Talent Pro ART strana 3 z 5

Krátké příběhy, pro čtenáře klasických českých detektivních příběhů: Na kočičí svědomí je příběh o panu lékárníkovi z ospalého městečka, o jeho kocourkovi a také o staré bylinářce, kteří se potýkají tak trochu s magií. ABeCeDe kocour přede, tam učitel ve výslužbě využije své letité zkušenosti práce s lidmi, miluje literaturu a nechce se vzdát zlu. Paní, která neměla kočku. Nenápadná uklízečka zdaleka není jen obyčejná žena, umí přemýšlet a její dedukce jsou pro ni nebezpečné… Tři potkani - povídka o netradičním spojení důchodkyně a mladého policisty ukáže, že každá maličkost a myšlenka je důležitá. Pliosaurus humorná politická satira. Zlatý medvěd vypráví o partičce štamgastů z hospůdky, kteří zúročí hodiny a hodiny společných diskuzí a sbírání nových informací v trochu unáhlené sázce. Zločin u tří borovic a jedné břízy - skupina kamarádů kempuje v přírodě, pro ně neoblíbená žena náhle zemře, je pachatel někdo z nich?

Nechci vám mazat med kolem huby, takže to řeknu na rovinu – život může být tak lehkej, jak si ho sami uděláte. A tak k posrání těžkej, jak si zasloužíte. Nikdo vám nikdy neřekne, jaká cesta je ta správná, jakou odbočkou se vydat. Musíte si na to přijít sami a po cestě párkrát zabloudit, než najdete to prťavý světýlko na konci, kterýmu někdo říká vysvobození, někdo jinej happyend a já mu říkám paprsek slunce mezi záclonama během ranní kocoviny. Nikdo o něj nestojí, ale každej ví, že přijde… Mně přišla do kanceláře dáma v červeným. I přes sladkej sexy úsměv její oči volaly o pomoc. Co jsem udělal? Koukal jsem přes kameru, jak si dělá kafe, a přemýšlel o tom, proč zrovna tahle ženská zkouší vyhledat detektiva. Možná bych jí pomohl. Možná i jo, ale moc času na rozmyšlenou jsem nedostal. Pak mě okolnosti tak moc semlely, že ani medovej Jack nepomáhal. A někde tam venku je někdo, kdo touží po mojí hlavě…

Je práce v knihovně nudná? Ani náhodou. Před třiceti lety jsem pracoval v knihovně a prožil jsem zde překrásné období svého života. Svou „Prima sezónu“. V Knihovníkovi se do této doby vracím. Můžete se začíst do příběhů jednoho mladého knihovníka a jeho kolegyní, krásných a zajímavých knihovnic. Většina povídek se zakládá na pravdě, ale je to tak dávno, že už si ani nepamatuji, jak to tehdy vlastně všechno bylo. V každém případě máte před sebou knížku plnou pitoreskních postav, úsměvných povídek i povídek k zamyšlení.

Rok 1968 je zcela jistě zapsán temnou barvou do naší historie a hluboce poznamenal jednu celou generaci s přesahem až do dnešní doby. Jirka Fučikovský ve svém románu popisuje tuto dobu z pohledu dospívajícího chlapce. Přestože se jedná o smutné období našich dějin, Fučikovský dokázal okořenit děj až Poláčkovským humorem. Jazyk vyprávění je záměrně přizpůsobený věku a myšlení hlavních postav, příběh se na vás valí v nezadržitelném tempu, aby zamířil k neodvratitelnému závěru…

Vítězná novela literární soutěže Velká cena Talent Pro ART. Bohumil Matějovský zaujal porotu výbornou slovní zásobou, dobře vystavěným a napínavým příběhem, který není prvoplánový a v neposlední řadě příjemným nevtíravým humorem, který vhodně tuto knihu doprovází. Jaké to asi je žít ve vzdálené Nevadě? Dá se tam najít to, co hlavní hrdinové příběhu postrádají: Pochopení, přátelství a lepší budoucnost? Od koho se dočkají pomoci a od koho podrazu. Vydejme se proto s nimi na dobrodružnou cestu, provázenou nebezpečím i humorem, abychom nalezli odpověď.

Sbírka surově laděných básní Jitky P. Bařinové, které dokazují, že i pod drsnou schránkou může žít citlivá poetická duše.

Z psího útulku rovnou na Hrad? Proč ne, když máte pes-appeal a víte, jak svět vrtí ocasem. Flanderský bouvier Oskar vás provede prvním rokem v nové smečce. Komentuje hradčanské hemžení lidí a psů bez servítků, ale pro slabosti bližních má pochopení – chybovat je lidské, odpouštět psí. Humor a nadsázka potěší nejen pejskomily, ale i milovníky staré Prahy. Dobrodružství psích přátel Blanky, Oskara, Puga a Richarda, stejně jako příběhy jejich páníčků, malostranských sousedů, nabízejí milé čtení do neklidné doby. Ilustroval Pavel Beneš.

