Radomír Fiksa strana 2 z 2

V tomto strhujícím příběhu infiltruje agent ATF Dobyns pobočku Hells Angels, aby ukázal, že romantikou opředený klub není ve skutečnosti nic jiného než násilnický gang. Jeho vyšetřování ho zavádí mezi fascinující směsici perníkářů, obchodníků se zbraněmi, sexuálních násilníků a podvodníků. Dobyns a jeho spisovatelský pomocník Johnson - Shelton vyprávějí osvěžující, přímočarý příběh, který neskrývá nic z toho, čím musel Dobyns ve svém životě zaplatit za tuto tajnou akci (táhnoucí se dlouhodobé vyšetřování, při kterém se dostal hlouběji do nitra gangu, než kdokoli jiný). Dobyns je otcem od rodiny, který často zvedá telefony od své ustarané manželky uprostřed tajné transakce, a který s brutální upřímností vypráví jak daleko na temnou stranu zákona se dostal díky této misi. Jeho vyprávění zanechává dojem, že už se nikdy nebude moci tak úplně vrátit k práci tajného agenta (Hunter S. Thompson byl zbit, když psal svůj příběh o Hells Angels v roce 1967). Od setkáních v poušti připomínajících středověké klany, přes jízdy v krkolomné rychlosti, po přestřelky za pravého poledne, to je skutečný příběh agenta jehož talent pro tuto práci a schopnost převést toto vše do uchvacující četby připomínají příběh Joea Pistona, známého jako Donnie Brasco.

Svastiku neboli hákový kříž si každý spojuje zejména s Hitlerem a jeho nacistickou doktrínou. Svastika má však na rozdíl od Hitlerovy tisícileté říše skutečně historii v řádech tisíců let. Objevila se prakticky na všech kontinentech a byla používána takřka všemi významnými náboženstvími. Což ostatně dokazuje ManWoman v knize Swastika - navrácení nevinnosti.Málo známá je však historie svastiky na našem území. Sem tam se objeví nějaký článek o archeologických nálezech z keltských či římských osad. Ale svastika má u nás daleko rozsáhlejší výskyt a užívání. Svastika byla hojně používána v lidové tvořivosti, malovaná na kraslicích, tištěná na textiliích, ražená do mincí, zdobila se jimi ovčácká bičiska či čepče, tzv. holubinky. Je možné ji objev it na několika malbách. Asi nejznámější je použití u Muchovy Přísahy omladiny. Použil ji však například i Mikoláš Aleš v cyklu Život starých Slovanů anebo J. V. Kautský na oponě pro Národní divadlo v Brně. Ani budovy nejsou výjimkou. Rozsáhlou svasti kou výzdobu nalezneme na Pražské loretě. Podobně rozsáhlá výzdoba, ovšem v interiéru, je k vidění v zámku Litomyšl. Oblíbená byla kruhová svastika v gotice, a tak ji spatřujeme na mnohých gotických kostelech po celé republice a nejen na nich.Svastika se objevovala i jinde. Na nalezeném plíšku v Býčí skále, roušce Sv. Ludmily, opasku Sv. Václava, vyznamenáních Junáků, jedno takové měl i prezident Masaryk, chebském antependiu, denáru Boleslava 1. a mnohých dalších místech.

