Radioservis strana 130 z 140

Láskyplné vyprávění o rodinné sounáležitosti příslušníků rozvětvené židovské rodiny Lípů v první polovině 20. století. Různorodé životní cesty jedenácti strýčků vypravěče provázela neokázalá láska a úcta k rodičům i vzájemná solidarita, které zůstávají jako dědictví pro příští generace.

Komplet tvoří tyto tituly: Není kouře bez ohýnku. Slavičí hnízdo / Utonulá. Královský rubín. Krysy / Modrý muškát. Poslední vůle / Vánoční tragédie.

Když v červnu 2002 Český rozhlas 3 – Vltava nasadil do vysílání sto padesáti čtyřdílný cyklus Sonetů Williama Shakespeara, nikdo z tvůrců netušil, s jak obrovským posluchačským ohlasem se toto dílo setká. Sbírkou básní nejslavnějšího alžbětinského dramatika provázel posluchače známý překladatel a anglista Martin Hilský, sonety v originále interpretoval Scott Bellefeuille, v Hilského překladu pak Pavel Soukup. Režijně spolupracovala Markéta Jahodová. Co báseň, to desetiminutový pořad. Posluchači kvitovali tento počin s nadšením, do redakce poslali na tisíc autorských pokusů o shakespearovský sonet či vlastních překladů velkého klasika, v dopisech žádali o reprízy a také o vydání celého cyklu na audio-nosičích. Jak ale prakticky splnit nesplnitelné posluchačské přání a dostat velmi rozsáhlé dílo na komplet nosičů s časově omezeným rozsahem? Byl to tak trochu úkol pro chytrou horákyni, přesto se ale tvůrcům podařil vyřešit. A tak vám nyní nabízíme komplet šesti kompaktních disků, na kterých uslyšíte stejně jako v rozhlasové verzi všech 154 sonetů v české a anglické verzi s komentáři Martina Hilského. Ač v mírně komprimované verzi, upřímně věřím, že vás Sonety nadchnou stejně jako při poslechu z rozhlasových přijímačů.Průvodní

Dva roky po válce napsal Josef Kainar text hry, která je velice pozoruhodnou variací na cyklus her Alfreda Jarryho o monstrozním tatíkovi Ubu. Poprvé - a na dlouho také naposledy - byla uvedena Kainarova groteskní satira "Ubu se vrací" Divadlem satiry v roce 1949. Trvalo téměř čtyři desetiletí, než byla znovu objevena a v roce 1988 inscenována v pražské poetické kavárně Viola. V Kainarově příběhu se otec Ubu vrací z podzemních stok, aby se jako bývalý král jeruzalémský a aragonský znovu chopil vlády.V groteskně vypjaté poloze a okouzlující "ubuovské poetice" (s prvky satiry, parodie a ironie) autor předvádí přímo zosobněný výkvět filozofie nacpaného panděra a touhy vládnout. Ostatně titulnímu hrdinovi nejde o nic méně povznášejícího, než je výlučně jeho osobní a tělesné blaho.

Příběh z Londýna 16. století v době vlády Jindřicha VIII. o záměně korunní prince (a pozdějšího krále) Edwarda a Toma Cantyho, syna zloděje z chudinské čtvrti. V titulní dvojroli Jaromír Hanzlík, dále hrají Oldřich Musil, Libuše Havelková, Vlasta Jelínková, Miloš Nedbal, Josef Chvalina, Klára Jerneková, Stanislav Fišer, Jiří Mikota, Antonín Hardt, Jiří Klem, Miroslav Homola, Nelly Gaierová, Jiří Plachý, Petr Pospíchal, Josef Patočka, Oldřich Vlach a další. Rozhlasová nahrávka z roku 1976 v režii Karla Weinlicha.

Další díly nejúspěšnějšího cyklu Českého rozhlasu na CD. Obsah: Příhody Václava Vratislava z Mitrovic - Předposlední z rodu Růže - Syn čarodějnice - Drobty na stole doby aneb Faustiáda - Turistický průvodce Prahou rudolfinskou - O té turecké vojně - Nechť je tvůj dům pro každého otevřen... - Neodsuzuj druhého člověka, dokud nejsi na jeho místě - Jehuda Liva ben Becalel, zvaný vysoký rabín Löw – Golem - Zlatá Praha - Krvavý masopust na krumlovském zámku - Petr Vok z Rožmberka - Život pana Voka - Pikart Rožmberk - Cesta Petra Voka z Bechyně přes Krumlov a odtud do Třeboně - Třeboňský zlatý věk posledního pána z Růže - S kohoutem v erbu - Ti, kdo věří v Pána - O vejskalovi a stejskalovi - Kterak se Plzeň hlavním městem země naší kvůli ráně morové stala - O kruté hořkosti pádu z výšin - Bočkajovo povstání - Osamělý rváč - Kolik stála vina maršála Russworma - Vyzrát můžeš na mnohé. Ale ne na všechny - Dr. Jan Jessenius z Jasena aneb Anatomie pražská - Uherský rytíř – Krýksman – Budovec - Poslední dějství - Apologia aneb Obrana ode mne - Jakub Kubata, který dal hlavu za blata - Vydupaná svoboda - Biskup v roli dobrodruha - Vpád Pasovských - Matyáš na českém trůně - Další drobty na stole doby aneb Lichváři - Rozpaky a činy - Mizerný pohřeb tak velkého potentáta - První Čech na Islandii čili ostrově Ledovém neb Sněhovém - Serenissimus, potentissimus, invictissimus - Pohnutý život šlechtického dobrodruha - První, prostřední i poslední věci člověka

Rozhlasové zpracování jednoho z nejvýznamnějších románů světové literatury 20. století.