Každý z nás má nějaké jméno. Jsme zvyklí vídat ho v určitý den v kalendáři a rádi našim milým a přátelům v den jejich svátku přejeme. Když se Vlastimil Šantroch, zvaný Shaana, rozhodl napsat na každé jméno v kalendáři báseň, uvalil na sebe velkou řeholi. Tím spíš, že básně – limeriky – psal na aktuální jméno každý den po probuzení. Mnozí by časem podobný projekt vzdali, ale Shaana vytrval. Díky tomu dnes držíte v rukou pozoruhodnou knížku, ve které můžete i zpětně kdykoliv listovat a číst si krásné ale i vtipné básně o našich jménech. Věřím, že vedle kalendáře najde své trvalé místo i tento milý, poetický Shaalendář.

Vypořádat se s nepříznivým osudem, rozchodem, úrazem, smrtí blízkých, je zcela jistě velký zásah do lidské mysli či duše a člověka tyto situace donutí se pozastavit, projít si fází truchlení, sebepoznání, katarzí. O to silnější je tato skutečnost v případech, kdy ztratíte milovaného bratra, sestru nebo rodiče. Markéta Biri Lexová přichází s duchovně laděným příběhem, ve kterém se na svou mystickou cestu vydává hlavní hrdinka, Ester. Snaží se vypořádat se smrtí bratra a odpověď hledá v přírodě. Se svými přáteli putuje horami, žije v souladu s přírodou, a to nejen formálně, ale skutečně v té nejdrsnější podobě. Ve své fantazii se propadá do různě propletených astrálních světů, které se průběžně prolínají s realitou. Markéta Biri Lexová bravurně popsala temné zákoutí lidského bytí. Jedná se o velmi vyzrálý pohled s pohledem na sebe samu, s přesahem mystického příběhu. Kniha se svou niterností a hloubkou určitým způsobem dotýká každého z nás. Každý kráčí na své cestě životem po své stezce. Pokud má Vaše cesta srdce, jdete správným směrem. Myslím, že se toto poselství Markétě podařilo bezezbytku naplnit.

Spisovatel Jan Hartman (*1982) se po čtyřech kriminálních románech našel v žánru mysteriózní thriller. Po první takové vlaštovce Bohové a stvůry následoval román Krev ve stopách. A nyní máte v ruce další, ve kterém odhalíte, že… …Bůh existuje. Je to potápěč a žije v Barceloně… Mladá česká vědkyně Diana přijíždí se svým španělským novomanželem Adriánem do Barcelony. A následuje akční čtyřiadvacetihodinová jízda ve stylu Dana Browna plná teologických otázek a šokujících vědeckých faktů. Může být Adrián opravdu pozemským vtělením samotného Boha? Jak to, že zná osud každého člověka, který jim zkříží cestu? A jak to, že toho tolik ví o vesmíru? A jakou roli v tom hraje obávaný drogový král, který na ně uspořádá zběsilou štvanici?

Většina z vás, alespoň podle českých statistik, se s tím už setkala. V práci či jinde ve společnosti si připadáte starší než ostatní. Přestáváte rozumět chování některých lidí. Vaši vrstevníci se stávají cizinci, se kterými si najednou nemáte co říct. Rozrůstá se ve vás nedůvěra vůči ostatním. Zkrátka abych parafrázoval slova písně od skupiny Visací Zámek: „Nevěřte nikomu, komu je přes třicet.“ A pokud k tomu všemu ještě přijdete o práci, kde jste působili i několik let, nestačíte se divit, jak se váš svět radikálně změnil. Co je toho příčinou? Kdo za to může? Neudělal jsem nic špatně, jen jsem se snažil dělat věci, jak se má. Jenže jak se to vlastně má? Otázky se rojí v hlavě a odpovědí se nedostává. Tato kniha není návodem, jak středo-věkou krizi překonat, jen výřez ze života jednoho člověka, který se do takové situace dostal a chtě nechtě byl donucen k ní zaujmout postoj.

Svět se od základů změnil. Počátkem 21. století se lidé již nespokojili pouze s dvěma biologickými pohlavími, ale začali vymýšlet různé varianty stále nových typů, nad nimiž mnohdy zůstával rozum stát. Kromě toho se stále více dostávaly do popředí aktivistky extrémního feminismu, které se snažily ze všech sil potlačit práva mužů. Za několik let se tak muž ocitl na té nejnižší příčce v genderovém žebříčku… Jan Dvořáček ve svém dystopickém sci-fi odehrávající se ve druhé polovině 21. století rozehrává příběh Davida a Hailey, kteří se pokusí postavit tamějšímu diktátorskému režimu. Postupně rozplétají prapůvod neuvěřitelných společenských změn, které se za posledních osmdesát let udály. Je nabíledni, že se jejich počínání nelíbí spoustě vlivným lidem a často jim jde doslova o život…

