Václav Vokolek

Pátý díl ojedinělé řady průvodců mapuje kraj ležící severozápadně od Prahy, dále Velvarsko, Slánsko, Kralupsko a jižní část soutoku Vltavy a Labe. Vedle známých míst - například tajuplné Budče, Levého Hradce nebo Velvar - přináší tato kniha několik nových objevů. Patří mezi ně především unikátní řada menhirů nedaleko Ledců a nově odkrytý menhir na Budečsku. Prvenstvím tohoto dílu je také vysvětlení souvislostí legendárních Kounovských řad (viz díl 4) a menhirů Zkamenělý pastýř u Klobuk resp. Zakletý mnich u Drahomyšle. Mimořádně zajímavé jsou také kapitoly věnované královskému městu Slanému s jeho pohnutou chiliastickou historií nebo Zlonicím s úžasnou barokní minulostí.

Nejnovější román Václava Vokolka Zástavy srdce splétá osudy několika hrdinů v různých časových rovinách. Brilantně napsaný příběh, kde se prolínají příběhy kapitána Klosse s osudy mladíka Martina Klose, ale také životní osudy pěti žen, které hledají lásku v dnešním světě.

Esoterický znamená skrytý, vnitřní, tajný. Esoterický pohled se vyznačuje nekonvečním obsahem, a proto se řada průvodců o esoterických Čechách liší od obvyklých turistických publikací. V sedmém díle putuje čtenář krajinou Keltů, kteří se usadili podél Jizery. Říkali jí Isara a pravděpodobně ji považovali za posvátnou řeku. Keltské osídlení po sobě zanechalo řadu archeologických památek, ale skutečným překvapením je jeskyně v Plakánku, která byla jakousi »sluneční svatyní«; keltské stopy však najdeme i v místních pověstech.

Nakladatelský projekt Neznámé Čechy si klade za cíl zmapovat méně známé nebo zapomenuté lokality České republiky z nejrůznějších hledisek. V tomto dílu se Václav Vokolek zaměřil na posvátná místa Středních Čech. Cesta k posvátným místům patřila odedávna k základnímu směřování lidstva. Hrála v životě člověka tak významnou roli, že si ji dnes jen stěží dokážeme představit. Posvátná místa znají všechny náboženské systémy, neboť úzce souvisela s vnímáním krajiny a přírody vůbec. Propojení krajiny s posvátností bylo výsledkem dlouhodobého procesu, který jsme během velice krátké doby přestali vnímat. Tím jsme se ochudili o základní směřování, které člověka nejen duchovně obohacovalo, ale i ochraňovalo. Tato bohatě ilustrovaná kniha slouží i jako praktický kulturně-historický průvodce Středních Čech.

Opět máme možnost objevit mnoho inspirativních míst, která skrývají svědectví o historických událostech nebo poskytují duchovní zážitek. Navštívíme vybraná posvátná místa Podkrušnohoří, Českého středohoří, Labských pískovců a „Českého Nizozemí“, tedy Šluknovského výběžku. Setkáme se tam s poutními místy, posvátnými stavbami katolíků, protestantů a židů, podzemními světy trpaslíků, pravěkými posvátnými místy, staneme u uctívaných stromů a na hřbitovech, shledáme se i s tajemnými zelenými muži v Poohří. Čtenář bude putovat reálnou krajinou, vydá se po stopách historické krajiny, ale i krajinou pověstí a odvážných hypotéz.

Nová kniha básníka, výtvarníka a publicisty Václava Vokolka (1947) navazuje na populární stejnojmenné folklorní sbírky Karla Plicky, rozvržené podle ročních období. Také Vokolkův Český rok je sbírkou hádanek, pověstí, říkadel, her a jiných obyčejů či útvarů lidového původu. Autor v ní však nezapřel sám sebe ani 21. století, a tak z folklorních látek a starých krojů ušil pro své současníky a současnice z Čech i Moravy docela nové, strakaté a někdy značně výstřední modely do každého ročního období. S radostně humorným laděním textů skvěle souzní i linoryty Chrudoše Valouška, který knihu Český rok bohatě ilustroval.

