Moliére
Ústrednou postavou tejto drámy je veľký francúzsky autor komédií Jean Baptiste Poquelin známy ako Molière. Hlavnou témou diela je boj umelca s despotickým režimom Ľudovíta XIV. a pokrytectvom jeho dvora. Hra popisuje udalosti vedúce k Molièrovej smrti.rnBulgakov dielo dokončil v roku 1933, hra bola uvedená v 1936 a hneď aj zakázaná. Knižne ju vydali až po tridsiatich rokoch.
Puškin
Dráma je známa aj ako Posledné dni a bola napísaná v 1935. Zobrazuje posledné dni nerovného zápasu klasika ruskej poézie Alexandra Sergejeviča Puškina s cárskym dvorom, vrcholiacim jeho tragickou smrťou.
Deníky Mistra a Markétky
Tato kniha umožní českým čtenářům nahlédnout do vnitřního světa jednoho z nejvýznamnějších autorů ruské literatury 20. století M. Bulgakova, autora románu Mistr a Markétka, který se stal jedním z erbovních děl světové lteratury 20. století.Cesta k tomuto románu byla svízelná -- úspěchy střídaly prohry, nadšení deprese,někdy blízké zoufalství.Autor začal psát svůj deník v roce 1921 po příjezdu do Moskvy. V roce 1926 mu byly při domovní prohlídce zabaveny tři sešity deníků zároveň se sci- fi novelou Psí srdce a trvalo skoro čtyři roky,než mu byly vráceny.Proto se Bulgakov rozhodl , že s psaním deníku skoncuje, a v roce 1933 požádal svou ženu Jelenu Sergejevnu, aby založila svůj deník.A tak její zásluhou sledujeme autorovu tvůrčí činnost, každodenní boj s byrokracií, dohlédajícími orgány,jeho myšlenky i názory, zápas o možnost vlastního vyjádření i zkušenosti ze spolupráce s divadly, především s MCHATem a později s Velkým divadlem, zmařené plány až po těžkou chorobu a smrt.Jelena Sergejevna se stala pečlivou kronikářkou svého muže.Oba deníky doplněné korespondencí vydávají cenné svědectví o zápasu autora s mocí a o tragickém údělu tvůrce v totalitním režimu.
Zápisky na manžetách
Zápisky na manžetách Michaila Bulgakova sú autobiografickou novelou, ktorá má formu denníkových zápiskov a zachytáva prvé dva roky (1920 – 1921) jeho formovania ako spisovateľa. Zápisky, ktoré pôvodne pozostávali z troch častí, ale zachovali sa iba prvé dve, zaznamenávajú dôležité momenty z Bulgakovovho života vo Vladikavkaze, kde sa ocitol počas občianskej vojny ako vojenský lekár bielogvardejcov, jeho prvé novinárske kroky, prvé dramatické a prozaické pokusy, hľadanie vlastného rukopisu, svojho osobitého pohľadu na novú realitu a jej literárne stvárnenie. Chýbajúcu tretiu časť Zápiskov v tejto knihe nahrádzajú poviedky z rokov 1921 – 1924, predstavujúce Bulgakovov satirický pohľad na obdobie začiatkov boľševického štátu, obdobie novej reality, s ktorou akoby sa spisovateľ nikdy nezmieril.
dostupné aj ako:
Majster a Margaréta
Dnes už klasický román, ktorý knižne vyšiel až dvadsaťpäť rokov po autorovej smrti, vzbudil živý ohlas už v čase svojho vydania. Radí sa medzi originálne diela svetovej literatúry a predstavuje syntézu náboženstva, histórie a grotesky, prenikavej satiry a svojskej filozofie umelca obdareného nezvyčajnou obrazotvornosťou.
Pohár života
Kniha s názvem Pohár života představuje nejobsáhlejší soubor Bulgakovových povídek, fejetonů, črtů a novel, jaký byl v češtině vydán. Téměř padesát známých i méně známých textů jednoho z nejlepších ruských spisovatelů dvacátého století pokrývá autorovo kyjevské, kavkazské i moskevského období a zahrnuje rovněž autorovu autobiograficky laděnou prvotinu Zápisky mladého lékaře, v níž Bulgakov líčí život mladého začínajícího lékaře v zapadlé vesnické nemocnici ve Smolenské gubernii v letech 1916–1917. Součástí souboru jsou i novely Osudná vejce a Psí srdce, jedny z prvních ruských vědeckofantastických próz vůbec.
Tato raná tvorba, již charakterizuje prolínání realismu s fantastikou, satiričnost s tragikomikou a groteskou, ale také existenciální hloubka a silný filozofický přesah, dokazuje autorovu skvělou pozorovací schopnost nahlížet a zpodobovat zjevné i skryté stránky života, jakož i umělecky ztvárnit rozporuplnou dobu, v níž žil.
