Radioservis strana 124 z 139

Loni uplynulo rovné půlstoletí od obdobně ikonické události, k níž došlo na mistrovství světa v kopané v Chile. Čechoslováci tehdy překvapili celý fotbalový svět a pavoukem šampionátu prošli až do finále, přičemž vyřadili favorizované Španěly, Maďary i Jugoslávce. Památné osudy podceňovaných fotbalistů v zemi tvaru fazolového lusku nyní připomíná dvojalbum Stříbrní Chilané aneb Legenda žije. Na prvním cédéčku (Českou uličkou ke stříbru) ožívá jeden z nejslavnějších českých sportovních příběhů v umělecké dramatizaci, druhý disk (Chilané se vracejí) obsahuje jeho dokumentární zpracování.

Svého druhu unikátní publikace Jiřího Berounského se věnuje událostem politické historie novodobé České republiky. Maximálně věcně, faktograficky a objektivně je po jednotlivých letech zachyceno období vlád pravého a levého středu od voleb v roce 1992 do voleb v roce 2006. Rozsáhlý, nicméně přehledný věcný materiál informuje o oblasti politické, ekonomické, sociologické, kulturní, ale i o zákonodárství a kriminalitě. Vše doplňují přílohy a jmenný rejstřík. Kniha připomíná dnes už poněkud zapomenutá fakta spojená s nesnadným přechodem od totality k demokracii. Autor, komentátor Českého rozhlasu 6 a dříve Rádia Svobodná Evropa, shrnuje přístupnou formou politické dějiny daného období v rozsahu, který zatím v české historii a publicistice chybí. Publikaci je možné považovat za vhodné východisko pro studium prvních patnácti let nového státu.

Svého druhu unikátní publikace Jiřího Berounského se věnuje událostem politické historie novodobé České republiky. Maximálně věcně, faktograficky a objektivně je po jednotlivých letech zachyceno období vlád pravého a levého středu od voleb v roce 1992 do voleb v roce 2006. Rozsáhlý, nicméně přehledný věcný materiál informuje o oblasti politické, ekonomické, sociologické, kulturní, ale i o zákonodárství a kriminalitě. Vše doplňují přílohy a jmenný rejstřík. Kniha připomíná dnes už poněkud zapomenutá fakta spojená s nesnadným přechodem od totality k demokracii. Autor, komentátor Českého rozhlasu 6 a dříve Rádia Svobodná Evropa, shrnuje přístupnou formou politické dějiny daného období v rozsahu, který zatím v české historii a publicistice chybí. Publikaci je možné považovat za vhodné východisko pro studium prvních patnácti let nového státu.

Výběr nejlepších komentářů novináře Ferdinanda Peroutky. Unikátní a dosud nepublikované rozhlasové vstupy z počátečního, mimořádně krutého, období komunistického režimu v Československu. V roce 1951 se Ferdinand Peroutka v New Yorku stal jedním ze zakladatelů rozhlasové stanice Svobodná Evropa a jejím prvním ředitelem. Na rozhlasových vlnách hovořil k lidem doma každý týden řadu let. Jeho politické komentáře představují mimořádně zajímavou část poválečné publicistiky a jsou propojeny průvodním slovem a vysvětlivkami Jana Bednáře, vedoucího redaktora zahraničně politické rubriky Českého rozhlasu a držitele Ceny Ferdinanda Peroutky za rok 2012. Peroutkova zamyšlení nikterak nezastarávají. Naopak jsou nezbytným pramenem poznání české historie i událostí dneška. Unikátní komentáře nalezené v kalifornském archivu Svobodné Evropy zazněly poprvé v pořadu Názory a argumenty na ČRo 6.

Rodinná kronika zahrnuje osudy několika generací selského rodu z Podkrkonoší od počátku dvacátého století až po osmdesátá léta s využitím jedinečnosti reálných osudů, jež tvoří základ románu, kde se autorce podařilo vytvořit literárně hodnotné typy. Hlavními postavami románu jsou ženy trpící i milující, těžce se vyrovnávající s tíhou života, ale nikdy neklesající, předávající svým generačním nástupkyním (a nyní i čtenářům) neokázalé poselství o životě prožitém v souladu s vlastním svědomím, o důvěrném vztahu k blízkým, k zemi, k životu. "Kronika byla psána ve druhé polovině osmdesátých let minulého století především pro paměť rodu. K publikování byla nabídnuta koncem osmdesátých let, ale došlo pouze na malé ukázky v novinách. Dnes už bohužel ti, jimž byla kronika určena, jsou mrtvi. Snad se ale najdou čtenáři, jimž postavy zde vystupující připomenou jejich předky. A snad jim pomůže i jejich životní moudrost: sílu člověk může v každé době, i tak složité, jako je dnešní, čerpat z přírody."

