Plus strana 41 z 48

Jeden umírající muž. Sto sedmnáct dopisů. A velká výzva osudu!Švédsko, 1945. Miklós - maďarský básník a novinář - přežil hrůzy koncentračního tábora Bergen-Belsen a zvádl i cestu lodí do nemocnice na ostrově Gotland, kde se má zotavit. Místo toho si však vyslechne krutou diagnózu: podlé lékaře mu zbývá nanejvýš půl roku života. Miklós se nehodlá vzdát a pouští se do boje s osudem. Napíše dopis všem sto sedmnácti maďarským dívkám a ženám, které se po celém Švédsku léčí podobně jako on; s jediným cílem: poznat lásku. Najde se některá, která mu odpoví? Péter Gárdos (* 1948) je maďarským režisérem a spisovatelem, který je se svým literárním dílem neoddělitelně spjat. Ptáte se proč? Narodil se novináři Miklósi Gárdosovi a jeho ženě Agnes, přeživším z koncentračních táborů, kteří se poznali kuriózním způsobem po válce ve Švédsku na ozdravném pobytu. Právě to popisuje Gárdosův román Horečka nad ránem. „Otec mě odzbrojil těmi svými dopisy,“ sdělila matka Péterovi Gárdosovi, když mu poprvé o onom seznámení vyprávěla, a jemu se dovedně podařilo skloubit úryvky z dopisů s prostým vyprávěním a odzbrojit čtenáře. Péter Gárdos se kromě literatury věnuje filmové tvorbě, především té dokumentární. Posbíral také řadu cen na festivalech, například cenu poroty v Montrealu či Zlatého Huga na chicagském filmovém festivalu.

Velký román o malém městě Po nenadálé smrti čtyřicátníka Barryho Fairbrothera zůstane Pagford v šoku. Je to zdánlivě idylické anglické městečko s dlážděným náměstím a starobylým opatstvím, ale za hezkou fasádou zuří tichá válka. Bohatí válčí s chudými, teenageři s rodiči, manželky s manželi, učitelé se žáky. Pagford rozhodně není tím, čím se zprvu zdá. Prázdné místo, které po Barrym zůstane v městské radě, se brzy stane katalyzátorem největší války, jakou město zažilo. Kdo bude triumfovat ve volbách provázených vášněmi, pokrytectvím a nečekanými odhaleními? Brilantně napsaná kniha, která je autorčiným prvním románem pro dospělé čtenáře, zároveň nutí k přemýšlení a na každé své stránce znovu a znovu překvapuje. "Prázdné místo je velkolepý a skvěle napsaný román o soudobé společnosti. Rowlingová vytvořila fascinující svět, v jehož postavách zaručeně rozpoznáte své vlastní sousedy. Šarvátky i divoké střety, jež otřásají životem lidí v Pagfordu, jsou plné vášní, které zasahují i každého z nás," říká o románu šéfredaktorka Martina Mašínová. PRÁZDNÉ MÍSTO je první román pro dospělé od nepřekonatelné vypravěčky J. K. Rowlingové. J. K. ROWLINGOVÁ je autorkou série o Harrym Potterovi, která vycházela v letech 1997–2007. Knihy vyšly ve dvou stovkách zemí, přeloženy byly do 74 jazyků a prodalo se jich přes 450 milionů výtisků. Na základě řady vzniklo osm filmů. Spisovatelka je nositelkou mnoha ocenění včetně Řádu britského impéria, který jí udělila královna Alžběta II. za zásluhy o dětskou literaturu, španělské Ceny prince Asturského, francouzského Řádu čestné legie a nejvyššího ocenění pro autory dětských knih, Ceny Hanse Christiana Andersena. Angažuje se v mnoha charitativních hnutích, například podporuje znevýhodněné děti.