Ve čtvrtém svazku cyklu Neznámé Čechy se představí po Středních a Severních Čechách region na jih od Prahy a na východ od Vltavy, až po hranice s Moravou. Opět máme možnost objevit mnoho inspirativních míst, které skrývají svědectví o historických událostech nebo poskytují duchovní zážitek. Obrazově velmi dobře zdokumentované monumenty díky autorovi opět získávají na své zasloužené slávě. Blíže se autor zabývá nejen velkými městy (České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Tábor), ale dozvíme se více také např. o Vyšším Brodě, Slavonicích nebo Milevsku a navštívíme stará poutní místa Lišov, Chlum u Třeboně, Klokoty či Borovany.

Kniha textů Václava Vokolka a fotografií Hany Rysové hledá a sděluje posvátnost kamenů, jež tolik fascinovala naše předky. Výsledkem tohoto výjimečného setkání dvou umělců je vizualizovaný příběh o setkávání citlivého člověka s kameny v jejich různých podobách.

V pátém svazku cyklu Neznámé Čechy se představí nyní region na sever a východ od Prahy, od Liberce až po hranice s Moravou.Opět máme možnost objevit mnoho inspirativních míst, které skrývají svědectví o historických událostech nebo poskytují duchovní zážitek. Obrazově velmi dobře zdokumentované monumenty díky autorovi opět získávají na své zasloužené slávě. Blíže se autor zabývá nejen většími městy (Jablonec nad Nisou, Liberec, Česká Lípa, Turnov, Jičín), ale dozvíme se více také např. o těchto zajímavých místech: Ještěd, Trosky, Mužský, Drábské světničky, Broumovský klášter, Kořenov, Dobruška, Kuks, a navštívíme stará poutní místa – Kalich u Besednice, Dvůr Králové, Liberec, Hejnice a další.

Poslední díl významného projektu Neznámé Čechy se jmenuje Posvátná místa jihozápadních Čech a věnuje se mimořádným duchovním lokalitám rozsáhlého území od Šumavy až k Chebu. Jsou to místa spojená s tradiční posvátností, poutní místa, stavby plné symbolů a jejich vzájemné překvapivé vztahy, uctívané kameny a vody, ale také dávno zapomenutá místa neznámých kultů. Historická fakta v knize doplňují dávné pověsti, které odrážejí zarážející souvislosti, příkladně spojení hradu Andělská hora s potomky krále Artuše. Zajímavé je také propojení bizarních pověstí Šumavy s archeologickou lokalitou Obří hrad, který byl patrně keltským významným kultovním místem, s místy zázraků, třeba ve Strašíně. Kniha také zachycuje stopy sv. Vojtěcha, který touto krajinou procházel a zanechal v ní velice tajemné příběhy plné duchovní síly. Právě vyhledávání duchovní energie je základním tématem celého cyklu Neznámé Čechy a sedmý díl to jen potvrzuje.

Proč Skryté Čechy? Velký český básník Otokar Březina kdysi překvapivě nazval jeden ze svých esejů Skryté dějiny. Jako by tím chtěl naznačit a dokázat, že mimo populárně obecné dějiny, plné dat, jmen, dějů a jejich nutných deformací, existují i dějiny jiné. Skryté. Dějiny člověka, skryté i zjevné, se odehrávají v čase a prostoru. Tedy v krajině. A právě pohled do krajiny skrytých a často zapomenutých dějů nabízí tato kniha. Vychází ze sedmidílného knižního projektu Neznámé Čechy nakladatelství Mladá fronta a soustřeďuje se na místa, která její autor pokládá za nejpřitažlivější a na která čtenáře zve.

