Radioservis strana 134 z 140

Známá rozhlasová redaktorka napsala knižní reportáž ze středověké poutní cesty dlouhé 800 km do druhého největšího poutního místa v Evropě ke hrobu apoštola Jakuba ve španělském městě Santiago de Compostela. V knize najdete mapu poutní cesty a 80 celostránkových barevných fotografií.

Karel Kyncl završil svou celoživotní novinářskou dráhu v první polovině devadesátých let jako londýnský rozhlasový zpravodaj. Tomu ovšem předcházelo víc než šedesát let dramatického života, který je zrcadlem našich dějin od druhé světové války až po sametovou revoluci. Životopisná kniha napsaná s využitím Kynclova osobního archivu jej představuje ve světle neznámých dokumentů jako člověka sklízejícího úspěchy, ale také chybujícího. Svazácké mládí, působení v armádní redakci, hry o Juliu Fučíkovi, spolupráce s vojenskou rozvědkou, zpravodajské pokrytí atentátu na prezidenta Kennedyho, členství v Městském výboru KSČ, dvojí věznění za disidentskou činnost, vystěhování do Velké Británie, spolupráce s BBC, návrat k domácím posluchačům... To je jen malý vzorek témat, jimž se kniha věnuje. Nesnaží se přitom o idealizaci či naopak odsouzení. Život je totiž, řečeno Kynclovými slovy, mnohem komplikovanější - a zajímavější než naše neumělé pokusy analyzovat ho, pochopit a vysvětlit.

Ústředními postavami románu Jindry Jarošové Svatí kacíři aneb Reportáž nejen z Velké Moravy jsou soluňští bratři Konstantin a Metoděj. Příběh jejich velkomoravské mise je zde podáván jako součást historicky věrného obrazu doby. Ve velkolepé fresce poznává čtenář osudy Velké Moravy jako průsečíku zájmů byzantské a arabské říše, formujících se západoevropských států a dalších mocenských vlivů.

V knize, která vznikla na základě úspěšného rozhlasového pořadu Padesátník, předkládá Ondřej Suchý čtenářům portréty hvězd českého divadla (Jiří Šlitr, Miloš Kopecký, Miroslav Horníček, Lilka Ročáková, Laďka Kozderková), ale také umělců, jejichž slávu dnes již zavál čas, ač ve své době byli nesmírně populární (Karen Ostrá, “Smutný muž” Jaroslav Válek, Zuzana Princová, Helena Loubalová, Jaroslav Wolf, Jiří Straka, Jaroslav Čmehil…). Autor většinou nezůstal u vzpomínkových medailonků (ty vyhradil jen těm osobnostem, s nimiž jej pojil přátelský vztah), ale díky mnohaleté soustavné práci se mu podařilo shromáždit mnohdy zcela neznámé informace o životních osudech jednotlivých protagonistů, jež mohou sloužit jako cenný pramen pro historii české kultury a společnosti druhé poloviny dvacátého století. Text doprovází množství dosud nepublikovaných fotografií z autorova archivu.

"O Francouzích se někdy říká, že jsou to občas arogantní snobové a že kromě své Francie neuznávají žádné jiné země. Není to tak docela pravda. Oni se na nás nedívají svrchu, jak se tvrdí. Oni nás svým způsobem litují. Litují nás, že jsme neměli to štěstí a nenarodili se jako Francouzi", říká po jedné ze svých cest na jihozápad Evropy redaktor Jan Šmíd. A své povídání v této knize hojně doplňuje nádhernými fotografiemi.

Autor, zpravodaj Českého rozhlasu v Polsku, nabízí čtenáři barevnou mozaiku složenou z mnoha turisticky atraktivních míst, známých osobností polské (ale i světové) historie i ze setkání se zajímavými lidmi. Nechybějí všeobecně známé symboly Polska jako Jan Pavel II., Mikuláš Koperník či krakovský hrad Wawel, ale vedle nich mají své místo reportáže o zapomenutém kraji polských Tatarů, o tulení farmě na pobřeží Baltu, o křižáckém hradu Malbork či o zbytcích nikdy nedobytého Hitlerova Vlčího doupěte.

Své pohádky pro malé i velké čtou: Václav Havel (Pižďuchové), Arnošt Goldflam (Tatínek a nemocný pan president), Ivan Martin Jirous (Co dělají noční skřítci), Zdeněk Svěrák (O požáru mlýna) a Petr Šabach (Vánoční pohádka) Celý výtěžek z prodeje CD jde Centru Paraple, které pomáhá vozíčkářům

Současný zpravodaj Českého rozhlasu 1 – Radiožurnálu ve Francii nám nabízí potřetí jakýsi literárně publicistický doprovod televizního cyklu Postřehy odjinud. Autor provází čtenáře turisticky přitažlivými místy oblasti a zároveň ukáže i historicky, umělecky a třeba i kulinářsky zajímavé kouty Bretaně. Kniha volně navazuje jak koncepcí, tak grafickou úpravou na Obrázky z Provence a Obrázky z Normandie. Velké množství barevných fotografií v textu.Podpora ve vysílání ČRo 1 – Radiožurnálu.

