Susa

Kniha podává jednak komentovaný přehled článků ze sudetoněmeckého tisku, týkajících se sudetoněmeckých sjezdů v posledních třech letech, jednak některé polemiky mezi sudetskými Němci. Dokládá, že sudetští Němci nejsou jednolitou skupinou, ale pestrým společenstvím s různými politickými názory. Autor (85) je synem českého otce a německé matky, dokáže se na česko-německou problematiku dívat vyváženě z obou stran, jak dokazuje i jeho předchozí kniha "Včerejší strach".

Faksimile učebnice, kterou autor vydal vlastním nákladem v roce 1940.

Kázání na evangelium podle Lukáše. Malá postila, obsahující 36 kázání na texty z Lukášova evangelia.

Paměti manželky nejdéle vězněného českého novináře Dr. Josefa Veverky, který v nacistických a komunistických věznicích prožil 17 let života.

Od dubna do září roku 1945 se neodehrával jen “divoký odsun”, ale také příchod prvních početných skupin osídlenců do pohraničí. Svazek II.1 dokumentuje tyto děje a zpřístupňuje celkem 708 archivních dokumentů z 39 českých archivů (vč. dokumentů na přiloženém CD-ROM). Vedle dokumentů obsahuje též dva úvody s faktografickým přehledem k tématu svazku, desítky fotografií, různé referenční seznamy, místní, osobní a věcný rejstřík a dvě mapy.

Autorka dílem dojela na kole, dílem došla z Prahy do Santiaga de Compostela. Její deník je dokumentem pocitů ženy, která sama putuje Evropou, bojuje s živly, prožívá radosti i pochybnosti.

Vzpomínky českého Němce, který v roce 1945 nebyl odsunut a zůstal ve vlasti jako občan druhého řádu. Německý originál a český překlad v jednom svazku.

Kniha nabízí průřezovou sondu do vybraných základních oblastí fundamentální i speciální (aplikované) teologické etiky, a to v kontextu pluralitní společnosti a sekulárního právního státu, ekumenického a mezináboženského dialogu. Prokazuje, že jí jde o příspěvek k humánnímu utváření lidské praxe, k způsobilosti eticky uvažovat a jednat a o interdisciplinaritu. Nejprve poskytne vymezení základních a rozdílně chápaných pojmů v oblasti etiky a následně vymezí to, co je specifické a jedinečné pro křesťanskou teologickou etiku. Objasňuje základní vzorec a prameny skutečně křesťanské mravnosti. Přibližuje roli křesťanské víry pro teologickoetickou reflexi i křesťanskou mravnost. Potvrzuje, že je teologická etika způsobilá nejen interpretovat křesťanský étos, nýbrž i argumentovat neteologicky. Teologickoetické úvahy jsou teologickoantropologicky ukotveny (pojetí člověka). Hlavními tématy jsou dále Dekalog, aspekty tzv. Magny charty křesťanské mravnosti, přikázání lásky, biblické obrysy pojmu svědomí, příklad nesvobody špatných postojových vzorců závisti se žárlivostí, možnost změny smýšlení, jednání a určení života (metanoia), lidskoprávní a etický princip lidská důstojnost, lidská práva jako součást teologickoetické argumentace, lidská práva a církve, svoboda vyznání, lidská sexualita, otázky spojené s počátkem a koncem lidského života. Předložená publikace vznikla původně jako učebnice pro studijní programy Pastorační a sociální práce ETF UK v Praze, VOŠ sociálně pedagogickou a teologickou Jabok i pro působení v rámci jejího Centra dalšího vzdělávání. Nyní je určena i pro širokou veřejnost. Jedná se o první české představení této disciplíny od českého autora. Vychází s předmluvou teologického etika Pavla Keřkovského (ETF UK) a obsahuje dva rostovské příspěvky (Barbory Zelenkové: Empowerment přístup v oblasti podpory sexuality a partnerských vztahů osob s lehkou a středně těžkou mentální retardací; Lenky Žákové: Falešné představy o Bohu a jejich vliv na utváření života člověka). Autor a editor je postgraduálně vzdělán v tomto oboru a dále se mu věnuje v rámci pedagogicko-vědecké činnosti (Jabok/PSP ETF UK v Praze).

