Radioservis strana 132 z 133

Agatha Christie (1890-1976) vydala pod pseudonymem Mary Westmacott literární obraz části svého života. Na postavě Celie z románu Nedokončený portrét líčí své bezstarostné dětství a dospívání, silné pouto s matkou, sňatek, narození dcery, rozpad manželství, psychické zhroucení i pokus o sebevraždu. Manželská krize postihne Celii v době, kdy je otřesena smrtí své matky a směřuje k nervovému zhroucení. Celia uvažuje o sebevraždě, odjede na exotický ostrov, kde se náhodně setká s Larrabym, bývalým malířem portrétů, kterému během jediné noci odhalí svůj životní příběh - dětství strávené s imaginárními společníky a starou babičkou, hudební studia v Paříži, námluvy s důstojníkem, prudké vzplanutí a svatbu s pohledným vojákem, smrt milované matky, rozvod, po kterém zůstává sama se svou dcerou. Pomůže jí Larraby se s životem a minulostí vyrovnat?

Audiokniha Panský dům, kterou napsala Anne Jacobsová. Mladá Marie nastupuje jako kuchyňská pomocnice ve vile průmyslnické rodiny. Zatímco si děvče ze sirotčince vydobývá své místo mezi personálem, panstvo si užívá zimní plesové sezony. Panský dům je první díl plánované trilogie.

Audiokniha Deset klobouků Jana Přeučila, kterou napsal Pavel Mészáros, věnovaná mistru slova a legendě českého herectví Janu Přeučilovi. Každý z deseti klobouků symbolicky představuje jednu z životních kapitol, které jsou čtenáři a posluchači předkládány formou rozhovorů, v nichž nechybí životní moudrost, lehký nadhled i smysl pro humor, přestože některá období života tohoto herce-gentlemana nebyla rozhodně příjemná. O všech ale hovoří velmi otevřeně, někdy i více, než bychom čekali od běžného rozhovoru.

Audiokniha Vražda v zastoupení, kterou napsali Josef Škvorecký a Jan Zábrana. Závěrečná část detektivní trilogie se odehrává v roce 1941. Doktor Pivoňka z detektivní kanceláře Ostrozrak tentokrát pátrá po vrahovi šéfredaktora kolaborantských novin. Ten byl během večírku otráven cyankáli z ampulky, které se přidělují jen význačným nacistickým pohlavárům…

Audiokniha Spejbl a Hurvínek – Zlatá zebra 3, kterou napsal František Nepil. V roce 2022 vyšla dvě alba, první pro předškoláky a nejmenší školáky a druhé pro děti trošku odrostlé, které jsou už také zkušenějšími cyklisty. Ted si můžete poslechnout třetí sérii, která byla v roce 1981 určená žákům 7. tříd základních škol, dnes jí určitě porozumí i děti o dost mladší.

