Take Take Take strana 2 z 2

Kdo se dnes začte do příběhu Frankensteina a jeho uměle stvořeného Adama, ponoří se nejen do rané science fiction o oživení netvora, ale také do znepokojivého psychologického příběhu. Bude prožívat drama plné napětí, ovšem zároveň si klást otázky o odpovědnosti člověka za vlastní činy, o lidské spravedlnosti, soucitu i nelítostné nechuti k jinakosti. Dovolávám se tvého soucitu, nepohrdej mnou. Vyslechni můj příběh, a až skončím, opusť mě, nebo mě polituj, podle toho, jaký osud si podle tebe zasloužím. Ale vyslechni mě! Zákony lidí, i když jsou krvavé, dovolují, aby viník přednesl svou obhajobu dřív, než je odsouzen. Vyslechni mě, Frankensteine. Obviňuješ mě z vraždy, a přece bys s klidným svědomím zničil tvora, kterého jsi sám stvořil. To je ta věčná lidská spravedlnost! Má lidská věda usilovat o všemohoucnost? A jaké důsledky má zaslepená lidská sebestřednost? Co je zlo a co je dobro? Lze to rozsoudit? Může se jedno obrátit v druhé a naopak? Obdivujme se Mary Shelleyové, která jako mladá dívka dokázala na začátku 19. století vtělit tyto a další otázky do svého nesmrtelného příběhu. Právě díky nim se totiž každá generace k Frankensteinovi se zaujetím vrací.

Debutová kniha Jaroslava Konáše vypráví o tom, co všechno mohou skrývat místa a věci, které v našich každodenních životech lhostejně míjíme. Prozaický život hudebního novináře se po setkání s tajemnou dívkou promění ve fantaskní dobrodružství. V temných uličkách, zapomenutých malostranských dvorcích či v zakouřených barech a kavárnách doslova ožívá duch staré Prahy, legenda proniká do současnosti a sen se mísí s realitou. Objevování nového světa však není jenom příjemným rozptýlením, ale také cestou k lásce a sobě samému, která není bez nebezpečí.

K jakým hodnotám se naše zem hlásí? Jaká práva garantuje svým občanům? Před kým nás ze zákona chrání a co od nás vyžaduje? O tom všem hovoří naše ústava. Ilustrovaná Ústava České republiky je praktická kniha do každé domácnosti. Atraktivní a přehlednou formou Vás seznámí s textem Ústavy České republiky a Listiny základních práv a svobod, které srozumitelně definují základní hodnoty naší země. Každý občan se v knize může seznámit s právy, které mu tento stát garantuje, a také s povinnostmi, ke kterým se život v naší zemi váže. Kniha čtenáři přibližuje, jak náš stát funguje, co je třeba ke změně zákonů, kdo může být poslancem a kdo senátorem, nebo třeba co se stane, když se prezident dopustí velezrady. Mít vlastní stát, jazyk nebo vlajku, být součástí demokratického světa, mít spojence, právní systém nebo ústavu, to všechno jsou významné věci, které zdaleka nejsou samozřejmostí a v boji za demokratickou podobu naši země, za ně mnozí zaplatili životem. My si toho vážíme a máme pocit, že je důležité vědět, jaká práva naše zem svým občanům garantuje, před kým nás ze zákona chrání a co od nás vyžaduje. To vše je obsahem Ústavy České republiky. Dosud ji však vydávali nakladatelé, kteří nedbali o její atraktivní podobu a my jsme se rozhodli to změnit. Věříme, že se Vám kniha bude líbit a nezapomeňte si ji také přečíst!

Román novelisty a romanopisce Jaroslava Havlíčka (1896-1943) Neviditelný z roku 1937 patří k vrcholným dílům české psychologické prózy. Jeho titul označuje základně dvě varianty schizofrenního bludu, který se objeví v konzervativní rodině továrníka Hajna, do které v roli ženicha proniká mladý ambiciózní inženýr chemie, aniž tuší, že se tu bude muset porvat s nepřátelským Osudem. Příběh mladého manželství, který začnou postupně zaplňovat kuriózní, zneklidňující až šokující projevy a výjevy, je vyprávěn a současně zaznamenáván hlavním hrdinou tak, aby rekonstruoval a evokoval minulé události spolu s tím, jak tyto události prožíval, jak se s nimi vyrovnával a jak jimi trpěl. Díky tomuto vypravěčskému postupu i dílky řadě skvěle režírovaných výstupů a scén je čtenář zasahován s vysokou mírou bezprostřednosti a dramatické účinnosti.

Následující soubor fotografií představuje výběr ze sedmi rodinných alb z let 1968-1984, zakoupených náhodně přes internet. Jejich původní majitel ovšem dřív, než alba prodal, vyřezal ze všech snímků tváře zachycených osob. Co tím zamýšlel, není zřejmé. Možná chtěl fotografie pouze anonymizovat, možná ho vedly jiné pohnutky. Nezamýšleně však vzniklo vizuálně ojedinělé svědectví o životě v normalizačním Československu. O společnosti, v níž byla osobní identita cíleně potlačována a rozpouštěna v šedi zaměnitelných kulis. O autorství se v tomto případě dělí dvojice neznámých tvůrců. Ten, kdo snímky pořídil, s tím, kdo je poškodil. Zda se náhodou nejednalo o tutéž osobu, je další z mnoha záhad, které obestírají okolnosti vzniku fotografií.

Popelka Biliánová byla spisovatelka a novinářka, aktivní na přelomu 19. a 20. století. Bydlela bezmála padesát let na Vyšehradě a pilně zaznamenávala zdejší pověsti, osudy a místní zvláštnosti. Řada těchto textů vyšla v podobě fejetonů na stránkách tehdejšího tisku. Většina novinových článků však upadla rychle v zapomnění, a proto nyní vychází v reprezentativním souboru knižně. Kniha čtenáři nabízí přehled souvislostí o historii Vyšehradu a jeho podhradí, zároveň může sloužit jako netradiční bedekr pro toulky Vyšehradem. Dozvíte se v ní například, kde všude se popravovalo, kolik je na Vyšehradě studní, jak to bylo s vyšehradským přívozem nebo kde jsou zazděné vchody do skalních chodeb. Kromě své faktografické hodnoty mají Popelčiny fejetony také vysoké literární kvality. Vzletný, místy až lyrický jazyk pomáhá dokonale navodit atmosféru dob dávno minulých. Čtrnáct fejetonů je doplněno devíti linoryty Magdaleny Rutové, které přinášejí osvěžující pohled na současnou podobu Vyšehradu.