Václav Vokolek strana 2 z 4

Šestý díl Neznámých Čech je věnován východním Čechám, tedy krajině Hradecka, Pardubicka, Chrudimska, Jizerských hor, Železných hor a Vysočiny. Na řadě míst tento díl překročí tradiční hranice Moravy, které ovšem současné státoprávní uspořádání nerespektuje. Na tomto rozsáhlém území bude čtenář spolu s autorem objevovat posvátné hory, poutní místa a posvátné stavby, nejen křesťanské. Velkým tématem východočeské krajiny je náboženská reformace, takže se tu budeme setkávat se stopami Jednoty bratrské i s těmi, kteří zůstali „věrní ve víře“. Ve východních Čechách se setkáme se zázraky i se stopami prvních křesťanských věrozvěstů, ať již v kamenných křížích, křtitelnicích či v pověstech. I v tomto dílu si čtenář uvědomí, že posvátnost je síla, která formuje nejen krajinu, ale i člověka v ní.

Kniha Václava Vokolka není konfesijní, ale nadnáboženská, protože se odvážila rozechvívat srdce člověka bez rozdílu jeho vyznání. Intimita, s níž se dotýká svatých tajemství, je v českém literárním prostředí jedinečná. O čem tedy jeho kniha vypovídá? O utrpení Krista o passio Christi? Jistě. O utrpení člověka o passio hominis? Bezpochyby. To, pro co jsou Vokolkovy Pašije vzácné, je, že rozmnožují naději tam, kde naděje visí na kříži a pod ním se modlí člověk.

Symetrická kompozice nového románu Václava Vokolka Krajiny zjevení je inspirována středověkými tabulovými oltáři: střed knihy tvoří hlavní výjev, podstatný střed díla, základní téma odehrávající se v roce 1849. Levá a pravá strana jsou tvořeny dvěma křídly se současnými výjevy. Jednotlivé epizody knihy, které se odehrávají v současnosti, jsou se středem propojeny nesčetnými nitkami nečekaných souvislostí. Aby čtenář onu symetrii nahlédl, musí se vydat na cestu mezi krajinami zázračných zjevení: děj se proto odehrává ve středočeských Celích, v bývalém vojenském prostoru v Milovicích, v italském Bolzanu a v imaginárním americkém městečku Twin Peaks Davida Lynche. Zdánlivě vzdálené krajiny spojuje jediné možnost zázraku uprostřed drtivé reality. Hlavním příběhem, umístěným ve středu pomyslného oltáře, je skutečná událost, která se odehrála roku 1849 v Celích u Nymburka. Třem dívkám se tu opakovaně zjevila Matka Boží, rozmlouvala s nimi, zjevila jim údajně mnohá tajemství. Celou situaci zaznamenal místní kostelník; zázračné zjevení mělo v regionu značnou odezvu, konaly se poutě, byl vydán poutní obrázek; církev se ovšem od zázraku záhy zcela distancovala a úřady rezolutně zakročily. Dívky byly označeny za podvodnice a na zázrak se zapomnělo. Nikomu se nehodil. Za několik let ovšem došlo prakticky se stejnými kulisami a osobami k zázraku v Lourdech Z těchto a dalších historických faktů autor vychází, jeho cílem však není objasnit historickou událost, ta je mu pouze prostředkem k rozehrání nečekaných dějů. Hlavní hrdina románu Jakub Choc chce realizovat televizní dokument o zapomenutém zázraku, získává informace, zaplétá se do děje a stává se jeho součástí. Příběh se stává labyrintem, v jehož středu místo Mínotaura čeká další zjevení. Václav Vokolek se v Krajinách zjevení nesnaží otázky zodpovídat, nýbrž klást, a přitom ukázat, že nic není zapomenuto. Že propojit minulost se současností je v krajině zjevení snadnější, než se zdá. A že vždy prožíváme daleko více, než tušíme.

Tragikomický román odehrávající se na sklonku éry romantismu v kulisách maloměsta na severu Čech.

