Sefer strana 2 z 4

Gustav Sicher (1880–1960) je jedním z několika málo Židů, kteří působili jako rabíni v českých zemích před druhou světovou válkou a mohli na svou činnost navázat i po jejím skončení. Období šoa přežil v Palestině a do Československa se vrátil v roce 1947. Stal se vrchním zemským a pražským rabínem a významnou měrou přispěl k obnovení židovských obcí, rozvrácených a z velké části vyvražděných německými nacisty. Pokus o připomenutí pozoruhodné osobnosti rabína Gustava Sichera se ukázal být složitější, než editoři a autoři této knihy předpokládali. Přesto se však, jak doufáme, podařilo s využitím archivů a muzejních fondů v Jeruzalémě i v Čechách a díky vzpomínkám lidí, kteří se s rabínem Sicherem znali a setkávali, shromáždit materiál, který zajímavým a přehledným způsobem zrcadlí jeho život i život českého židovstva té doby. Kniha dokumentuje jeho předválečnou činnost, kdy se kromě povinností ve svých obcích podílel na prvním rabínském překladu Pěti knih Mojžíšových do češtiny, udržoval kontakty s předními osobnostmi tehdejšího náboženského života (mj. s Martinem Buberem), a jak dokládají dopisy od prof. Sigmunda Freuda či básníka Franze Werfela, zajímal se i o filosofii, historii a moderní vědu. Závěrečný oddíl se snaží prostřednictvím vzpomínek lidí, kteří se v mládí s rabínem Sicherem v Čechách či v Palestině setkali, přiblížit jeho pojetí judaismu a vztah k židovskému společenství, k tradici i k obyčejným lidským bolestem a problémům.

Steve Stern je kritikou považován za mistra moderní židovské povídky, autora, který dokáže originálně zprostředkovat židovskou tradici i nesčetné příběhy s ní spojené. Vyučuje literaturu na Skidmore College v Saratoga Springs (New York). Ve svém psaní neskrývá vliv jidiš autorů, jako čtenář obdivuje Franze Kafku a skrze něj i Prahu (kde krátce pobýval). Napsal několik povídkových souborů, dále publikoval knížky pro děti a tři romány. Román Anděl zapomnění byl hodnocen jako jedna z nejlepších amerických próz roku 2005 a sbírka povídek Svatební šašek získala Národní cenu za židovskou knihu. Nakladatelství Sefer nyní představuje Steva Sterna poprvé českým čtenářům. Ve svazku s názvem Zelik Rifkin a strom snů vydává pět jeho povídek, které autor doplnil původním doslovem.

Soubor sedmnácti povídek známého dramatika a spisovatele, věnovaných příběhům i historkám, jejichž protagonistou je autorův otec - tata. S humorem, který osobitým způsobem navazuje na Karla Poláčka, zachycuje autor zejména padesátá a šedesátá léta minulého století, tehdejší Brno, atmosféru čerstvě instalovaného komunistického režimu i situaci jedné židovské rodiny v tom všem.

Současné hebrejsko-české vydání Chamiša chumšej Tora - Pěti knih Mojžíšových přináší úplný hebrejský text základního textu judaismu spolu s paralelně tištěným českým překladem, který v letech 1998-2012 vytvořil vrchní zemský a pražský rabín Efraim Sidon. Hebrejský text i překlad jsou rozděleny do kapitol a členěny do týdenních oddílů (parašiot), předčítaných o šabatu. Biblický text je doplněný haftarami (čtením z proroků) k jednotlivým týdenním oddílům Pěti knih Mojžíšových, tak jak se recitují při šabatové bohoslužbě. Zachovat maximální věrnost hebrejskému originálu umožňuje rabi Sidonovi mnohaleté studium hebrejské bible, znalost rabínské tradice výkladu jejího textu a v neposlední řadě i skutečnost, že patří k uznávaným autorům českého jazyka. Výsledkem je překlad, který tomu, kdo jej bude studovat nebo i jen číst, umožní svou původností, odvahou a vnitřní pravdivostí větší blízkost a hlubší pochopení tohoto základního biblického textu.

