Susa strana 2 z 4

Průvodce po vybraných 25 pivovarech v Praze. Co je to Pivandr? Je to nasnadě, je to pouť, dobrodružství, vandr, cesta probouzející žízeň a přirozeně končící příjemným posezením u piva. Malebná česká krajina k vandrování přímo vybízí, a tisíciletá česká tradice vaření piva, v posledních letech ještě navíc se snoubící s nespočtem nově vznikajících lokálních pivovarů, stejně tak vybízí k tomu, aby objevování nových míst zakončilo ochutnání místního piva. Pivandrácký způsob cestování je nám vlastní. A myslíme si, že takových je nás mnohem víc. Řekli jsme si proto, že bychom rádi vytvořili něco, co by nás všechny spojovalo, čím bychom se navzájem poznávali a dali si najevo, že si rozumíme. A došli jsme k tomu, že takovýmto pojítkem by mohly být upomínkové pivovarské samolepky. Jistě, že by byl koncept upomínkových samolepek bůhvíjak převratný, to netvrdíme, ale k té současné vlně minipivovarů, kterých vzniká ročně tolik, že je nestíhají všechny navštěvovat ani ti nejotrlejší Pivandráci, se to docela dobře hodí. Můžete to brát, jak chcete. Jako soutěž, jako hru, můžete si pořizovat naše alba mapující pivovary různých českých regionů jakožto inspiraci k cestování, nebo si můžete, jste-li již inspirovaní, pořizovat v pivovarech naše samolepky jako malou upomínku na příjemný výlet, a můžete zkombinovat obojí to budeme samozřejmě nejradši cílem celého projektu zkrátka je, aby si z něj každý vzal to, co vyhovuje právě jemu systematické sběratelství, náhodné upomínky, obrázky na památku, trochu počtení o příbězích českých pivovarů, prostě, jak je ctěná libost.

Průvodce po vybraných 25 pivovarech v Praze. Co je to Pivandr? Je to nasnadě, je to pouť, dobrodružství, vandr, cesta probouzející žízeň a přirozeně končící příjemným posezením u piva. Malebná česká krajina k vandrování přímo vybízí, a tisíciletá česká tradice vaření piva, v posledních letech ještě navíc se snoubící s nespočtem nově vznikajících lokálních pivovarů, stejně tak vybízí k tomu, aby objevování nových míst zakončilo ochutnání místního piva. Pivandrácký způsob cestování je nám vlastní. A myslíme si, že takových je nás mnohem víc. Řekli jsme si proto, že bychom rádi vytvořili něco, co by nás všechny spojovalo, čím bychom se navzájem poznávali a dali si najevo, že si rozumíme. A došli jsme k tomu, že takovýmto pojítkem by mohly být upomínkové pivovarské samolepky. Jistě, že by byl koncept upomínkových samolepek bůhvíjak převratný, to netvrdíme, ale k té současné vlně minipivovarů, kterých vzniká ročně tolik, že je nestíhají všechny navštěvovat ani ti nejotrlejší Pivandráci, se to docela dobře hodí. Můžete to brát, jak chcete. Jako soutěž, jako hru, můžete si pořizovat naše alba mapující pivovary různých českých regionů jakožto inspiraci k cestování, nebo si můžete, jste-li již inspirovaní, pořizovat v pivovarech naše samolepky jako malou upomínku na příjemný výlet, a můžete zkombinovat obojí to budeme samozřejmě nejradši cílem celého projektu zkrátka je, aby si z něj každý vzal to, co vyhovuje právě jemu systematické sběratelství, náhodné upomínky, obrázky na památku, trochu počtení o příbězích českých pivovarů, prostě, jak je ctěná libost.

Autor je známý geriatr. Kniha je přehlednou učebnicí pro nezdravotníky z pomáhajících profesí. Zabývá se pojetím medicíny, zdraví a nemoci, komunikací zdravotníka s pacientem, medicínskou etikou, klinickým vyšetřením, zdravotnickými službami a jejich právní regulací, geriatrií, následnou a dlouhodobou péčí, umíráním, paliativní a hospicovou péčí.

