Professional Publishing strana 8 z 11

Unikátní původní česká publikace o technických, společenských, ekonomických a sportovních souvislostech a dějinách motocyklu od počátků 20. století dodnes. Kniha mimo jiné mapuje teritoria Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, Spojených států amerických a Německa, rozsáhlý prostor je věnován strojům, vyráběným v českých zemích. Text o jednotlivých značkách a typech motocyklů doplňuje více než sto barevných fotografií a barevná příloha.

Unikátní původní česká publikace o technických, společenských, ekonomických a sportovních souvislostech a dějinách motocyklu od počátků 20. století dodnes. Kniha mimo jiné mapuje teritoria Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, Spojených států amerických a Německa, rozsáhlý prostor je věnován strojům, vyráběným v českých zemích. Text o jednotlivých značkách a typech motocyklů doplňuje více než sto barevných fotografií a barevná příloha.

Stále větší pozornost se dnes obrací k informačním systémům a informačním a komunikačním technologiím (IS/ICT). Proces globalizace s sebou totiž přináší nové požadavky a nároky na ochranu dat a zajištění bezpečnosti informačních systémů a kybernetické bezpečnosti. Kniha přináší obsáhlé informace z této oblasti, nezbytně potřebné pro ochranu dat a systémů v organizacích, analyzuje všechny normy a zákony, které je nutné dodržovat, aby tato ochrana přinášela pozitivní výsledky pro velké i malé organizace a správně instalované a chráněné informační systémy se staly trvalou konkurenční výhodou.

Publikace přináší informace o vývoji univerzitního studia v minulosti a analyzuje současnou situaci v univerzitním vzdělávání z globálního, evropského i českého pohledu. Je určena především vysokoškolským pedagogům a funkcionářům univerzit všech oborů univerzitního studia, dále veřejným institucím a podnikatelské sféře, tedy hlavním subjektům, zaměstnávajícím absolventy vysokých škol. Cenné informace poskytne i odborníkům, podílejícím se na akreditačním procesu v našem vysokém školství.

Dějiny podnikání znají řadu příkladů žen podnikatelek, které se staly průkopnicemi v řadě odvětví i přes množství tehdejších společenských předsudků či restrikcí. Tato kniha přináší příběhy šestnácti odvážných žen, které se svými nápady a svou prací trvale zapsaly do dějin podnikání (Marie Tussand, Melitta Benz, Anna Sacher, Coco Chanel, Aenne Burda, Helene Rubinstein, Elisabeth Arden). Příběhy, napsané svěžím a čtivým stylem, nejsou jen dokumentem, měly by být také inspirací a poučením pro každého, kdo vidí svou budoucnost v podnikání.