Čtou Ondřej Brousek a Dana Černá Obsah: Algernon Blackwood: Cestovní vak (1908) Charlotte Riddellová: Podivná vánoční hra (1867/8) Sir Andrew Caldecott: Vánoční shledání (1947) John Berwick Harwood: Pravdivý příběh hrůzy (1861) 1. část John Berwick Harwood: Pravdivý příběh hrůzy (1861) 2. část William Wilthew Fenn: Ocelové zrcadlo aneb vánoční sen (1867) Eliza Lynnová Lintonová: Štědrý večer v domě na pobřeží (1870) Krátké sychravé dny, bláto, mráz, holé stromy a slunce často i několik dní vytrvale ukryté za šedivými mraky, jež jeho blahodárným paprskům nedovolí ani na chvilku potěšit prochladlou zem či sklíčená srdce smrtelníků. S vánočním obdobím se vedle radostného rozjímání a nesčetných tradic, stále častěji ustupujících uspěchanému konzumu, pojí i temnější zvyky, jak připomínají verše balady Štědrý den z Kytice Karla Jaromíra Erbena. Je to doba, kdy se nakrátko otevřou brány zásvětí, duše zesnulých se vracejí ke svým blízkým a z všudypřítomných stínů sledují, zda se na ně nezapomnělo. A je to také doba, kdy budoucnost poodhalí jindy neproniknutelný závoj a bláhovým zvědavcům dovolí letmo nahlédnout, co je v příštím roce čeká. Jenže běda tomu, kdo po rozkrojení jablka místo hvězdičky spatří zlověstný křížek. Vánoční čas je jako stvořený pro vyprávění tajemných a strašidelných příběhů, byť v našich končinách tato tradice nikdy nebyla tak silná jako v anglicky mluvících zemích, zejména ve viktoriánské Anglii, kde zájem o onen svět i strašidelné povídky zažil nebývalý rozkvět. o upevnění tohoto zvyku se výrazně zasloužil jeden z nejvýraznějších britských romanopisců předminulého století Charles Dickens s pravděpodobně nejslavnějším vánočním příběhem všech dob, Vánoční koledou, která poprvé vyšla krátce před Vánoci roku 1843 a okamžitě si získala srdce mnoha čtenářů. Spojení mezi vypravováním tajuplných příběhů a vánočními svátky tento plodný autor neutužoval jen vlastní tvorbou, ale také vydáváním speciálních vánočních čísel různých časopisů. Prvním byl týdeník Household Words, který vycházel mezi lety 1850 až 1859, druhým magazín All the Year Round, jejž Dickens založil v roce 1859 (vycházel do roku 1865) a jehož první vánoční číslo obsahovalo soubor navazujících povídek nazvaný Strašidelný dům. na něm se vedle Dickense podílelo několik dalších známých spisovatelů jako Wilkie Collins či Elizabeth Gaskellová. Česky tento soubor opatřený poutavým doslovem Zdeňka Berana vyšel v roce 2016 pod názvem Strašidelný dům a jeho příběhy. V roce 1865 na tradici do jisté míry navázal každoročně (alespoň v prvních několika letech) vydávaný sborník vánočních příběhů Routledge's Christmas Annual, jenž je zdrojem hned dvou dnes už pozapomenutých povídek uvedených v naší vánoční antologii. A k „provařeným“ nepatří ani zbylé čtyři, z nichž nejznámější je Cestovní vak britského mistra plíživého děsu Algernona Blackwooda. Speciální vánoční čísla různých viktoriánských magazínů i jiných periodik jsou vskutku takřka nevyčerpatelným zřídlem hrůzostrašných příběhů, jak ukázala Tara Mooreová, která v roce 2016 vydala antologii The Valancourt Book of Victorian Christmas Ghost Stories, sestavenou z povídek sesbíraných právě z těchto časopisů. Kniha měla takový úspěch, že v dalších letech následovalo několik pokračování různých kvalit. Šťastné a hrůzostrašné mají však trochu odlišný cíl. Nejenže se nechceme omezovat pouze na viktoriánské období, byť nadpoloviční většina zahrnutých povídek z něj pochází, ale při sestavování knihy jsme si vytkli i několik dalších kritérií, která počet vhodných kandidátů notně zúžila. Zejména jsme si přáli, aby se zápletka příběhů z větší části opravdu odehrávala v období vánočních svátků či během adventu, což ani u povídek z vánočních sborníků či časopisů nebývá pravidlem. Zároveň jsme nechtěli čtenáře, respektive posluchače zahlcovat příběhy vyloženě průměrnými, ba dokonce podprůměrnými, což je hlavní nevýhodou zevrubného přístupu uplatněného T. Mooreovou. Po zdolání obou překážek ubylo velké množství adeptů a pár jich skončilo i na té třetí a poslední, jíž bylo zařadit pouze povídky, kterým se dosud vyhýbal český překlad. v opačném případě bychom mohli vedle řady dalších zařadit třeba vynikající Past, na níž s Henrym S. Whiteheadem spolupracoval sám H. P. Lovecraft a která se nedávno objevila ve sbírce Smyčka medúzy a jiné příběhy. Věříme, že i přes věkovitost některých povídek, která občas spíše pobaví, než vyděsí, je výsledkem zajímavá, a především rozmanitá vánoční antologie, která nabídne klasické duchařské historky, příběhy mysteriózní, ale ve výsledku nikterak nadpřirozené, i povídky balancující na hranici obou světů. Teď už je ovšem nejvyšší čas zajistit okna před dujícím větrem, nachystat záložní svíčku, kdyby ta první vypověděla službu, a pustit se do poslouchání. A rada na závěr: Pozor na to, co se o Vánocích skrývá ve stínech! i když často je možná lepší to nevědět.

Audiokniha GUMP - jsme dvojka, kterou napsal Filip Rožek. Nová Gumpova cesta začne přesně tam, kde ta předchozí skončila. Se svým milovaným Béďou Kozím Bobkem projdou příběhem, který už jim dávno předtím napsaly hvězdy. Audiokniha pro všechny, kteří dokážou číst ze psích očí, ale i pro ty, kteří to zatím neumějí nebo nevěří, že je to možné.

Babské rady - to jsou cenné poklady v podobě postupů, receptů a neotřelých nápadů, jak si poradit v situacích, které přináší každodenní život. Rady často předávané z generace na generaci, jednoduché, někdy překvapující, jindy úsměvné. Babské rady vás doprovodí v kuchyni, při úklidu, na zahrádce a pomohou vám i zkrásnět nebo provonět vaši domácnost. Babské rady si posluchači Českého rozhlasu Brno ve stejnojmenném pořadu předávají od roku 2015. V moravském rozhlasovém éteru se tak pravidelně staví mosty vzájemnosti, kdy na položenou otázku dostává posluchač odpověď od jiného posluchače. Je to jako sejít se s dobrými přáteli u jednoho stolu a podělit se o to nejlepší, co umím a co jsem vyzkoušel. Přisedněte tedy k nám, zalistujte a nechte se inspirovat i bavit. Babské rady totiž dokážou zázraky. Vyhnat kunu z půdy, odstranit ztvrdlou kůži na patách, zbavit zahradní růže mšic, připravit domácí hořčici nebo rozzářit unavené oči. A jen na vás je rady prověřit vlastní zkušeností.