Autorka v roce 2012 putovala portugalskou cestou do Santiaga de Compostela a vydala o tom knížku. O rok později se vydala se synem do Japonska okusit jinou kulturu a jinou spiritualitu na poutní cestě po klášterech ostrova Šikoku. Vytěžila z toho knížku "Matka a syn poutníky v Japonsku". V roce 2015 se ve svých 74 letech vydala do Japonska sama ještě jednou, aby své putování dokončila. Záznamem této cesty je tato kniha. Autorka vedle svých zážitků a dojmů vypisuje i řadu cenných informací pro poutníky.

Autorka v roce 2012 putovala portugalskou cestou do Santiaga de Compostela a vydala o tom knížku. O rok později se vydala se synem do Japonska okusit jinou kulturu a jinou spiritualitu na poutní cestě po klášterech ostrova Šikoku. Tato cesta je u nás mnohem méně známá než přetížená poutní cesta do Santiaga. Autorka vedle svých zážitků a dojmů vypisuje i řadu cenných informací pro poutníky.

Průvodce po vybraných 25 pivovarech Středočeského kraje. Současně album na upomínkové samolepky, které budou v pivovarech k dostání. První díl série, která hodlá pokrýt celou Českou republiku. Knížka provádí po pivovarech Vysoký Chlumec, Kostelec nad Č.l., Klášter, Kutná Hora, Krušovice, Lobeč u Mšena, Zbraslavice, Únětice, Nymburk, Benešov, Mutějovice, Lety, Sedlec-Prčice, Slaný, Jince, Kounice, Zadní Třebaň, Podlesí, Sedlčany, Dolní Břežany, Mělník, Nupaky, Kněžičky, Dědkův Mlýn a Řevničov.

Lékař po padesáti letech služby v různých zdravotnických zařízeních přemýšlí o medicíně v souvislostech těla, duše a dalších lidských rozměrů.

Autor putoval z Prahy do Santiaga de Compostela po etapách v letech 1991 – 1996; byl jedním z prvních Čechů, kteří se na tuto pouť vydali po otevření hranic. Svůj cestovní deník doplňoval historiemi, pověstmi, legendami, ale i vzpomínkami a úvahami. Jeho kniha je tak současně dokumentem o pouti současnou Evropou, středověkou Evropou i vlastním nitrem. Není průvodcem pro dnešní poutníky, kteří jdou v zástupech, je spíše vzpomínkou na dobu, kdy španělské babičky při spatření poutníka ještě svolávaly vnoučata, aby se na něj přišly podívat a pozdravit. I. díl pojednává o pouti z Prahy do Le Puy ve francouzskén Centrálním masivu, vykonané v letech 1991 – 1992.

Český pivní atlas zachycuje současný stav českého pivovarnictví v širokých souvislostech a prostřednictvím přehledných map odhaluje: působnost českých pivovarů v jednotlivých obcích celé České republiky. podrobnou strukturu pivní nabídky v českých krajích pečlivě utajovanou spolupráci pivovarských skupin a mnoho dalšího. Zjistěte, kde všude se točí Vaše oblíbená značka. Podívejte se, jaká piva můžete ochutnat ve Vašem regionu. Poznejte doposud skryté síly, které hýbou českým pivním trhem.

Lékař, který během svého profesního života prošel řadou různých zdravotnických pracovišť, vypráví o medicíně v souvislostech těla, duše a ostatních lidských rozměrů. Kniha je určena zdravotníkům i laikům.