Zápisky mladého lekára
Cyklus poviedok Michaila Bulgakova Zápisky mladého lekára je retrospektívnym pohľadom začínajúceho spisovateľa na svoje lekárske začiatky. Autor, niekedy sebaironicky, avšak vždy s pocitom veľkej zodpovednosti za ľudský život, rozpráva o svojich prvých, často závažných, ale väčšinou do úspešného konca dovedených lekárskych prípadoch. Vďaka milosrdnosti ľudskej pamäti spomienky mladého lekára – človeka z veľkomesta, ktorého osud zavial do hlbokej ruskej provincie – nadobúdajú jemne groteskný charakter. Všetky poviedky cyklu sú vystavané na autobiografickom materiáli, podobne ako tragická novela o narkotickej závislosti Morfium, ktorá pôvodne nebola súčasťou cyklu.
A Mester és Margarita
Szokatlan a műalkotás sorsa. Szokatlan, hogy egy regény, amelyet negyedszázaddal írójának halála után publikálnak először, egyszeriben a nemzetközi érdeklődés középpontjába kerül, a huszadik századi világirodalom remekei közé sorolják, szerzőjét pedig Kafkával, Joyce-szal emlegetik egy sorban.
A modern szatíra, a fantasztikus, a groteszk és az intellektuális próza elemeit egyesítő regény a mai kor emberének nagy problémáira keresi a választ: mi a mértéke jónak és gonosznak az olyan egyéniségnél, akinek mérhetetlen hatalom összpontosul a kezében? Hol az igazság határa a teremtő indulat sodrásában? S kinek a gondja, hogy a humanizmus eszményeire vigyázzon közben?
A regényben, akár a középkori misztériumjátékokban, három, egymással szoros logikai kapcsolatban álló síkon bonyolódik a cselekmény: a fantasztikum, a valóság és az elvont filozófia síkján. Mindhárom jelen van, ahogyan a Sátán, Jesua-Jézus, a szimbolikus értelmezésű Mester és a harmincas évek Moszkvájának gogoli torzítású furcsa figurái is jelen vannak. A filozófiai mondanivalót az önmagában is lenyűgöző betétregény summázza: Bulgakov sajátos adaptációjában Jézus magányos idealista, szemben az embertelen, számító hatalmat képviselő, okos Ponczius Pilátussal.
Bulgakov nem formulákban fogalmaz, gondolkodásra, a mélyebb morális-társadalmi összefüggések önálló felismerésére készteti olvasóját.
Majster a Margaréta
Bulgakovov román Majster a Margaréta nie je nášmu čitateľovi neznámy - v slovenskom preklade prvý raz vyšiel v roku 1968, no toto vydanie vychádzalo z jedinej vtedajšej dostupnej verzie textu, ktorý v ZSSR cenzurovali. Nový preklad Jána Štrassera prináša úplný text tohto najvýznamnejšieho diela ruskej literatúry 20. storočia. Moskvu navštívi diabol Woland so svojou suitou a život Moskovčanov sa prudko zmení: začnú sa diať nadprirodzené veci - neuveriteľné príbehy, fantazmagórie, mystifikácie. Medzitým muž, ktorý si hovorí majster, píše román o stretnutí Ježiša Krista s Pilátom Pontským. Keď majster zmizne, jeho družka Margaréta je ochotná zapredať dušu diablovi, aby sa dozvedela, čo je s majstrom. Woland jej vyhovie a dočasne ju vezme do svojich služieb.
dostupné aj ako:
Život pána de Moliera
Životopisný román z pera slávneho ruského spisovateľa predstavuje život a tvorbu Jeana-Baptistu Poquelina, známeho pod menom de Moliére. Nahliadneme do jeho kontroverzného súkromia poznačeného viacerými škandálmi či dokonca možným incestom. Autor Michail Bulgakov živo vykreslil dobové spoločenské podmienky vo Francúzsku 17. storočia, ktoré priamo ovplyvňovali rozvoj umenia vrátane dramatického. Moliérov život bol bytostne spätý s doskami divadla, ustavične balansujúceho na pokraji krachu a nemilosti mocných. Napriek tomu vytvoril osobité dielo, ktoré pre svoju nadčasovosť dodnes nachádza svoje miesto na popredných svetových divadelných scénach.
O prospěšnosti alkoholismu
Výbor sedmnácti většinou dosud nevydaných satirických povídek, které vznikly ve 20. letech minulého století. Autor slavného románu Mistr a Markéta v nich čtenáře potěší svým humorem, absurdními situacemi a brilantním glosováním poměrů v tehdejším Rusku.