První globální finanční a ekonomická krize tohoto století, která začala jako lokální krize hypotečním trhu Spojených státu v roce 2007 a která následným přelitím do dalších sektoru ekonomiky a do dalších zemí získala svůj systémový a celosvětový charakter, se stala námětem rozsáhlých diskusí a analýz ekonomu z akademické sféry i z praxe, národohospodářů i představitelů finančních institucí a podnikové nefinanční sféry, tvůrců hospodářských politik i příjemců jejich rozhodnutí. Byly zevrubně rozebírány dlouhodobé příčiny krize i krátkodobé faktory, které působily pouze jako její roznětka. Proběhl střet o to, zda a do jaké míry má stát zasahovat, aby zmenšil následky krize. Nakonec se státy rozhodly pro masivní měnovou i fiskální stimulaci svých ekonomik s cílem zmírnit průběh a projevy krize. Došlo k nebývalé podpore soukromých ekonomických subjektu – bank a dalších finančních institucí i nefinančních podniku – ze strany státu, přišla dlouho nevídaná vlna znárodňování finančních i nefinančních firem. Vše za cenu enormního pumpování peněz do ekonomiky centrálními bankami i masivního zadlužování veřejných rozpočtu, přičemž rozhodujícím držitelem rostoucích státních dluhu není nikdo jiný než soukromý, především finanční sektor, ve jménu jehož podpory, oddlužení, sanace a zmírňování následku jeho chybných rozhodnutí jsou státní dluhy generovány. Aby řešení ztrátových obchodu a investic soukromých – zejména finančních – subjektu a jimi naakumulovaných soukromých dluhu prostřednictvím vysokých výdajů veřejných rozpočtů a zadlužování státu bylo alespoň do určité míry politicky průchodné, volají vlády po přísnější regulaci finančních trhu a institucí na nich působících, po doplnění regulace na úrovni národních státu regulací v globálním měřítku, po nové architektuře finančních trhu. Cílem je snížení rizika vzniku podobné krize v budoucnosti. Návrhy nových regulačních opatření jsou mnohdy ambiciózní, avšak jejich praktická realizace se ukazuje jako obtížná, zdlouhavá, narážející na mnoho překážek. Proč však ze strany některých zájmových skupin existuje tak tuhý odpor k zavádění nové regulace finančních trhu? Proč jsou nová regulační opatření přinejmenším prozatím přijímána ve změkčené, kompromisní podobě oproti původním návrhům? Proč národní státy ještě před uvedením nové regulace v život tak ochotně nalily biliony dolaru a biliony eur do krachujících bank a dalších finančních institucí? Proč se právě v době krize tak intenzivně rozhořel spor o budoucnost jednoho z pilířů evropské integrace – jednotné měny euro? Proč tak málo ekonomu bylo schopno před několika lety rozpoznat, že ekonomice USA, respektive globální ekonomice hrozí krize velkých rozměrů? Proč jejich varování byla ulehčována, proč je tak málo lidí bylo ochotno vyslyšet? Budeme vůbec schopni spolehlivě předpovědět, kdy se krize blíží ke svému konci, když jsme byli tak slepí a hluší při předpovídaní jejího vzniku? A jaká je vlastně podstata institucionálního rámce globalizované ekonomiky, v níž současná krize vypukla? Je tento rámec nastaven v souladu se zájmy jednotlivých národních státu, anebo se zájmy pouze některých silných zájmových skupin? K odpovědím na tyto otázky se čtenáře bude snažit dovést předkládaná monografie. Je výstupem projektu „Hodnocení postavení České republiky a její schopnosti rozpoznávat a prosazovat vlastní zájmy v evropské a světové ekonomice“ řešeného cleny autorského kolektivu v rámci Národního programu výzkumu II (program Sociálně-ekonomický rozvoj české společnosti, tematická oblast Zájmy českého státu a společnosti v procesech evropské integrace), jehož zadavatelem je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Hledání odpovědí na výše uvedené otázky není jednoduché a přímočaré, protože příčiny, projevy a způsoby řešení krize jsou výslednicí střetu zájmu mnoha zájmových skupin, které své pohledy a přístupy často v nejrůznějším balení vydávají za zájmy národní. To pak znesnadňuje odhalení skutečných příčin krize a nastavení účinných politik k jejímu řešení a prevenci. K jakým odpovědím došli autoři této publikace, napovídají názvy jednotlivých kapitol: „Zajetí státu finančními zájmovými skupinami jako hlavní příčina ekonomické krize“, „Mechanismus selhání finančního sektoru a jeho důsledky“, „Střet o členství v eurozóně v době ekonomické krize: přesvědčivější argumenty zastánců eura“, „Larosierova zpráva: představa Evropské unie o nové architektuře finančních trhu“, „Rizika vývoje světové ekonomiky po odeznění akutní fáze finanční a ekonomické krize“. Silná pozice finančního sektoru v globalizované ekonomice znesnadňuje přijímání nového regulatorního rámce finančních trhů. Po masivních státních intervencích, které odvrátily kolaps světového finančního systému, se banky a další finanční instituce snaží svou činnost vrátit do starých kolejí a investovat a obchodovat tak, jak byly zvyklé. Jakou má však takové počínání perspektivu? A kdo zaplatí rozsáhlé státní dluhy, které zbyly po masivních státních zásazích? Na čí úkor bude veřejné zadlužení řešeno? Čí zájem se prosadí? Rok 2010 následující.

Publikace analyzuje aktuální vývoj na ropném trhu v souvislosti s probíhající finanční a ekonomickou krizí. Jednotlivé kapitoly pojednávají o formách reakce na krizi, energetické bezpečnosti Evropské unie v kontextu geopolitických zájmů a na příkladu zemního plynu, kriticky hodnotí energetickou politiku EU a informují o geopolitických tendencích Latinské Ameriky a její roli v energetické bezpečnosti světa.

Kniha přináší nejnovější informace z oblasti metodologie, systémových přístupů, metod a postupů moderního managementu v aplikaci na informatiku a řízení informačních technologií. V manažerské praxi pomůže pracovat s informačními technologiemi rychleji, lépe a jednodušeji a poradí jak využívat informační technologie v řízení a při prosazování inovačních procesů v podnicích.

