Radioservis strana 117 z 139

Další v řadě nového nastudování rozhlasových inscenací Shakespearových her. Tragédie Macbeth byla napsána v roce 1606, kdy byl William Shakespeare na vrcholu své tvůrčí dráhy. Jedná se o drama zločinu, svědomí a trestu a zároveň jde o sondu do hlubin lidské duše. Osoby a obsazení: Duncan, skotský král (Josef Somr), Malcolm, jeho starší syn, později skotský král (David Novotný), Donalbain, Duncanův mladší syn (Matěj Hádek), Macbeth, thén z Glamisu, thén z Cawdoru, později skotský král, (Svatopluk Skopal), Banquo, thén (Jaromír Meduna), Macduff, thén z Fifu (Jiří Dvořák), Lennox, thén (Martin Zahálka), Ross, thén (Jaroslav Satoranský), Angus, thén (Alexej Pyško), Doktor (René Přibil), Setník (Jiří Čapka), Vrátný (Václav Helšus), Lady Macbeth (Taťjana Medvecká), Dvorní dáma (Dana Syslová), První čarodějnice (Helena Friedrichová), Druhá čarodějnice (Johanna Tesařová), Třetí čarodějnice (Lenka Krobotová), Sluha (Jan Hyhlík), Posel (Igor Chmela), První vrah (Zdeněk Maryška), Druhý vrah (Jan Szymik), hlas (Ludmila Engelová) a hlas (Libuše Pražáková).

Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund odpovídají - každý sám zas sebe - na stejné otázky kolem svých životů a cest po světě. Dokument, který záměrně spojuje dva samostatné rozhovory tak, aby ještě více vynikl originální portrét známé cestovatelské dvojice.

Máchovo básnické i prozaické dílo bylo silným inspiračním zdrojem režiséra a skladatele Emila Františka Buriana. Ten v roce stého výročí básníkovy smrti dramatizoval román Křivoklad - první díl zamýšlené tetralogie, jejímž hrdinou byl kat ve službách krále Václava IV. Burian přenesl v roce 1936 inscenaci z jeviště svého Déčka do studia pražského Radijournalu, odkud byla - jak bylo tehdy zvykem - vysílána živě.

Oblíbený román v dopisech známý také z několika slavných filových přepisůMarkýza de Merteuil se mstí svému zrádnému milenci, hraběti de Gercourt, a vikomt de Valmont zase paní de Volanges, která před ním varovala prezidentovou de Tourvel, o niž usiluje. Přímou obětí intriky se však stává dcera paní de Volanges Cecílie, jíž je bývalý markýzin milenec Gercourt určen za muže.

Ideál moudrého hospodáře, otce rodiny a váženého souseda - to je Jan Cimbura, titulní hrdina románu Jindřicha Šimona Baara. Dvanáctidílnou četbu na pokračování o životních osudech tohoto strážce tradičních patriarchálních hodnot natočil v roce 1995 režisér Petr Adler, účinkují Pavel Soukup, Jan Vlasák, Milan Neděla a Viktor Vrabec.

Humorné vyprávění o dobrodružných i veselých příhodách lehkomyslného Žabáka, kterého se snaží napravit jeho přátelé ? Jezevec, Krysa a Krtek. Další z rozhlasových setkání režiséra Jiřího Horčičky s vtipnou a poetickou předlohou pro chytré děti a dospělé, kteří dětmi nikdy nepřestaly být. Osoby a obsazení: pan Žabák (Jiří Lír), Krysa (Jiřina Bohdalová), Jezevec (Stanislav Neumann), hlavní Liška (Vlasta Chramostová), Ivo Gübel, Karel Máj, Bohumil Kupšovský, Luba Skořepová, Josef Hlinomaz, Eduard Dubský, Štěpánka Holečková, Bedřich Bobek, Josefa Pechlátová, Artur Šviha, Indra Vostrá, Věra Netušilová, Marie Pekšteflová, Jana Koubková, Bohumil Kupšovský, Josef Maršík, Zdeněk Blažek, Václav Konvička a Josef Žák.