Příběh Vzpoura mozků, ve kterém se posádka kosmické lodi Prométheus vrací z vesmírné výpravy a najde naši planetu okupovanou z větší části roboty, vycházel na pokračování v oblíbeném časopisu ABC v sedmdesátých letech. O jeho grafickou podobu se postaral malíř František Kobík a nikdo tehdy netušil, jak se příběh stane populární.

Dosud veřejně nepublikovaná Matznerova odborná práce. Tato hudebně-teoretická črta doplněná o soupis Kopelentových skladeb a podrobnou diskografii může být cenným pramenem k pochopení díla významného tvůrce české moderní klasické hudby. Michal Matzner (1978-2010) již na konzervatoři publikoval první kritické články a stal se nejmladším pravidelným přispěvatelem časopisu Hudební rozhledy. Jako student Ústavu hudební vědy FF UK se přednostně orientoval na hudbu 20. století (John Cage, Marek Kopelent, česká Nová hudba) v četných odborných pracích a slovníkových heslech. Během studia i po jeho úspěšném ukončení se zabýval nejrůznějšími aktivitami na poli praktické organizace hudebního života (VII. světový harfový kongres, mezinárodní koncert k oslavám 70. narozenin Václava Havla, hudební pořady na ČRo 3 - Vltava). Působil jako tiskovým mluvčí a dramaturg Festivalu komorní hudby Český Krumlov, dále jako dramaturg a producent v kulturní sekci Správy Pražského hradu (Hudba Pražského hradu a Jazz na Hradě). Po jeho předčasné smrti řekl prezident Václav Klaus v úvodu 67. koncertu: "Jazzy na Hradě budou pokračovat, ale Michal Matzner nám bude chybět a já bych byl velmi rád, kdybychom dnešní koncert věnovali jemu".

Muži, kteří nenávidí ženy Dívka, která si hrála s ohněm Dívka, která kopla do vosího hnízda čte Martin Stránský Délka nahrávky je 46 hodin.

Závěrečný díl trilogie Milénium bezprostředně navazuje na díl druhý… Mikael Blomkvist najde na Zalaščenkově statku postřelenou Lisbeth Salanderovou spolu s těžce zraněným Alexandrem Zalaščenkem… Lisbeth plánuje pomstu.

Existuje ještě český underground? Jak mnohotvárný či "mnohotvářný" dokáže být? Publikace představuje fenomén českého undergroundu na základě osudů jeho klíčových osobností. Unikátní rozhovory s deseti představiteli různých undergroundových generací (narozených v rozmezí let 1938-1983) jsou doplněny o historický kontext, doposud nezveřejněné fotografie a dobové dokumenty.Kniha volně vychází z pořadu Z historie undergroundu, který vysílal ČRo 6 v rámci cyklu Hovory o hledání. Tváře undergroundu - to jsou "podzemní celebrity" stojící mimo mediální hledáček. Seznamte se s Binnym Laneyem, Alfrédem, Londýnem, Skalákem, Silvou, Chmelákem, Mauglím, Lábusem, Davidem Puchernou a Rogem.Autentičnost knihy podporuje vložené CD z rozhlasového pořadu.

obsah: Tatínek a drak lidožrout Tatínek a strašidelný dům Tatínek a olympijské hry Tatínek a čert Tatínek a mimozemšťani Napsal a vypráví Arnošt Goldflam popis: Audioverze knihy, která v roce 2005 získala cenu Magnesia Litera za nejlepší knihu pro děti a mládež Délka audionahrávky je 58:48.

