Radomír Fiksa strana 2 z 2

Během pobytu na Markézách v roce 1921 pořídila autorka kresby a fotografie tetování na tělech domorodců. Protože tetování je dnes v této zemi zákonem zakázáno a tudíž vymírá, tato kolekce posledních exemplářů tetování, které dnes existují na Markézách, si žádá komplementární kolekci informací, co se týče praxe tohoto umění a konečně, že tyto krásné motivy by mohly být částečně započítány a jednoho dne zaujmout své zasloužené místo v historii umění. Data byla získána od domorodců, kteří byli tetovaní, jednoho starého tuhuny, umělce, který prováděl tetování, a z literárních zdrojů, a tak byl dán dohromady poměrně přesný obrázek tohoto zvyku. Diskuze o samotných vzorech, o kterých dnes domorodci neví nic kromě jejich názvů, je převzatá v duchu ocenění a ve víře, že návrhy nabídnuté vhledem k evoluci a významu této formy umění můžou odkrýt další možnosti a vést k přesvědčivějším interpretacím tohoto umění. Kniha je doplněna rozsáhlou galerií tetování.

Autor v knize popisuje vznik a rozmach Bandidos Mc nejen ve Spojených státech, ale také v Evropě a dalších částech světa. Stěžejním tématem knihy je Sheddenský masakr, při kterém bylo zavražděno osm členů Bandidos MC. Autor ovšem popisuje další motorkářské války napříč světem a ty největší se udály v Evropě, kde se nejen Bandidos natrvalo usadili a stále se snaží zabrat co nejvíce území pro svoje obchody. To se ovšem nelíbí jejich úhlavnímu nepříteli Hells Angels MC. V knize se také dozvíte, jaké jsou podmínky pro příjetí mezi ostatní Bandidos a v neposlední řadě o dalších nejznámějších motorkářských klubeh z velké pětky , jako jsou Outlaws, Pagans, Mongols a již zmiňovaní Hells Angels.

Daniel Estulin, vtažený do skrytého světa intrik a tajemství, nyní odhaluje to, co nebylo nikdy dříve vyřčeno. Od svých počátků v roce 1954 v hotelu Bilderberg v malém nizozemském městečku Oosterbeek se každoročně shromažďují představitelé evropské a americké politické elity a nejbohatší výkonní ředitelé světa, aby diskutovali hospodářskou a politickou budoucnost lidstva. Tisku nebylo nikdy dovoleno se zúčastnit. Stejně tak nebyla nikdy vydána oficiální prohlášení o závěrech skupiny a o diskusích, které, jak ukazuje autor této knihy, měly velké důsledky pro obyvatele celého světa. Daniel za použití metod, které připomínají taktiku špiónů za studené války, a v několika případech za cenu ohrožení vlastního života dokázal to, co se nepodařilo nikomu jinému - zjistil, o čem se mluví za zavřenými dveřmi opulentních hotelů a zprostředkoval to svým čtenářům v Pravdivém příběhu skupiny Bilderberg.

Viděl jsem všechny díly seriálu American Chopper. Viděl jsem, jak se ten pořad mění, roste a experimentuje. Viděl jsem, jak se staví motorky pro zábavní park, výrobce helikoptér, výrobce kamionů, výrobce aut, výrobce zmrzliny, dodavatele těžké techniky, výrobce zvukové aparatury, bowlingové firmy, Billa Murraye, Billa Joela, jakéhosi kouzelníka, o kterém nikdo neslyšel, lidi, kteří poslali žádost o motorku, fotbalové týmy New York Giants, New York Jets, hasiče, veterány zraněné v Iráku, profesionálního golfistu, Russella Growea, Jay Lena, obchod s campingovým vybavením, jakéhosi frajera z Minnesoty, který staví tematické restaurace, grázly z posilovny, basketbalisty z klubu Yankees, Michiganskou Univerzitu, vdovu. Vidíte, kam to spěje. Brzy budeme mít všichni choppera na zakázku od firmy Orange County Chopper. Na třech z těchto motorek jsem se projel – jednou se Sylvestrem Stallonem, Brucem Willisem a s Teutuly centrem Manhattanu v dešti. Viděl jsem, jak se ta dílna mění ze skladiště na exkluzivní světové ústředí o rozloze 30 000 čtverečních metrů. Viděl jsem zaměstnance přicházet a odcházet. Kde je dneska ten první lakýrník? Je Nub pořád ještě někde poblíž? Naštvalo mě, když odešel Vinnie; ani nevím, jak to tenkrát bylo. Cody zmizel beze slova a beze stop. To mi nevadilo. Zmocnily se mě obavy, když během dojednávání podmínek smlouvy Mikey řekl, že se „pro tenhle business nehodí“. Pro co se hodí? Vím o sestře, která je snad zdravotní sestrou. Vím o bratrovi, který má ocelářskou firmu. Vím, že senior má novou manželku a dva velké psy. Zlobí (pes, ne manželka). Má taky sbírku miniaturních zemědělských zvířat. Není to děsivé? Bál jsem se, že se ten mizerně cvičený pes může zbláznit a sežrat ta mrňavá zvířátka. Taky mi dělá starost seniorův zelený zákal. Mám rád juniora. Mám rád Ricka. Mám rád toho plešatého chlapa se zvučným hlasem. Mám rád Leeho, toho nového chlápka. Mám rád Jima Quinna (snad), i když čekám, až mu dojdou nervy a vybuchne. Dokonce jsem skoro nepatrně začal mít rád Jasona. Ovšem věřte mi, že by mi to nezlomilo srdce, kdyby šel prodávat suvenýry k seniorově přitroublému svalnatému kámošovi z posilovny.Sledoval jsem, jak cestovali do Evropy, Jižní Ameriky, Jižní Afriky a Austrálie. Nemám rád producenta Craiga Pilligana. Řekl bych, že ten chlap je nafintěný panák. Ale jsem rád, že jsem díky němu poznal tyhle lidi. Štve mě, když není nic nového. Zbožňuju ten nový tisícitunový lis. Líbí se mi Flow Jet. Nelíbí se mi ty jejich kanadské žerty. Je jen otázka času, kdy se to někomu vymstí.Čím to je? Rád se dívám, jak se staví motorky. Na to bych se mohl dívat celý den a celý týden. I kdyby stavěli stejnou motorku pořád dokola. Mně by to nevadilo. Nikdy nemám dost. Jsem jako pes, který hledí na dveře od ledničky. Moje ženská to jaksi nechápe. Vzdal jsem pokusy vysvětlit ji svou lásku k tomuto pořadu. Já zas nechápu, proč ji baví nakupovat peněženky.Dělají to ty motorky? Jo, do jisté míry. Ale za ty roky se přihodilo ještě něco. Závidím té rodině. Jsou spolu v dobrém i zlém. Mají rádi svou práci. Řvou a házejí věcmi a ubližují si, ale také zažívají rodinný svazek naplňující nejvyšší úroveň svého účelu. Milovat a pomáhat. Nemnoho rodin vyrůstá takto pospolu. Proto se dívám. Chci být v této rodině. Já a můj syn. Chci, abychom byli Teutulové a stavěli motorky. Tak, a teď to víte. Jsem vyšinutý.–Dave Letterman