Dobrodružný román věhlasného autora detektivek je součástí série próz o příhodách profesora Challengera. Tento vědec se spolu se svým oponentem profesorem Summerleem a s dvěma dalšími odvážlivci vydá do neprozkoumaného kraje, kde se uchoval pravěký život. Na území Jižní Ameriky v povodí Amazonky prožívají výzkumníci čas úžasu a hrůz a poznávají přitom přírodu v jejích počátcích.

Podtitul tohoto pořadu zněl: "Přímé přenosy besed, které se nikdy nekonaly". Skrze citáty slavných osobností, převážně z oblasti literatury a filozofie, odpovídaly tyto osobnosti v podání předních herců na otázky posluchačů. Do éteru se tak dostaly texty, které by jinak nemohly ve své době cenzurou projít.

Kanadský spisovatel Stephen Leacock patří mezi nejznámější světové humoristy. Žil v Kanadě, ačkoliv se narodil v Anglii, odkud se záhy s rodiči odstěhoval. Několik let se živil jako učitel, pak nastoupil na studia ekonomie na torontské a chicagské univerzitě. Poté pracoval jako vysokoškolský učitel v Montrealu.

Třináctidílná četba na pokračování z vybraných částí románu Jaroslava Haška. Vybral a připravil Zdeněk Jirotka. Čte Jan Pivec.

Londonův dobrodružný román o Bílém Dni, hrdinovi Aljašky z prvních let zlaté horečky, patří do časů ještě před velkým objevem zlata na Klondyku. Tehdy zprávy o nalezištích přivábily na sever neohrožené průkopníky a zlatokopy, tuláky a dobrodruhy, uvyklé drsnému životu. Jako jeden z prvních přišel mladý zlatokop Bílý Den, který se stal legendární postavou Aljašky.

Ústřední postavou seriálu Viktorie Hradské je přírodovědec, filozof a národní buditel Jan Evangelista Purkyně. I když by k tomu historické souvislosti mohly svádět, autorka nenabízí zjednodušený obrázek supervlastence a velekněze vědy, ale představuje složitou a vnitřně bohatou osobnost. Člověka, kterému se po celý život dařilo s moudrým humorem čelit lidské tuposti.

Desetidílná četba na pokračování z dobrodružného románu André Laurie (1844 - 1909), vlastním jménem Paschal Grousset, byl autorem mnoha románů pro mládež, publikovaných v nakladatelství Hetzel v ediční řadě Dobrodružné romány. Za to, že nebyl zapomenut, vděčí Laurie své někdejší spolupráci s Vernem.

Syrové reportážní a dokumentární svědectví o tom, jak okupaci prožívali "lidé všedního dne" vyšlo hned po válce v roce 1945. Autorem knihy s názvem Co nebude v dějepise je prozaik a novinář spjatý s historií Lidových novin Bedřich Golombek. Golombek zapsal z minimálního časového odstupu vlastní zážitky z průběhu 2.

Tiché rozmlouvání. Hovoří spisovatel František Nepil a autor pořadu Vladimír Príkazský. Intimní, osobní zpověď oblíbeného spisovatele a fejetonisty, který se svěřuje rozhlasovému mikrofonu.

Román Maria Chapdelainová zachycuje drsný život francouzských usedlíků v kanadské divočině. Vypráví se v něm o tvrdém živobytí venkovských dřevorubců, kteří musejí vzdorovat silám přírody a dobývat dnes a denně půdu na divokém lese - říkají tomu hrdě "dělat zemi". Příběh hrdinky Marii je prostinký: je to příběh o lásce v obtížných podmínkách kanadského venkova, je to vyprávění z časů, kdy ještě platily všeobecně uznávané hodnoty a kdy lidé, ač s přírodou těžce zápasili při získávání zemědělské půdy, s ní žili v harmonii.