Plus strana 46 z 52

Ať už se děj autobiografické prvotiny scenáristy populárního sitcomu Comeback odehrává zrovna v Praze nebo v exotickém Nepálu, téma se nemění; kniha pojednává o věcech, které řeší s vypětím všech sil každý třicátník (jakož vlastně i všechny ostatní generace přibližně od patnácti let nahoru) – o rozpadajících se a počínajících milostných vztazích, alkoholu, fotbalu, sexu, drogách a rock’n’rollu. Autor ovšem v knize nepředkládá ani banální emocionální výlevy, ani nezávazné žertování a la Comeback; místo toho se dívá na svůj život se sebeironickým odstupem a přibližuje jej úspornou, bloggerskou zkratkou (koneckonců, část textu knihy byla původně sepsána pro autorův blog). Přitom využívá širokou škálu literárních, hudebních a popkulturních narážek, sahajících od Jakuba Demla přes Beatles, Boba Dylana, Joy Division, Pixies či Morrisseyho až k sitcomům The Big Bang Theory a How I Met Your Mother. Výsledkem je čtivý, ale zároveň překvapivě pronikavý příběh o hledání a (ne)nacházení lásky a sebe sama v podivném velkoměstském světě na počátku 21. století.

Navzdory tomu, že Raymond Queneau je jedním z nejsložitějších moderních francouzských autorů, Zazi v metru patří k nejvtipnějším francouzským prózám vůbec – portrét prostořeké venkovské holčičky Zazi, která se vypraví do Paříže za svým strýcem Gabrielem, tanečníkem v homosexuálním baru, baví už celé generace čtenářů. Raymond Queneau v knize rozpoutává ohňostroj vtipu, komických situací, bizarností a nesmírné jazykové vynalézavosti; jeho Zazi, která se chce stát učitelkou, „aby mohla nasírat malý smrady“, se tak řadí k nejvýraznějším (a nejzábavnějším) literárním hrdinům 20. století. Raymond Queneau (1903–1976) je českým čtenářům dobře znám díky řadě brilantních překladů; patří k nejvýznamnějším moderním francouzským autorům; Zazi v metru je pravděpodobně jeho nejpřístupnějším a nejzábavnějším dílem.

Divoká satira, absolutní ironie, totální pesimismus, brutální nihilismus, bytostná skepse, čistá misantropie a morbidita produkující humor i hrůzu zároveň – i takto lze chakterizovat knihu Ďáblův slovník. Ač se pod názvem Cynikova encyklopedie knižně poprvé objevila již roku 1906, dodnes neztratila nic na své aktuálnosti.

Chabonova románová prvotina Záhady Pittsburghu vyvolala v roce 1988 nadšení a okamžitě se stala bestsellerem. Americká literární kritika neváhala postavit tehdy pětadvacetiletého autora na roveň J. D. Salingerovi, a právem: podobně jako hledá Salingerův Holden Caulfield své místo ve světě, hledá Chabonův hrdina Art Bechstein svou lidskou i sexuální identitu – a skrze hořké sebepoznání nachází lásku a dospělost. A podobně jako Salingerův je i Chabonův jazyk prostoupen nostalgií navíc se však vyznačuje nesmírnou rafinovaností, jedinečným citem pro metaforu a jemným smyslem pro humor. M. Chabon (1963), nositel Pulitzerovy ceny za rok 2001, patří k nejuznávanějším a nejpřekládanějším americkým prozaikům současnosti. V češtině zatím vyšly romány Židovský policejní klub,Úžasná dobrodružství Kavaliera a Claye, Konečné řešení a povídky Modelový svět.

Román Medorek vyšel poprvé v samizdatu v roce 1985 - a už tehdy vyvolal u disidentské obce značný rozruch. Za zaznamenání stojí názor bohemisty Alexandra Sticha, který Medorka pasoval na jednu z nejlepších českých próz 80. let. Tak či onak, kontrov erznost si Placákův zběsilý románový debut udržel dodnes; i v roce 2010 působí tato syrová generační výpověď stejně punkově a nespoutaně jako před čtvrtstoletím. Za zmínku stojí, že román poprvé vychází v úplnosti, se všemi původními ilustracemi Pa vla Reisenauera. Petr Placák (1964) je přední český prozaik, historik a publicista; za svůj román-esej Fízl obdržel v roce 2008 cenu Magnesia Litera, za první oficiální vydání románu Medorek v roce 1990 Cenu Jiřího Ortena. Jako šéfredaktor listu Baby lon už léta výrazným způsobem spoluformuje český veřejný prostor.

