Václav Vokolek strana 3 z 4

Labyrintem doby kamenné; Dávné tradice, kulty a rituály pravěké spirituality - to jsou podtituly výpravné fascinující novinky z pera našeho předního spisovatele. Svět posvátných kamenů je patrně nejstarším duchovním prostorem, v němž se člověk od počátku pohyboval. Naše kniha se zabývá posvátností kamene v rozmezí neuvěřitelných několika statisíců let. Kamenné praplastiky objevené na našem území dokazují, že kultovní praktiky pračlověka musíme datovat daleko hlouběji, než připouští archeologie. Kámen v pravěku zcela nepochybně měl posvátnou funkci, která mnohdy převyšovala praktické aspekty doby kamenné. Zlatým věkem kamenné posvátnosti je megalitické období. Globální kultura na konci doby kamenné je skutečnou záhadou lidských dějin, přesto se pokoušíme o utřídění a možné vysvětlení tohoto složitého historického jevu. Jednotlivé kapitoly se zabývají megalitickými hrobkami, menhiry, dolmeny a kamennými kruhy. Čtenář se tu poprvé v české literatuře setká s rozsáhlostí megalitického světa, který podle všeho spojovalo jednotné celoplanetární náboženství.

Dvoudílná kniha Svět posvátných kamenů je ojedinělým dílem, které nabízí procházku dlouhou celé statisíce let, směřující k pochopení posvátnosti jako důležitého principu lidské existence. Zatímco kapitoly prvního dílu byly věnovány megalitickým hrobkám, menhirům, dolmenům a kamenným kruhům. Přiblížily rozsáhlost a bohatost megalitického světa, který zřejmě spojovalo jednotné celoplanetární náboženství. Druhý díl se podrobně zabývá posvátností kamenů v Čechách a na Moravě. Součástí tohoto světa byly i kameny, které považujeme za přírodní útvary, ovšem jenž mohly být objekty neznámých kultů. Stejně jako v mnoha částech světa existují i na našem území vztyčené kamenné stély, menhiry, dolmeny, kamenné řady a kruhy. V České kotlině však narazíme na mnoha místech i na záhadné kamenné struktury, které geologie vysvětluje příliš mechanicky a málo věrohodně. Můžeme se domnívat, a patrně právem, že právě tato místa, kterých je na planetě celá řada, souvisela s posvátností a nám utajenými kultovními praktikami. V této knize se poprvé setkáme s doposud nevyjasněným problémem pokřesťanšťování megalitů a s problematikou tak zvaných smírčích křížů. Úctu ke kamenům převzali i Slované a kapitola o této problematice, o významu kamenů ve slovanském pohanství a předložení možných důkazů její existence budou jistým překvapením. Neméně objevná je také interpretace skalních plastik v Liběchově, stejně jako principy posvátnosti kamene přenesené do současného umění.

Kniha spisovatele, výtvarníka a publicisty Václava Vokolka je útvarem na pomezí eseje a umělecké publicistiky. Autor mapuje v českých kulturních dějinách osudy těch, kteří, ať už dobrovolně či z donucení, nacházeli úkryty v české krajině, například členové jednoty bratrské na hoře Karmel u Boleslavi, autorův otec básník Vladimír Vokolek v Rychnově u Děčína, Emil Juliš v Mostu...

Esoterický znamená skrytý, vnitřní, tajný. Esoterický pohled se vyznačuje nekonvenčním obsahem, a proto se knihy o esoterických Čechách značně liší od obvyklých turistických publikací. Esoterické Čechy, Morava a Slezsko jsou jedinečným průvodcem po neodhalených zákoutích naší země. Nabízejí neobvyklé pohledy na dějiny, na nečekaná prolínání kulturních a náboženských tradic, vysvětlují často nenápadné symboly a starobylé pověsti, poukazují na neuvěřitelné souvislosti, které se skrytými končinami táhnou od pravěku až po současnost.

Tak trochu jiný průvodce středními Čechami. Ve druhém svazku cyklu Neznámé Čechy se představí střední Čechy, region bohatý na pozoruhodná místa. Opět máme možnost objevit mnoho inspirativních míst, které skrývají svědectví o historických událostech nebo p

Český Krumlov není jen jedním z nejkrásnějších českých měst, které návštevníky láká množstvím historických památek a krásných scenérií. Je také duchovním místem, v němž se střetávaly mnohé vlivy, skryté i zjevné. Vše v anglickém jazyce.

Kniha textů Václava Vokolka a fotografií Hany Rysové hledá a sděluje posvátnost kamenů, jež tolik fascinovala naše předky. Výsledkem tohoto výjimečného setkání dvou umělců je vizualizovaný příběh o setkávání citlivého člověka s kameny v jejich různých podobách.

Lovce záhad provází Stanislav Zindulka, délka: 9 hodin 38 minut

Poslední díl významného projektu Neznámé Čechy se jmenuje Posvátná místa jihozápadních Čech a věnuje se mimořádným duchovním lokalitám rozsáhlého území od Šumavy až k Chebu. Jsou to místa spojená s tradiční posvátností, poutní místa, stavby plné symbolů a jejich vzájemné překvapivé vztahy, uctívané kameny a vody, ale také dávno zapomenutá místa neznámých kultů. Historická fakta v knize doplňují dávné pověsti, které odrážejí zarážející souvislosti, příkladně spojení hradu Andělská hora s potomky krále Artuše. Zajímavé je také propojení bizarních pověstí Šumavy s archeologickou lokalitou Obří hrad, který byl patrně keltským významným kultovním místem, s místy zázraků, třeba ve Strašíně. Kniha také zachycuje stopy sv. Vojtěcha, který touto krajinou procházel a zanechal v ní velice tajemné příběhy plné duchovní síly. Právě vyhledávání duchovní energie je základním tématem celého cyklu Neznámé Čechy a sedmý díl to jen potvrzuje.

