Triton strana 156 z 158

Když Ježíš visel na kříži, probodl mu římský setník Longinos kopím bok. Longinovo kopí se stalo nejposvátnější relikvií své doby. Jako tzv. "Svaté kopí" měnilo v následujících dvou tisíciletích majitele z řad mocných, a ti věřili, že díky kopí třímají v rukou i osud lidstva.

Tento sborník vychází u příležitosti již šestého ročníku Sympozia arteriální hypertenze - současné klinické trendy. Akce je pořádaná Centrem pro výzkum, diagnostiku a léčbu hypertenze III. interní kliniky 1. LF UK VFN v Praze a je již tradičně organi zována ve spolupráci s Českou společností pro hypertenzi, Českou internistickou společností a Českou kardiologickou společností.

Vysloužilý voják Lazarus pracuje ve starém, opuštěném domě podle instrukcí neznámého dobrodince. Kdosi jej však tajně sleduje… Venkovský chlapec se dozví tajemství, které se změní v jeho noční můru a přivede jej až na pokraj zkázy… Nejvyšší královský mág pracuje na svém převratném vynálezu… Střetnou se jejich cesty?Magický příběh o tajuplné minulosti a nejasné budoucnosti. Snad nejoriginálnější debut nové britské fantasy.

Druhá kniha příběhů Fafhrda a Šedého Mašilova plná dechu mrtvých milenek, nástrah nemrtvých nepřátel a vůbec všech děsů, jež přináší melancholie. Desatero pohádek o starci ve věku čtyř věků, o lebkách a klenotech, kůži, kamení a kovu. O velikém putování světem Ydkinem. O prachu a smrti a zrádném volání dalekých cest. O maření jsoucna a další ontologické horory. Langhmar je fantasy z dob, kdy byly ženy mladé, muži proradní a spisovatelé uměli psát.

Doon a Lina poté, co našli cestu ven z Emberu, objevují krásy a záhady otevřené krajiny. Nikde však není ani živáčka, a proto se vydávají i s dalšími obyvateli podzemí na cestu, aby zjistili, zda v tomto prosluněném světě žijí nějací lidé. Když objeví vesnici Sparks, místní jsou samozřejmě udiveni: Kdo jsou ti podivní příchozí? Opravdu existuje nějaké město v hlubinách? Po jistém váhání se vesničané rozhodnou hosty přijmout mezi sebe - pod podmínkou, že budou pracovat ve prospěch obce. Lidé z Emberu jsou vděčni za podanou ruku, postupem času ale zjišťují, že příděly potravy jsou stále tenčí a rozmíšky častější. Rozkol mezi oběma skupina se prohlubuje a ve vzduchu se vznáší přízrak násilí. Podaří se Lině a Doonovi zabránit nejhoršímu?

Povídky Jardy Cervenky „Revenge of Underwater Man“, které obdržely v roce 2000 Cenu Richarda Sullivana v žánru krátké povídky, jsou obydleny nezapomenutými postavami z podivných koutů světa. Autor nás provází neprozkoumanou džunglí v Kolumbii, zavítáme do Zlatého Trojúhelníku v Thajsku, Na Malou Stranu v Praze, na ostrov Gore u Senegalu, do vesnického baru v Kamikawa v Japonsku, do Minneapolisu, do Lagosu – i do nebes. Hrdinové povídek nejsou hrdiny, ale často mluví pravdu a jejich politická „incorrectness“ a zejména laskavost v nás zanechávají pocit opatrného optimismu, někdy pohnutí i smích. Sbírka je pro toho, kdo umí ocenit opravdovost a výjimečnost.

Osobní deníky patří mezi prameny soukromé povahy, teprve v poslední době docenili historikové jejich význam. Ženskými deníky se v českých zemích zatím nikdo nezabýval, dlouho se zdálo, že se jich dochoval jen zlomek. Až na výjimky souvisí vznik ženských autobiografických textů deníkového či memoárového typu s osvícenstvím; na rozdíl od historicky starších deníků mužských se objevují právě tehdy, a stejně jako ony nejdřív v šlechtickém prostředí. V průběhu dlouhého 19. století jich v českých zemích přibývá a sociální i věkové spektrum jejich autorek se rozšiřuje. Zhruba sedmdesát objevených deníků přibližuje svět dívek, mladých i starších žen předminulého věku: jejich každodenní starosti, zájmy, lásky i trápení.

Integrace našeho kontinentu, probíhající déle než padesát let, je velmi dynamický proces, který má značný vliv na svět, jenž nás obklopuje. Přejeme si žít v Evropě ovládané duchem nadnárodní spolupráce, anebo klademe důraz na osvědčené hodnoty samostatné národní a státní existence? Jsme-li stoupenci sjednocené Evropy, jakou podobu by měla mít? Odpovědi na tyto otázky hledáme podobně, jako je hledaly minulé generace obyvatel našeho kontinentu. Dobové souvislosti se ovšem mění. Zatímco na počátku 50. let se Evropané takto ptali v atmosféře stupňující se studené války, dnes máme co do činění s rostoucí hrozbou terorismu; kromě toho se musíme vyrovnávat s výzvami, jež přináší pokračující proces globalizace. Druhý svazek Dějin evropské integrace je věnován vývoji evropské spolupráce od počátku 60. let do současnosti. Toto období je ohraničeno dvěma mezníky – zahájením činnosti přímého předchůdce dnešní Evropské unie, tj. Evropského hospodářského společenství, na přelomu 50. a 60. let, a aktuální snahou o prosazení Smlouvy o Evropské ústavě jako nového právního dokumentu, upravujícího podobu a činnost EU. Na často velmi složité otázky vyplývající z textu autoři nenabízejí autoritativní odpověď; šlo jim zejména o to poskytnout pomoc při hledání důležitých informací a při formulování vlastního stanoviska.

