Plus strana 51 z 52

Světová kinematografie jede na plné obrátky. Zlí jazykové tvrdí, že film se dnes natočí za kratší dobu, než za jakou se pak promítá. Filmů kvapem přibývá a není v silách člověka zhlédnout třeba jen polovinu z nich, natož pak se kochat filmovou klasikou. Všem uspěchaným milovníkům filmu je určena tato knížka, která možná poněkud rozpustile, nicméně vždy se znalostí věci, s rozhledem a kritickým štípnutím seznamuje s 99 filmy světové kinematografie. Čtenář obeznámený s filmem tak může srovnat svůj dojem s dojmy autorů, neobeznámený se naopak rozhodnout, zda chce zhlédnout snímek Občan Kane, Hvězdné války či Netvor z Černé laguny. Každé mu podle jeho gusta!

Příběh nejobávanějšího náčelníka lupičů Lipse Tulliana vytvořil Kája Saudek společně s Jaroslavem Weigelem. Komiks vycházel v 70. letech na pokračování v časopise Mladý svět a dlouho byl jedním z mála kvalitních, ideologicky nezatížených komiksů u nás. Lips Tullian byl historickou postavou, která posloužila Friedrichu Schillerovi jako reálná předloha Karla Moora z jeho slavných Loupežníků (1781) a Kájovi Saudkovi zase jako námět 59 stran komiksu, jehož scénář vytvořil Jaroslav Weigel.

Svět za 10 000 let obydlený inteligentními zvířaty, poslední milenecký pár vystavený v zoo, lov na blechu vypěstovanou do obřích rozměrů, cesta časem do budoucnosti ovládané komunisty, nejničivější válka, v níž se vraždí myšlenkou, létající listonoši, vědecinfikovaný sérem z divokého prasete, nelítostný soud Měsíčanů nad Pozemšťany kvůli naší masité stravě... to jsou některá z témat povídek, které tvoří prehistorii české sci-fi. Antologie Vládcové vesmíru přináší ty nejlepší české povídky žánru science fiction odkonce 19. století do konce druhé světové války. Představuje tak první reprezentativní průřez počátky tohoto literárního žánru u nás doplněný podrobnými medailonky o autorech. V antologii je obsažena i knižně nikdy nepublikovaná katastrofická novela Emila Vachka Mor profesoraSolomitnikova či kompletní román Jana Bardy Převychovaní, jenž lze směle řadit k předním světovým antiutopiím.

Novinářka, publicistka a filmová kritička Ch. Maerkerová se ve své knížce soustředila na „největší americkou hlavu“ a „nejkrásnější americké tělo“. Takto byli v tisku občas hodnoceni jeden z nejvýznamnějších amerických dramatiků 20. století Arthur Miller a filmová herečka, sexuální symbol minulého století, Marilyn Monroe. Poznali se roku 1951. On byl ženatý a otcem dvou dětí. Ona vdaná, a než se rozhodli říct si vzájemně ano, stačila se rozvést a znovu provdat. Autorka popisuje pět let jejich společného života, hektických pět let plných otázek, hledání, stresu a vášní, ale nezůstává pouze u těchto pěti let. Seznamuje čtenáře mnohem šíře a do hloubky s životy obou protagonistů, s jejich vnitřním světem, s jejich prací; a vedle nich se tu objevuje celá řada dalších osobností kulturního světa i showbyznysu. Pozorný čtenář najde ještě víc: dýchne na něj atmosféra Ameriky v poválečných a padesátých letech 20. století včetně honu na čarodějnice...

Právě vychází první knižní vydání Deníku 1952 světoznámého výtvarníka Vladimíra Fuky! V jedinečné Fukově kresbě, tu a tam obohacené o koláž či „konfrontáž“, před námi ožívají „dny v roce“ 1952 se vší svou tísnivostí, hrůzou a beznadějí – a celý cyklus tak tvoří výtvarný pandán brilantních literárních deníků Jiřího Koláře či Jana Hanče. Svou úrovní snese Deník 1952 srovnání s předními světovými výtvarnými díly: ne náhodou jej Zdenek Primus, znalec Fukova díla, neváhá přirovnat ke Goyovým Caprichos

Kultovní komiks RED MEAT se objevuje na stránkách amerického tisku už od roku 1989 a s nástupem internetu se stal kultem i u nás. RED MEAT, kniha druhá přináší další průhledy do autorova bizarního světa, plného černočerného humoru, kruté nadsázky, mrazivé ironie,psychopaticko-sadisticko-kriminologicko-laktačně-autistického sarkasmu. Cannonovi hrdinové jako by byli vystřiženi z filmů Davida Lynche jejich strnulé výrazy ostře kontrastují s dynamickým, agresivním humorem, který leckoho šokuje, leckoho irituje, leckoho fascinuje, ale nikohonenechává chladným.

Slavný román od Kenzabura Óe, japonského laureáta Nobelovy ceny, nabízí strhující zpověď mladého muže hlavní hrdina románu Vrabčák si sotva uvědomuje, že se během několika hodin stane otcem. Netuší ještě, že jeho žena porodí postižené dítě, tím méně, jakzásadně se tím jeho život změní. Vtažen do víru událostí, jichž je sám strůjcem i obětí, prochází strhujícím přerodem v člověka, kterým dosud neměl odvahu být. Každá další stránka přináší mrazivé bilancování nad propastí a šokující projevy pochodůVrabčákovy mysli na cestě k osudovému rozhodnutí. Kenzaburó Óe (1935) je celosvětově vnímán jako první skutečně moderní japonský autor, který dokázal japonskou literaturu vytrhnout z její zakořeněné tradice a posunout ji do hlavního proudu světové literatury. O tom svědčíi ocenění Nobelovou cenou v roce 1994.