Antiutopický román 1984, jedno z nejvýznamnějších literárních děl 20. století, dokončil George Orwell (vlastním jménem Eric Arthur Blair) krátce před svou smrtí v roce 1950. Dodnes mrazí čtenáře plastický obraz země ovládané totalitní mocí, Velkým bratrem.

V roli Chlestakova Václav Postránecký. Dále hrají Martin Růžek, Jarmila Krulišová, Růžena Merunková, Václav Vydra st., Čestmír Řanda, Zdeněk Dítě a další... Režie Jiří Horčička. Rozhlasová nahrávka z roku 1973. délka: CD 1 50:45, CD 2 52:28

Na motivy slavného románu Jonathana Swifta napsal Jan Vedral. Hrají: Jiří Lábus, Oldřich Kaiser, Alois Švehlík, Josef Somr, Valérie Zawadská, Otto Lackovič a další... Natočeno v Českém rozhlase 2002.

obsah: O rybníku Rožmberku a třeboňských lázních - O smutném šumavském nádraží a mašinkách z České Kanady - O prameni Vltavy a Zvíkovském raráškovi - O dačickém cukru a pekaři z Netolic - O alchymistovi z Krumlova - O píseckém zlatě a lipenském sumci Bořivojovi - O chytrých z Vodňan a hoslovickém kanci čte Václav Vydra, Julie Goetzová, Martin Hruška, režie Zdeněk Troška

Šestý díl úspěšné edice mapuje velké množství rozhleden postavených u nás v posledních letech, a spolu s nimi některé atraktivní vyhlídkové kopce a hradní zříceniny s krásnými výhledy do kraje. Každá kapitolka obsahuje návrh nejjednodušší cesty k příslušn

První ředitel Českého ústavu ochrany přírody a později Správy jeskyní ČR vzpomíná na své mnohdy dobrodružné výzkumné výpravy do podzemních prostor u nás i v řadě zemí světa. Jeho kariéra je spjata mj. s objevováním a zpřístupňováním Koněpruských a Bozkovs

Významný český heraldik, tvůrce českého státního znaku a prezidentské vlajky, se ohlíží za devadesáti lety svého života plného nečekaných zvratů. Válečná anabáze s československými jednotkami severní Afrikou, Francií a Velkou Británií, vyřazení z armády v roce 1949, víc než roční věznění na Mírově, poté práce v olomoucké knihovně a systematická činnost v oboru heraldickém provázená desítkami knižních titulů v mnoha světových jazycích - to je jen heslovitý výčet několika klíčových etap Loudova života. Publikace vznikla na základě autobiografického vyprávění v rozhlasovém cyklu Osudy na stanici ČRo 3 - Vltava a je doprovázena výběrovou bibliografií a obrazovou přílohou.

Čte Luděk Munzar Vedle hlavní dějové linky jednoho z nejznámějších Čapkových románů, která se věnuje třaskavému vynálezu inženýra Prokopa (pojmenovanému podle sopky Krakatoa) a která nabádá k opatrnosti při využití příliš silných a zneužitelných chemických látek, je tu i Prokopův milostný příběh. V něm hlavní hrdina, prudký až jurodivý vědec, nechává se zmítat něžným citem k venkovské Anči a láskou k tajemné, až orientální princezně Wille. Čapkovi se román psal velmi těžce. Není divu – zpracovává v něm totiž i své osobní dilema. V té době je totiž postaven před otázku, zda se oženit se svou přítelkyní Olgou Scheinpflugovou. Lékaři ani rodina, vzhledem k jeho neutěšenému zdravotnímu stavu, nejsou této variantě nakloněni, domnívají se, že intimní život by mohl Čapkovi nenávratně uškodit. To však nestačí: spisovatel se totiž seznámí s mladičkou dívkou Věrou Hrůzovou a prožije s ní niterný vztah, který dokumentují jeho milostné dopisy, plné vášnivých slov. V roce 1923 se však Hrůzová provdá a Karlu Čapkovi tak zůstanou jen vzpomínky, několik dopisů a tajemné jméno – anagram - Zahur v románu Krakatit. Nahrávka Českého rozhlasu z roku 1968, režie Jan Fuchs. délka: 4 hodiny 38 minut

František Němec (d’Artagnan), Petr Haničinec (Athos), Martin Růžek (Porthos), Zdeněk Řehoř (Aramis), Irena Kačírková (Mylady de Winter), Rudolf Pellar (vypravěč) a mnozí další v klasické rozhlasové dramatizaci z roku 1969.