Tato knížka, navazující na předchozí s názvem Pravěk českých zemí v evropském kontextu, se chce pokusit o výklad, který býval dříve spíše jen naznačován a zmiňován na okraji: nakolik se naše země v době, kdy byli u nás Keltové rozhodující složkou obyvatel

„Dovedně žitá přítomnost přináší příjemnou budoucnost“, tak lze jednou větou vyjádřit výsledek výzkumu sociálních reprezentací smrti u populací theravádových mnichů a jejich podpůrců na Srí Lance, který je v historii československé psychologie jedinečným příkladem etnopsychologického výzkumu. Hlavní důraz je v textu kladen na metodologický a empirický aspekt výzkumu, který vychází z teorie sociálních reprezentací. Kulturní zásobárna vědění geograficky situovaná na Srí Lance nabízí respondentům jak běžně sdílenou zásobu výkladů světa, vědění „jak to je“, tak i širokou paletu způsobů zvládání smrti, v každodenním životě trénovaných a aplikovaných dovedností „jak na to“.

Isaac Asimov nám v širokém průřezu přibližuje historii soužití lidí a robotů, řeší problémy vznikající zdánlivým protiřečením jednotlivých Zákonů a končí vyprávěním o robotu Andrewovi, který dosáhl všech lidských práv včetně práva zemřít...

Už dlouho víme, že věta „Platón je filosofie a filosofie je Platón“ je významná a smysluplná. Myšlení přece zakládá a vymezuje důstojnou lidskou přítomnost ve světě, způsobilost lidí žít s radostí a zaujetím, konat vše, co má pro ně význam a hodnotu, a nacházet při všem svém počínání spolehlivou cestu. Umožňuje a vede duchovní život lidí jako stále znovu uskutečňovanou životní orientaci. Vytyčuje lidem jejich základní životní úkol, péči o vlastní duši, o způsobilost vidět, rozlišovat a rozumět, a zároveň také vyzvedá péči o vlastní tělo jako o nepostradatelný příbytek duše.

Kniha představuje psychoterapeutickou metodu s někomu možná tajemně znějícím názvem biosyntéza. Biosyntéza je moderním přístupem v somatické psychoterapii založeným na integraci poznatků západní psychologie o psychosomatických blocích a východního učení o energetických drahách. Výraz „biosyntéza“ znamená „integraci života“, především pak integraci tří základních životních procesů: pohybového, prožitkového a mentálního. V psychoterapeutické praxi proto biosyntéza vedle rozhovoru využívá také práci s pohybem, dotekem, dechem či imaginací. Nejde o systematicky uspořádanou knihu jediného autora, ale spíše pestrou mozaiku složenou ze souboru základních a významných článků, z nichž některé nejsou právě jednouché a lehce čtivé. Přejeme vám, abyste se nenechali odradit a dokázali postupně objevit jejich smysl a hloubku, která je podstatnou charakteristikou, kouzlem i ctností biosyntézy samotné.

Monografie představuje dějiny medicíny na území dnešní České republiky v širokém časovém i tématickém záběru. Zájemci z řad odborníků i laiků se mohou seznámit s tím, jaké zdravotní potíže pronásledovaly naše předky, jak proti nim bojovali, jak byla organizována zdravotní péče, i s vývojem medicíny jako vědy. Proměny ve výskytu nemocí, postup profesionalizace a specializace osob zabývajících se léčením i rozvoj medicínských institucí a disciplín se všemi peripetiemi budou sledovat v širším kontextu sociálních dějin našich zemí a současně na pozadí vývoje světové medicíny. Nedílnou součástí publikace je podrobný soupis literatury a bohatý obrazový doprovod.

V profesích, které jsou určitým způsobem svázané s terapií, budí nové techniky a přístupy k supervizi značný zájem. Autoři této poučné knihy proto přemýšlí nad charakterem supervize a zkoumají, jak ji blíže definovat a rozvíjet do větší hloubky. Kniha sjednocuje praktické a teoretické perspektivy a zkoumá přínos supervize v organizačních a individuálních prostředích. Má široký záběr, je bohatá na detaily a pro psychoterapeuty, poradce, konzultanty a studenty, kteří jsou součástí supervizního procesu, představuje základní četbu.

Friedellovy ,,kulturní dějiny“ zaujímají v historiografii zvláštní místo - jako jedny z těch nejsvévolnějších a neúžasnějších exkursů do minulosti, jež nám umožňují přiblížit dávné časy a jevy. Díky svému nadání a zároveň inteligentnímu a jasnému projevu dokázal např. Kantovu filosofii načrtnout stejně geniálně, jako vdechnout život duchu rokoka nebo druhého císařství.