Dlouho očekávaná detektivka od legendy české fantastiky Jiřího W. Procházky a Kláry Smolíkové, oblíbené autorky populárně naučných knih pro děti. Autorská dvojice spojila své síly, takže čtenáře čeká napětí, akce, svérázný humor i promyšlený příběh s historickým pozadím. Mrtvá šelma, první ze série detektivních případů Souřadnice zločinu, se odehrává v Táboře. Zmizení renomovaného profesora uvede do pohybu nejen policejní vyšetřování, ale také svede dohromady nesourodou dvojici, která se pouští do pátrání na vlastní pěst. Muzejní kurátorka Berenika Weissová a bývalý policista Robert Štolba se dostanou do míst, o kterých policie nemá ani zdání a kde oba dva musí spoléhat jen sami na sebe. Přepadení, vraždy a krádeže pokaždé nějak souvisejí s táborským muzeem a záhad přibývá. Kdo všechno z okruhu podezřelých patří k tajné sektě husitských bratří? Jakou roli hraje lidská zášť a chamtivost? Do poslední chvíle nebude mít jasno ani čtenář, jenž rozplétá děj vyprávěný ze dvou pohledů – ženským náhledem intelektuálky Weissové a mužskou optikou přímého a poněkud neomaleného Štolby. Třetí hlavní postavou je samo město Tábor. A zatímco si čtenáři lámou hlavu nad mrtvolou z táborské radniční věže, autoři již splétají nitky Stříbrné iniciály, dalšího případu, tentokrát z Kutné Hory. Jiří W. Procházka (1959), autor kultovních děl z žánru sci-fi a fantasy, opět vstupuje do neznámých literárních vod. Detektivní žánr přetváří, přeskupuje, taví stejnou silou, s níž kdysi sepsal první původní český fantasy román nebo kyberpunkové povídky předbíhající o deset let poetiku Matrixu. Pochází z Kutné Hory, v níž se bude odehrávat další díl detektivní série Souřadnice zločinu. Žije v Praze s manželkou Klárou Smolíkovou, psem Lupinem a proměnlivým počtem dětí. Klára Smolíková (1974) se vypracovala na renomovanou autorku dětských knih s populárně vzdělávacím zaměřením. Píše scénáře komiksů a večerníčků. Má za sebou bohaté lektorské a metodické zkušenosti, angažuje se v muzejní pedagogice. V Táboře pracovala v Husitském muzeu a na kolegy, ač by se čtenář mohl domnívat něco jiného, vzpomíná ráda a stále s nimi spolupracuje. Během psaní Mrtvé šelmy si vzala Jiřího W. Procházku a přestěhovala se po patnácti letech zpět do Prahy. Potkali se v Táboře. Robert Štolba, bývalý policista, který být policistou nikdy tak úplně nepřestal, a Berenika Weissová, muzejní kurátorka, která se v muzeu schovává před světem i před životem. Robert Štolba přichází do Husitského muzea, aby zabezpečil objekty před vloupáním, ale zločiny na konec bezpečnostního auditu nečekají. Padesátka klepe na dveře a Štolba nemá daleko k tomu, aby se k důchodu propil. Stále má páru, stále mu to myslí, ale chybí mu směr. Rodinu kdesi poztrácel a jediné, co ho dokáže vybudit, je pátrání po zločincích. Nemá rád intelektuálky. Berenika Weissová se necítí v Táboře příliš dobře. Přistěhovala se sem s třináctiletou dcerou a o důvodech se nerada vyjadřuje. Je uzavřená a samotářská. Pronásledují ji stíny minulého života. Práce ji baví, ale možná se jí věnuje až moc. Na vysoké škole bývala výbornou studentkou, svědomitou a odpovědnou, ale teď si sama sebou není jistá. Nemá ráda hrubiány a opilce. On potřebuje ji a ona potřebuje jeho. Aby odhalili vraha. Aby nezůstali stát na místě.

I známé historické události se mohou jevit na pozadí rozkrytých operací tajných služeb v jiném světle! Vyzvědět úmysly svých skutečných nebo jen potenciálních nepřátel je vlastní všem vládám a vládcům, států totalitních stejně jako demokratických režimů. Špionáž je součástí světových dějin od nepaměti a v bouřlivém 20. století s rozvojem techniky i civilizace samé dostaly i tajné služby moderní podobu. Karel Pacner odkrývá tajemství špionážních operací, zákulisí tajných služeb a přináší nová fakta a nové souvislosti. A tyto skutečné příběhy jsou mnohdy napínavější a spletitější než romány se špionážní tematikou. Autor představuje svět tajných služeb v přímém napojení na hlavní události 20. století, které přinesly nesmírné utrpení milionům lidí na celém světě. Velmistři špionáže podtrhují význam tajných služeb zaměstnávajících věci oddané a schopné lidi odhodlané hájit bezpečnost státu. Bohužel přinášejí i svědectví, jak může zmíněná oddanost a bystrý intelekt sloužit k upevňování totalitního státu bez ohledu na míru páchaného zla.

