Sefer

Biografii pražského novináře a „zuřivého reportéra“ Egona Erwina Kische napsal její autor, německo-židovský žurnalista, spisovatel a filmař Christian Buckard v roce 2023. Také jeho dvě předcházející knihy, Arthur Koestler: ein extremes Leben 1905–1983 (Arthur Koestler: extrémní život 1905–1983, 2004) i Moshé Feldenkreis (2015) jsou životopisy. Tento žánr, jak dosvědčuje i poslední knižně vydaná práce o E. E. Kischovi, odpovídá zřejmě ideálně autorově pracovní metodě i stylu. Množství detailů, které dovede shromáždit a vynikajícím literárním způsobem čtenáři zprostředkovat, stejně jako neschematický přístup k životu a textům pražského německy píšícího Žida, okouzlujícího společníka, světáka s aurou revolucionáře a komunisty, to všechno dělá z knihy Egon Erwin Kisch. Světová historie zuřivého reportéra mimořádnou událost nejen v kontextu prací o pražské německé literatuře a jejích autorech.

Jana Herrmannová v této knize s humorem i s nostalgií zaznamenala historii své rodiny, základním způsobem propojenou s jejím vlastním příběhem. Málokde se setkáme s tak přesvědčivým a v nejlepším slova smyslu zábavným zachycením atmosféry padesátých a zejména šedesátých let minulého století a jejich pokračování. Rodina Herrmannových, skládající se z české maminky, židovského otce a jedné dcery, je navzdory převážně polemické debatě, která v ní neustále probíhá, soudržná a neoddělitelně vzájemně připoutaná. Do tohoto vztahu vstupuje příbuzenstvo z obou stran včetně těch, kteří zahynuli za války, nebo odešli po roce 1968 do emigrace. Kniha Rodné hnízdo je mimo jiné vyprávěním o tom, že všichni někam patříme a že i přes všechny nesnáze a někdy i pohromy je dobré žít. I když to není vždycky lehké.

Výbor z kratších textů Henryka Grynberga pořídila editorka a překladatelka Olga Hostovská po dohodě s autorem převážně z knih ycie ideologiczne (Židovská škola; Život studentský, život veselý; Exodus) a Szkice rodzinne (Socialismus po Polsku; Domov; Racoon) takovým způsobem, aby vybrané tematické celky mapovaly zhruba padesátileté období od konce 40. let minulého století do konce tisíciletí. Čtenář se zde postupně seznamuje se zkušenostmi žáka židovské školy, s radostmi vysokoškolského studenta v době odhalování stalinských zločinů, s poválečným budováním země, s podivnou atmosférou gomókovského Polska i s důvody, které autora přiměly k emigraci. Poslední dvě prózy (Povinnost; My Židé z Dobrého), které přeložila Daniela Lehárová, byly vybrány z knihy Monolog polsko-ydowski (2003). První líčí události z 90. let, kdy se autor vrátil do Polska, aby splnil slib daný mrtvému otci. Závěrečný esej My, Židé z Dobrého přibližuje čtenáři postavení židovského autora, který žije v USA, ale nepí še ani anglicky, ani jidiš, protože jeho mateřským jazykem se stala jednou provždy polština.

Současné hebrejsko-české vydání Chamiša chumšej Tora - Pěti knih Mojžíšových přináší úplný hebrejský text základního textu judaismu spolu s paralelně tištěným českým překladem, který v letech 1998-2012 vytvořil vrchní zemský a pražský rabín Efraim Sidon. Hebrejský text i překlad jsou rozděleny do kapitol a členěny do týdenních oddílů (parašiot), předčítaných o šabatu. Biblický text je doplněný haftarami (čtením z proroků) k jednotlivým týdenním oddílům Pěti knih Mojžíšových, tak jak se recitují při šabatové bohoslužbě. Zachovat maximální věrnost hebrejskému originálu umožňuje rabi Sidonovi mnohaleté studium hebrejské bible, znalost rabínské tradice výkladu jejího textu a v neposlední řadě i skutečnost, že patří k uznávaným autorům českého jazyka. Výsledkem je překlad, který tomu, kdo jej bude studovat nebo i jen číst, umožní svou původností, odvahou a vnitřní pravdivostí větší blízkost a hlubší pochopení tohoto základního biblického textu.