Upřímný, nemilosrdný, nijak nepřikrášlovaný příběh o životě bez zábran - vykládaný bývalým prezidentem jednoho z nejvíce očerňovaných a nepochopených motocyklových klubů v Americe.Když se Ruben Cavazos za úsvitu převlékl, už to nebyl technikem počítačové tomografie v Medical Centru Univerzity jižní Kalifornie (USC). Stal se mužem známým, a v mnoha případech i obávaným, jako Doc, mezinárodní prezident Mongolů, nejrychleji se rozrůstající a pečlivě sledovanou organizací svého druhu ve Spojených státech.Ve skutečnosti jsou Mongolové úzce spjatou skupinou bratrů oddaných svému klubu, svým parťákům Mongolům a své svobodě. Žijí, aby si užívali života, párty a cestovaní na otevřené cestě. A nejvíce ze všeho se dožadují respektu. Když jsou zatlačeni příliš daleko, Mongolové se semknou a zatlačí zpět. Jenom se zeptejte Pekelných andělů, ukrajinské mafie, mexické mafie a vlády Spojených států, kteří všichni zkoušeli, jak moc jsou Mongolové odhodlaní.Ve Výjimečných si važ, nikoho se neboj, je Doc poprvé připravený podělit se o příběhy přetrvávající bitvy Mongolů o přežití a prosperitu navzdory všemu - často i hroznému násilí.Ruben "Doc" Cavazos byl mezinárodním prezidentem Motocyklového klubu Mongolové až do konce roku 2008, kdy úřady zatkli zhruba šedesát Mongolů. Ruben Cavazos je držen bez nároku na kauci a čeká na soudní proces za obvinění z vydírání. Žije v Kalifornii.

Svastiku neboli hákový kříž si každý spojuje zejména s Hitlerem a jeho nacistickou doktrínou. Svastika má však na rozdíl od Hitlerovy tisícileté říše skutečně historii v řádech tisíců let. Objevila se prakticky na všech kontinentech a byla používána takřka všemi významnými náboženstvími. Což ostatně dokazuje ManWoman v knize Swastika - navrácení nevinnosti.Málo známá je však historie svastiky na našem území. Sem tam se objeví nějaký článek o archeologických nálezech z keltských či římských osad. Ale svastika má u nás daleko rozsáhlejší výskyt a užívání. Svastika byla hojně používána v lidové tvořivosti, malovaná na kraslicích, tištěná na textiliích, ražená do mincí, zdobila se jimi ovčácká bičiska či čepče, tzv. holubinky. Je možné ji objev it na několika malbách. Asi nejznámější je použití u Muchovy Přísahy omladiny. Použil ji však například i Mikoláš Aleš v cyklu Život starých Slovanů anebo J. V. Kautský na oponě pro Národní divadlo v Brně. Ani budovy nejsou výjimkou. Rozsáhlou svasti kou výzdobu nalezneme na Pražské loretě. Podobně rozsáhlá výzdoba, ovšem v interiéru, je k vidění v zámku Litomyšl. Oblíbená byla kruhová svastika v gotice, a tak ji spatřujeme na mnohých gotických kostelech po celé republice a nejen na nich.Svastika se objevovala i jinde. Na nalezeném plíšku v Býčí skále, roušce Sv. Ludmily, opasku Sv. Václava, vyznamenáních Junáků, jedno takové měl i prezident Masaryk, chebském antependiu, denáru Boleslava 1. a mnohých dalších místech.