Kniha se komplexně zabývá procesem řízení podpůrných činností – Facility managementem. První část analyzuje tvorbu principů podpůrných činností a outsourcingu. Druhá část přibližuje úlohu facility manažera, třetí část problematiku manažerské ekonomiky v oblasti podpůrných činností. Čtvrtá část popisuje technickou stránku Facility managementu v oblasti podpůrných procesů.

Od roku 2004 došlo jak v České republice (ČR), tak i v Evropské unii k podstatným změnám, které zakládají nutnost v mnoha směrech nového pohledu na pojišťovnictví a zároveň vytvářejí systémové a metodické předpoklady jeho nového rozvoje. Máme zde na mysli především stále zřetelnější příklon k chápání pojišťovnictví jako integrální součásti souboru finančních služeb. Tato zdánlivá samozřejmost však vnáší do pojetí pojišťovnictví nové atributy a nároky, které zatím nebyly ani artikulovány a ani v komplexněji hospodářské praxi řešeny. Celý dosavadní proces harmonizace, realizovaný v EU v průběhu uplynulých zhruba třiceti let a akcelerující v posledních dvou dekádách, směřoval k zabezpečení volného pohybu služeb formou svobodného zakládání poboček a svobody poskytování služeb v Evropském hospodářském prostoru a to převážně za každý ze segmentů finančních služeb zvlášť. Proto také můžeme hovořit o jednotném pojistném trhu a nikoli zatím o jednotném trhu finančních služeb. K jednotlivým těmto segmentům a účastníkům pojistného trhu přijaly orgány Evropské unie resp. Evropských společenství řadu legislativních aktů, které byly zprvu zaměřeny na sjednocování pravidel, používaných jednotlivými členskými státy při řízení institucí pojistného trhu. V rámci těchto dokumentů jsou vymezena obecná pravidla, platná pro segment pojišťovnictví obecně, jsou zde však zastoupeny takové dokumenty, které postihují separátně životní a neživotní pojišťovny a další, zaměřené na konkrétní pojistná odvětví. Stále aktuálnější jsou však i směrnice a další předpisy upravující pojišťovnictví a činnost institucí pojistného trhu jako jednoho ze segmentů finančního trhu. Tato nová tendence se začala na úrovni EU prosazovat prostřednictvím různých, převážně dlouhodobých a také víceméně proklamativních dokumentů, jakými byly Akční plán finančních služeb (FSAP) a dále „Zelená kniha Evropské komise o politice v oblasti finančních služeb na léta 2005–2010“ a na ni navazující Bílá kniha s podtitulem „Politika finančních služeb 2005–2010“. Oba tyto programové dokumenty budou v dalším textu podrobněji komentovány, a to, s ohledem na jejich časový horizont i z hlediska realizace dosažených cílů. Již zde však lze konstatovat, že jejich cíle byly splněny zejména ve formálně legislativní a organizační úrovni. Již v roce 2006 jsem v časopise Slovenské asociace pojišťoven „Poistne rozhľady“ uvedl: „S jistou nadsázkou se dá říci, že dosavadní převažující forma harmonizace tržních podmínek v rámci EU, založená na ohromném množství směrnic a jiných právních aktů Unie, vytvořila pevné základy pro technicko-právní propojenost jednotlivých členských států Unie; lze říci, že byla z velké části vybudována „konstrukce“, kterou je však potřeba naplnit vnitřní, zejména finanční infrastrukturou, aby celý unijní projekt byl životaschopný.

Česko i Slovensko se díky spojeneckým závazkum zaplétají do válečných operací aniž s takovouto zahraniční politikou mají veřejnost či politické elity zkušenosti. Proto je nutné zahájit diskusi o válce, a to zejména v podmínkach možného sebezničení lidstva. Kniha se ale vedle otázek totálni jaderné i omezené války věnuje také válkam občanským. Přináší vymezení právních limitú užití síly a shrnuje představy o příčinách válek. Celá studie ústí do úvah o možných budoucích válkach.

Kniha se věnuje energetickému aktérství a vnitřní a vnější dimenzi energetické politiky Evropské unie. Přináší příklady energetického aktérství EU cíleného dovnitř, vůči členskému státu, především však ve vztahu ke stávajícím i potenciálním energetickým dodavatelům. Z obsahu: EU jako energetický aktér; Energetická bezpečnost; EU jako uznaný energetický aktér ve vztazích s Ruskou federací, USA, státy Blízkého východu, severní a subsaharskou Afrikou.