Vokolkův Dominový efekt můžeme vnímat jako rozmáchlé románové plátno, jako barevný karneval, jako bohatou hostinu o mnoha chodech. Můžeme se opájet chutěmi a vůněmi různých žánrových, tematických, jazykových a stylových poloh. Můžeme si užívat čirou radost z opulentního čtení, z pouti příběhem rozprostřeným mezi několika časovými pásmy a lidskými osudy. Ve světě tohoto Vokolkova románu jsou všechny hranice otevřené, všechny barvy, chutě a vůně vstupují do interakcí. Podobně jako v autorově téměř dvě desítky let staré próze Cesta do pekel na niž Dominový efekt volně navazuje se významový rozměr díla netříští na takzvaný obraz reality a na takzvaný sen. Minulost, přítomnost a budoucnost zde tvoří jeden celek, ve kterém se starým křivdám a zločinům nedá utéct a ve kterém je ďábel (lhostejno zda v masce klauna nebo fízla) přítomen napořád; bláznivá burleska je zde z podstaty totéž co nejvážnější tragédie. V tom je Vokolkova umělecká výpověď nejsilnější, nejpůsobivější a nejpravdivější.

Kniha rozložená do čtyř svazků podle ročních dob je knihou pro poutníky a cestovatele. Je jakýmsi návodem, jak se pohybovat v krajině, abychom nebyli pouze bezduchými turisty. Lidé se dnes vydávají na cesty, ať již na kole, pěšky, letadle či lodí, a jako dávní poutníci si opět skládají velkolepost krajiny, paměť památek, souvislosti času a vzdáleností, do nezapomenutelného obrazu. Rámem k němu může být tato kniha. První část knihy se zabývá časem otisklým do krajiny. Časem dávných tradic, svátků, rituálů, duchovních tradic. Chceme ukázat, co vše se v létě v krajině dělo a co všechno bylo zapomenuto, protože jen tak můžeme krajině porozumět. Rozlehlejší část knihy se zabývá návody na letní cesty a možnostmi uvažování nad nimi. Součástí knihy je i rozhovor s cestovatelem diplomatem, jenž poznal svět daleko za běžnými horizonty a rád o tom vypráví.

Čas podzimu je na jedné straně naprosto fantastický, jeho barevnost se mění jako v kaleidoskopu, je to také čas naplnění, kdy sbíráme plody, které nám Země nabízí, ale také doba usínání a příchodu temnot. Žádné období nemá tolik tváří a poutník je chce poznat všechny. Podzimu, jako závěru roku, sluší ohlížení, a tedy návraty do historie. Naše putování bude sledovat cestu kříže, první kroky nové víry, která později ovládla celou Evropu. Tedy od Levého Hradce do Budče. Navštívíme Tolštejn, resp. Kavčí hrad, který se tyčí v údolí Labe a byl v období romantismu modelem mnoha obrazů. Zajímat nás bude také nejtajemnější slovanské hradiště nad Kokořínským dolem, kde nám neznámí předci porazili vojsko Karla Velikého. Poznáme i místo zázračného zjevené Panny Marie a další a další místa, která nejsou příliš známá.

Zimu většina lidí pokládá za zcela nevhodnou pro putování. Zimní krajinu ovládají zimní sporty, to je zřejmé. Ale není tomu tak docela. I když se to v krajině v nejmenším nezdá, je to čas zlomu. Síla slunce, a tedy světla, se začne pomalu, nenápadně vracet. Právě tento návrat životních sil by poutník neměl propást a kde jinde než v krajině. Pro poutníka jsou měsíce zimního času dobou zajímavých cest se spoustou odlišných, zimních zážitků, které se výrazně liší od těch z ostatních ročních období. Krajina je totiž úplně jiná, jedinečná, a to skutečné poutníky přitahuje. Působí klidně, je vyčkávající, spící, a možná i snící. Vše v krajině zdánlivě spí, ale vše nabírá sílu ke znovuzrození. Čeká se na slunce a to se po slunovratu do krajiny začíná vracet. To poutník musí zažít...

Kniha básníka Václava Vokolka je jedinečným svědectvím o zanikajícím světě pražských zahrádkářských kolonií a zároveň brilantní literární evokací tohoto specifického mikrosvěta. Knihu provází evokativní a vtahující fotografie Richarda Čermáka.