UMPRUM

Publikace Typo života běh = Solpera je v pravém slova smyslu autorskou monografií, pokud jde o celkovou koncepci, výběr prací, hlavní text i grafickou úpravu. V první části po úvodu Ivy Knobloch, nazvaném "Posedlost písmem", následuje rozsáhlý výběr ze Solperových divadelních a kulturních plakátů i logotypů. Ve druhé části je vlastní autorův text doplněný dobovými dokumenty a jeho ranými pracemi. Nejsou to paměti, ale záznam profesní cesty jednoho typografa, tvůrce písma a pedagoga UMPRUM včetně popisu některých technologických postupů z doby předdigitální a problémů, se kterými se při své práci setkal. Třetí část je věnována ukázkám z jeho knižní typografie a letteringů, realizovaným písmovým fontům i známkové tvorbě. Publikaci uzavírá text Františka Štorma "Zase to ‚typografické počasí‘" a řada Solperových lettristických novoročenek. Vychází česky, hlavní texty též anglicky. Grafika Jan Solpera, sazba Barbora Solperová.

Ve své kritické eseji AI umění. Strojové vize a pokřivené sny (2020) zkoumá Joanna Zylinska možnosti i limity strojové kreativity v současném umění. S humorem, ironií a filosofickou erudicí propojuje oblasti umění, médií a technologií a zpochybňuje zažité binarity mezi člověkem a strojem, inteligencí a programem, estetikou a etikou. Publikace není technofobní ani nekriticky technofilní – nabízí komplexní pohled na fenomén umělé inteligence jako kulturní i politické události. Autorka se ptá, jaký smysl má umění ve věku algoritmů, kdo je jeho adresátem a co se skrývá za módním označením „AI art“. Text oscilující mezi manifestem, výzkumnou zprávou a spekulativní esejí je cenným příspěvkem k mezioborové diskusi na pomezí filosofie, mediální teorie a vizuální kultury. Překlad z angličtiny Ivan Adamovič. Grafika Kateřina Šuterová.

Kolektivní monografie Dějiny umění jsou uměním, kterou k vydání připravila prof. Milena Bartlová, poprvé představuje Václava Viléma Štecha (1885–1974), významnou osobnost českých dějin umění 20. století. Komplexní pohled na jeho aktivity a přínos vytváří zcela jiný obraz originálního historika a teoretika umění, než je vzpomínka na starého muže, který byl koncem šedesátých let prvním a velmi úspěšným českým „televizním kunsthistorikem“ a v letech 1920–1930 pedagogem UMPRUM. Kniha je součástí připomínky 140. výročí založení školy a zároveň i Štechova narození. Obsahuje příspěvky Mileny Bartlové, Hany Buddeus, Lady Hubatové-Vackové, Markéty Ježkové, Terezy Johanidesové, Tomáše Kličky, Jiřího Koukala, Lukáše Makkyho, Michaely Pejčochové, Evy Skopalové a Jitky Šosové. Grafika Jan Čumlivski. Spojuje v sobě výborně školeného dějezpytce umění s instinktem duchaplného kritika a teoretika umění, přispěl Dr. V. V. Štech podstatně k prohloubení současného dějepisu umění českého a obohatil jej poznatky ceny trvalé. [z Usnesení profesorského sboru AVU k žádosti o jmenování Štecha řádným profesorem, červen 1945] Soubor studií zařazených do pečlivě připravené kolektivní monografie, která jako celek přináší množství nových, mimořádně podnětných a objasňujících pohledů na život, dílo a působení v novější době nikoli zapomenutého jako spíše ne zcela doceněného V. V. Štecha, představuje podle mého názoru zásadní, neopominutelné, faktograficky i metodologicky bezpečné východisko k dalšímu kritickému pochopení Štechova mnohostranného odkazu i jeho přínosu českým dějinám a teorii umění. [z odborného posudku Lubomíra Slavíčka]