Byl to obrovský a zubatý pes. Vzbuzoval respekt. Ale byl hodný a rád se se mnou mazlil. Byl tak velký, že když jsem ho chtěl pohladit a podrbat na zádech, nemusel jsem se k němu vůbec sklánět, prostě jsem mu položil ruku na šíji a hladil ho a drbal. Cítil jsem přitom podivné mrazení – byl v tom kus obavy z tak mohutného zvířete, které by mohlo být i nebezpečné, a současně radost z toho, že se mi poddává, že je to v tu chvíli „můj“ veliký krásný pes. Ve skutečnosti patřil sousedům, kteří mu říkali Bonza. Ta vzrušující směs pocitů z hlazení velikého Bonzy mi zůstala v paměti – už víc než pětašedesát let. Nedávno jsem našel mezi starými rodinnými fotografiemi Bonzův obrázek, který mě překvapil. Bonza byl malý přízemní pouliční kříženec, prostě podvraťák. Byl ovšem tak vysoký, že jsem se k němu opravdu nemusel sklánět, byl jsem totiž klučík méně než čtyřletý. Vzpomínka na Bonzu zkrátka vyrostla se mnou. Obávám se, že podobně vyrostly – nebo se naopak zmenšily – mnohé další moje vzpomínky, které nemohu korigovat podle starých fotografií. A že stejný růst nebo zmenšování vzpomínek postihuje všechny pisatele pamětí. To ovšem nechávám stranou veřejné osobnosti a politiky, kteří se ve svých pamětech navíc snaží dokázat, že to tenkrát mysleli a dělali dobře a že to zkazili ti druzí.

Čtyřdílná učebnice hebrejštiny určená pro děti židovských škol. Byla užívána v období mezi dvěma válkami. Po druhé světové válce je prakticky nedostupná. Toto vydání je fotokopií původního vydání. Vychází ve dvou svazcích, které jsou prodejné pouze jako soubor.

Kniha podává jednak komentovaný přehled článků ze sudetoněmeckého tisku, týkajících se sudetoněmeckých sjezdů v posledních třech letech, jednak některé polemiky mezi sudetskými Němci. Dokládá, že sudetští Němci nejsou jednolitou skupinou, ale pestrým společenstvím s různými politickými názory. Autor (85) je synem českého otce a německé matky, dokáže se na česko-německou problematiku dívat vyváženě z obou stran, jak dokazuje i jeho předchozí kniha "Včerejší strach".

Dokument Marka Kopeckého o pětiletém boji s akutní leukémií, doplněný svědectvím jeho sestry Ester, která mu věnovala kostní dřeň, a básněmi jeho ženy Simony. Navzdory hořkému konci je knížka oslavou lidské statečnosti a naděje. Marek Kopecký psal od počátku hospitalizace "zpravodaje z hemačky" a posílal je mailem početným přátelům. Později vznikly "zpravodaje z transplantačky". "Zpravodaje" - autentický, redakčně neupravovaný text - jsou jádrem knihy. Editorka Ester Kopecká přidala svůj "Deník transplantátu", Simona Kopecká své verše. Graficky upravila a obálku navrhla Karolína Hejná.

