Plus strana 42 z 48

Když se objeví mrtvola muže s přezdívkou „oko ulice“, řeší vyšetřovatelé případ jako standardní vraždu. Brzy ale následuje další brutální čin. Obětí je pochybná existence, která to stejně jako „oko ulice“ hrála na dvě strany. Je jasné, že pachatel si své oběti vybírá podle specifického klíče. Policie požádá o pomoc Alexandra Krause, jenž míval na starosti „práskačskou“ agendu. V současnosti píše krimi články do novin a potýká se s vlastními problémy. Zvládne návrat do kalných vod karlovarského podsvětí?

Dospívání není lehké. Nestačí, že vám doma uháčkovali šaty z chemlonu a že vás ve škole nutí nosit pionýrský šátek, ještě o vaši výchovu zápolí velice neortodoxní babička Máňa a mladá maminka Aranka. Zdálo by se, že tím výčet strastí dětství v Praze 60. a 70. let pro malou Simonu končí, jenže pak „mi došlo, že budu nosit brýle už nafurt.“ Vtipně, bez patosu, s citem pro pointu, tak vypráví Simona Bohatá příběh Máni a druhých, příběh svého dětství.

Šestadvacet volně spojených povídek líčí budoucí kolonizaci Marsu. Celou knihou prostupuje zvláštní touha po dálkách, nostalgie a smutek nad pádem martského ráje, který lidé ničí od svého prvního přistání na písečné planetě. Když Marťanská kronika v roce 1950 vyšla, fanoušci sci-fi většinu povídek znali z časopiseckých vydání, ale pro běžného čtenáře byla kniha naprostým zjevením. A Bradburyho science fiction se rázem stala žádanou i ve „vysokých literárních kruzích“.

„Když na mě dolehne samota a ticho, když mě obemknou, začnou mě drtit a zařezávají se do mě jako nůž, musím promluvit nahlas, i kdyby jen proto, abych dokázala, že žiju.“ Svérázná, asociální Eleanor Oliphantová všechno zvládá sama. Vystudovala klasickou literaturu, ale pracuje jako účetní a je jí úplně jedno, co si o ní ostatní myslí. S kolegy se snaží příliš nekomunikovat, nikoho blízkého nemá. Jizvy na obličeji a na rukou jsou vzpomínkou na otřesný zážitek z dětství, se kterým se nikdy nedokázala vypořádat, a raději se proto utápí v alkoholu. Když se seznámí s Raymondem z IT oddělení, nejprve jej považuje za stejně obtížnou existenci jako zbytek lidí kolem sebe, postupem času jí však dochází, že možná našla skutečného přítele. Mnohem víc ji ale zajímá její nově objevená láska – místní zpěvák Johnnie Lomond. Ten o existenci své obdivovatelky zatím nemá ani tušení, ovšem Eleanor začne spřádat rafinovaný plán, jak jej získat… Eleanor, hlavní postava a vypravěčka románu, není hrdinkou v pravém slova smyslu. Její neschopnost navázat kontakt s ostatními lidmi a dodržovat sociální konvence či běžné společenské rituály z ní činí napůl komickou, napůl tragickou postavu. Autorce se daří s pozoruhodnou věrností vystihnout vnitřní svět bytostného introverta a misantropa, který se vnímáním okolního světa diametrálně odlišuje od „normálních“ lidí. Díky nespornému vypravěčskému talentu a vnímavosti vůči tomu, co bývá na první pohled skryté, sklízí románová prvotina Gail Honeymannové jednu pochvalnou recenzi za druhou, drží se vysoko v žebříčcích prodejnosti, a obsadila dokonce první místo mezi debuty roku 2017 na čtenářskému serveru Goodreads.

Píše se rok 1010 a v Římě kotví velká vikinská loď zvaná Rosomák, která sem připlula z Norska za obchodem. Lodi velí statný Odd, ale jen do chvíle, kdy se na palubě objeví záhadný Gróňan jménem Úlf. Nesmlouvavě si uzurpuje náčelnický post a láká posádku, aby se s ním vypravila na nebezpečnou cestu za zlatem do nitra Afriky. Bojechtiví vikingové, omámení vidinou zisku a dobrodružství, se přesvědčivému Úlfovi podvolují a putují s ním podél afrického pobřeží, po mohutné řece a neprostupnou džunglí dál a dál. Jenže Úlf není tím, za koho se vydává, a jeho odhodlání pohání temné tajemství. Prohlédnou ho ostatní dřív, než bude příliš pozdě? Tore Kvaven (nar. 1969) je původním povoláním učitel dějepisu. Bydlí v malé osadě Sirdal uprostřed norských hor.

Catherynne M. Valenteová v Nesmrtelném příběhu vychází z dobré znalosti ruských pohádkových motivů. Nejen motivicky, ale i po jazykové stránce Nesmrtelný příběh připomíná nejlepší díla magického realismu. Marija Morevna, hlavní hrdinka románu, už jako dítě objeví bránu do světa kouzel, a tím navždy určí svůj osud. Stojí tak po celý život rozkročena mezi dvěma světy: realitou Ruska první poloviny 20. století a říší Života Kostěje Nesmrtelného. Tam všude prožívá svůj nesmrtelný příběh.

Ať už se děj autobiografické prvotiny scenáristy populárního sitcomu Comeback odehrává zrovna v Praze nebo v exotickém Nepálu, téma se nemění; kniha pojednává o věcech, které řeší s vypětím všech sil každý třicátník (jakož vlastně i všechny ostatní generace přibližně od patnácti let nahoru) – o rozpadajících se a počínajících milostných vztazích, alkoholu, fotbalu, sexu, drogách a rock’n’rollu. Autor ovšem v knize nepředkládá ani banální emocionální výlevy, ani nezávazné žertování a la Comeback; místo toho se dívá na svůj život se sebeironickým odstupem a přibližuje jej úspornou, bloggerskou zkratkou (koneckonců, část textu knihy byla původně sepsána pro autorův blog). Přitom využívá širokou škálu literárních, hudebních a popkulturních narážek, sahajících od Jakuba Demla přes Beatles, Boba Dylana, Joy Division, Pixies či Morrisseyho až k sitcomům The Big Bang Theory a How I Met Your Mother. Výsledkem je čtivý, ale zároveň překvapivě pronikavý příběh o hledání a (ne)nacházení lásky a sebe sama v podivném velkoměstském světě na počátku 21. století.