Román Medorek vyšel poprvé v samizdatu v roce 1985 - a už tehdy vyvolal u disidentské obce značný rozruch. Za zaznamenání stojí názor bohemisty Alexandra Sticha, který Medorka pasoval na jednu z nejlepších českých próz 80. let. Tak či onak, kontrov erznost si Placákův zběsilý románový debut udržel dodnes; i v roce 2010 působí tato syrová generační výpověď stejně punkově a nespoutaně jako před čtvrtstoletím. Za zmínku stojí, že román poprvé vychází v úplnosti, se všemi původními ilustracemi Pa vla Reisenauera. Petr Placák (1964) je přední český prozaik, historik a publicista; za svůj román-esej Fízl obdržel v roce 2008 cenu Magnesia Litera, za první oficiální vydání románu Medorek v roce 1990 Cenu Jiřího Ortena. Jako šéfredaktor listu Baby lon už léta výrazným způsobem spoluformuje český veřejný prostor.

Chabonova románová prvotina Záhady Pittsburghu vyvolala v roce 1988 nadšení a okamžitě se stala bestsellerem. Americká literární kritika neváhala postavit tehdy pětadvacetiletého autora na roveň J. D. Salingerovi, a právem: podobně jako hledá Salingerův Holden Caulfield své místo ve světě, hledá Chabonův hrdina Art Bechstein svou lidskou i sexuální identitu – a skrze hořké sebepoznání nachází lásku a dospělost. A podobně jako Salingerův je i Chabonův jazyk prostoupen nostalgií navíc se však vyznačuje nesmírnou rafinovaností, jedinečným citem pro metaforu a jemným smyslem pro humor. M. Chabon (1963), nositel Pulitzerovy ceny za rok 2001, patří k nejuznávanějším a nejpřekládanějším americkým prozaikům současnosti. V češtině zatím vyšly romány Židovský policejní klub,Úžasná dobrodružství Kavaliera a Claye, Konečné řešení a povídky Modelový svět.

Tajný případ Charlotte Brontëové je epickým thrillerem s legendární autorkou 19. století v hlavní roli. Tato kniha vás vezme na jízdu po viktoriánské Anglii od nejhlubší žumpy po navoněné paláce, a to s hrdinou, který v sobě kombinuje pana Rochestera a agenta 007, a padouchem, jehož ďábelské plány ohrožují britské impérium v samotných základech. Charlotte Brontëová je vržena po hlavě do vzrušujících dobrodružství a vášnivé lásky, jež ve skutečnosti nikdy nepoznala, ale tajně po nich bažila.

Přestože Eagletonova kniha vyšla poprvé již 80. letech, je dodnes nejpoužívanějším úvodem do literatury vůbec. Sluší se dodat, že je v tomto žánru i titulem nejprodávanějším – v světě se Eagletonova Úvodu prodalo již přes milion výtisků. Jedním z důvodů je nepochybně i fakt, že autor dokáže psát nesmírně živým, svěžím stylem a složité problémy moderní literatury dokáže vysvětlit velice jednoduše, aniž by je přípustně zjednodušoval anebo čtenáře nudil. První české vydání této klasické příručky bylo rozebráno během půl roku. Kniha je dalším svazkem edice Speculum, věnované literární esejistice a kritice. Terry Eagleton (1943) je nejvlivnější britský kritik současnosti; dlouhá léta přednášel na Oxfordské univerzitě, dnes vede katedru kulturologie na univerzitě v Lancasteru. Je autorem více než padesáti knih, věnovaných vesměs literatuře, politice a společnosti.

Povinná četba pro všechny anglofily! Kniha, která inspirovala Stephena Clarka k vytvoření úspěšné série Merde; kniha, v níž její autor Bill Bryson ukazuje, proč Británie celá staletí fascinuje zbytek světa; kniha, z níž se konečně dozvíte všechno, co jste kdy chtěli vědět o Angličanech, ale báli jste se na to zeptat. Bill Bryson tu poutavě líčí své putování napříč Británií, od Doveru po Loch Ness – a činí tak s příslovečným anglickým humorem, jako by ani nebyl Američan…

Povídky v této sbírce shrnují hororové a strašidelné příběhy, které Robert E. Howard napsal v letech 1925-1932, tedy od počátku své tvorby až na práh třicátých let, kdy se stal jedním z nejoblíbenějších autorů amerických magazínů věnujících se fantastice. Dvanáct povídek a dvě básně potěší milovníky syrové hrůzy, která se ukrývá v prastarých mohylách, zakletých palácích, ve ztichlých domech a zdánlivě všedních předmětech, v nichž však číhají zlovolné síly, připravené kdykoli zaútočit. Howardova poetika je dodnes originální a působivá právě svou jednoduchostí a stylistickou prostotou, např. ve slavných povídkách Hadí sen, Chřestící kosti, Duch Toma Molyneauxe či Příšera z mohyly. Robert E. Howard (1906-1936) se proslavil jako duchovní otec neohroženého barbara Conana a jeden ze zakladatelů dnes tolik populárního fantasy žánru meč & magie. Potěšením pro Howardovy příznivce byla kniha Z Divokého západu, jež vyšla v Plusu v roce 2009 a v níž byly shrnuty autorovy nejlepší westernové příběhy. Krok ze tmy jen dokládá tezi, že autor byl a je jedním z nejvlivnějších tvůrců dobrodružné literatury 20. století. Sestavili Pavel Medek a Ondřej Müller.

