Radioservis strana 131 z 139

Významný český heraldik, tvůrce českého státního znaku a prezidentské vlajky, se ohlíží za devadesáti lety svého života plného nečekaných zvratů. Válečná anabáze s československými jednotkami severní Afrikou, Francií a Velkou Británií, vyřazení z armády v roce 1949, víc než roční věznění na Mírově, poté práce v olomoucké knihovně a systematická činnost v oboru heraldickém provázená desítkami knižních titulů v mnoha světových jazycích - to je jen heslovitý výčet několika klíčových etap Loudova života. Publikace vznikla na základě autobiografického vyprávění v rozhlasovém cyklu Osudy na stanici ČRo 3 - Vltava a je doprovázena výběrovou bibliografií a obrazovou přílohou.

Byť byl napsán již v roce 1930, vyšel román Eduarda Basse (1888-1946) Cirkus Humberto až v letech okupace. Většina čtenářů jej chápala jako morální povzbuzení v těžké době války, vždyť příběh několika generací cirkusových umělců ukazoval nezdolnost a pracovitost českých umělců, akrobatů i „tenťáků“. Bass zde popisuje nejslavnější období kočovných cirkusů i jejich pád na začátku dvacátého století. Příběh cirkusu začínáme sledovat s příchodem zedníka Antonína Karase, jehož nouze o práci přivede k cirkusu. Přivede s sebou synka Vašíka, který v historii slavného cirkusu Humberto sehraje podstatnou roli. Rozhlasová nahrávka z roku 1957. Čte Rudolf Pellar. délka: 5 hodin 41 minut

V titulní roli Blanka Bohdanová, dále hrají Vladimír Ráž, Martin Růžek, Jana Hlaváčová, Jorga Kotrbová, Vladimír Brabec, Karolína Slunéčková a další. Překlad, dramatizace a režie Jaromír Pleskot.

Známý český přírodovědec a popularizátor vědy připravuje již řadu let pro Český rozhlas Leonardo pořad zaměřený na jeho oblíbená témata. Vybrané kapitoly z tohoto pořadu vydává nyní Radioservis pod doplňujícím názvem Přírodopis podle Václava Větvičky. Tento "slogan" vystihuje obsah knížky složené z beletristických fejetonů a vyprávění o rozmanitých tvářích naší přírody od fenomenů, jako je jarní krajina nebo krajina barevná přes globalizaci, probíhající i v našich končinách už téměř šest tisíc let, až k původu jmen rostlin, biologickému zeměpisu (víte, kde jsou u nás Slepičí hory, Kozí hory nebo Jestřebí hory?) a jeho oborové doméně - stromům, alejím a parkům, zvláště Průhonickému, v němž strávil třicet let života.

Výběr z rozhlasových komentářů Jiřího Ješe má už třetí pokračování. Opět se tu setkáváme s osobitým a bystrým pohledem na politickou scénu, měřenou pevnými mravními zásadami autora a jeho oprávněně vysokými nároky na morální i odbornou kompetentnost česk

Vladimír Dlouhý v titulní roli nového zpracování jednoho z nejslavnějších děl světové hororové literatury. Dále hrají Kamil Halbich, Jiří Dvořák, Ladislav Frej, Ivan Trojan, Jana Stryková, Zuzana Kajnarová, Petr Pelzer a další.

Významný český heraldik, tvůrce českého státního znaku a prezidentské vlajky, se ohlíží za devadesáti lety svého života plného nečekaných zvratů. Válečná anabáze s československými jednotkami severní Afrikou, Francií a Velkou Británií, vyřazení z armády v roce 1949, víc než roční věznění na Mírově, poté práce v olomoucké knihovně a systematická činnost v oboru heraldickém provázená desítkami knižních titulů v mnoha světových jazycích - to je jen heslovitý výčet několika klíčových etap Loudova života. Publikace vznikla na základě autobiografického vyprávění v rozhlasovém cyklu Osudy na stanici ČRo 3 - Vltava a je doprovázena výběrovou bibliografií a obrazovou přílohou.

Čte Luděk Munzar Vedle hlavní dějové linky jednoho z nejznámějších Čapkových románů, která se věnuje třaskavému vynálezu inženýra Prokopa (pojmenovanému podle sopky Krakatoa) a která nabádá k opatrnosti při využití příliš silných a zneužitelných chemických látek, je tu i Prokopův milostný příběh. V něm hlavní hrdina, prudký až jurodivý vědec, nechává se zmítat něžným citem k venkovské Anči a láskou k tajemné, až orientální princezně Wille. Čapkovi se román psal velmi těžce. Není divu – zpracovává v něm totiž i své osobní dilema. V té době je totiž postaven před otázku, zda se oženit se svou přítelkyní Olgou Scheinpflugovou. Lékaři ani rodina, vzhledem k jeho neutěšenému zdravotnímu stavu, nejsou této variantě nakloněni, domnívají se, že intimní život by mohl Čapkovi nenávratně uškodit. To však nestačí: spisovatel se totiž seznámí s mladičkou dívkou Věrou Hrůzovou a prožije s ní niterný vztah, který dokumentují jeho milostné dopisy, plné vášnivých slov. V roce 1923 se však Hrůzová provdá a Karlu Čapkovi tak zůstanou jen vzpomínky, několik dopisů a tajemné jméno – anagram - Zahur v románu Krakatit. Nahrávka Českého rozhlasu z roku 1968, režie Jan Fuchs. délka: 4 hodiny 38 minut