"Umřel, holoubci moji, vodka ho zabila," vysvětlil s lítostí v hlase vševědoucí řečník. "Byl to svatej muž!" vypískla nějaká stařenka. "I když sťatej, přece svatej." "Netahejte nám sem ty svý náboženský bludy, teta," zaprotestoval řečník. "My tu žádný svatý nepotřebujeme. Kde jsme to skončili, soudruzi… Ano, od smrti knížete Vladimíra se v buržoazní společnosti už devět set let v jednom kuse chlastá. Pijou všichni bez rozdílu, ušetřeni nejsou ani kojenci a sirotci. ‚Umírněné pití, dlouhé žití!' nabádal věhlasný básník buržoazního období Ivan Sergejevič Turgeněv. A pak tu máme celou řadu nejrůznějších lidových přísloví opěvujících alkoholismus, jako například ‚alkohol nešatí, ale zahřeje', ‚řeči se vedou, vodka teče', ‚vodka podporuje zpěv, voda hněv', ‚alkohol rozvazuje jazyky'. Kdo si vybaví další příklad?" "Čaj není vodka, nedá se pít na litry!" odpověděl povzbuzený dav. "Správně, merci. ‚S jednou lahví daleko nedojdeš.' ‚I ta slípka musí pít.' ‚Pil - umřel, nepil - umřel taky.' ‚Když si trošku přihneš, problémům se vyhneš…'" (z titulní povídky)
dostupné aj ako:
Moliére (Bratrstvo svatoušků) Poslední dny (Puškin)
Edice D ve svém 113. svazku představuje autora slavného románu Mistr a Markéta jako dramatika. Jde o dva pozoruhodné portréty dvou světových dramatiků Moliera a Puškina, jejichž dramatické životní osudy slouží autorovi k obecnějšímu zamyšlení o vztahu umělce a společnosti, která se k němu dokáže zachovat i nevděčně krutě, o životě umělce, jehož hledání reality se střetá se zájmy mocných. Vychází v překladu Aleny Morávkové.
dostupné aj ako:
Mistr a Markétka
Bulgakovovo vrcholné a poslední dílo, které autorovi právem získalo světovou proslulost. V Bulgakovově groteskním mnohavrstevném mystériu se rozvíjí a prolíná více rovin: je stejně tak fantaskním a symbolickým obrazem doby jako realistickým vylíčením dusné atmosféry Moskvy 20. a 30. let, biblickým apokryfem, eschatologickou vizí i ostrou satirou na poměry. Svůj „příběh novodobého Fausta“ začal Bulgakov psát v roce 1929 a poslední úpravy diktoval, už slepý, své ženě pět dní před smrtí roku 1940… Mistr a Markétka vychází v novém překladu Libora Dvořáka.
Mistr a Markétka
Světově proslulý román Mistr a Markét¬ka, na němž ruský prozaik a dramatik Michail Bulgakov (1891-1940) začal pracovat koncem dvacátých let a který dokončil, již zcela vyčerpaný a téměř slepý, pouhých několik dní před smrtí, náleží do zlatého fondu světové literatury a je právem považován za jedno z nejpozoruhodnějších literárních děl 20. století. Ačkoli se začalo rodit již téměř před sto lety, jde o dílo stále živé dílo, které čtenářské publikum nepřestává okouzlovat, ba fascinovat již po řadu generací. Mistra a Markétku lze charakterizovat jako mnohovrstevnatou magicko-realistickou fantaskní grotesku zasazenou do veskrze reálných a z dnešního hlediska zcela absurdních poměrů, které v Sovětském svazu panovaly na přelomu dvacátých a třicátých let minulého století. Lze jej číst jako mistrovskou satiru na dobové pořádky, ale také jako důmyslnou variaci na faustovské téma, svéráznou filozofickou alegorii a pře¬devším jako strhující příběh nikdy nekončícího střetávání dobra se zlem, viny a ne¬viny, odvahy a zbabělosti, který nám skýtá nejen mimořádný čtenářský zážitek, ale také nás ponouká k tomu, abychom spolu s autorem hledali odpovědi na základní otázky lidského bytí. Michail Bulgakov se vydání svého vrchol¬ného díla nedočkal, román poprvé vyšel až čtvrtstoletí po jeho smrti, navíc v okleštěné a cenzurované podobě. Kniha vychází v překladu naší přední rusistky Aleny Morávkové, která se Bulgakovovým dílem soustavně zabývá již od šede¬sátých let minulého století. Její překlad, který byl poprvé publikován v roce 1969 a dočkal se sedmi reedic, byl v rámci zemí bývalého východního bloku vůbec prvním převodem využívajícím necenzurované znění díla. Nové vydání je doplněno téměř dvěma sty obrazy Iwana Kulika.