Druhé vydání originálního, ve světě ojedinělého textu: deníku patnáctiletého Otty Wolfa, který si začal psát v létě 1942, když se - spolu s rodiči a starší sestrou Felicitas - uchýlil do úkrytu v okolí obce Tršic u Olomouce. Otto deník vedl skoro po tři roky (ve střídajících se úkrytech v lese a v zahradě, přímo v obci a nakonec v blízké osadě Zákřově) až do své násilné smrti v dubnu 1945. Záznamy jsou dokumentem o osudu jedné židovské rodiny, o pozoruhodné solidaritě desítek prostých lidí, kteří riskovali životy, aby Wolfovy zachránili před transportem a téměř jistou smrtí. Jako by v pozadí se odehrává život vesnice se svými pohřby, svatbami, žněmi či nečekanými vstupy gestapa, i válečné dění, které otřásá celou Evropou. Předmluvu napsal L. Václavek, doslov napsal I. Klíma, který text krátil.

Druhé vydání originálního, ve světě ojedinělého textu: deníku patnáctiletého Otty Wolfa, který si začal psát v létě 1942, když se - spolu s rodiči a starší sestrou Felicitas - uchýlil do úkrytu v okolí obce Tršic u Olomouce. Otto deník vedl skoro po tři roky (ve střídajících se úkrytech v lese a v zahradě, přímo v obci a nakonec v blízké osadě Zákřově) až do své násilné smrti v dubnu 1945. Záznamy jsou dokumentem o osudu jedné židovské rodiny, o pozoruhodné solidaritě desítek prostých lidí, kteří riskovali životy, aby Wolfovy zachránili před transportem a téměř jistou smrtí. Jako by v pozadí se odehrává život vesnice se svými pohřby, svatbami, žněmi či nečekanými vstupy gestapa, i válečné dění, které otřásá celou Evropou. Předmluvu napsal L. Václavek, doslov napsal I. Klíma, který text krátil.

Román Hanny Demetzové (1928 Ústí nad Labem - 1993 Bethlehem USA) se odehrává v okupovaných Čechách. Jeho hrdinka Helenka vnímá ohrožení, které ji začíná obklopovat z počátku jen jaksi mimoděk, na pozadí vlastních dětských a pubertálních problémů. Ale postupně musí přihlížet, jak její blízké, matku - českou Židovku, otce - sudetského Němce, jejich sourozence a příbuzné, i její první lásku, německého vojáka, doba nemilosrdně třídí do znepřátelených táborů a obrazně i doslova je ničí. Z této (do značné míry autobiografické) perspektivy se autorce knihy podařilo v naléhavé zkratce načrtnout řadu otázek spojených s židovským osudem i koncem tisíciletého soužití tří kultur v českých zemích.

Román Hanny Demetzové (1928 Ústí nad Labem - 1993 Bethlehem USA) se odehrává v okupovaných Čechách. Jeho hrdinka Helenka vnímá ohrožení, které ji začíná obklopovat z počátku jen jaksi mimoděk, na pozadí vlastních dětských a pubertálních problémů. Ale postupně musí přihlížet, jak její blízké, matku - českou Židovku, otce - sudetského Němce, jejich sourozence a příbuzné, i její první lásku, německého vojáka, doba nemilosrdně třídí do znepřátelených táborů a obrazně i doslova je ničí. Z této (do značné míry autobiografické) perspektivy se autorce knihy podařilo v naléhavé zkratce načrtnout řadu otázek spojených s židovským osudem i koncem tisíciletého soužití tří kultur v českých zemích.

