a kde se navíc zoufale nedostává tmavých zákoutí, protože v létě slunce vůbec nezapadá. Navíc v zemi ochotných křesťanských kazatelů, kteří se svého amerického kolegy rádi ujmou. A mají krásné dcery. Přidejte k tomu probouzející se svědomí, a je jasné, že Tomislav Bokšić má problém. Román islandského spisovatele Hallgrímura Helgasona Deset rad nájemného vraha, jak vyčistit kvartýr je brilantně napsaná, inteligentní kniha plná sžíravého černého humoru a sarkasmu. Autor skvěle pracuje s kontrastem vtipného, svěžího vyprávění a temných, místy až baladických tónů, které se na jeho pozadí vynořují a přinášejí svědectví nejen o islandské společnosti, ale rovněž o novodobých traumatech současné Evropy.

Už jste si někdy z vrcholku Babylonské věže razili cestu vzhůru nebeskou klenbou, tvrdou jako žula? Už jste někdy zastavovali krvácení člověka poraněného při útoku anděla? Už jste někdy vedli jednání s radiálně symetrickými mimozemšťany, kteří se dorozumívají ne jedním, ale hned dvěma velmi zvláštními jazyky? Že ne? Je nejvyšší čas to napravit. Povídka je považována za útvar, v němž nejlépe vyniknou přednosti science-fiction jako žánru. A Ted Chiang je považován za jednoho z nejskvělejších povídkářů za dlouhou dobu. Navíc je to velmi zvláštní autor, který tvoří nesmírně pomalu (celou jeho tvorbu za řadu let tvoří jen tucet povídek či kratších novel), ale když už něco vydá, bývá to událost a jeho dílo většinou posbírá plnou nůši různých cen.

Jazzový král vzpomíná. Představovat amerického jazzového trumpetistu Milese Davise je nejspíš zbytečné – tento vpravdě geniální hudebník nejen že byl u všech podstatných proměn poválečného jazzu, on je přímo režíroval. Vliv, jaký měl na jazz – ale i rock – tak lze těžko zcela docenit. Davis, který odmítal zestárnout a neustále držel krok s hudebním vývojem, vypráví nejen o své hudbě, ale také o všech slavných jazzmanech, a to tak, jak se o nich obvykle nepíše. Představovat amerického jazzového trumpetistu Milese Davise je nejspíš zbytečné – tento vpravdě geniální hudebník nejen že byl u všech podstatných proměn poválečného jazzu, on je přímo režíroval. Vliv, jaký měl na jazz – ale i rock – tak lze těžko zcela docenit. Davis, který odmítal zestárnout a neustále držel krok s hudebním vývojem, vypráví nejen o své hudbě, ale také o všech slavných jazzmanech, a to tak, jak se o nich obvykle nepíše. Nebere si před ničím servítky, žádná modla mu není dostatečně svatá, a tak jsou jeho paměti velice osobitým a svérázným pohledem na historii jazzu. Davis ovšem nezapomíná ani na rockové muzikanty, s velkou úctou mluví například o Jimi Hendrixovi či Princovi. Vzpomíná také na svůj bohatý osobní život, na své manželky i milenky, na divoké drogové i sexuální eskapády, nezastírá svou leckdy temnou minulost, z každé věty je ovšem cítit, jak silnou osobností byl – ostatně, jinak by přeci nemohl být Králem jazzu...

Souborné beletristické vydání Lovecraftova díla v nakladatelství Plus je pro všechny příznivce moderní literární fantastiky událostí mimořádného významu. Vychází ve čtyřech svazcích, osu tvoří chronologie vzniku jednotlivých povídek, každý svazek je doplněn poznámkami editora a zasvěceným doslovem. Překladově se vydání opírá o odvážný editorský počin z první poloviny devadesátých let, kdy nakladatelství Zlatý kůň vydalo ve spolupráci s Českou speleologickou společností téměř celé Lovecraftovo dílo s ilustracemi Káji Saudka. První svazek Hrobka obsahuje 21 povídek, novel, črt a juvenilií, knihu uzavírá legendární stať Josefa Škvoreckého „Podivný pán z Providence“.

Poslední román nazvaný Peklo autora Roberta Olena Butlera, jednoho z nejzajímavějších současných amerických prozaiků a držitele Pulitzerovy ceny, nás zavede na bezmála dantovskou cestu peklem – oproti Dantovu pochmurnému líčení však Butlerovo Peklo hýří inteligentním, štiplavým a dosti černým humorem. Televizní hlasatel Hatcher McCord jednoho krásného dne zjistí, že se ocitl v pekle, a snaží se pochopit, jak k tomu došlo. Neblahý osud ovšem nezakouší sám: peklo je zalidněno celou plejádou barvitých osobností, včetně Williama Shakespeara, Adolfa Hitlera, všech papežů a většiny amerických prezidentů. Hatcherovi však znenadání, po setkání s Dantovou Beatricí, svitne naděje: Beatrice je přesvědčena, že se z pekla dá dostat, neboť ani sám Satan (který mimochodem vládne vytříbeným smyslem pro humor, požívá mimořádně vulgární slovník a voní se výhradně kolínskou Old Spice) není všemocný…