Příručka obsahuje jednak stručný teoretický úvod, jednak řadu praktických návodů k sociální práci se skupinou. Určena je zejména studentům sociálních oborů, sociálním pracovníkům a socioterapeutům.

Předložená kniha vychází s předmluvou Dr. Martina Salma, předsedy představenstva německé nadace "Připomínka, odpovědnost a budoucnost", který svou předmluvu zakončil těmito slovy: "Kniha je navýsost příkladným dílem; pevně věřím, že ji budou následovat další studie v jiných zemích. Zároveň doufám, že se tato kniha dočká v České republice širokého ohlasu a recepce." Publikace je jedním z hlavních produktů mezinárodního projektu, který byl vyhlášen a podpořen německou nadací v rámci jejího programu vzdělávání v oblasti lidských práv. Podmínkou bylo vycházet z historických zkušeností nacistického bezpráví a ukázat důležitost těchto historických skutečností pro lidskoprávní vzdělávání dnes. Proto tvoří nacistické sterilizace a následný program "Euthanasie" téma onoho historického bezpráví a na základě něho jsou pojednány vybrané, související oblasti problematiky lidských práv osob s postižením, nevyléčitelně nemocných a umírajících lidí i další témata, která vyplývají z reflexe historického bezpráví a souvisejí s lidskoprávní problematikou zvolených cílových skupin. Kniha je zahájena příspěvkem, který se věnuje nacistickým sterilizacím jako předstupni programu "Euthanasie" a jako určité ústavě nacistického režimu. Za významné a vypovídající označuje poznatek, že byly prováděny na základě příslušného zákona, a sleduje i poválečný právní vývoj v Německu ve vztahu k sterilizovaným osobám (kapitola 1 Nucené sterilizace: inkubační doba programu "Euthanasie"). Téma nacistických sterilizací je dále rozvinuto s ohledem na Českou republiku a česko-německou otázku (příspěvek Michala V. Šimůnka, historika Ústavu soudobých dějin Akademie věd ČR, Přijetí a reakce na Zákon o zamezení dědičně nemocnému potomstvu v českých zemích 1933-38/40-45). Následně je představen nacistický program "Euthanasie" (kapitola 3 Nacistický program "Euthanasie"/René Milfait). Další řádky poukazují na důležité aktéry nacistického bezpráví spáchaného na nemocných, a sice na lékaře a lékařské etiky (kapitola 4 Lékařská etika v nacistickém podání a její kontext/René Milfait). Na pozadí lékařské etiky v podání nacistů je vysvětleno postavení lidských práv v étosu povolání lékaře (příspěvek Soni Matochové, doktorky práv i lékařské etiky, pracovnice Ústavního soudu ČR: Mravní éthos lékaře v kontextu lidských práv 20. století). Role a postavení lidských práv v biomedicínskoetických diskusích je dalším tématem (příspěvek Konrada Hilperta z mnichovské univerzity, předsedy pracovního společenství německých teologických etiků, člen bavorské vlády pro etické otázky spojené s biovědami ). Na základě vybraných rozhodnutí lidskoprávních soudů byla položena otázka, zda Má smysl hovořit o speciálních právech nevyléčitelně nemocných, umírajících a zdravotně postižených (příspěvek Daniela Bartoně, doktora práv, advokáta, lidskoprávního aktivisty a ekumenického teologa). V souvislosti s nacistickými sterilizacemi byl zpracován Empowerment přístup v oblasti podpory sexuality a partnerských vztahů osob s lehkou a středně těžkou mentální retardací a téma rodičovství (příspěvek Barbory Zelenkové, diplomované sociální pracovnice). Centrální lidskoprávním měřítkem pro posouzení celkového tématu projektu se stal lidskoprávní a etický princip lidské důstojnosti (kapitola 9 Lidskoprávní princip lidská důstojnost/René Milfait). Na něj navazuje otázka, co znamená lidsky důstojné utváření života nevyléčitelně nemocných a umírajících dnes a jaké postavení a hranice mají lidská práva v diskusích o tak závažné etapě lidského života (kapitola 10 Problematika lidsky důstojného utváření života nevyléčitelně nemocných a umírajících/René Milfait). Problematika přitom není redukována na téma eutanázie. Z důvodu programu nadace, v rámci něhož tato publikace vzniká, i z důvodu celkového tématu a rozprav o etické výchově ve školách v ČR celou publikaci uzavře příspěvek věnující se lidským právům ve vzdělávání, resp. lidskoprávnímu vzdělávání (kapitola 11 Lidskoprávní vzdělávání: Lidská práva na pomezí práva a mravnosti jako nezbytná součást vzdělávání/René Milfait). Nabízená publikace obsahuje devět příloh relevantních dokumentů. Je určena studujícím různých programů a oborů (medicíny, práva, sociální a pastorační práce, teologie, pedagogiky, lidských práv apod.), pracovníkům různých souvisejících profesí, každému občanovi v pestrých rodinných či přátelských rolích, pracovníkům v médiích i politikům. Tato publikace vychází nejen díky finanční podpoře nadace "Připomínka, odpovědnost a budoucnost" a jejímu programu "Menschen Rechte Bilden", ale i díky financím z projektu Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (Inovace studijního programu Pastorační a sociální práce ETF UK, Rozvoj a zkvalitnění studijních programů na Vysokých a Vyšších odborných školách).