Angličan v Paříži – po prvním roce malérů a několika kulturních šocích se Paul West stále ještě snaží naučit Francouze pít čaj o páté a hledá dál svou „osudovou lásku“. Obojí se však nečekaně komplikuje a Paul začíná mít podezření, že Francouzi doopravdy pocházejí z jiné planety. A protože ve Francii se všechno točí kolem lásky, Paul se dostává do zapeklité motanice vztahů, kterou mu může pomoci rozplést jen ta opravdu nejúžasnější žena na světě... Pokračování veleúspěšné knihy Merde si získá čtenáře od první stránky svým lechtivým vtipem, ironií a nečekanými postřehy ze země, která je lákavá i pro mnoho Čechů.

Příběh nejobávanějšího náčelníka lupičů Lipse Tulliana vytvořil Kája Saudek společně s Jaroslavem Weigelem. Komiks vycházel v 70. letech na pokračování v časopise Mladý svět a dlouho byl jedním z mála kvalitních, ideologicky nezatížených komiksů u nás. Lips Tullian byl historickou postavou, která posloužila Friedrichu Schillerovi jako reálná předloha Karla Moora z jeho slavných Loupežníků (1781) a Kájovi Saudkovi zase jako námět 59 stran komiksu, jehož scénář vytvořil Jaroslav Weigel.

Autorka popisuje různé způsoby, jak se domácí násilí může projevovat, a zároveň ukazuje možnosti, které má oběť k dispozici. Text je přizpůsoben českému právnímu prostředí a doplněn zákonem 135/2000 Sb. platným od 1.1.2007, bezpečnostním plánem a seznamem pomáhajících organizací.

Humoristický román Ve stínu kaktusu je sice zasazen do fiktivní jihoamerické země jménem Hodoquas, ale čtenáři okamžitě dojde, že autor svým příznačným, satirickým způsobem zobrazuje realitu poválečného Československa, konkrétně trojletí 1945–48, kdy se země sice navenek jevila demokraticky, ale všechno už neodvratně směřovalo ke komunistickému převratu v únoru 1948.

Humoristický román Ve stínu kaktusu je sice zasazen do fiktivní jihoamerické země jménem Hodoquas, ale čtenáři okamžitě dojde, že autor svým příznačným, satirickým způsobem zobrazuje realitu poválečného Československa, konkrétně trojletí 1945–48, kdy se země sice navenek jevila demokraticky, ale všechno už neodvratně směřovalo ke komunistickému převratu v únoru 1948.

Příběhy dvou žen, osmnáctileté Jany a dvaačtyřicetileté Pavly spojuje jen jedno jediné - odlišná sexuální orientace. Osud a společnost ani jednu z nich nešetří, tak jako nikoho z nás.

Další bestseller francouzského autora se tentokrát odehrává v Londýně, kam se shodou různých okolností a životních zvratů sestěhují dva francouzští „single“ otcové kolem třicítky se svými dětmi. Mají dvě zásady: nikdy je nesvěří chůvám a nikdy si nepozvou domů žádnou přítelkyni. Jak to však bývá, životní realita bývá daleko pestřejší, navíc když se objeví tajuplný majitel starého antikvariátu… Román získal autorovi ocenění „nejprodávanější francouzský romanopisec roku 2006“

Romantická komedie založená na příběhu dvou mladých lidí dokazuje, že láska je opravdu nesmrtelná.

Polský spisovatel Stanislaw Lem je považován za jednoho z nejoriginálnějších autorů literatury science fiction a spekulativní prózy vůbec. Dodnes jsou vysoce ceněny jeho povídky z přelomu 50. a 60. let, mimo jiné „Lymphaterův vzorec“, „Přítel“, „Krysa v labyrintu“ či „Kladivo“, které v zárodečné podobě obsahují všechna základní témata jeho tvorby, jež autor dále rozpracovával ve svých románech Solaris, Nepřemožitelný či Planeta Eden. Znalec polské sci-fi Pavel Weigel shromáždil tyto nejlepší povídky (nezařazené do žádných cyklů) do jediného sborníku, a čtenáři si tak mohou vychutnat esenci opravdové originality á la Lem. K výboru je připojena Lemova stať „Můj život“, která vychází v češtině poprvé a osvětluje některá nečekaná východiska autorovy tvorby. Stanislav Lem (1906–1936) patří k významným představitelům evropské science fiction, německá literární věda ho považuje vedle Philipa K. Dicka za nejvlivnějšího autora tohoto žánru od dob H. G. Wellse. Pravdou je, že autorovy romány i „vědeckosatirické“ cykly Vzpomínky Ijona Tichého, Futurologický kongres či Kyberiáda jsou natolik svébytné, že dodnes představují neopomenutelné milníky science fiction, stejně tak jako autorovy spekulativní futurologické statě či fiktivní recenze knih a popisy budoucích vynálezů.