Milionářská dcera Nicole, ne zcela vyléčená z těžké duševní nemoci a hluboce závislá na svém muži-psychiatrovi. Dick, úspěšný lékař, spolumajitel sanatoria pro duševně choré, vděčící však za financování závratné kariéry tučnému kontu své ženy. A do v zájemného vztahu těchto amerických manželů, žijících uprostřed hojnosti na francouzské Riviéře, vstoupí jednoho dne mladičká nadějná herečka Rosemary.Půdorys psychologického románu, který vyšel poprvé roku 1934, skrývá fascinující pohled na život boh áčů, kteří si mohou dovolit vše, nač jen pomyslí. Konzumní způsob života autora vždycky fascinoval a uchvacoval, ale dokázal ho podrobit bystré, nemilosrdné kritice, jež je pro jeho psaní charakteristická. Dvojí tvář hlavních hrdinů, působících jako párek spokojených manželů, otvírá další témata, především přetvářku a snobismus. Předností románu je dynamický děj a výborná charakteristika postav. Můžeme na něj nahlížet jako na sociálně kritický dokument 30. a 40. let, zároveň je nutné říci, že ro mán Něžná je noc se stal klasickým a oblíbeným dílem světové literatury 20. století.

„Jedno vám teda povim, bejt idiot neni žádnej med.“ První věta legendárního příběhu o Forrestu Gumpovi hovoří za vše. Neuvěřitelné příhody mentálně postiženého mladíka z amerického jihu zná snad úplně každý. Groom očekával okamžitý úspěch knihy, ale ta se bestsellerem nestala. Román se sice slušně prodával a ani u kritiků si nevedl špatně, ale autor chtěl mnohem víc, než jen průměrnou knihu. Plánoval se Forrestem proslavit a jeho sen se nakonec přece jen splnil. V roce 1994 byl podle románu natočen jeden z nejslavnějších a nejoblíbenějších filmů všech dob. Spisovatel Winston Groom (*1944, USA) Na přání rodičů začal studovat na Alabamské univerzitě práva. Během působení v univerzitním časopise se však natolik nadchl pro psaní, že místo práv nakonec vystudoval angličtinu. Krátce po promoci byl povolán do války ve Vietnamu, kde mezi lety 1965 a 1967 nasbíral mnoho tíživých zkušeností, ze kterých později čerpal inspiraci pro svoje knihy. Po návratu z války dostal Groom práci ve večerníku Washington Star. Časem však zjistil, že ho novinařina zcela nenaplňuje, a po osmi letech dal výpověď, aby mohl veškerý svůj čas věnovat literární tvorbě. V roce 1985 vytvořil svou nejslavnější literární postavu, která se o osm let později stala obdivovaným symbolem – Forresta Gumpa. Film Forrest Gump Dnes snad už kultovní americký film režiséra Roberta Zemeckise byl natočen v roce 1994 na motivy stejnojmenné knihy Winstona Grooma z roku 1986. Byl nominován na 13 Oscarů, z nichž šest získal, včetně ceny za nejlepší film, nejlepšího režiséra (Robert Zemeckis) a nejlepšího herce v hlavní roli (Tom Hanks). Film Forrest Gump se podstatně liší od knihy, na jejíž motivy byl natočen. Pro čtenáře a nyní i posluchače to bude jistě milé překvapení a velký zážitek.

Hra podle slavného románu Kena Keseyho Vyhoďme ho z kola ven Příběh známý z filmu režiséra Miloše Formana z roku 1975, ověnčeného pěti Oscary. Před šedesáti lety vyšel poprvé román Kena Keseyho Vyhoďme ho z kola ven. Příběh o zneužití moci, manipulaci s vědomím lidí, o strachu a touze člověka vzdorovat nátlaku, o léčení vlastních komplexů týráním slabších proslavil film Miloše Formana Přelet nad kukaččím hnízdem. Českou rozhlasovou adaptaci uvedla v premiéře stanice Vltava v červnu 2022.

Audiokniha Jiří Suchý a Jiří Šlitr: PŮLNOČNÍ PÁRTY S+Š. V archivu Českého rozhlasu se dochovaly pouze tři z odvysílaných dílů (1, 2 a 5), které proto zařazujeme přednostně v kvalitní podobě. Po zbylých třech jsme pátrali spolu s Ondřejem Suchým, Růženou a Jaroslavem Majerčíkovými a s nemalou pomocí Davida Hertla z Českého rozhlasu.

Audiokniha Katyně, kterou napsal Pavel Kohout, je černý román o škole pro popravčí, který odkrývá mechanismy moci v absurdní nadsázce. S pornografickou konkrétností a šokujícím perverzním sadismem se zároveň dotýká nejzávažnějších etických problémů moderní společnosti: zneužití moci, trestu smrti, euthanasie a násilí, které plodí institucionalizované zlo.