Práce Josepha M. Davise se zabývá životem a dílem rabína Jom Tov Lipmana Hellera (1578-1654), významného znalce Talmudu, známého svým zájmem o židovskou filosofii, ale také hebrejskou gramatiku, matematiku a astronomii. Heller pocházel z Německa, avšak velkou část svého života strávil v Praze, kde působil jako vrchní rabín. Hellerovo pražské působení ukončilo nejasné udání, na jehož základě byl roku 1629 zatčen a několik měsíců vězněn ve Vídni. Po propuštění na něj bylo uvaleno vysoké výkupné a zákaz působit jako rabín na habsburském území. Davisova práce je výjimečná nejen hlubokou znalostí dobových reálií, ale především schopností zasadit je do širšího kontextu dějin židovské i nežidovské Prahy a celé střední Evropy. Autor zprostředkovává mozaiku detailů poutavým způsobem a podává fascinující portrét rabi Hellera jako hlubokého a všestranného učence, jako odpovědného představitele své komunity, avšak současně také jako člověka, jenž se musí vyrovnat s osobní porážkou, vyhnanstvím a exilem. Česká edice rozšiřuje původní anglické vydání o vůbec první český překlad vlastního životopisu rabi Hellera s názvem Megilat ejva a o studii na téma Autobiografie v židovské literatuře v 16. až 18. století. Zařazeny jsou i překlady několika básní z pera rabiho Hellera a rabiho Šelomo Efrajima z Lencyže, jež doprovází studie Dějinné události v liturgické poezii.

Dílo známého italského prozaika a germanisty Claudia Magrise, jehož díla čeští čtenáři dobře znají (především jeho knihu Dunaj), se pozoruhodným způsobem zabývá historií a kulturou středoevropského prostoru. V knize Daleko odkud jej zkoumá na základě próz rakousko-židovského prozaika Josepha Rotha (1894-1939). Knihu lze číst nejen jako úvod do Rothovy tvorby či ucelenou interpretaci jeho literárního vývoje, ale také jako širší výpověď o atmosféře jedné epochy a jedné kultury - o pomalu zanikajícím starém světě rakousko-uherského mocnářství a osudech židovské menšiny uvnitř něj. Magrisova promyšlená, citlivá a poetická studie odhaluje duchovní univerzum východního židovství a jeho vliv na světovou kulturu. V jednom prostoru se tak v knize setkávají pozapomenutí jidiš, hebrejští a němečtí autoři s velikány, jako jsou Singer, Kafka, Musil nebo Zweig, ale i s malířem Chagallem či smutným komikem Charliem Chaplinem. Magrisova promyšlená, citlivá a hluboce erudovaná reflexe židovství, které je podle něj trestí středoevropské a německé kultury a současně paradigmatem údělu moderního člověka a jeho nejisté identity , vzbudila času nejen v Itálii novou vlnu zájmu o dílo spisovatele Josepha Rotha.

Kniha Oty B. Krause Obchodník se sny a jiné galilejské povídky je výjimečná hned z několika důvodů. Napsal ji autor, který pochází z Čech (1921 Praha – 2000 Netanja), a který přežil věznění v koncentračních táborech Terezín a Osvětim-Březinka. V roce 1949

Kniha Oty B. Krause Obchodník se sny a jiné galilejské povídky je výjimečná hned z několika důvodů. Napsal ji autor, který pochází z Čech (1921 Praha – 2000 Netanja), a který přežil věznění v koncentračních táborech Terezín a Osvětim-Březinka. V roce 1949

Autor ve své vzpomínkové knize líčí své zážitky z koncentračních táborů a okolnosti útěku z Osvětimi.

Příběhy italských židovských autorů, bratrů Pressburgerových tvoří vzpomínky na jejich rodnou čtvrť, osmý obvod v Budapešti, na zdejší židovské obyvatele a jejich osudy v době od první světové války až po rok 1956. Příběhy jsou psány s realistickou střídmostí a s citem pro zachycení dobové atmosféry

Příběhy italských židovských autorů, bratrů Pressburgerových tvoří vzpomínky na jejich rodnou čtvrť, osmý obvod v Budapešti, na zdejší židovské obyvatele a jejich osudy v době od první světové války až po rok 1956. Příběhy jsou psány s realistickou střídmostí a s citem pro zachycení dobové atmosféry

Volné pokračování vzpomínek českého židovského lékaře žijícího v Izraeli zachycuje dobu druhé světové války a autorovu válečnou anabázi v Africe a v Evropě. I tato Tauberova kniha je psána s humorem a ironií, kterou čtenáři již znají z jeho prvotiny Atlantida holíčských Židů.