Symetrická kompozice nového románu Václava Vokolka Krajiny zjevení je inspirována středověkými tabulovými oltáři: střed knihy tvoří hlavní výjev, podstatný střed díla, základní téma odehrávající se v roce 1849. Levá a pravá strana jsou tvořeny dvěma křídly se současnými výjevy. Jednotlivé epizody knihy, které se odehrávají v současnosti, jsou se středem propojeny nesčetnými nitkami nečekaných souvislostí. Aby čtenář onu symetrii nahlédl, musí se vydat na cestu mezi krajinami zázračných zjevení: děj se proto odehrává ve středočeských Celích, v bývalém vojenském prostoru v Milovicích, v italském Bolzanu a v imaginárním americkém městečku Twin Peaks Davida Lynche. Zdánlivě vzdálené krajiny spojuje jediné – možnost zázraku uprostřed drtivé reality. Hlavním příběhem, umístěným ve středu pomyslného oltáře, je skutečná událost, která se odehrála roku 1849 v Celích u Nymburka. Třem dívkám se tu opakovaně zjevila Matka Boží, rozmlouvala s nimi, zjevila jim údajně mnohá tajemství. Celou situaci zaznamenal místní kostelník; zázračné zjevení mělo v regionu značnou odezvu, konaly se poutě, byl vydán poutní obrázek; církev se ovšem od zázraku záhy zcela distancovala a úřady rezolutně zakročily. Dívky byly označeny za podvodnice a na zázrak se zapomnělo. Nikomu se nehodil. Za několik let ovšem došlo prakticky se stejnými kulisami a osobami k zázraku v Lourdech… Z těchto a dalších historických faktů autor vychází, jeho cílem však není objasnit historickou událost, ta je mu pouze prostředkem k rozehrání nečekaných dějů. Hlavní hrdina románu Jakub Choc chce realizovat televizní dokument o zapomenutém zázraku, získává informace, zaplétá se do děje a stává se jeho součástí. Příběh se stává labyrintem, v jehož středu místo Mínotaura čeká další zjevení. Václav Vokolek se v Krajinách zjevení nesnaží otázky zodpovídat, nýbrž klást, a přitom ukázat, že nic není zapomenuto. Že propojit minulost se současností je v krajině zjevení snadnější, než se zdá. A že vždy prožíváme daleko více, než tušíme. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Tak trochu jiný průvodce středními Čechami. Ve druhém svazku cyklu Neznámé Čechy se představí střední Čechy, region bohatý na pozoruhodná místa. Opět máme možnost objevit mnoho inspirativních míst, které skrývají svědectví o historických událostech nebo p

Opět máme možnost objevit mnoho inspirativních míst, která skrývají svědectví o historických událostech nebo poskytují duchovní zážitek. Navštívíme vybraná posvátná místa Podkrušnohoří, Českého středohoří, Labských pískovců a „Českého Nizozemí“, tedy Šluknovského výběžku. Setkáme se tam s poutními místy, posvátnými stavbami katolíků, protestantů a židů, podzemními světy trpaslíků, pravěkými posvátnými místy, staneme u uctívaných stromů a na hřbitovech, shledáme se i s tajemnými zelenými muži v Poohří. Čtenář bude putovat reálnou krajinou, vydá se po stopách historické krajiny, ale i krajinou pověstí a odvážných hypotéz.

Audiokniha Lovci záhad - Tajemství hradů a zřícenin, kterou napsal Václav Vokolek. Kniha Lovci záhad je knihou o dětské partě, která prožívá neuvěřitelná dobrodružství, poslouchá divoké příběhy a osobně se setkává nadpřirozenými postavami ve svém přirozeném světě. Děti dobře vědí, že v jejich světě se může stát úplně všechno!

Druhý díl průvodců po esoterických místech České republiky vychází ve výpravné podobě a zahrnuje oblasti Praha jihozápad, Zbraslavsko, Karlštejnsko, berounský magický kruh a Berounsko. V nevšedním esoterickém synoptickém pohledu přibližuje historii i současnost, tajuplná místa pradávných osídlení, keltské a germánské dědictví, okultní odkaz starých Slovanů, věk katedrál, alchymickou éru i stopy křesťanské a židovské tradice.

Nejnovější román Václava Vokolka Zástavy srdce splétá osudy několika hrdinů v různých časových rovinách. Brilantně napsaný příběh, kde se prolínají příběhy kapitána Klosse s osudy mladíka Martina Klose, ale také životní osudy pěti žen, které hledají lásku v dnešním světě.