Dokument Marka Kopeckého o pětiletém boji s akutní leukémií, doplněný svědectvím jeho sestry Ester, která mu věnovala kostní dřeň, a básněmi jeho ženy Simony. Navzdory hořkému konci je knížka oslavou lidské statečnosti a naděje. Marek Kopecký psal od počátku hospitalizace "zpravodaje z hemačky" a posílal je mailem početným přátelům. Později vznikly "zpravodaje z transplantačky". "Zpravodaje" - autentický, redakčně neupravovaný text - jsou jádrem knihy. Editorka Ester Kopecká přidala svůj "Deník transplantátu", Simona Kopecká své verše. Graficky upravila a obálku navrhla Karolína Hejná.

Obsahuje stručný úvod do edice. Dále dva historické přehledy: 1. Vztahy mezi Čechy a Němci do konce druhé světové války; 2. Základní údaje o přítomném obyvatelstvu, migračních pohybech, teritoriálních změnách a správním uspořádání na území českých ze mí v období 19181960. Následují čtyři metodologické statě, obsáhlý seznam doporučené literatury a seznam archivů a fondů k celé edici, dobové fotografie a mapy.

Čtyřdílná učebnice hebrejštiny určená pro děti židovských škol. Byla užívána v období mezi dvěma válkami. Po druhé světové válce je prakticky nedostupná. Toto vydání je fotokopií původního vydání. Vychází ve dvou svazcích, které jsou prodejné pouze jako soubor.

Byl to obrovský a zubatý pes. Vzbuzoval respekt. Ale byl hodný a rád se se mnou mazlil. Byl tak velký, že když jsem ho chtěl pohladit a podrbat na zádech, nemusel jsem se k němu vůbec sklánět, prostě jsem mu položil ruku na šíji a hladil ho a drbal. Cítil jsem přitom podivné mrazení – byl v tom kus obavy z tak mohutného zvířete, které by mohlo být i nebezpečné, a současně radost z toho, že se mi poddává, že je to v tu chvíli „můj“ veliký krásný pes. Ve skutečnosti patřil sousedům, kteří mu říkali Bonza. Ta vzrušující směs pocitů z hlazení velikého Bonzy mi zůstala v paměti – už víc než pětašedesát let. Nedávno jsem našel mezi starými rodinnými fotografiemi Bonzův obrázek, který mě překvapil. Bonza byl malý přízemní pouliční kříženec, prostě podvraťák. Byl ovšem tak vysoký, že jsem se k němu opravdu nemusel sklánět, byl jsem totiž klučík méně než čtyřletý. Vzpomínka na Bonzu zkrátka vyrostla se mnou. Obávám se, že podobně vyrostly – nebo se naopak zmenšily – mnohé další moje vzpomínky, které nemohu korigovat podle starých fotografií. A že stejný růst nebo zmenšování vzpomínek postihuje všechny pisatele pamětí. To ovšem nechávám stranou veřejné osobnosti a politiky, kteří se ve svých pamětech navíc snaží dokázat, že to tenkrát mysleli a dělali dobře a že to zkazili ti druzí.