Poslední díl Cest za horizont nás dovede k jaru. Před poutníky se otevírá každoročním zázrakem ožívající krajina a první jarní cesty z ní symbolicky vynášejí zimu, i když i ona jim dala mnoho krásných zážitků. Ty jarní jsou ovšem úplně jiné. První cesta nás zavede na Boží kámen, podivuhodné místo plné zvláštních energií, které se rychle stává novodobým poutním místem se všemi atributy těch starých. K jaru neodmyslitelně patří Velikonoce, proto se vydáme za křížovými cestami a také za studánkami, které je třeba magicky otevřít a docela obyčejně vyčistit. Ony pak za odměnu vyčistí naši mysl. Pak se vydáme do jednoho malého města, které nás překvapí svými památkami a zejména osobnostmi, které tu žily. Abychom poznali skutečnou sílu života, tak se vydáme za stromy, za těmi, co pamatují více než my. Na Božím kameni si budeme povídat s jednou historičkou a teoložkou, která v krajině umí číst jako v otevřené knize.

Nakladatelský projekt Neznámé Čechy si klade za cíl zmapovat méně známé nebo zapomenuté lokality České republiky z nejrůznějších hledisek. V tomto dílu se Václav Vokolek zaměřil na posvátná místa Středních Čech. Cesta k posvátným místům patřila odedávna k základnímu směřování lidstva. Hrála v životě člověka tak významnou roli, že si ji dnes jen stěží dokážeme představit. Posvátná místa znají všechny náboženské systémy, neboť úzce souvisela s vnímáním krajiny a přírody vůbec. Propojení krajiny s posvátností bylo výsledkem dlouhodobého procesu, který jsme během velice krátké doby přestali vnímat. Tím jsme se ochudili o základní směřování, které člověka nejen duchovně obohacovalo, ale i ochraňovalo. Tato bohatě ilustrovaná kniha slouží i jako praktický kulturně-historický průvodce Středních Čech.

V pátém svazku cyklu Neznámé Čechy se představí nyní region na sever a východ od Prahy, od Liberce až po hranice s Moravou.Opět máme možnost objevit mnoho inspirativních míst, které skrývají svědectví o historických událostech nebo poskytují duchovní zážitek. Obrazově velmi dobře zdokumentované monumenty díky autorovi opět získávají na své zasloužené slávě. Blíže se autor zabývá nejen většími městy (Jablonec nad Nisou, Liberec, Česká Lípa, Turnov, Jičín), ale dozvíme se více také např. o těchto zajímavých místech: Ještěd, Trosky, Mužský, Drábské světničky, Broumovský klášter, Kořenov, Dobruška, Kuks, a navštívíme stará poutní místa – Kalich u Besednice, Dvůr Králové, Liberec, Hejnice a další.

Ve čtvrtém svazku cyklu Neznámé Čechy se představí po Středních a Severních Čechách region na jih od Prahy a na východ od Vltavy, až po hranice s Moravou. Opět máme možnost objevit mnoho inspirativních míst, které skrývají svědectví o historických událostech nebo poskytují duchovní zážitek. Obrazově velmi dobře zdokumentované monumenty díky autorovi opět získávají na své zasloužené slávě. Blíže se autor zabývá nejen velkými městy (České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Tábor), ale dozvíme se více také např. o Vyšším Brodě, Slavonicích nebo Milevsku a navštívíme stará poutní místa Lišov, Chlum u Třeboně, Klokoty či Borovany.

Vokolkův Dominový efekt můžeme vnímat jako rozmáchlé románové plátno, jako barevný karneval, jako bohatou hostinu o mnoha chodech. Můžeme se opájet chutěmi a vůněmi různých žánrových, tematických, jazykových a stylových poloh. Můžeme si užívat čirou radost z opulentního čtení, z pouti příběhem rozprostřeným mezi několika časovými pásmy a lidskými osudy. Ve světě tohoto Vokolkova románu jsou všechny hranice otevřené, všechny barvy, chutě a vůně vstupují do interakcí. Podobně jako v autorově téměř dvě desítky let staré próze Cesta do pekel na niž Dominový efekt volně navazuje se významový rozměr díla netříští na takzvaný obraz reality a na takzvaný sen. Minulost, přítomnost a budoucnost zde tvoří jeden celek, ve kterém se starým křivdám a zločinům nedá utéct a ve kterém je ďábel (lhostejno zda v masce klauna nebo fízla) přítomen napořád; bláznivá burleska je zde z podstaty totéž co nejvážnější tragédie. V tom je Vokolkova umělecká výpověď nejsilnější, nejpůsobivější a nejpravdivější.

Na vyhledávání, prevenci a zejména eliminaci geopatogenních zón se zaměřil expert v tomto oboru, dlouholetý spolupracovník Psychoenergetické laboratoře RNDr. Ing. Evžen Andres. Společně se spisovatelem Václavem Vokolkem pak přinášejí mnoho zajímavých a především praktických informací.

Kniha spisovatele, výtvarníka a publicisty Václava Vokolka je útvarem na pomezí eseje a umělecké publicistiky. Autor mapuje v českých kulturních dějinách osudy těch, kteří, ať už dobrovolně či z donucení, nacházeli úkryty v české krajině, například členové jednoty bratrské na hoře Karmel u Boleslavi, autorův otec básník Vladimír Vokolek v Rychnově u Děčína, Emil Juliš v Mostu...