Předložená kniha vychází s předmluvou Dr. Martina Salma, předsedy představenstva německé nadace "Připomínka, odpovědnost a budoucnost", který svou předmluvu zakončil těmito slovy: "Kniha je navýsost příkladným dílem; pevně věřím, že ji budou následovat další studie v jiných zemích. Zároveň doufám, že se tato kniha dočká v České republice širokého ohlasu a recepce." Publikace je jedním z hlavních produktů mezinárodního projektu, který byl vyhlášen a podpořen německou nadací v rámci jejího programu vzdělávání v oblasti lidských práv. Podmínkou bylo vycházet z historických zkušeností nacistického bezpráví a ukázat důležitost těchto historických skutečností pro lidskoprávní vzdělávání dnes. Proto tvoří nacistické sterilizace a následný program "Euthanasie" téma onoho historického bezpráví a na základě něho jsou pojednány vybrané, související oblasti problematiky lidských práv osob s postižením, nevyléčitelně nemocných a umírajících lidí i další témata, která vyplývají z reflexe historického bezpráví a souvisejí s lidskoprávní problematikou zvolených cílových skupin. Kniha je zahájena příspěvkem, který se věnuje nacistickým sterilizacím jako předstupni programu "Euthanasie" a jako určité ústavě nacistického režimu. Za významné a vypovídající označuje poznatek, že byly prováděny na základě příslušného zákona, a sleduje i poválečný právní vývoj v Německu ve vztahu k sterilizovaným osobám (kapitola 1 Nucené sterilizace: inkubační doba programu "Euthanasie"). Téma nacistických sterilizací je dále rozvinuto s ohledem na Českou republiku a česko-německou otázku (příspěvek Michala V. Šimůnka, historika Ústavu soudobých dějin Akademie věd ČR, Přijetí a reakce na Zákon o zamezení dědičně nemocnému potomstvu v českých zemích 1933-38/40-45). Následně je představen nacistický program "Euthanasie" (kapitola 3 Nacistický program "Euthanasie"/René Milfait). Další řádky poukazují na důležité aktéry nacistického bezpráví spáchaného na nemocných, a sice na lékaře a lékařské etiky (kapitola 4 Lékařská etika v nacistickém podání a její kontext/René Milfait). Na pozadí lékařské etiky v podání nacistů je vysvětleno postavení lidských práv v étosu povolání lékaře (příspěvek Soni Matochové, doktorky práv i lékařské etiky, pracovnice Ústavního soudu ČR: Mravní éthos lékaře v kontextu lidských práv 20. století). Role a postavení lidských práv v biomedicínskoetických diskusích je dalším tématem (příspěvek Konrada Hilperta z mnichovské univerzity, předsedy pracovního společenství německých teologických etiků, člen bavorské vlády pro etické otázky spojené s biovědami ). Na základě vybraných rozhodnutí lidskoprávních soudů byla položena otázka, zda Má smysl hovořit o speciálních právech nevyléčitelně nemocných, umírajících a zdravotně postižených (příspěvek Daniela Bartoně, doktora práv, advokáta, lidskoprávního aktivisty a ekumenického teologa). V souvislosti s nacistickými sterilizacemi byl zpracován Empowerment přístup v oblasti podpory sexuality a partnerských vztahů osob s lehkou a středně těžkou mentální retardací a téma rodičovství (příspěvek Barbory Zelenkové, diplomované sociální pracovnice). Centrální lidskoprávním měřítkem pro posouzení celkového tématu projektu se stal lidskoprávní a etický princip lidské důstojnosti (kapitola 9 Lidskoprávní princip lidská důstojnost/René Milfait). Na něj navazuje otázka, co znamená lidsky důstojné utváření života nevyléčitelně nemocných a umírajících dnes a jaké postavení a hranice mají lidská práva v diskusích o tak závažné etapě lidského života (kapitola 10 Problematika lidsky důstojného utváření života nevyléčitelně nemocných a umírajících/René Milfait). Problematika přitom není redukována na téma eutanázie. Z důvodu programu nadace, v rámci něhož tato publikace vzniká, i z důvodu celkového tématu a rozprav o etické výchově ve školách v ČR celou publikaci uzavře příspěvek věnující se lidským právům ve vzdělávání, resp. lidskoprávnímu vzdělávání (kapitola 11 Lidskoprávní vzdělávání: Lidská práva na pomezí práva a mravnosti jako nezbytná součást vzdělávání/René Milfait). Nabízená publikace obsahuje devět příloh relevantních dokumentů. Je určena studujícím různých programů a oborů (medicíny, práva, sociální a pastorační práce, teologie, pedagogiky, lidských práv apod.), pracovníkům různých souvisejících profesí, každému občanovi v pestrých rodinných či přátelských rolích, pracovníkům v médiích i politikům. Tato publikace vychází nejen díky finanční podpoře nadace "Připomínka, odpovědnost a budoucnost" a jejímu programu "Menschen Rechte Bilden", ale i díky financím z projektu Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (Inovace studijního programu Pastorační a sociální práce ETF UK, Rozvoj a zkvalitnění studijních programů na Vysokých a Vyšších odborných školách).

Sbírka veršů evangelického theologa.