Sefer strana 2 z 3

Zápisky, ze kterých se tato knížka skládá, vznikaly v rozmezí pětadvaceti let, od roku 1990 zhruba do roku 2016. Autor se v nich snažil zaznamenat, co se o navštívených krajích a místech dozvěděl z pramenů, kterým mohl důvěřovat, porovnat tyto prameny se skutečností, přidat údaje, které mu připadaly zajímavé a pro případného návštěvníka užitečné, a příležitostně uplatnit také vlastní pohled tam, kde se zdálo, že stojí za zaznamenání. Rozhodně se ale nejedná o pokus o turistického průvodce. Pokud zde zápisky laskavému čtenáři jako celek předkládáme, tak zejména proto, že mu snad mohou být upozorněním a případně i inspirací k vlastním pohledům na místa a skutečnosti, které by jinak na svých cestách mohl v zamyšlení minout, nebo dokonce vůbec nenavštívit. Totéž platí i o židovských památkách, o nichž se zápisky nezřídka zmiňují. A rovněž o víně.

Příběhy italských židovských autorů, bratrů Pressburgerových tvoří vzpomínky na jejich rodnou čtvrť, osmý obvod v Budapešti, na zdejší židovské obyvatele a jejich osudy v době od první světové války až po rok 1956. Příběhy jsou psány s realistickou střídmostí a s citem pro zachycení dobové atmosféry

Příběhy italských židovských autorů, bratrů Pressburgerových tvoří vzpomínky na jejich rodnou čtvrť, osmý obvod v Budapešti, na zdejší židovské obyvatele a jejich osudy v době od první světové války až po rok 1956. Příběhy jsou psány s realistickou střídmostí a s citem pro zachycení dobové atmosféry

Výbor z autorovy (1894-1943) publicistiky zahrnuje nejzajímavější texty o judaismu, židovských tradicích, filosofii, mystice, jazykovědě a slovesnosti, literární recenze, neznámá zpracování chasidských legend a originální překlad jedné z kabaliostických pohádek rabiho Nachmena. Oddíl Dopisy dokumentuje autorova posledné leta života.

Výbor z autorovy (1894-1943) publicistiky zahrnuje nejzajímavější texty o judaismu, židovských tradicích, filosofii, mystice, jazykovědě a slovesnosti, literární recenze, neznámá zpracování chasidských legend a originální překlad jedné z kabaliostických pohádek rabiho Nachmena. Oddíl Dopisy dokumentuje autorova posledné leta života.

Práce Josepha M. Davise se zabývá životem a dílem rabína Jom Tov Lipmana Hellera (1578-1654), významného znalce Talmudu, známého svým zájmem o židovskou filosofii, ale také hebrejskou gramatiku, matematiku a astronomii. Heller pocházel z Německa, avšak velkou část svého života strávil v Praze, kde působil jako vrchní rabín. Hellerovo pražské působení ukončilo nejasné udání, na jehož základě byl roku 1629 zatčen a několik měsíců vězněn ve Vídni. Po propuštění na něj bylo uvaleno vysoké výkupné a zákaz působit jako rabín na habsburském území. Davisova práce je výjimečná nejen hlubokou znalostí dobových reálií, ale především schopností zasadit je do širšího kontextu dějin židovské i nežidovské Prahy a celé střední Evropy. Autor zprostředkovává mozaiku detailů poutavým způsobem a podává fascinující portrét rabi Hellera jako hlubokého a všestranného učence, jako odpovědného představitele své komunity, avšak současně také jako člověka, jenž se musí vyrovnat s osobní porážkou, vyhnanstvím a exilem. Česká edice rozšiřuje původní anglické vydání o vůbec první český překlad vlastního životopisu rabi Hellera s názvem Megilat ejva a o studii na téma Autobiografie v židovské literatuře v 16. až 18. století. Zařazeny jsou i překlady několika básní z pera rabiho Hellera a rabiho Šelomo Efrajima z Lencyže, jež doprovází studie Dějinné události v liturgické poezii.

Autobiografický příběh amerického novináře, zachycující New York 70. let, jeho židovskou komunitu a aktivity organizací bojujících za práva sovětských Židů.

Autobiografický příběh amerického novináře, zachycující New York 70. let, jeho židovskou komunitu a aktivity organizací bojujících za práva sovětských Židů.

Druhé vydání originálního, ve světě ojedinělého textu: deníku patnáctiletého Otty Wolfa, který si začal psát v létě 1942, když se - spolu s rodiči a starší sestrou Felicitas - uchýlil do úkrytu v okolí obce Tršic u Olomouce. Otto deník vedl skoro po tři roky (ve střídajících se úkrytech v lese a v zahradě, přímo v obci a nakonec v blízké osadě Zákřově) až do své násilné smrti v dubnu 1945. Záznamy jsou dokumentem o osudu jedné židovské rodiny, o pozoruhodné solidaritě desítek prostých lidí, kteří riskovali životy, aby Wolfovy zachránili před transportem a téměř jistou smrtí. Jako by v pozadí se odehrává život vesnice se svými pohřby, svatbami, žněmi či nečekanými vstupy gestapa, i válečné dění, které otřásá celou Evropou. Předmluvu napsal L. Václavek, doslov napsal I. Klíma, který text krátil.

Kniha Oty B. Krause Obchodník se sny a jiné galilejské povídky je výjimečná hned z několika důvodů. Napsal ji autor, který pochází z Čech (1921 Praha – 2000 Netanja), a který přežil věznění v koncentračních táborech Terezín a Osvětim-Březinka. V roce 1949

Zpracováním i pojetím výjimečná práce americkočeského historika, překladatele a publicisty JIŘÍHO KOVTUNA (bývalého novináře Svobodné Evropy, nyní vedoucího pracovníka Kongresové knihovny ve Washingtonu). Historické dílo, které přináší úhrn dosavadních znalostí o hilsneriádě a řadu nových fakt, a zároveň dramatický příběh, který autor pojal jako variaci na Dostojevského téma. Obrazové přílohy.

Zpracováním i pojetím výjimečná práce americkočeského historika, překladatele a publicisty JIŘÍHO KOVTUNA (bývalého novináře Svobodné Evropy, nyní vedoucího pracovníka Kongresové knihovny ve Washingtonu). Historické dílo, které přináší úhrn dosavadních znalostí o hilsneriádě a řadu nových fakt, a zároveň dramatický příběh, který autor pojal jako variaci na Dostojevského téma. Obrazové přílohy.

Román Hanny Demetzové (1928 Ústí nad Labem - 1993 Bethlehem USA) se odehrává v okupovaných Čechách. Jeho hrdinka Helenka vnímá ohrožení, které ji začíná obklopovat z počátku jen jaksi mimoděk, na pozadí vlastních dětských a pubertálních problémů. Ale postupně musí přihlížet, jak její blízké, matku - českou Židovku, otce - sudetského Němce, jejich sourozence a příbuzné, i její první lásku, německého vojáka, doba nemilosrdně třídí do znepřátelených táborů a obrazně i doslova je ničí. Z této (do značné míry autobiografické) perspektivy se autorce knihy podařilo v naléhavé zkratce načrtnout řadu otázek spojených s židovským osudem i koncem tisíciletého soužití tří kultur v českých zemích.