Příběh posledních měsíců života Jana Opletala, jenž se stal symbolem hrdého vzdoru nacistům! Jméno Jana Opletala spojuje v českých dějinách 28. říjen se 17. listopadem a zůstává symbolem hrdého vzdoru proti okupantům. Čtyřiadvacetiletý Opletal, který v roce 1939 podlehl zraněním po brutálním zásahu nacistů proti demonstrujícím studentům, je považován za první československou oběť druhé světové války. O půl století později se v listopadu 1989 stala připomínka Opletalovy památky jedním z impulzů ke svržení komunistického režimu v tehdejším Československu. Kdo ale vlastně byl, onen Jan Opletal, který pocházel z Moravy, studoval v Praze medicínu a přátelé i jeho dívka Marie mu říkali Jenda? Příběh posledních měsíců Opletalova života a líčení překotného dění po jeho smrti si zvolil jako téma svých knih badatel a spisovatel Zdeněk Vyhlídal. Podrobné faktografické zpracování událostí podzimu 1939 zúročil i tentokrát i v beletrizované podobě. „Kdybych tě znovu volal, už se neotáčej…“ volal umírající Jan Opletal na svoji sestru i maminku, v nemocnici v okamžiku, kdy věděl, že chvíle posledního rozloučení musí jednou skončit, tak jako končí život sám. Věříme, že Opletalův příběh osloví nejen zájemce o moderní českou historii, ale všechny čtenáře, kterým není lhostejný zmařený osud, ať již jednotlivce či celého národa. Zdeněk Vyhlídal (*1934), prozaik, novinář a badatel, se osudy Jana Opletala zabývá dlouhodobě. V roce 2007 vydal faktografickou publikaci Jan Opletal – osudný podzim 1939, v níž na základě dostupných dokumentů i osobních svědectví přibližuje rodinné zázemí a osobnost Jana Opletala v kontextu dramatických událostí roku 1939. Kniha Kdybych tě znovu volal, už se neotáčej... přináší beletrizovaný příběh, který za symbolem, jímž se Jan Opletal během doby stal, ukazuje také výjimečný lidský osud.

Špatný vtip, nebo skutečná hrozba? Když novinář Viljar R. Gudsmundsson obdrží email od samozvaného soudce, který tvrdí, že vynesl rozsudek smrti nad jistou místní ženou, neví, co si o tom myslet. Zprávu přepošle policii, dál mu však vrtá hlavou. Druhý den je žena nalezena mrtvá. Zatímco je Viljar u výslechu, dostane druhý email – další předzvěst smrti. Vše nabere nový směr, když se ukáže, že vraždy jsou inspirované známými detektivními romány. Autor Maestra, Geir Tangen, je autor nejčtenějšího norského blogu o detektivkách.

Píše se rok 1437 a v Anglii na trůn usedá mladičký Jindřich VI. z rodu Lancasterů. Na rozdíl od otce, který sjednotil anglickou a francouzskou korunu, nevládne pevnou rukou a podle mínění mnohých pánů příliš podléhá svým rádcům. Anglické državy ve Francii jsou v ohrožení, šíří se zvěsti o vzpouře a strach, že král a jeho našeptávači přivedou Anglii ke zkáze. Mračna se stahují a neodvratně se schyluje k bouři, jež navždy poznamená osud království.

Akademik a lingvista Jakop je natolik osamělý, že navštěvuje pohřby cizích lidí. Na smutečních hostinách se dává do řeči s pozůstalými. Díky své sečtělosti a jazykové pohotovosti si pokaždé vymyslí příběh, který jej k nebožtíkovi váže, a baví jím ostatní hosty. Přestože je znalcem vztahů a jazyků, sám je z pletiva skutečných lidských vztahů vytržen a má jen jednoho přítele, jejž s oblibou cituje. Ovšem ani Pelle není člověk z masa a kostí…

Cal McGill je oceánograf s obskurní zálibou v mořských proudech a plovoucích tělesech, mrtvoly nevyjímaje. Když natrefí na špinavou otrhanou holku, nechce nic slyšet. Jenže ona mu vypráví o kamarádce, jejíž mrtvolu před třemi lety vylovili u skotského pobřeží. Záhadná smrt cizí dívky ale není jedinou, která Calovi nedá spát. Užijte si první z řady detektivek plných soli, ale i lidských vášní, zločinů a napětí.