Po čtyřech letech vychází nová próza Jana Nováka, laureáta ceny Magnesia Litera a Ceny Josefa Škvoreckého! Autor v ní nabízí „příběh o příběhu“ – přemýšlí o scénáři, který chtěl napsat na základě noticky v chicagských novinách, a promýšlené postavy mu ožívají pod rukama. Výsledkem je překvapivě napínavá, zvláštně působivá story uťáplého, nešťastně zamilovaného „Nemanice“, řidiče jedné chicagské pekárny, který po vyhazovu propadne vražednému šílenství a rozhodne se pomstít svému bývalému šéfovi.

Poslední román nazvaný Peklo autora Roberta Olena Butlera, jednoho z nejzajímavějších současných amerických prozaiků a držitele Pulitzerovy ceny, nás zavede na bezmála dantovskou cestu peklem – oproti Dantovu pochmurnému líčení však Butlerovo Peklo hýří inteligentním, štiplavým a dosti černým humorem. Televizní hlasatel Hatcher McCord jednoho krásného dne zjistí, že se ocitl v pekle, a snaží se pochopit, jak k tomu došlo. Neblahý osud ovšem nezakouší sám: peklo je zalidněno celou plejádou barvitých osobností, včetně Williama Shakespeara, Adolfa Hitlera, všech papežů a většiny amerických prezidentů. Hatcherovi však znenadání, po setkání s Dantovou Beatricí, svitne naděje: Beatrice je přesvědčena, že se z pekla dá dostat, neboť ani sám Satan (který mimochodem vládne vytříbeným smyslem pro humor, požívá mimořádně vulgární slovník a voní se výhradně kolínskou Old Spice) není všemocný…

Po čtyřech letech vychází nová próza Jana Nováka, laureáta ceny Magnesia Litera a Ceny Josefa Škvoreckého! Autor v ní nabízí „příběh o příběhu“ – přemýšlí o scénáři, který chtěl napsat na základě noticky v chicagských novinách, a promýšlené postavy mu ožívají pod rukama. Výsledkem je překvapivě napínavá, zvláštně působivá story uťáplého, nešťastně zamilovaného „Nemanice“, řidiče jedné chicagské pekárny, který po vyhazovu propadne vražednému šílenství a rozhodne se pomstít svému bývalému šéfovi.

Kniha polského historika Mariusze Surosze obsahuje 17 esejů věnovaných osobám spojeným s historií Československa od jeho vzniku do současnosti. I u těch nejznámějších jmen (Jan Masaryk, Emil Hácha, Klement Gottwald, Jaroslav Seifert, Pavel Tigrid) přináší jejich plastické portréty včetně různých zajímavostí, u dalších jsou zde víc známá jejich jména než život (Alois Eliáš, K. H. Frank, Milada Horáková, František Kriegel), o některých se ví nezaslouženě málo (Milena Jesenská, Jan Patočka, Toyen). Obdobná kniha Mariusze Szczygieła Gottland se stala bestsellerem, tento pronikavý pohled ze zahraničí na významné osoby našich dějin se jím zaslouží stát také. Autor chce bořit stereotypní názory Poláků na Čechy, přitom však ještě víc dokáže oslovit každého z nás, kdo chce znát osobnosti a stát, jehož jsme dědici.

Po veleúspěšném titulu Svět podle Snoopyho vychází nový Snoopy! Láska podle Snoopyho ale není červenou knihovnou. Ve Snoopyho světě je láska většinou zklamaná či nenaplněná a přináší hlavně hoře a problémy. Snoopy a jeho přátelé si však se všemi nesnázemi poradí po svém!

Ať už se děj autobiografické prvotiny scenáristy populárního sitcomu Comeback odehrává zrovna v Praze nebo v exotickém Nepálu, téma se nemění; kniha pojednává o věcech, které řeší s vypětím všech sil každý třicátník (jakož vlastně i všechny ostatní generace přibližně od patnácti let nahoru) – o rozpadajících se a počínajících milostných vztazích, alkoholu, fotbalu, sexu, drogách a rock’n’rollu. Autor ovšem v knize nepředkládá ani banální emocionální výlevy, ani nezávazné žertování a la Comeback; místo toho se dívá na svůj život se sebeironickým odstupem a přibližuje jej úspornou, bloggerskou zkratkou (koneckonců, část textu knihy byla původně sepsána pro autorův blog). Přitom využívá širokou škálu literárních, hudebních a popkulturních narážek, sahajících od Jakuba Demla přes Beatles, Boba Dylana, Joy Division, Pixies či Morrisseyho až k sitcomům The Big Bang Theory a How I Met Your Mother. Výsledkem je čtivý, ale zároveň překvapivě pronikavý příběh o hledání a (ne)nacházení lásky a sebe sama v podivném velkoměstském světě na počátku 21. století.