František Němec (d’Artagnan), Petr Haničinec (Athos), Martin Růžek (Porthos), Zdeněk Řehoř (Aramis), Irena Kačírková (Mylady de Winter), Rudolf Pellar (vypravěč) a mnozí další v klasické rozhlasové dramatizaci z roku 1969.

Toto CD se dá poslouchat i sledovat. Vyniká totiž přehledným zpracováním všech důležitých událostí 2. světové války ve zvuku i obraze. Přináší řadu méně známých dokumentů a ty, o nichž jste zatím jen četli, nabízí k poslechu v originálu. Součástí projektu je i deset komponovaných dokumentárních pořadů Válečný dekameron, nabízejících mimo jiné málo známé souvislosti mezi 2. světovou válkou a naší současností. Nadto CD obsahuje unikátní interaktivní mapu, díky níž se na největší konflikt lidských dějin můžete zaměřit v dosud netušených souvislostech. Díky možnosti pohybovat s linií fronty uvidíte, jak rychle útočící vojska Německa, Itálie a Japonska postupovala kupředu, kam až se na svých cestách dostala a jak rychle je pak obránci hnali domů. To vše doplněno desítkami dobových fotografií

Světoznámý příběh o osudových láskách, nadějích a milostných zklamáních. Hrají: Dana Černá, Věra Hučínová, Tereza Tobiášová, Jana Preissová, Ljuba Krbová, Lukáš Hlavica, Václav Vydra, Jiří Štěpnička, Taťjana Medvecká, Pavel Soukup, Lenka Krobotová a další, režie Hana Kofránková

Sto roků samoty (1967) je nejznámější román kolumbijského spisovatele Gabriela Garcíi Márquéze, držitele Nobelovy ceny za literaturu. Vypráví o několika generacích rozvětvené rodiny Buendíů a osudech smyšlené jihoamerické vesničky Macondo v průběhu století. V rodině Buendíů se neustále vyskytují podobné povahové rysy, především sklon k osamělosti a nedostatku citu. Román patří ke stěžejním dílům tzv. magického realismu.

Rozhlasové zpracování jednoho z nejvýznamnějších románů 20. století (poprvé vyšel více než čtvrtstoletí po smrti svého autora v roce 1968), podobneství o dobru a zlu vyprávěné na půdorysu příběhů Fausta a Piláta Pontského. popis: Hrají: Miloš Kopecký (Woland), Ladislav Frej (Mistr), Helena Friedrichová (Markétka), Eduard Cupák (Pilát), Josef Vinklář (Kňour), Josef Langmiler, Jan Teplý, Jiří Ornest, Viktor Preiss, Sylva Turbová, Ilja Prachař, Simona Stašová a další... Dramatizace: Jan Vedral Režie: Jiří Horčička Nahrávka z roku 1987.

Geolog, klimatolog, překladatel a filozof Václav Cílek je oblíbeným popularizátorem vědy, známým i z televizní obrazovky. Čtenáři jej znají také jako originálního myslitele, který spojuje poznatky z různých oborů a dochází tak k překvapivým závěrům. Nejnovější Cílkova publikace je autorsky upraveným přepisem jeho rozhovorů s moderátory Českého rozhlasu 2 - Praha v pořadu Jak to vidí... Čtenář zde nalezne vysvětlení řady jevů, jako jsou například časté povodně střídané nezvyklými vedry, důsledky těžby hnědého uhlí na severu Čech, stoupající ceny energií, ale také třeba ekonomická krize.

Na počátku byl džbán s obilím, či chléb nebo snad kaše a kde poprvé? Co je to spodní a vrchní kvašení? Na tyto a mnohé další otázky odpovídá přední světový ochutnávač piva František Richter. Rozhlasový rozhovor o pivě má předlouhých 24 kapitol a je zakon

Jedním z hostů pořadu Českého rozhlasu 2 - Praha je už čtvrtým rokem oblíbený autor humoristických povídek a románů Ivan Kraus. Témata třiceti svých návštěv v rozhlasovém studiu shrnul do knižního výboru. "Vlastně jsem se stal překladatelem mluveného do p