Triton strana 105 z 141

Lars Bergerson, Lupič putující mezi rozměry, hledá Řád Kraje Světa, aby se vymanil z područí sil, jež ho poutají. Záhadný Strom ho nepřestává volat, a on ztrácí sílu odolávat. V temném a postapokalyptickém světě dobro jen tu a tam zazáří jako jiskřička v oceánu temnoty. Pravda, která nás čeká na konci výpravy, je ohromující.

Tato kniha pojednává o fotografii a psychoanalýze. Vychází z filozofického pohledu na fotografii Rolanda Barthese a psychoanalytických teorií zabývajících se psychickým porozuměním dosud neznámému nebo vytěsněnému mimo vědomí. Je o hledání porozumění pro nepoznané vjemy náhodně vyjmuté z chaosu světa, pro obrazy, které byly v čase opuštěny a zbaveny života, které vnímáme jako neosobní nebo zcizené. Je zde pokus o náhled do počátků způsobu, jak si uvědomujeme viděné, abychom vnímané oživili a dodali mu pro naši mysl vitální smysl, a tak umožnili komunikaci získaného poznání živým a srozumitelným způsobem. Obrazy, které se vynořují v naší mysli při setkání s neznámým, nabízejí evokativní metafory, které poukazují na souvislosti různých nevědomých kontextů psychiky a stávají se východiskem pro naše vědomé poznání. Obrazové metafory nepotvrzují ustálené pojmy, ale poukazují k novým souvislostem a rozšiřují naše poznání.

Do Země narazila gigantická kometa a způsobila zemětřesení přesahující tisícinásobně rozsah Richterovy stupnice a tsunami vysoké stovky metrů. Města se ocitla na dně oceánů, oceány se změnily v páru. Nastal počátek nové doby ledové a konec civilizace. Ale pro vyděšené muže a ženy, kteří zázrakem přežili, to byl zároveň počátek boje mnohem nebezpečnějšího…

Jeho jméno nenajdete v žádném z dobových dokumentů, dopisů, novinových výstřižků, časopiseckých článků ani knižních svazků pojednávajících o dobývání a osidlování Divokého západu. Přestože byl jeden čas mezkařem a zvědem generála George Armstronga Custera, nesetkáte se s ním ani na jednom seznamu, soupisu, výkazu nebo mzdovém výměru americké armády, která o někdejší výsostná území původního severoamerického indiánského obyvatelstva sváděla tuhé boje s kmeny Arapahů, Čejenů, Lakotů a dalšími. Přesto se Jack Crabb, indiánským jménem Malý velký muž, stal přímým účastníkem důležitých bitev a osobně až důvěrně poznal nejen generála Custera, ale i legendárního pistolníka Divokého Billa a jeho přítelkyni Calamity Jane, Wyatta Earpa a další ikonické postavy Západu. Syn bílých rodičů, v dětství unesený a vychovaný Čejeny v duchu indiánské moudrosti, stál podobně jako Forrest Gump u všech zvratů a zlomů utvářejících moderní dějiny Severní Ameriky. Střídavě žil mezi indiány a bílými, několikrát se oženil, zplodil několik dětí, přežil krvavý masakr indiánů v bitvě u Washity i vítěznou odvetu u Little Bighornu. Byl lovcem bizonů, hazardním hráčem i zlatokopem a také další jeho dobrodružství by vydala na několik životů. On sám o nich vypráví „jak mu zobák narost“, tedy jazykem hovorovým, lehce, svižně, poutavě a s vtipnou nadsázkou. Jeho pohled na historii Divokého západu přečtete jedním dechem a o indiánech se toho dozvíte víc než ze všech mayovek dohromady. Podle Bergerovy knihy natočil režisér Arthur Penn v roce 1970 úspěšný stejnojmenný western, v němž v hlavní roli exceluje Dustin Hoffman.

Stěží někdo dokázal popsat onen podivný a svůdný svět duševní nemoci otevřeněji či krásněji, než jak to dokázala Joanne Greenbergová v tomto románu – v tomto oslnivém příběhu vyprávějícím o třech letech, která mladá dívka strávila v léčebném zařízení pro duševně choré, a o jejím návratu ze světa šílenství do světa skutečnosti. Neslibovala jsem ti procházku růžovým sadem zůstává po více než padesáti letech úchvatným dílem plným naděje, zralým pro znovuobjevení novou generací. Odstranit stigma duševní nemoci, která je i pro dnešní společnost velkou neznámou, nepřestává být stejně naléhavé.