Vynikající dramatizace příběhu označovaného za první klasickou detektivku a další detektivní povídka v podání Otakara Brouska st.

obsah: Úvod - Silnice - Stezky - Zkratky v parcích - České chodníky - Vendulka věstonická - Vinné sklepy - Žehlení u Váhu - Korida s čočkovou náplní - Kyjov 1968 - Klíče - Zahradnická kudla - Šroubovací uzávěry - Kapesník - Prkýnka - Ještě o prkýnku - Tužky - Paprika z UNRRY - Balvan - Paní Běla - I mistr tesař … - Mrazík - Časové znamení délka: 77:40

Tato knížka vzpomínek patří k malým svědectvím zachycení doby, kterou jsme spoluprožívali nebo o jejímž charakteru a barvách, jasných i temnějších, se chceme něco dozvědět: není to snad kronikářsky koncipované dílo z oblasti hudební publicistiky, ale vyznání mnohostranného muzikanta, bytostně oddaného hudbě - přítelkyni po celý život. Ten vztah byl bezvýhradný a bohatě opětovaný, jak svědčí rozsáhlé a rozmanité dílo Zdeňka Petra, autora hudby ke Sto dukátům za Juana, k Filozofské historii nebo Panu Pickwickovi, nesčetných písniček - hitů své doby a úctyhodného množství aranžmá, zejména v oblasti tvorby swingové éry, jejímž byl Zdeněk zapřisáhlým a nesporným tuzemským protagonistou.

Rozhlasová dramatizace divadelní hry jednoho z předních českých spisovatelů - Jáchyma Topola. Requiem za východní Evropu. Hra se odehrává za jakési války, kdesi na území Ruska a v – zřejmě blízké – budoucnosti. Většina postav, které ve hře vystupují jsou buď kati (otec, děd, soudružka Jerochymová), nebo zaměstnanci v pitevně (česká a německá doktorka). Všude kolem ční zmrzlé hory mrtvol, pozůstatek letitého provozu sovětského gulagu. A všichni čekají na jakési apokalyptické zmrtvýchvstání.

Před třemi lety vydal Radioservis Rozhlasové komentáře Jiřího Ješe z let 1999-2003. Nyní vychází jejich pokračování. Jiří Ješ se dovede podívat na politickou scénu z nadhledu svých přísných mravních zásad a vysokých nároků na morální i odbornou kompetentnost těch, kdo z vůle občanů – na což politici často zapomínají – řídí stát i osudy lidí. Vidí ji však také ze zorného úhlu přesvědčeného humanisty, člověka, který zná problémy, potřeby i bolesti občanů této země a má důležitou schopnost empatie.Také proto nejsou komentáře Jiřího Ješe pouhými aktualitami dne, v němž zazněly z éteru, ale mají obecnější rozměr. V knize jsou vložena 2 CD s pořadem ČRo – 6 Pamětníci - vzpomínky Jiřího Ješe a je zafoliována.

Napínavé i humorné příběhy slavné gorilky Moji a jejího mladšího brášky Tatua. Texty autora projektu Odhalení Miroslava Bobka a scénáristky Terezy Šefrnové volně navazují na jejich předchozí úspěšnou knížku Moja a páv. Doplněno mnoha celostránkovými fotografiemi a obsáhlým doslovem pro zvídavé děti i dospělé. Výtěžek z prodeje je určen na podporu ochrany goril nížinných ve střední Africe.

Tato knížka vzpomínek patří k malým svědectvím zachycení doby, kterou jsme spoluprožívali nebo o jejímž charakteru a barvách, jasných i temnějších, se chceme něco dozvědět: není to snad kronikářsky koncipované dílo z oblasti hudební publicistiky, ale vyznání mnohostranného muzikanta, bytostně oddaného hudbě - přítelkyni po celý život. Ten vztah byl bezvýhradný a bohatě opětovaný, jak svědčí rozsáhlé a rozmanité dílo Zdeňka Petra, autora hudby ke Sto dukátům za Juana, k Filozofské historii nebo Panu Pickwickovi, nesčetných písniček - hitů své doby a úctyhodného množství aranžmá, zejména v oblasti tvorby swingové éry, jejímž byl Zdeněk zapřisáhlým a nesporným tuzemským protagonistou.

Eseje z pera mladých českých historiků přibližují v devíti kapitolách od r. 1908 až do r. 1988 některé méně známé souvislosti nejen osmičkových let v historii Československa 20. století. Autoři využili letošní osmičkové jubileum jako vhodnou příležitost k zamyšlení nad tím, kde jsou skutečné kořeny "zlomových osmiček". Stranou jejich zájmu proto nezůstávají ani ostatní roky , které s sebou přinesly víc než jen oslavu 10-ti let republiky (1928), úspěch na Světové výstavě v Bruselu (1958), úspěšnou cestu československého kosmonauta do vesmíru (1978) nebo první úředně povolenou demonstraci opozice proti komunistickému režimu (1988).