Milostný román v kulisách nejromaničtějšího města na světě! Když najde Jean-Luc Champollion jednoho dne ve své poště milostný dopis od neznámé dívky, ještě netuší, že to jeho doposud poklidný život obrátí vzhůru nohama. Od tohoto okamžiku má totiž jediný cíl: najít tu rozmarnou neznámou, která si říká „Principessa“ a píše nejsvůdnější dopisy na světě. Jean-Luc je na nejlepší cestě se konečně opravdu zamilovat – zamilovat do slov, myšlenek a fantazií. Do ženy, o které má brzy pocit, že ji zná lépe než obrazy ve své galerii. Do ženy, kterou ještě nikdy na vlastní oči nespatřil. Nebo snad ano?

Kniha Konec starých časů zůstala v rukopise až do listopadu 1989. Jaroslav Žák v ní popisuje události Února 1948 na malém městě. Precizně zachycuje nestvůrné panoptikum bolševického puče, hrůzyplný, avšak zároveň směšný karneval, absurdní hemžení doprovázející politický převrat. Nerezignuje přitom na svůj vytříbený vtip a smysl pro humor. Zábavná a přitom hrůzná společenská groteska se řadí k nejzajímavějším dílům svého žánru - lze ji přirovnat k Haškovu Švejkovi i Škvoreckého Zbabělcům

Bohumil Doležal (1940) začal svou kariéru v 60. letech jako literární kritik. V legendárním časopise Tvář se z něj stal uznávaný a obávaný arbitr literárního života; během působení v disentu se však stále více zaměřoval na politiku a dnes patří k předním českým politologům a komentátorům společenského dění. Své texty publikuje v předních českých, německých, polských a maďarských novinách a časopisech (mj. Lidové noviny, Reflex, MF Dnes, Frankfurter Allgemeine Zeitung, Gazeta Wyborcza.

Román Na úsvitě nové doby navazuje na satirickou kroniku Konec starých časů, v níž Jaroslav Žák zaznamenal bouřlivý průběh Února 1948 na malém městě. Popřevratové dění v Pepově Týnci nad Lesy (jehož reálným předobrazem byla autorovi východočeská Jaroměř) podává opět s groteskní nadsázkou, v níž o to víc vystoupí zrůdné a děsivé rysy lokálního hašteření o moc. Po opojné revoluční noci se všichni probouzejí nejen do nového dne, ale rovnou do nové doby: v ní na sebe nedá dlouho čekat zatýkání příliš bujné mládeže a všudypřítomných reakcionářů ani následné vylučování ze škol či vyhazovy z práce. Sledujeme monstrproces se zpátečnickým psíkem Flotýnkem, který je odsouzen k smrti za to, že zákeřně zaútočil na profesora marx-leninismu Šošolku; odehrají se před námi zmanipulované volby v květnu 1948; uvidíme však také, jak se proti hrubiánství a tuposti samozvaných vůdců vítězného lidu vzmáhá spontánní odpor a dochází k prvnímu narušování nově nastoleného „lidokratického“ pořádku. Žák i v této knize bravurně splétá osudy jednotlivých postav v barvitý obraz pohnuté doby následující po únorovém “vítězství pracujícího lidu“.

Román Na úsvitě nové doby navazuje na satirickou kroniku Konec starých časů, v níž Jaroslav Žák zaznamenal bouřlivý průběh Února 1948 na malém městě. Popřevratové dění v Pepově Týnci nad Lesy (jehož reálným předobrazem byla autorovi východočeská Jaroměř) podává opět s groteskní nadsázkou, v níž o to víc vystoupí zrůdné a děsivé rysy lokálního hašteření o moc. Po opojné revoluční noci se všichni probouzejí nejen do nového dne, ale rovnou do nové doby: v ní na sebe nedá dlouho čekat zatýkání příliš bujné mládeže a všudypřítomných reakcionářů ani následné vylučování ze škol či vyhazovy z práce. Sledujeme monstrproces se zpátečnickým psíkem Flotýnkem, který je odsouzen k smrti za to, že zákeřně zaútočil na profesora marx-leninismu Šošolku; odehrají se před námi zmanipulované volby v květnu 1948; uvidíme však také, jak se proti hrubiánství a tuposti samozvaných vůdců vítězného lidu vzmáhá spontánní odpor a dochází k prvnímu narušování nově nastoleného „lidokratického“ pořádku. Žák i v této knize bravurně splétá osudy jednotlivých postav v barvitý obraz pohnuté doby následující po únorovém “vítězství pracujícího lidu“.