Chamberlainovy práce se zaměřovaly na to, aby dokázaly, že germánský lid je dědicem antických říší Řecka a Říma. Tím, že germánské kmeny zničily Římskou říši, daly šanci Židům a jiným neárijským rasám ji ovládnout. Ovšem Germáni zachránili západní civilizaci před nadvládou Židů. Jeho myšlenky byly ovlivněny pracemi Arthur de Gobineaua, který se snažil dokázat nadřazenost árijské rasy. Termín árijská rasa byl jím používán pro označení bílých lidí mimo Židy (jejichž jazyk patří do jiné skupiny než protoindoevropské). Pro Chamberlaina nebyl koncept árijské rasy definován pouze na základě původu jazyka. Definoval jej jako abstraktní ideál rasové elity. Árijci, neboli „šlechtická“ rasa, která představovala nejvyšší stupeň lidského vývoje, byla však různě deformována míšením s jinými podřadnými rasami a bojem o přežití s nimi.Chamberlain vycházel poznatku o Galilejcích k závěru, že Ježíš mohl být sice Židem svou vírou, ale nebyl Židem svým původem. Ježíš byl podle této teorie Árijec. Byl mezi prvními, kdo podporoval teorii Hannse Hörbigera Welteislehre – teorii, podle které většina těles v naší sluneční soustavě je pokryta sněhem. Chamberlainovy práce se za jeho života staly velmi populární v celé Evropě a především v Německu. Byl pozván na dvůr císaře Viléma II. Jeho díla měla později velký vliv na německé nacionální hnutí a nacismus. Chamberlain uměl velmi dobře německy a v němčině také psal svá díla. Během první světové války publikoval několik propagandistických textů proti své rodné zemi – Kriegsaufsätze (Válečné eseje) a v roce 1916 se stal německým občanem. Chamberlain byl jednou z inspirací rasistického myšlení Adolfa Hitlera a ačkoliv není doloženo, že by jeho díla četl, je zřejmé, že mnohé myšlenky (byť zprostředkovaně) Hitlera ovlivnily.

Tato úplná zpráva o originálním stylu body artu, praktikovaném kdysi mezi Maori, domorodými obyvateli Nového Zélandu, představuje 180 grafik a fotografií autora, bystrého pozorovatele a talentovaného ilustrátora. H. G. Robley se poprvé setkal s maorským uměním během své vojenské služby na Novém Zélandu a o třicet let později vydal tuto klasickou práci etnografie. Kniha, poprvé vydaná v roce 1896, nejenom shrnuje všechna svědectví o tetování z předchozích dob, ale je rozšířená o Robleyho četná pozorování za třicet let života mezi domorodci. Maorské tetování neboli moko sestává z kompozic motivů a znaků, vytvořených barvivem, vpraveným do vyřezané kůže, vypovídajících o rodu nositele, jeho kmenové příslušnosti a spiritualitě. Autor líčí první způsoby, jakým se moko dostalo do povědomí Evropanů, srovnává a nachází rozdíly mezi mužským a ženským mokem, zaměřuje se na vzory a „designy“ ornamentů, tradici zvyku v legendách a písních a praktikování mokomokai: způsobu uchovávání hlav předků a nepřátel.

Kniha patří k předním dílům z oblasti Bodyarts, kterou podrobně sepsal Ing. Radek Fiksa, známý autor mnoha článků na toto téma v různých novinách a časopisech. Autor nenechává žádnou z Vašich otázek bez odpovědi a proto je tato kniha vhodná jak pro laickou veřejnost, tak také pro zkušené piercery

Vydal v r. 2003 Jan Hlaváč vl. nákladem, , jedná se o dobový rozhovor mazi D. Eckartem (šedredaktor nacistických novin) a Adolfem Hitlerem. Zajímavý studijní materiál kořenů zla a jeho následků. Vydavatel krom jiného stručně popisuje Eckartův život. Určeno pouze ke studijním účelům, politologům, studentům, historikům ap.

Kontroverzní a přesto nejpřekládanejší britský historik David Irving představuje v knize vývoj tzv. Morgenthauova plánu, který je formálně známý jako Plán ministerstva financí na vypořádání s Německem. Obsahuje i výběr klíčových britských a amerických dokumentů, které se k tomuto plánu vztahují, přestože je jeho historie stále nekompletní: mnoho částí dokumentů britského ministerstva zahraničí, které s plánem souvisí, je pro veřejnost stále nepřístupných. I když byly důležité prvky plánu (včetně rafinované převýchovy Němců jejich vlastními utečenci a demontáž německého těžkého průmyslu na pomoc britskému exportu) skutečně realizovány, dle nařízení č. 1067, které američtí Joint Chiefs of Staff (Generální štáb americké armády) nakonec poskytli Eisenhowerovi, hlavní součásti Morgenthauova plánu (včetně příkazu k likvidaci celé vrstvy podezřelých nacistických válečných zločinců ihned po jejich identifikaci a záměr "nechat německý národ podusit ve vlastní šťávě") nakonec nebyly formálně uskutečňovány.