Audiokniha obsahuje celkem jedenáct vybraných a pravděpodobně nejznámějších příběhů, které spisovatel zadumané Šumavy zařadil do různých povídkových knih. Při jejich psaní čtenářům vylíčil skutečné události. Odehrály se v českém i německém prostředí, jsou veselé i smutné, někdy až osudově kruté. Jsou to příběhy ze Šumavy, která již zmizela, zůstaly po ní jen stopy v krajině, muzeích, archivech a knihovnách. S ní zmizely i nedotčené, tajemné a neprostupné hvozdy a močály tak barvitě Klostermannem popisované. Nám však jeho povídky i po více než stu letech připomínají, jak mohou v drsných podmínkách zhrubnout lidské charaktery a jak se i přes řadu těžkostí máme dnes po několika generacích až neskutečně dobře. Čte Jiří Hanák Délka mp3 nahrávky je 6 hodin.

„Čtenáři moje psaní hodnotí různě dobře, ale nejčastěji slýchám, že Sekyra byla nejlepší. (...) Teď jsem si Sekyru musel přečíst v korektuře, a nechtělo se mi do toho. Čekal jsem nudu, jelikož to všecko přeci znám. Ale já jsem se divil! Já jsem to už zas neznal! A divil jsem se, jak velice dobře je to napsaná knížka. Je intenzivní a přesná. Realistická i fantaskní. Tu jsem mohl napsat jenom jednou. Ona je vždycky otázka, co autor napíše dál, když to hlavní napsal ve své první knížce...“ Ludvík Vaculík k novému vydání Sekyry v roce 2003 (první vydání 1966) Čte Jan Kačer. Délka mp3 nahrávky je 7 hodin 7 minut.

Třídílna kniha Korespondence V+W jasně dokazuje, že poslední dlouhotrvající forbínou Jiřího Voskovce a Jana Wericha byly jejich dopisy. Monology, které zůstaly dialogem. A právě tak sestavil Robert Tamchyna výběr neznámých nebo méně známých nahrávek z pozůstalosti obou klaunů a originálních filosofů. Posluchač na CD sice nenajde žádný dialog V+W, ale i jednotlivé samostatné nahrávky Jana Wericha a Jiřího Voskovce jsou pokaždé buď druhou (chybějící) polovinou herecké dvojice inspirovány nebo ji alespoň ve vzpomínce připomínají. obsah: Monology, které zůstaly dialogem Vzájemné gratulace k šedesátinám Zvukový dopis Jiřího Voskovce Janu Werichovi Jiří Voskovec ve vysílání Hlasu Ameriky Jiří Voskovec – rozloučení s Ferdinandem Peroutkou Telefonický rozhovor Jiřího Voskovce s Jiřím Černým a další Nahrávky z let 1965-1978 vybral a sestavil Robert Tamchyna popis: Jan vidí věci americké z Kampy a já věci české z Manhattanu. Kampa i Manhattan jsou ostrovy. Jan je ostrov v Čechách a já ostrůvek v Americe… Jiří Voskovec (1963)

Krutě ironická novela Michaila Bulgakova, Psí srdce z roku 1925 poprvé mohla vyjít až v roce 1987. Realizačně nápaditá a bohatá rozhlasová inscenace režiséra Pavla Linharta vznikla v roce 1990 a vedle režijní bravury potěší především hereckým výkonem Borise Rösnera, který svého Baryka - Barykova vytvořil skvělou hlasovou variací vystrašeného, hladového i podlézavého psa a vulgárního, drzého a nesnesitelně arogantního "občana", který s lehkostí pitomce terorizuje svého stvořitele. Hrají: Boris Rösner, Ilja Racek, František Němec, Jan Kačer, Jiřina Třebická, Nina Divíšková, Jiří Lábus, Zdeněk Žák a další. Délka nahrávky: 3 hodiny 25 minut

Vypráví a zpívá Waldemar Matuška, nahrávka z roku 1968. Písnička To všechno vodnes' čas u nás zlidověla a jak Waldemarovi Matuškovi, tak a Ivanu Foustkovi se v roce 1968 výborně hodila do názvu vzpomínkové knížky, která je dodnes ze vší literatury o Matuškovi nejživější. Dramaturg a básník Ivo Fischer, od poloviny šedesátých let takřka dvorní Matuškův textař, z ní ještě před jejím vydáním vybral několik pasáží a slavný zpěvák je načetl pro rozhlasové posluchače. Teprve teď se onen seriál s proloženými písničkami v režii Ivo Fischera dočkává i svého vydání na CD.