Máte rádi rybí polévku? Ano!!! Ne!!! Zdá se, že buďto ji lidé milují, nebo ji naopak nemůžou ani cítit. Ano, rybí polévka rozhodně není česká bramboračka nebo maďarská gulášovka. Rybí polévku si jen tak někdo k obědu nedá, na tu musí být chuť. Máte chuť na Rybí polévku? Můžu doporučit. Máme tu před sebou sbírku povídek a básní, které jsou nazvány jako ona polévka. Tento soubor povídek a básní je jakousi autorčinou osobní kronikou jednoho roku života v době pro nás dosud nevídaného a zcela nečekaného jevu. Pandemii jsme do roku 2020 znali jen z médií, historických pramenů a fantazijních románů. Slova jako COVID-19 nebo lockdown byla do března toho roku naší populaci neznámá.

Novela Marxovka se odehrává ve druhé polovině 70. let na severu Čech, v malém průmyslovém městečku na okraji hnědouhelné pánve, v Marxově ulici, v domě určeném k demolici kvůli stavbě silnice. Hlavní postavou novely je šestileté děvčátko, které své dětství prožívá právě v Marxovce. Se svými rodiči a sestrou žije ve starém domě za oprámem. Vše, co je za oprámem, jako by k městečku ani nepatřilo. V bývalé dělnické kolonii malá Janinka žije obklopena lidmi, kteří se od běžných nájemníků běžných domů velmi liší. Frau Špilfógl je neodsunutá Němka, pan Veselý přežil holocaust a atmosféru domu dotváří početná romská komunita. Důležitou roli hrají i Janinčiny babičky, které se tak málo smějí a které stále prožívají více než třicet let staré události. Ti všichni tvoří její dětský svět. Malé děvče díky velké fantazii proniká do minulosti, do strašidelné minulosti svých blízkých. Ve svých snech a představách komunikuje s mrtvými, aby pomohla živým pochopit, co se kdysi stalo.

Čenda je učitel. Bylo těžké si to přiznat. Život měl nalajnovaný jako fotbalový stadion. Když se ho v dětství zeptali, čím hodlá být, až vyroste, otevřel ústa nabitá slovy jako kosmonaut, kovboj, traktorista, ovšem otec s ním měl jiné plány. Zatímco před tabulí válčí se třídou čtrnáctiletých rošťáků a jeho donkichotská povaha naráží na zkostnatělost školství, ve volném čase svádí vnitřní boj o vlastní identitu. Učytelskej je sondou do duše mladého kantora z pohraničního městečka v zapomenutém kraji, který se dostane na samou hranu vlastní důvěry v systém, jenž nás obklopuje několik set let. Se sarkasmem sobě vlastním se vydává na "donquijotský" boj se zarezlými školskými mlýny i společenskými předsudky. Pomůže mu láska k mladé asistentce najít cestu z labyrintu sebelítosti? Podaří se mu napravit pošramocený vztah s otcem? Může se vůbec učitel transformovat zpět v člověka? A přestanou se někdy uživatelé Twitteru hádat? Jaroslav Konvička ve své třetí knize přichází se satirickým románem o neduhách českého školství a společnosti, o pátrání po smyslu a úprku před jiskrami syndromu vyhoření.

Znáte poctivou toaletářku Emu, zvědavou servírku Čikinu Lechtavou, číšníka Ferdu Ruku, rituály prapodivných hostů, zažili jste souboj rumových titánů či navštívili hospůdku snů? Že ne? Nevadí. Na stránkách této knihy vše snadno doženete. Upozornění! Po přečtení Číšnických humoresek už nikdy nebude prožitek návštěvy restaurace fádní. To vám garantuje Eda Veselý, autor, který zdařile vykresluje gastronomický obor včetně míst, v nichž se historky odehrávají. Ať už patříte mezi lidi z branže a pracujete jako kuchař, číšník, servírka, výčepní, pomocná síla v kuchyni či manažer/ka restaurace, osloví vás detailní znalost prostředí a specifického žargonu, známé i nepředvídatelné situace, neutuchající humor a profesionální pohled na všelijaké pasti a problémy, které mohou na place a v zákulisí kdykoliv nastat. Přišli jste do hospůdky jako hosté? Chcete vědět, co práce těch, kteří se o vás starají, obnáší? Chcete se podívat přímo pod pokličku? Pak je kniha Edy Veselého určena i vám, zákazníkům... Možná se v typologii hostů a barvitě vylíčených postaviček najdete, možná je kolem sebe zpozorujete. Pro objasnění některých pojmů autor sepsal také slovníček. Číšnické humoresky ukazují v rozevlátých povídkách i básních, s bohatou fantazií Edy Veselého, umění být pábitelem.