Druhé vydání originálního, ve světě ojedinělého textu: deníku patnáctiletého Otty Wolfa, který si začal psát v létě 1942, když se - spolu s rodiči a starší sestrou Felicitas - uchýlil do úkrytu v okolí obce Tršic u Olomouce. Otto deník vedl skoro po tři roky (ve střídajících se úkrytech v lese a v zahradě, přímo v obci a nakonec v blízké osadě Zákřově) až do své násilné smrti v dubnu 1945. Záznamy jsou dokumentem o osudu jedné židovské rodiny, o pozoruhodné solidaritě desítek prostých lidí, kteří riskovali životy, aby Wolfovy zachránili před transportem a téměř jistou smrtí. Jako by v pozadí se odehrává život vesnice se svými pohřby, svatbami, žněmi či nečekanými vstupy gestapa, i válečné dění, které otřásá celou Evropou. Předmluvu napsal L. Václavek, doslov napsal I. Klíma, který text krátil.

Práce Josepha M. Davise se zabývá životem a dílem rabína Jom Tov Lipmana Hellera (1578-1654), významného znalce Talmudu, známého svým zájmem o židovskou filosofii, ale také hebrejskou gramatiku, matematiku a astronomii. Heller pocházel z Německa, avšak velkou část svého života strávil v Praze, kde působil jako vrchní rabín. Hellerovo pražské působení ukončilo nejasné udání, na jehož základě byl roku 1629 zatčen a několik měsíců vězněn ve Vídni. Po propuštění na něj bylo uvaleno vysoké výkupné a zákaz působit jako rabín na habsburském území. Davisova práce je výjimečná nejen hlubokou znalostí dobových reálií, ale především schopností zasadit je do širšího kontextu dějin židovské i nežidovské Prahy a celé střední Evropy. Autor zprostředkovává mozaiku detailů poutavým způsobem a podává fascinující portrét rabi Hellera jako hlubokého a všestranného učence, jako odpovědného představitele své komunity, avšak současně také jako člověka, jenž se musí vyrovnat s osobní porážkou, vyhnanstvím a exilem. Česká edice rozšiřuje původní anglické vydání o vůbec první český překlad vlastního životopisu rabi Hellera s názvem Megilat ejva a o studii na téma Autobiografie v židovské literatuře v 16. až 18. století. Zařazeny jsou i překlady několika básní z pera rabiho Hellera a rabiho Šelomo Efrajima z Lencyže, jež doprovází studie Dějinné události v liturgické poezii.

Dílo Hostinec /Austeria/ je známé hlavně svým filmovým zpracováním v režii Jerzyho Kawalerowicze. Českým čtenářům se Stryjkowského podivuhodný text, odehrávající se v předvečer první světové války v jednom haličském hostinci, dostává do rukou poprvé.

Příběhy italských židovských autorů, bratrů Pressburgerových tvoří vzpomínky na jejich rodnou čtvrť, osmý obvod v Budapešti, na zdejší židovské obyvatele a jejich osudy v době od první světové války až po rok 1956. Příběhy jsou psány s realistickou střídmostí a s citem pro zachycení dobové atmosféry

Příběhy italských židovských autorů, bratrů Pressburgerových tvoří vzpomínky na jejich rodnou čtvrť, osmý obvod v Budapešti, na zdejší židovské obyvatele a jejich osudy v době od první světové války až po rok 1956. Příběhy jsou psány s realistickou střídmostí a s citem pro zachycení dobové atmosféry

Výbor z povídek jednoho z nejpozoruhodnějších moderních italských autorů mapuje život v severoitalské Ferraře za druhé světové války. Základní situací Bassaniho příběhů je zdánlivě spořádaný život maloměsta, z něhož válka strhne idylickou starosvětskou masku a odhalí zoufalou situaci lidí zavržených, osamocených a zranitelných. Doslov napsala Olga Hostovská.

Výbor z autorovy (1894-1943) publicistiky zahrnuje nejzajímavější texty o judaismu, židovských tradicích, filosofii, mystice, jazykovědě a slovesnosti, literární recenze, neznámá zpracování chasidských legend a originální překlad jedné z kabaliostických pohádek rabiho Nachmena. Oddíl Dopisy dokumentuje autorova posledné leta života.