Jaký symbol byl nalezen v dávných synagogách? Jaký symbol byl na kapotě detroitského auta? Jaký byl nejoblíbenější odznak skautů? Jaký symbol se šířil Evropou během bleskové války? Co mají společného Coca Cola, pivo Carlsberg a Rudyard Kipling? A Jackie Kennedyová? Jaký byl název tří kanadských hokejových týmů? Co mají společného losangeleské sloupy veřejného osvětlení a křesťanské katakomby? Jaký dávný posvátný symbol stále uctívá polovina světové populace? Co si vybral Hitler pro svoji vlaj ku? Pomocí více než 400 vzácných a jedinečných fotografií a ilustrací vám vizionářský pop umělec ManWoman ukazuje hravé způsoby, jakými byla svastika používána před druhou světovou válkou, zejména v Americe, kde byla místním symbolem štěstí původních obyvatel. Jde o zkoumání skryté posvátné historie svastiky a nesmírného dědictví, o které jsme přišli kvůli svastikofobii.

Kontroverzní a přesto nejpřekládanejší britský historik David Irving představuje v knize vývoj tzv. Morgenthauova plánu, který je formálně známý jako Plán ministerstva financí na vypořádání s Německem. Obsahuje i výběr klíčových britských a amerických dokumentů, které se k tomuto plánu vztahují, přestože je jeho historie stále nekompletní: mnoho částí dokumentů britského ministerstva zahraničí, které s plánem souvisí, je pro veřejnost stále nepřístupných. I když byly důležité prvky plánu (včetně rafinované převýchovy Němců jejich vlastními utečenci a demontáž německého těžkého průmyslu na pomoc britskému exportu) skutečně realizovány, dle nařízení č. 1067, které američtí Joint Chiefs of Staff (Generální štáb americké armády) nakonec poskytli Eisenhowerovi, hlavní součásti Morgenthauova plánu (včetně příkazu k likvidaci celé vrstvy podezřelých nacistických válečných zločinců ihned po jejich identifikaci a záměr "nechat německý národ podusit ve vlastní šťávě") nakonec nebyly formálně uskutečňovány.

Jaký symbol byl nalezen v dávných synagogách? Jaký symbol byl na kapotě detroitského auta? Jaký byl nejoblíbenější odznak skautů? Jaký symbol se šířil Evropou během bleskové války? Co mají společného Coca Cola, pivo Carlsberg a Rudyard Kipling? A Jackie Kennedyová? Jaký byl název tří kanadských hokejových týmů? Co mají společného losangeleské sloupy veřejného osvětlení a křesťanské katakomby? Jaký dávný posvátný symbol stále uctívá polovina světové populace? Co si vybral Hitler pro svoji vlaj ku? Pomocí více než 400 vzácných a jedinečných fotografií a ilustrací vám vizionářský pop umělec ManWoman ukazuje hravé způsoby, jakými byla svastika používána před druhou světovou válkou, zejména v Americe, kde byla místním symbolem štěstí původních obyvatel. Jde o zkoumání skryté posvátné historie svastiky a nesmírného dědictví, o které jsme přišli kvůli svastikofobii.

Víte, kdo nebo co je to Ausulo, Anci Pini, Bokashi, Chaklag, Chain piercing, Enata, Fanaua a dalších několik set výrazů z oblasti bodyarts? To vše a mnohem víc nabízí tato encyklopedie, která nemá ve světě obdoby. Ano, čtete správně. Žádná podobná encyklopedie neobsahuje hesla z této od R. Fiksy.

O Hitlerově uměleckém sebeurčení mluví mnozí jen s velkými výhradami, byť sám Hitler se za umělce na začátku 20. let minulého století prohlašoval, v době, kdy mu bylo něco málo přes třicet let. Dokonce se uchytila jakási fáma, že byl Hitler pouhým malířem pokojů. I díky tomuto překroucení je až zázrak, že se dochovaly rané školácké čmáranice, akvarely, skici, oleje z vídeňské a mnichovské periody, kresby a malby z první Světové války až k začátkům jeho politické kariéry a úřadu kancléře Německa. Tato kniha představuje pouze zlomek z jeho několika set akvarelů a v úvodní části textu i několik vytvořených skic.